Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Hlavním problémem je nedostatečná průmyslová vytrvalost. Moderní válka 21. století je extrémně náročná na spotřebu materiálu a Ukrajina dnes pálí munici tempem, které by západní plánovači ještě před deseti lety považovali za nerealistické.
Evropská základna byla po desetiletí optimalizována na efektivitu a nízké náklady, nikoliv na objem a schopnost nárazového zvýšení výroby. Státy objednávají techniku v malých sériích, výroba je roztříštěná do národních sil s nekompatibilními standardy a po skončení studené války se zásoby smrskly na minimum, zatímco kvalifikovaná pracovní síla i těžký průmysl se přesunuly do civilních sektorů.
Tuto slabost dále prohlubuje hluboká strukturální závislost na Spojených státech, která prostupuje několika klíčovými vrstvami. Evropské armády se v oblasti vesmíru a zpravodajství neobejdou bez americké satelitní navigace a sledovacích systémů.
Mnoho pokročilých zbraňových systémů, jako jsou stíhačky F-35, vyžaduje pro svůj provoz neustálé americké softwarové aktualizace a logistickou podporu. Kromě toho s výjimkou Francie spoléhá celý kontinent na americký jaderný deštník a i digitální odolnost Evropy stojí na cloudových službách podléhajících zákonům USA.
Nová Národní bezpečnostní strategie prezidenta Donalda Trumpa tento problém definitivně vyhrotila. Dokument jasně deklaruje, že americké bezpečnostní záruky budou napříště transakční a řízené výhradně zájmy USA.
Washington ve strategii kritizuje Evropu za nedostatek sebevědomí i civilizační úpadek a otevřeně naznačuje, že bezpečnost starého kontinentu již není pro USA prioritou číslo jedna. Pro Evropu to znamená konec éry, kdy mohla automaticky předpokládat, že Spojené státy budou vždy financovat materiální základy její obrany.
Skutečná válečná ekonomika přitom neznamená pouhé navyšování rozpočtů, ale zásadní změnu průmyslového nastavení. Vyžaduje dlouhodobé kontrakty, které firmám dodají jistotu pro investice do nových linek, a především radikální standardizaci.
Namísto desítek různých typů obrněných vozidel se Evropa musí zaměřit na několik unifikovaných platforem vyráběných v obrovských počtech. Součástí tohoto ekosystému musí být i zajištění levné energie pro těžký průmysl a ochrana digitální infrastruktury.
Autoři analýzy varují, že sázet na návrat k tradičnímu modelu NATO s příští americkou administrativou je nebezpečný hazard. Strategie bez silného průmyslu je pouhou iluzí a větší autonomie Evropy by transatlantickou vazbu ve skutečnosti posílila.
Partnerství mezi rovnými partnery je totiž vždy stabilnější než vztah založený na jednostranné závislosti. Evropa nyní stojí před volbou, zda zůstane pouhým spotřebitelem bezpečnosti závislým na cizím svolení, nebo se stane jejím suverénním výrobcem ve velkém měřítku.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.