Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Kosmické záření tvoří vysokoenergetické částice, jako jsou protony a těžké ionty, které k nám proudí z vybuchujících hvězd nebo z našeho Slunce. Zatímco na Zemi nás chrání magnetické pole a atmosféra, v hlubokém vesmíru tyto částice doslova trhají vlákna DNA a poškozují buněčné proteiny.
Výzkum se nyní soustředí na simulaci těchto podmínek v pozemských urychlovačích, jako jsou ty v USA nebo Německu, které se snaží napodobit vesmírné „bombardování“ na živých tkáních a organismech.
Současné simulace mají však své limity, protože často vystavují vzorky celé dávce záření najednou, což vědci přirovnávají k pokusu studovat déšť pomocí tsunami. Skutečné kosmické záření je navíc směsí různých částic působících současně.
Odborníci proto navrhují stavbu pokročilých urychlovačů s více větvemi, které by dokázaly pálit několik druhů paprsků naráz. Fyzikální štíty z materiálů bohatých na vodík, jako je polyetylen, sice pomáhají, ale energetické galaktické záření jimi často pronikne a vytváří sekundární radiaci.
Naději proto vědci vkládají do biologické ochrany, konkrétně do antioxidantů a látek podporujících přirozenou regeneraci buněk. Studie na myších ukázaly, že syntetické antioxidanty dokážou výrazně snížit kognitivní poškození mozku způsobené radiací.
Další inspiraci hledají v přírodě u organismů, které přežijí i extrémní podmínky. Extrémofilní želvušky (tardigradia) jsou známy svou neuvěřitelnou odolností vůči záření, zejména ve stavu dehydratace, což otevírá otázky, zda bychom jejich mechanismy mohli využít k ochraně buněk u lidí.
Zkoumá se také fenomén hibernace, protože zvířata v tomto stavu vykazují přirozeně vyšší radiorezistenci. I když astronauty zatím neumíme uvést do zimního spánku, pochopení procesů, které chrání tělo během nečinnosti, by mohlo vést k vývoji léků aktivujících buněčnou obranu.
Třetí strategií je podpora vlastních stresových reakcí organismu prostřednictvím specifické stravy nebo léčiv, které by „nastartovaly“ opravné mechanismy DNA dříve, než dojde k nevratnému poškození.
Cesta na Mars tedy nebude jen o výkonných motorech a dostatku paliva, ale především o pochopení neviditelného boje na úrovni molekul. Podle vědců jsme od úplného vyřešení ochrany před kosmickým zářením vzdáleni pravděpodobně desítky let, ale investice do výzkumu v roce 2025 tento termín neustále přibližují.
Cílem je opustit ochrannou bublinu Země bez toho, aby neviditelné částice zničily zdraví posádky i životně důležité systémy kosmické lodi.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.