Západní vnímání Vladimira Putina jako „monstra“ brání mírovému řešení konfliktu na Ukrajině. Válka se západním spojencům a Ukrajině nevyvíjí příznivě a hrozí, že by mohla skončit ruským vítězstvím, po němž by následovaly roky vyčerpávajícího konfliktu s nízkou intenzitou. Proto je pro všechny strany nutné najít diplomatické řešení. Nedávné setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem na Aljašce tuto možnost znovu otevřelo. Mnozí na Západě však zůstávají skeptičtí.
Jedním z hlavních důvodů skepticismu je podle webu The Conversation nedůvěra vůči ruskému prezidentovi. Západní lídři se obávají, že jakákoli dohoda by byla pro Putina jen taktickým manévrem, který by porušil, jakmile by mu to vyhovovalo. Podle mnohých analytiků by příměří Rusku umožnilo obnovit své vojenské kapacity, zatímco prodlužování války by naopak Rusko oslabilo a dalo Evropě čas na přezbrojení.
Kromě strategických úvah ovšem existují i hluboké emocionální faktory, které ovlivňují postoj západních politiků a médií. Putin je mnohými vnímán jako ztělesnění krvelačného tyrana. Bývalý americký prezident Joe Biden ho opakovaně označoval za „monstrum“ nebo „vraha bez duše“. Podobně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který Putina nazval „predátorem“.
Tato přesvědčení vedou k morálnímu odporu vůči jakémukoli kompromisu. Psychologické výzkumy ukazují, že dohoda s někým, kdo je považován za „zlého“, vyvolává silné morální pobouření. Jakýkoli kompromis je vnímán jako morálně nepřijatelný, jelikož by to signalizovalo ochotu obětovat vlastní integritu kvůli materiálním výhodám. Tento postoj kritizuje například Donalda Trumpa za to, že Putinovi poskytl vřelou diplomatickou platformu na nedávném summitu.
V této souvislosti se často objevuje historická paralela mezi Vladimirem Putinem a Adolfem Hitlerem. Dohoda s Hitlerem na Mnichovské konferenci v roce 1938 je dnes vnímána jako strategicky naivní i morálně odsouzeníhodná. Tento pohled naznačuje, že s takovými ztělesněními zla nelze vyjednávat, a jediným přijatelným řešením je naprostá destrukce a bezpodmínečná kapitulace. Pokud je Putin vnímán stejně, je pro mnohé jediným cílem války jeho kapitulace.
Morální imperativ vyhnout se kompromisu se zlem je sice přirozený, ale jeho rigidní uplatňování v geopolitických konfliktech je nebezpečné. Pravidla pro řešení konfliktů říkají, že cesta k míru vyžaduje, aby strany opustily černobílé vidění světa a alespoň naslouchaly pohledu protistrany. Západ se však o to v případě Ruska dosud příliš nesnažil.
Přehnaně moralistické zobrazování Putina může navíc vést k sebe-naplňujícímu se proroctví. Pokud Rusové vnímají, že pro Západ je jedinou možností Putinovo zničení, mohou dojít k závěru, že Západ nebere diplomacii vážně a že jakoukoli dohodu poruší, jakmile se naskytne příležitost. To by Rusko mohlo vést k tomu, aby se také drželo svého útočného postoje. Ačkoliv má Západ právo vinit Putina za jeho nekompromisní postoj, je potřeba se zamyslet, zda by umírněnější veřejný diskurs nepomohl k nastolení trvalého míru na Ukrajině a v Evropě.
Banány patří k nejoblíbenějšímu ovoci na světě. Ročně se jich zkonzumuje více než 100 miliard, což z nich činí jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů mezi tropickým ovocem. Nicméně, globální klimatické změny představují vážnou hrozbu pro jejich produkci. Podle nedávné studie by se oblast vhodná pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku mohla zmenšit až o šedesát procent.
Podle dokumentů, které má k dispozici redakce Politico, a výpovědí dvou datových anotátorů, změnila společnost Apple svůj přístup k trénování umělé inteligence. Nové směrnice, které obdrželi zaměstnanci subdodavatelské společnosti v Barceloně, naznačují posun v přístupu k politicky citlivým tématům, jako jsou diverzita a inkluze, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Když byl konzervativní aktivista Charlie Kirk zastřelen v areálu Utah Valley University, událost vyvolala mezi třemi tisíci přítomnými lidmi masovou paniku. Podle očitých svědků se v panice snažili co nejrychleji dostat do bezpečí. Jedna ze svědkyň, Danielle, která stála pouhých pět metrů od Kirka, popsala událost jako "hroznou". Všude slyšela křik a viděla, jak lidé běží, a v duchu se modlila, aby nezemřela.
Západní vnímání Vladimira Putina jako „monstra“ brání mírovému řešení konfliktu na Ukrajině. Válka se západním spojencům a Ukrajině nevyvíjí příznivě a hrozí, že by mohla skončit ruským vítězstvím, po němž by následovaly roky vyčerpávajícího konfliktu s nízkou intenzitou. Proto je pro všechny strany nutné najít diplomatické řešení. Nedávné setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem na Aljašce tuto možnost znovu otevřelo. Mnozí na Západě však zůstávají skeptičtí.
Polsko oznámilo, že na jeho žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala narušení polského vzdušného prostoru. Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski pro rozhlasovou stanici RMF FM uvedl, že cílem je upozornit svět na bezprecedentní ruský útok drony proti členské zemi OSN, EU a NATO. V minulosti už ministr před Radou bezpečnosti vystoupil a podle něj argumenty Polska rezonovaly. Kdo bude mluvit tentokrát, ještě nebylo rozhodnuto.
Vzorek odebraný roverem Perseverance z horniny Cheyava Falls na Marsu obsahuje „nejjasnější známky“ dávného života, jaké kdy byly na rudé planetě nalezeny. Vědci z NASA objevili na hornině „leopardí skvrny,“ o nichž se domnívají, že mohly vzniknout díky mikrobiálnímu životu před miliardami let. Své poznatky publikovali ve vědeckém časopise Nature. Ačkoli je třeba provést další analýzy, podle úřadujícího ředitele NASA Seana Duffyho nemají pro tento nález jiné vysvětlení.
Počáteční reakce Polska na narušení vzdušného prostoru nejméně devatenácti ruskými drony ukázala nečekanou jednotu tamní rozdělené politické scény. Pravicový prezident Karol Nawrocki a centristický premiér Donald Tusk, kteří spolu vedou vyhrocený politický boj, vystupovali na veřejnosti s harmonickým a vlasteneckým tónem. Oba se sešli ve vojenském velitelství, kde byli informováni o situaci, píše Politico.
Smrt konzervativního aktivisty Charlieho Kirka je dalším tragickým příkladem narůstajícího politického násilí ve Spojených státech. Střelba na univerzitě v Utahu se stala součástí znepokojivého rituálu, kdy po násilném činu následuje odsouzení, výzvy k zamyšlení a sliby, že se to už nikdy nebude opakovat, ale násilí stále pokračuje.
Katarský premiér odsoudil Izrael za útok na Hamás v Dauhá a nazval ho barbarským činem. Řekl, že Izrael tímto činem zničil veškerou naději pro izraelské rukojmí, kteří stále zůstávají v Gaze. Premiér šejk Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání v rozhovoru pro CNN řekl, že měli pocit, že jednali s civilizovanými lidmi. Dodal, že Izrael svým útokem spáchal "státní terorismus".
Policie ve Spojených státech potvrdila, že po střelbě na univerzitě v Utahu, při které zahynul aktivista Charlie Kirk, není zadržen žádný podezřelý. Úřady tak reagovaly na předchozí rozporuplná prohlášení ze strany policie, FBI a dalších složek. Případ je i nadále aktivně vyšetřován, na objasnění incidentu spolupracuje utažské oddělení veřejné bezpečnosti s FBI a místními policejními odděleními.
Vztah Charlieho Kirka a Donalda Trumpa byl podle CNN mimořádně silný, což dokládá i fakt, že se Kirk jako jeden z mála nebál otevřeně vyjádřit svůj názor, i když byl v rozporu s prezidentovým. Jedním z takových případů bylo Trumpovo rozhodnutí zaútočit na íránské jaderné základny v červnu 2025.
Ve Spojených státech stále probíhá pátrání po pachateli střelby, při které byl usmrcen aktivista Charlie Kirk. K incidentu došlo na půdě utažské univerzity, kde byl Kirk zastřelen, když hovořil k zhruba třem tisícům lidí.