Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Hlavním problémem je nedostatečná průmyslová vytrvalost. Moderní válka 21. století je extrémně náročná na spotřebu materiálu a Ukrajina dnes pálí munici tempem, které by západní plánovači ještě před deseti lety považovali za nerealistické.
Evropská základna byla po desetiletí optimalizována na efektivitu a nízké náklady, nikoliv na objem a schopnost nárazového zvýšení výroby. Státy objednávají techniku v malých sériích, výroba je roztříštěná do národních sil s nekompatibilními standardy a po skončení studené války se zásoby smrskly na minimum, zatímco kvalifikovaná pracovní síla i těžký průmysl se přesunuly do civilních sektorů.
Tuto slabost dále prohlubuje hluboká strukturální závislost na Spojených státech, která prostupuje několika klíčovými vrstvami. Evropské armády se v oblasti vesmíru a zpravodajství neobejdou bez americké satelitní navigace a sledovacích systémů.
Mnoho pokročilých zbraňových systémů, jako jsou stíhačky F-35, vyžaduje pro svůj provoz neustálé americké softwarové aktualizace a logistickou podporu. Kromě toho s výjimkou Francie spoléhá celý kontinent na americký jaderný deštník a i digitální odolnost Evropy stojí na cloudových službách podléhajících zákonům USA.
Nová Národní bezpečnostní strategie prezidenta Donalda Trumpa tento problém definitivně vyhrotila. Dokument jasně deklaruje, že americké bezpečnostní záruky budou napříště transakční a řízené výhradně zájmy USA.
Washington ve strategii kritizuje Evropu za nedostatek sebevědomí i civilizační úpadek a otevřeně naznačuje, že bezpečnost starého kontinentu již není pro USA prioritou číslo jedna. Pro Evropu to znamená konec éry, kdy mohla automaticky předpokládat, že Spojené státy budou vždy financovat materiální základy její obrany.
Skutečná válečná ekonomika přitom neznamená pouhé navyšování rozpočtů, ale zásadní změnu průmyslového nastavení. Vyžaduje dlouhodobé kontrakty, které firmám dodají jistotu pro investice do nových linek, a především radikální standardizaci.
Namísto desítek různých typů obrněných vozidel se Evropa musí zaměřit na několik unifikovaných platforem vyráběných v obrovských počtech. Součástí tohoto ekosystému musí být i zajištění levné energie pro těžký průmysl a ochrana digitální infrastruktury.
Autoři analýzy varují, že sázet na návrat k tradičnímu modelu NATO s příští americkou administrativou je nebezpečný hazard. Strategie bez silného průmyslu je pouhou iluzí a větší autonomie Evropy by transatlantickou vazbu ve skutečnosti posílila.
Partnerství mezi rovnými partnery je totiž vždy stabilnější než vztah založený na jednostranné závislosti. Evropa nyní stojí před volbou, zda zůstane pouhým spotřebitelem bezpečnosti závislým na cizím svolení, nebo se stane jejím suverénním výrobcem ve velkém měřítku.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
