Západní vnímání Vladimira Putina jako „monstra“ brání mírovému řešení konfliktu na Ukrajině. Válka se západním spojencům a Ukrajině nevyvíjí příznivě a hrozí, že by mohla skončit ruským vítězstvím, po němž by následovaly roky vyčerpávajícího konfliktu s nízkou intenzitou. Proto je pro všechny strany nutné najít diplomatické řešení. Nedávné setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem na Aljašce tuto možnost znovu otevřelo. Mnozí na Západě však zůstávají skeptičtí.
Jedním z hlavních důvodů skepticismu je podle webu The Conversation nedůvěra vůči ruskému prezidentovi. Západní lídři se obávají, že jakákoli dohoda by byla pro Putina jen taktickým manévrem, který by porušil, jakmile by mu to vyhovovalo. Podle mnohých analytiků by příměří Rusku umožnilo obnovit své vojenské kapacity, zatímco prodlužování války by naopak Rusko oslabilo a dalo Evropě čas na přezbrojení.
Kromě strategických úvah ovšem existují i hluboké emocionální faktory, které ovlivňují postoj západních politiků a médií. Putin je mnohými vnímán jako ztělesnění krvelačného tyrana. Bývalý americký prezident Joe Biden ho opakovaně označoval za „monstrum“ nebo „vraha bez duše“. Podobně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který Putina nazval „predátorem“.
Tato přesvědčení vedou k morálnímu odporu vůči jakémukoli kompromisu. Psychologické výzkumy ukazují, že dohoda s někým, kdo je považován za „zlého“, vyvolává silné morální pobouření. Jakýkoli kompromis je vnímán jako morálně nepřijatelný, jelikož by to signalizovalo ochotu obětovat vlastní integritu kvůli materiálním výhodám. Tento postoj kritizuje například Donalda Trumpa za to, že Putinovi poskytl vřelou diplomatickou platformu na nedávném summitu.
V této souvislosti se často objevuje historická paralela mezi Vladimirem Putinem a Adolfem Hitlerem. Dohoda s Hitlerem na Mnichovské konferenci v roce 1938 je dnes vnímána jako strategicky naivní i morálně odsouzeníhodná. Tento pohled naznačuje, že s takovými ztělesněními zla nelze vyjednávat, a jediným přijatelným řešením je naprostá destrukce a bezpodmínečná kapitulace. Pokud je Putin vnímán stejně, je pro mnohé jediným cílem války jeho kapitulace.
Morální imperativ vyhnout se kompromisu se zlem je sice přirozený, ale jeho rigidní uplatňování v geopolitických konfliktech je nebezpečné. Pravidla pro řešení konfliktů říkají, že cesta k míru vyžaduje, aby strany opustily černobílé vidění světa a alespoň naslouchaly pohledu protistrany. Západ se však o to v případě Ruska dosud příliš nesnažil.
Přehnaně moralistické zobrazování Putina může navíc vést k sebe-naplňujícímu se proroctví. Pokud Rusové vnímají, že pro Západ je jedinou možností Putinovo zničení, mohou dojít k závěru, že Západ nebere diplomacii vážně a že jakoukoli dohodu poruší, jakmile se naskytne příležitost. To by Rusko mohlo vést k tomu, aby se také drželo svého útočného postoje. Ačkoliv má Západ právo vinit Putina za jeho nekompromisní postoj, je potřeba se zamyslet, zda by umírněnější veřejný diskurs nepomohl k nastolení trvalého míru na Ukrajině a v Evropě.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.