Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Kosmické záření tvoří vysokoenergetické částice, jako jsou protony a těžké ionty, které k nám proudí z vybuchujících hvězd nebo z našeho Slunce. Zatímco na Zemi nás chrání magnetické pole a atmosféra, v hlubokém vesmíru tyto částice doslova trhají vlákna DNA a poškozují buněčné proteiny.
Výzkum se nyní soustředí na simulaci těchto podmínek v pozemských urychlovačích, jako jsou ty v USA nebo Německu, které se snaží napodobit vesmírné „bombardování“ na živých tkáních a organismech.
Současné simulace mají však své limity, protože často vystavují vzorky celé dávce záření najednou, což vědci přirovnávají k pokusu studovat déšť pomocí tsunami. Skutečné kosmické záření je navíc směsí různých částic působících současně.
Odborníci proto navrhují stavbu pokročilých urychlovačů s více větvemi, které by dokázaly pálit několik druhů paprsků naráz. Fyzikální štíty z materiálů bohatých na vodík, jako je polyetylen, sice pomáhají, ale energetické galaktické záření jimi často pronikne a vytváří sekundární radiaci.
Naději proto vědci vkládají do biologické ochrany, konkrétně do antioxidantů a látek podporujících přirozenou regeneraci buněk. Studie na myších ukázaly, že syntetické antioxidanty dokážou výrazně snížit kognitivní poškození mozku způsobené radiací.
Další inspiraci hledají v přírodě u organismů, které přežijí i extrémní podmínky. Extrémofilní želvušky (tardigradia) jsou známy svou neuvěřitelnou odolností vůči záření, zejména ve stavu dehydratace, což otevírá otázky, zda bychom jejich mechanismy mohli využít k ochraně buněk u lidí.
Zkoumá se také fenomén hibernace, protože zvířata v tomto stavu vykazují přirozeně vyšší radiorezistenci. I když astronauty zatím neumíme uvést do zimního spánku, pochopení procesů, které chrání tělo během nečinnosti, by mohlo vést k vývoji léků aktivujících buněčnou obranu.
Třetí strategií je podpora vlastních stresových reakcí organismu prostřednictvím specifické stravy nebo léčiv, které by „nastartovaly“ opravné mechanismy DNA dříve, než dojde k nevratnému poškození.
Cesta na Mars tedy nebude jen o výkonných motorech a dostatku paliva, ale především o pochopení neviditelného boje na úrovni molekul. Podle vědců jsme od úplného vyřešení ochrany před kosmickým zářením vzdáleni pravděpodobně desítky let, ale investice do výzkumu v roce 2025 tento termín neustále přibližují.
Cílem je opustit ochrannou bublinu Země bez toho, aby neviditelné částice zničily zdraví posádky i životně důležité systémy kosmické lodi.
Rusko v úterý podniklo masivní útok drony a raketami na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle místních představitelů bylo na cíle po celé zemi vysláno více než 650 bezpilotních letounů a přes 30 raket. Údery si vyžádaly nejméně tři oběti, mezi nimiž je i teprve čtyřleté dítě v Žytomyrské oblasti. Další žena zahynula při náletu dronu nedaleko Kyjeva.
Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Český hydrometeorologický ústav vydal na letošní Štědrý den řadu varování, která po letech slibují návrat bílých Vánoc. Hlavní rizika představuje čerstvá sněhová nadílka, prudký nárazový vítr a nebezpečné sněhové jazyky. Podle meteorologů se situace zhorší zejména v horských polohách a v moravských regionech, což může citelně zasáhnout sváteční cestování za příbuznými.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci procházejí v závěru roku 2025 hlubokou krizí důvěry. Podle nového průzkumu veřejného mínění společností Politico a Public First vnímají občané Německa, Francie i Kanady roli USA na světové scéně stále skeptičtěji. Většina dotázaných v těchto zemích se shoduje na tom, že Washington pod vedením Donalda Trumpa problémy spíše vytváří, než aby je pomáhal řešit.
Kromě vojenské a diplomatické roviny se v souvislosti s Čínou stále častěji skloňuje i hrozba „farmaceutické zbraně“. Čína v posledních letech dosáhla dominance, která v mnoha ohledech překonává i její vliv v oblasti polovodičů nebo vzácných zemin. Podle údajů z konce roku 2025 pochází téměř polovina generických léků v Evropě právě z Číny. Ještě alarmující je situace u základních antibiotik, jako jsou penicilin a streptomycin, kde čínský dovoz pokrývá neuvěřitelných 90 % americké spotřeby.
Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nové třídě bitevních lodí nesoucích jeho jméno vrhá čerstvé světlo na americký lodní program. Ten se v posledních letech potýká s neschopností dodávat nová plavidla včas a v rámci rozpočtu, na což ostatně upozornil i sám Trump během svého pondělního projevu v Mar-a-Lago. Prezident prohlásil, že USA sice vyrábějí nejlepší vybavení na světě, ale nedokážou ho produkovat dostatečně rychle, a proto se hodlá brzy sejít s největšími armádními dodavateli.
Americký prezident Donald Trump v pondělí z Floridy potvrdil, že Spojené státy pokračují v pronásledování ropného tankeru Bella 1 poblíž venezuelského pobřeží. Tato operace trvá již více než 24 hodin a je součástí širší námořní blokády, kterou prezident vyhlásil minulý týden. Trump během svého vystoupení v Palm Beach zopakoval, že cílem je zastavit plavidla zapojená do obcházení mezinárodních sankcí.
První narozeniny po smrti tatínka oslavil o uplynulém víkendu syn moderátora Patrika Hezuckého. Vdova Nikola tak na moment přestala truchlit a snažila se chlapečkovi uspořádat nejlepší možnou oslavu i v těžkém období.
Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Světovou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 74 let zemřel britský hitmaker Chris Rea, který opakovaně zavítal i do České republiky. Hudebník podle rodiny podlehl krátkému onemocnění.
Vánoce budou letos výjimečné, konstatovali meteorologové. Po dlouhé době mají být opět zimní a na některých místech i bílé. Ve středu večer se navíc očekávají mrazy. Česko se také zbaví inverze, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump jmenoval dalšího speciálního vyslance, který dostane na starosti konkrétní oblast v rámci zahraniční politiky Washingtonu. Tentokrát jde o Grónsko, dánské autonomní území v Arktidě, o které Trump v uplynulých měsících projevil zájem.