Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Hlavním problémem je nedostatečná průmyslová vytrvalost. Moderní válka 21. století je extrémně náročná na spotřebu materiálu a Ukrajina dnes pálí munici tempem, které by západní plánovači ještě před deseti lety považovali za nerealistické.
Evropská základna byla po desetiletí optimalizována na efektivitu a nízké náklady, nikoliv na objem a schopnost nárazového zvýšení výroby. Státy objednávají techniku v malých sériích, výroba je roztříštěná do národních sil s nekompatibilními standardy a po skončení studené války se zásoby smrskly na minimum, zatímco kvalifikovaná pracovní síla i těžký průmysl se přesunuly do civilních sektorů.
Tuto slabost dále prohlubuje hluboká strukturální závislost na Spojených státech, která prostupuje několika klíčovými vrstvami. Evropské armády se v oblasti vesmíru a zpravodajství neobejdou bez americké satelitní navigace a sledovacích systémů.
Mnoho pokročilých zbraňových systémů, jako jsou stíhačky F-35, vyžaduje pro svůj provoz neustálé americké softwarové aktualizace a logistickou podporu. Kromě toho s výjimkou Francie spoléhá celý kontinent na americký jaderný deštník a i digitální odolnost Evropy stojí na cloudových službách podléhajících zákonům USA.
Nová Národní bezpečnostní strategie prezidenta Donalda Trumpa tento problém definitivně vyhrotila. Dokument jasně deklaruje, že americké bezpečnostní záruky budou napříště transakční a řízené výhradně zájmy USA.
Washington ve strategii kritizuje Evropu za nedostatek sebevědomí i civilizační úpadek a otevřeně naznačuje, že bezpečnost starého kontinentu již není pro USA prioritou číslo jedna. Pro Evropu to znamená konec éry, kdy mohla automaticky předpokládat, že Spojené státy budou vždy financovat materiální základy její obrany.
Skutečná válečná ekonomika přitom neznamená pouhé navyšování rozpočtů, ale zásadní změnu průmyslového nastavení. Vyžaduje dlouhodobé kontrakty, které firmám dodají jistotu pro investice do nových linek, a především radikální standardizaci.
Namísto desítek různých typů obrněných vozidel se Evropa musí zaměřit na několik unifikovaných platforem vyráběných v obrovských počtech. Součástí tohoto ekosystému musí být i zajištění levné energie pro těžký průmysl a ochrana digitální infrastruktury.
Autoři analýzy varují, že sázet na návrat k tradičnímu modelu NATO s příští americkou administrativou je nebezpečný hazard. Strategie bez silného průmyslu je pouhou iluzí a větší autonomie Evropy by transatlantickou vazbu ve skutečnosti posílila.
Partnerství mezi rovnými partnery je totiž vždy stabilnější než vztah založený na jednostranné závislosti. Evropa nyní stojí před volbou, zda zůstane pouhým spotřebitelem bezpečnosti závislým na cizím svolení, nebo se stane jejím suverénním výrobcem ve velkém měřítku.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.