Západní vnímání Vladimira Putina jako „monstra“ brání mírovému řešení konfliktu na Ukrajině. Válka se západním spojencům a Ukrajině nevyvíjí příznivě a hrozí, že by mohla skončit ruským vítězstvím, po němž by následovaly roky vyčerpávajícího konfliktu s nízkou intenzitou. Proto je pro všechny strany nutné najít diplomatické řešení. Nedávné setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem na Aljašce tuto možnost znovu otevřelo. Mnozí na Západě však zůstávají skeptičtí.
Jedním z hlavních důvodů skepticismu je podle webu The Conversation nedůvěra vůči ruskému prezidentovi. Západní lídři se obávají, že jakákoli dohoda by byla pro Putina jen taktickým manévrem, který by porušil, jakmile by mu to vyhovovalo. Podle mnohých analytiků by příměří Rusku umožnilo obnovit své vojenské kapacity, zatímco prodlužování války by naopak Rusko oslabilo a dalo Evropě čas na přezbrojení.
Kromě strategických úvah ovšem existují i hluboké emocionální faktory, které ovlivňují postoj západních politiků a médií. Putin je mnohými vnímán jako ztělesnění krvelačného tyrana. Bývalý americký prezident Joe Biden ho opakovaně označoval za „monstrum“ nebo „vraha bez duše“. Podobně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který Putina nazval „predátorem“.
Tato přesvědčení vedou k morálnímu odporu vůči jakémukoli kompromisu. Psychologické výzkumy ukazují, že dohoda s někým, kdo je považován za „zlého“, vyvolává silné morální pobouření. Jakýkoli kompromis je vnímán jako morálně nepřijatelný, jelikož by to signalizovalo ochotu obětovat vlastní integritu kvůli materiálním výhodám. Tento postoj kritizuje například Donalda Trumpa za to, že Putinovi poskytl vřelou diplomatickou platformu na nedávném summitu.
V této souvislosti se často objevuje historická paralela mezi Vladimirem Putinem a Adolfem Hitlerem. Dohoda s Hitlerem na Mnichovské konferenci v roce 1938 je dnes vnímána jako strategicky naivní i morálně odsouzeníhodná. Tento pohled naznačuje, že s takovými ztělesněními zla nelze vyjednávat, a jediným přijatelným řešením je naprostá destrukce a bezpodmínečná kapitulace. Pokud je Putin vnímán stejně, je pro mnohé jediným cílem války jeho kapitulace.
Morální imperativ vyhnout se kompromisu se zlem je sice přirozený, ale jeho rigidní uplatňování v geopolitických konfliktech je nebezpečné. Pravidla pro řešení konfliktů říkají, že cesta k míru vyžaduje, aby strany opustily černobílé vidění světa a alespoň naslouchaly pohledu protistrany. Západ se však o to v případě Ruska dosud příliš nesnažil.
Přehnaně moralistické zobrazování Putina může navíc vést k sebe-naplňujícímu se proroctví. Pokud Rusové vnímají, že pro Západ je jedinou možností Putinovo zničení, mohou dojít k závěru, že Západ nebere diplomacii vážně a že jakoukoli dohodu poruší, jakmile se naskytne příležitost. To by Rusko mohlo vést k tomu, aby se také drželo svého útočného postoje. Ačkoliv má Západ právo vinit Putina za jeho nekompromisní postoj, je potřeba se zamyslet, zda by umírněnější veřejný diskurs nepomohl k nastolení trvalého míru na Ukrajině a v Evropě.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.