Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Kosmické záření tvoří vysokoenergetické částice, jako jsou protony a těžké ionty, které k nám proudí z vybuchujících hvězd nebo z našeho Slunce. Zatímco na Zemi nás chrání magnetické pole a atmosféra, v hlubokém vesmíru tyto částice doslova trhají vlákna DNA a poškozují buněčné proteiny.
Výzkum se nyní soustředí na simulaci těchto podmínek v pozemských urychlovačích, jako jsou ty v USA nebo Německu, které se snaží napodobit vesmírné „bombardování“ na živých tkáních a organismech.
Současné simulace mají však své limity, protože často vystavují vzorky celé dávce záření najednou, což vědci přirovnávají k pokusu studovat déšť pomocí tsunami. Skutečné kosmické záření je navíc směsí různých částic působících současně.
Odborníci proto navrhují stavbu pokročilých urychlovačů s více větvemi, které by dokázaly pálit několik druhů paprsků naráz. Fyzikální štíty z materiálů bohatých na vodík, jako je polyetylen, sice pomáhají, ale energetické galaktické záření jimi často pronikne a vytváří sekundární radiaci.
Naději proto vědci vkládají do biologické ochrany, konkrétně do antioxidantů a látek podporujících přirozenou regeneraci buněk. Studie na myších ukázaly, že syntetické antioxidanty dokážou výrazně snížit kognitivní poškození mozku způsobené radiací.
Další inspiraci hledají v přírodě u organismů, které přežijí i extrémní podmínky. Extrémofilní želvušky (tardigradia) jsou známy svou neuvěřitelnou odolností vůči záření, zejména ve stavu dehydratace, což otevírá otázky, zda bychom jejich mechanismy mohli využít k ochraně buněk u lidí.
Zkoumá se také fenomén hibernace, protože zvířata v tomto stavu vykazují přirozeně vyšší radiorezistenci. I když astronauty zatím neumíme uvést do zimního spánku, pochopení procesů, které chrání tělo během nečinnosti, by mohlo vést k vývoji léků aktivujících buněčnou obranu.
Třetí strategií je podpora vlastních stresových reakcí organismu prostřednictvím specifické stravy nebo léčiv, které by „nastartovaly“ opravné mechanismy DNA dříve, než dojde k nevratnému poškození.
Cesta na Mars tedy nebude jen o výkonných motorech a dostatku paliva, ale především o pochopení neviditelného boje na úrovni molekul. Podle vědců jsme od úplného vyřešení ochrany před kosmickým zářením vzdáleni pravděpodobně desítky let, ale investice do výzkumu v roce 2025 tento termín neustále přibližují.
Cílem je opustit ochrannou bublinu Země bez toho, aby neviditelné částice zničily zdraví posádky i životně důležité systémy kosmické lodi.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.