Západní vnímání Vladimira Putina jako „monstra“ brání mírovému řešení konfliktu na Ukrajině. Válka se západním spojencům a Ukrajině nevyvíjí příznivě a hrozí, že by mohla skončit ruským vítězstvím, po němž by následovaly roky vyčerpávajícího konfliktu s nízkou intenzitou. Proto je pro všechny strany nutné najít diplomatické řešení. Nedávné setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem na Aljašce tuto možnost znovu otevřelo. Mnozí na Západě však zůstávají skeptičtí.
Jedním z hlavních důvodů skepticismu je podle webu The Conversation nedůvěra vůči ruskému prezidentovi. Západní lídři se obávají, že jakákoli dohoda by byla pro Putina jen taktickým manévrem, který by porušil, jakmile by mu to vyhovovalo. Podle mnohých analytiků by příměří Rusku umožnilo obnovit své vojenské kapacity, zatímco prodlužování války by naopak Rusko oslabilo a dalo Evropě čas na přezbrojení.
Kromě strategických úvah ovšem existují i hluboké emocionální faktory, které ovlivňují postoj západních politiků a médií. Putin je mnohými vnímán jako ztělesnění krvelačného tyrana. Bývalý americký prezident Joe Biden ho opakovaně označoval za „monstrum“ nebo „vraha bez duše“. Podobně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který Putina nazval „predátorem“.
Tato přesvědčení vedou k morálnímu odporu vůči jakémukoli kompromisu. Psychologické výzkumy ukazují, že dohoda s někým, kdo je považován za „zlého“, vyvolává silné morální pobouření. Jakýkoli kompromis je vnímán jako morálně nepřijatelný, jelikož by to signalizovalo ochotu obětovat vlastní integritu kvůli materiálním výhodám. Tento postoj kritizuje například Donalda Trumpa za to, že Putinovi poskytl vřelou diplomatickou platformu na nedávném summitu.
V této souvislosti se často objevuje historická paralela mezi Vladimirem Putinem a Adolfem Hitlerem. Dohoda s Hitlerem na Mnichovské konferenci v roce 1938 je dnes vnímána jako strategicky naivní i morálně odsouzeníhodná. Tento pohled naznačuje, že s takovými ztělesněními zla nelze vyjednávat, a jediným přijatelným řešením je naprostá destrukce a bezpodmínečná kapitulace. Pokud je Putin vnímán stejně, je pro mnohé jediným cílem války jeho kapitulace.
Morální imperativ vyhnout se kompromisu se zlem je sice přirozený, ale jeho rigidní uplatňování v geopolitických konfliktech je nebezpečné. Pravidla pro řešení konfliktů říkají, že cesta k míru vyžaduje, aby strany opustily černobílé vidění světa a alespoň naslouchaly pohledu protistrany. Západ se však o to v případě Ruska dosud příliš nesnažil.
Přehnaně moralistické zobrazování Putina může navíc vést k sebe-naplňujícímu se proroctví. Pokud Rusové vnímají, že pro Západ je jedinou možností Putinovo zničení, mohou dojít k závěru, že Západ nebere diplomacii vážně a že jakoukoli dohodu poruší, jakmile se naskytne příležitost. To by Rusko mohlo vést k tomu, aby se také drželo svého útočného postoje. Ačkoliv má Západ právo vinit Putina za jeho nekompromisní postoj, je potřeba se zamyslet, zda by umírněnější veřejný diskurs nepomohl k nastolení trvalého míru na Ukrajině a v Evropě.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.