Izrael se na základě zpravodajských informací domnívá, že hnutí Hamás nemusí být schopno najít a vrátit všechna těla zbývajících mrtvých rukojmích držených v Pásmu Gazy. Tato skutečnost by mohla zásadně zkomplikovat úsilí o uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích. Izraelské zdroje uvádějí, že Hamás nemusí znát polohu, nebo není schopen vyzvednout, ostatky některých z 28 mrtvých rukojmích.
Podle jednoho izraelského zdroje serveru CNN se nejasnost týká sedmi až devíti těl, jiný zdroj uvádí, že se jedná o deset až patnáct těl. Tyto odhady vycházejí ze zpravodajských zpráv a ze zpráv od Hamásu a zprostředkovatelů, kteří se účastní opakovaných kol vyjednávání. V současné době se Izrael domnívá, že naživu je stále 20 rukojmích, přičemž existují vážné obavy o stav dvou z nich.
Izrael v posledních jednáních, která se konala v egyptském Šarm aš-Šajchu, požaduje vrácení všech rukojmích – živých i mrtvých – jako podmínku pro ukončení války. Premiér Benjamin Netanjahu a jeho kabinet podle izraelských zdrojů vědí už několik měsíců, že Hamás nezná přesnou polohu ostatků některých mrtvých. To by znamenalo, že Hamás nemusí být schopen tento izraelský požadavek splnit.
Americká administrativa Joea Bidena je s tímto problémem také obeznámena. Vyjednavači si jsou vědomi, že někteří rukojmí byli drženi i frakcemi v Gaze, nad kterými Hamás nemá plnou kontrolu. Asistentka ministra zahraničí pro záležitosti Blízkého východu Barbara Leafová uvedla, že pro Hamás bude pravděpodobně snazší navrátit všechny živé rukojmí, než získat ostatky všech mrtvých.
Oficiální postoj Izraele i přes tyto pochybnosti zůstává takový, že Hamás nese odpovědnost za všechny mrtvé rukojmí a očekává jejich navrácení. Panuje obava, že by Hamás mohl nejistoty ohledně těl využít k protahování implementace příměří. Také by mohl trvat na tom, že nevrátí všechna těla, dokud Izrael nesouhlasí s úplným vojenským stažením z Gazy.
Část izraelských kruhů se obává, že by Netanjahu mohl tuto nejistotu použít jako záminku k vykolejení rozhovorů. Kritici premiéra, včetně rodin rukojmích a opozice, ho opakovaně obviňují z záměrného maření jednání a zavádění nových podmínek z politických důvodů. Nicméně jiní se domnívají, že vzhledem k silnému americkému a regionálnímu tlaku na dohodu, je pravděpodobnější, že Netanjahu využije tuto záležitost k vyjednávání konečných detailů.
Nejasnosti ohledně osudu zesnulých rukojmích jsou pro izraelskou společnost mimořádně citlivé. Tyto případy totiž rezonují s dřívějšími nevyřešenými případy pohřešovaných vojáků. Připomíná to například osud poručíka Hadara Goldina, jehož tělo Hamás zadržuje od války v Gaze v roce 2014, nebo Rona Arada, navigátora Izraelského letectva, který byl zajat v Libanonu v roce 1986. Natan Eshel, jeden z Netanjahuových nejbližších poradců, dokonce vzkázal novinářům, že „někteří Ronové Aradové budou“ i v této situaci. To naznačuje, že i nejvyšší politické kruhy počítají s tím, že se některé ostatky nikdy nevrátí.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.