Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Moderní kokpity sice zjednodušily ovládání stíhačky, ale pilot je neustále bombardován obrovským množstvím informací. Radary, zbraňové systémy, rádiová komunikace a symboly na displeji se mění každou vteřinu.
Pilot musí v každém okamžiku filtrovat příval dat, určovat priority a jednat podle nich. Tato mentální propustnost je velmi vysoká a přetížení může vést k chybám. Piloti jsou proto trénováni na zvládání stresu v simulacích, aby se v reálné situaci rozhodovali automaticky a nepodléhali panice.
Stíhací pilot neustále čelí stresu ze zodpovědnosti za život a smrt. Jakákoliv chyba může mít za následek smrt pilota, jeho kolegů, vojáků na zemi nebo nevinných civilistů. A i když je mise provedena perfektně, jejím výsledkem je obvykle smrt cíle.
Pilot si je vědom, že každá zbraň, kterou vypustí, má potenciál rozhodnout o osudu desítek nebo stovek lidí na zemi. Taková morální zodpovědnost se může projevovat úzkostí nebo poruchami spánku.
Zatímco většina profesí čelí abstraktním rizikům, stíhací pilot neustále konfrontuje samotnou smrt. Létá nadzvukovou rychlostí ve složitém stroji, který je náchylný k poruchám, a to často nad hornatým terénem nebo otevřenou vodou.
Navíc se musí potýkat s nepřátelskými střelami. Mezi vojáky v armádě nebo námořnictvu existuje silné pouto a vzájemná podpora, ale v kokpitu je pilot na nebezpečí a následky svých rozhodnutí obvykle sám.
Ačkoliv výcvik pilotů klade důraz na zvládání psychologických rizik, jako je například mentální odolnost v chaotickém prostředí, dechařská cvičení a vizualizační techniky, rizika spojená s pilotováním stíhačky nelze zcela odstranit, pouze omezit.
Pilot je tak nucen čelit nebezpečí a stresu. Není divu, že podle některých studií má jeden z osmi pilotů známky deprese, což je mnohem víc než u jiných povolání. Proto je v letectví kladen čím dál větší důraz na psychologickou podporu pilotů, která je součástí jejich tréninku.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.