Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Hlavním problémem je nedostatečná průmyslová vytrvalost. Moderní válka 21. století je extrémně náročná na spotřebu materiálu a Ukrajina dnes pálí munici tempem, které by západní plánovači ještě před deseti lety považovali za nerealistické.
Evropská základna byla po desetiletí optimalizována na efektivitu a nízké náklady, nikoliv na objem a schopnost nárazového zvýšení výroby. Státy objednávají techniku v malých sériích, výroba je roztříštěná do národních sil s nekompatibilními standardy a po skončení studené války se zásoby smrskly na minimum, zatímco kvalifikovaná pracovní síla i těžký průmysl se přesunuly do civilních sektorů.
Tuto slabost dále prohlubuje hluboká strukturální závislost na Spojených státech, která prostupuje několika klíčovými vrstvami. Evropské armády se v oblasti vesmíru a zpravodajství neobejdou bez americké satelitní navigace a sledovacích systémů.
Mnoho pokročilých zbraňových systémů, jako jsou stíhačky F-35, vyžaduje pro svůj provoz neustálé americké softwarové aktualizace a logistickou podporu. Kromě toho s výjimkou Francie spoléhá celý kontinent na americký jaderný deštník a i digitální odolnost Evropy stojí na cloudových službách podléhajících zákonům USA.
Nová Národní bezpečnostní strategie prezidenta Donalda Trumpa tento problém definitivně vyhrotila. Dokument jasně deklaruje, že americké bezpečnostní záruky budou napříště transakční a řízené výhradně zájmy USA.
Washington ve strategii kritizuje Evropu za nedostatek sebevědomí i civilizační úpadek a otevřeně naznačuje, že bezpečnost starého kontinentu již není pro USA prioritou číslo jedna. Pro Evropu to znamená konec éry, kdy mohla automaticky předpokládat, že Spojené státy budou vždy financovat materiální základy její obrany.
Skutečná válečná ekonomika přitom neznamená pouhé navyšování rozpočtů, ale zásadní změnu průmyslového nastavení. Vyžaduje dlouhodobé kontrakty, které firmám dodají jistotu pro investice do nových linek, a především radikální standardizaci.
Namísto desítek různých typů obrněných vozidel se Evropa musí zaměřit na několik unifikovaných platforem vyráběných v obrovských počtech. Součástí tohoto ekosystému musí být i zajištění levné energie pro těžký průmysl a ochrana digitální infrastruktury.
Autoři analýzy varují, že sázet na návrat k tradičnímu modelu NATO s příští americkou administrativou je nebezpečný hazard. Strategie bez silného průmyslu je pouhou iluzí a větší autonomie Evropy by transatlantickou vazbu ve skutečnosti posílila.
Partnerství mezi rovnými partnery je totiž vždy stabilnější než vztah založený na jednostranné závislosti. Evropa nyní stojí před volbou, zda zůstane pouhým spotřebitelem bezpečnosti závislým na cizím svolení, nebo se stane jejím suverénním výrobcem ve velkém měřítku.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.