Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Kosmické záření tvoří vysokoenergetické částice, jako jsou protony a těžké ionty, které k nám proudí z vybuchujících hvězd nebo z našeho Slunce. Zatímco na Zemi nás chrání magnetické pole a atmosféra, v hlubokém vesmíru tyto částice doslova trhají vlákna DNA a poškozují buněčné proteiny.
Výzkum se nyní soustředí na simulaci těchto podmínek v pozemských urychlovačích, jako jsou ty v USA nebo Německu, které se snaží napodobit vesmírné „bombardování“ na živých tkáních a organismech.
Současné simulace mají však své limity, protože často vystavují vzorky celé dávce záření najednou, což vědci přirovnávají k pokusu studovat déšť pomocí tsunami. Skutečné kosmické záření je navíc směsí různých částic působících současně.
Odborníci proto navrhují stavbu pokročilých urychlovačů s více větvemi, které by dokázaly pálit několik druhů paprsků naráz. Fyzikální štíty z materiálů bohatých na vodík, jako je polyetylen, sice pomáhají, ale energetické galaktické záření jimi často pronikne a vytváří sekundární radiaci.
Naději proto vědci vkládají do biologické ochrany, konkrétně do antioxidantů a látek podporujících přirozenou regeneraci buněk. Studie na myších ukázaly, že syntetické antioxidanty dokážou výrazně snížit kognitivní poškození mozku způsobené radiací.
Další inspiraci hledají v přírodě u organismů, které přežijí i extrémní podmínky. Extrémofilní želvušky (tardigradia) jsou známy svou neuvěřitelnou odolností vůči záření, zejména ve stavu dehydratace, což otevírá otázky, zda bychom jejich mechanismy mohli využít k ochraně buněk u lidí.
Zkoumá se také fenomén hibernace, protože zvířata v tomto stavu vykazují přirozeně vyšší radiorezistenci. I když astronauty zatím neumíme uvést do zimního spánku, pochopení procesů, které chrání tělo během nečinnosti, by mohlo vést k vývoji léků aktivujících buněčnou obranu.
Třetí strategií je podpora vlastních stresových reakcí organismu prostřednictvím specifické stravy nebo léčiv, které by „nastartovaly“ opravné mechanismy DNA dříve, než dojde k nevratnému poškození.
Cesta na Mars tedy nebude jen o výkonných motorech a dostatku paliva, ale především o pochopení neviditelného boje na úrovni molekul. Podle vědců jsme od úplného vyřešení ochrany před kosmickým zářením vzdáleni pravděpodobně desítky let, ale investice do výzkumu v roce 2025 tento termín neustále přibližují.
Cílem je opustit ochrannou bublinu Země bez toho, aby neviditelné částice zničily zdraví posádky i životně důležité systémy kosmické lodi.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.