Americký prezident Donald Trump v pátek prozradil, že Írán měl od Spojených států 60denní ultimátum na uzavření nové jaderné dohody. To vypršelo právě den předtím, než Izrael zahájil masivní vojenské útoky na íránské cíle. Trump zároveň naznačil, že Írán teď může dostat „druhou šanci“, než bude pozdě.
„Před dvěma měsíci jsem Íránu dal 60denní ultimátum, aby uzavřel dohodu. Měli to udělat! Dnes je den číslo 61. Řekl jsem jim, co mají udělat, ale nedokázali to. Teď mají možná druhou šanci!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
V rozhovoru pro CNN Trump označil izraelské nálety za „velmi úspěšné“ a ujistil, že Spojené státy nadále plně podporují Izrael. „Podporovali jsme ho jako nikdo předtím,“ dodal.
Trump zároveň sarkasticky naznačil, že někteří z íránských vyjednavačů, s nimiž v minulosti jednal, již nejsou naživu. „Ti tvrdí hoši, se kterými jsem mluvil – ti jsou mrtví. Nezemřeli na chřipku ani na covid,“ uvedl bez bližšího upřesnění.
Zatímco Trumpova slova naznačují souhlas s izraelským postupem, americký ministr zahraničí Marco Rubio se od útoků distancoval. Podle něj šlo o „jednostrannou izraelskou akci“ a Spojené státy se jí neúčastnily.
Trump však ve svých dalších prohlášeních přitvrdil tón a varoval íránské vedení, že pokud nezmění přístup, může čelit dalším, ještě ničivějším úderům. „Následující útoky budou ještě brutálnější. Írán by měl jednat, než nezůstane vůbec nic,“ uvedl.
Dodal, že Izrael zásadně poškodil několik vojenských a jaderných zařízení, a tvrdil, že Íránci neměli tušení, co se chystá: „Teď jsou všichni mrtví.“ Pokud se Teherán podle něj nepodvolí, čeká ho ještě horší osud.
„Už došlo k velkému krveprolití a destrukci, ale stále je čas to zastavit. Další útoky už jsou připravené a budou mnohem krutější,“ pokračoval Trump.
Zároveň se pochlubil americkou vojenskou technologií: „Řekl jsem jim, že Spojené státy vyrábějí nejlepší a nejsmrtelnější vojenské vybavení na světě – a Izrael ho má hodně, a ví, jak s ním zacházet.“
Na závěr vyzval íránské vedení, aby „skončilo s destrukcí a krveprolitím“ a uzavřelo dohodu dřív, než bude příliš pozdě.
Jednání o obnovení jaderné dohody v posledních týdnech pokročila, nicméně hlavní překážkou zůstává íránské trvání na právu obohacovat uran, což Západ považuje za potenciální hrozbu pro budoucí vývoj jaderné zbraně.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.