Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Moderní kokpity sice zjednodušily ovládání stíhačky, ale pilot je neustále bombardován obrovským množstvím informací. Radary, zbraňové systémy, rádiová komunikace a symboly na displeji se mění každou vteřinu.
Pilot musí v každém okamžiku filtrovat příval dat, určovat priority a jednat podle nich. Tato mentální propustnost je velmi vysoká a přetížení může vést k chybám. Piloti jsou proto trénováni na zvládání stresu v simulacích, aby se v reálné situaci rozhodovali automaticky a nepodléhali panice.
Stíhací pilot neustále čelí stresu ze zodpovědnosti za život a smrt. Jakákoliv chyba může mít za následek smrt pilota, jeho kolegů, vojáků na zemi nebo nevinných civilistů. A i když je mise provedena perfektně, jejím výsledkem je obvykle smrt cíle.
Pilot si je vědom, že každá zbraň, kterou vypustí, má potenciál rozhodnout o osudu desítek nebo stovek lidí na zemi. Taková morální zodpovědnost se může projevovat úzkostí nebo poruchami spánku.
Zatímco většina profesí čelí abstraktním rizikům, stíhací pilot neustále konfrontuje samotnou smrt. Létá nadzvukovou rychlostí ve složitém stroji, který je náchylný k poruchám, a to často nad hornatým terénem nebo otevřenou vodou.
Navíc se musí potýkat s nepřátelskými střelami. Mezi vojáky v armádě nebo námořnictvu existuje silné pouto a vzájemná podpora, ale v kokpitu je pilot na nebezpečí a následky svých rozhodnutí obvykle sám.
Ačkoliv výcvik pilotů klade důraz na zvládání psychologických rizik, jako je například mentální odolnost v chaotickém prostředí, dechařská cvičení a vizualizační techniky, rizika spojená s pilotováním stíhačky nelze zcela odstranit, pouze omezit.
Pilot je tak nucen čelit nebezpečí a stresu. Není divu, že podle některých studií má jeden z osmi pilotů známky deprese, což je mnohem víc než u jiných povolání. Proto je v letectví kladen čím dál větší důraz na psychologickou podporu pilotů, která je součástí jejich tréninku.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.