Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Kosmické záření tvoří vysokoenergetické částice, jako jsou protony a těžké ionty, které k nám proudí z vybuchujících hvězd nebo z našeho Slunce. Zatímco na Zemi nás chrání magnetické pole a atmosféra, v hlubokém vesmíru tyto částice doslova trhají vlákna DNA a poškozují buněčné proteiny.
Výzkum se nyní soustředí na simulaci těchto podmínek v pozemských urychlovačích, jako jsou ty v USA nebo Německu, které se snaží napodobit vesmírné „bombardování“ na živých tkáních a organismech.
Současné simulace mají však své limity, protože často vystavují vzorky celé dávce záření najednou, což vědci přirovnávají k pokusu studovat déšť pomocí tsunami. Skutečné kosmické záření je navíc směsí různých částic působících současně.
Odborníci proto navrhují stavbu pokročilých urychlovačů s více větvemi, které by dokázaly pálit několik druhů paprsků naráz. Fyzikální štíty z materiálů bohatých na vodík, jako je polyetylen, sice pomáhají, ale energetické galaktické záření jimi často pronikne a vytváří sekundární radiaci.
Naději proto vědci vkládají do biologické ochrany, konkrétně do antioxidantů a látek podporujících přirozenou regeneraci buněk. Studie na myších ukázaly, že syntetické antioxidanty dokážou výrazně snížit kognitivní poškození mozku způsobené radiací.
Další inspiraci hledají v přírodě u organismů, které přežijí i extrémní podmínky. Extrémofilní želvušky (tardigradia) jsou známy svou neuvěřitelnou odolností vůči záření, zejména ve stavu dehydratace, což otevírá otázky, zda bychom jejich mechanismy mohli využít k ochraně buněk u lidí.
Zkoumá se také fenomén hibernace, protože zvířata v tomto stavu vykazují přirozeně vyšší radiorezistenci. I když astronauty zatím neumíme uvést do zimního spánku, pochopení procesů, které chrání tělo během nečinnosti, by mohlo vést k vývoji léků aktivujících buněčnou obranu.
Třetí strategií je podpora vlastních stresových reakcí organismu prostřednictvím specifické stravy nebo léčiv, které by „nastartovaly“ opravné mechanismy DNA dříve, než dojde k nevratnému poškození.
Cesta na Mars tedy nebude jen o výkonných motorech a dostatku paliva, ale především o pochopení neviditelného boje na úrovni molekul. Podle vědců jsme od úplného vyřešení ochrany před kosmickým zářením vzdáleni pravděpodobně desítky let, ale investice do výzkumu v roce 2025 tento termín neustále přibližují.
Cílem je opustit ochrannou bublinu Země bez toho, aby neviditelné částice zničily zdraví posádky i životně důležité systémy kosmické lodi.
V Itálii jsou v plném proudu zimní olympijské hry, na jejichž slavnostním zahájení reprezentoval Spojené státy americké viceprezident J. D. Vance. Dočkal se kritické reakce publika, což překvapilo prezidenta Donalda Trumpa.
Tradičně na podzim se StarDance v letošním roce vrátí na televizní obrazovky. Jaká je ale její budoucnost ve vysílání veřejnoprávní televize, která čelí stále většímu tlaku?
Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že se blíží trvalé řešení, které by vedlo k ukončení války na Ukrajině. Na konci měsíce uplynou čtyři roky od jejího zahájení. Babiš ocenil i projevenou vůli evropských státníků jednat s Moskvou.
Po premiérovi či ministrovi kultury reagoval na smutnou zprávu o úmrtí Jany Brejchové i prezident Petr Pavel. Legendární herečku označil za opravdovou filmovou hvězdu. Brejchové bylo 86 let.
Jiřina Bohdalová je v jednom kole. Dnes večer se objeví v premiérové epizodě televizní talk show Všechnopárty, po celý týden pak sekunduje Leoši Marešovi v ranním vysílání Evropy 2. Známý moderátor zaskočil legendární herečku nečekanou lichotkou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nebude chtít po Motoristech, aby přišli s jiným kandidátem na post ministra životního prostředí. Motoristé navrhli poslance Filipa Turka, prezident Petr Pavel má k jeho osobě výhrady a nehodlá jej jmenovat.
Velkým tématem posledních dní je změna příjmení, pro kterou se rozhodla dcera Dary Rolins. Právě slavná zpěvačka je osobou, která tento krok vysvětluje. Rozhodující slovo však měl Lauřin otec Matěj Homola.
V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. Upřímnou soustrast rodině již vyjádřili i někteří představitelé státu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) byla Brejchová výjimečnou herečkou.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).