Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Začátkem roku zastavil vojenskou pomoc Ukrajině, aby tamní vládu přinutil k mírovým jednáním s Ruskem. A teď v tom pokračuje – zatímco Washington přehodnocuje své zásoby munice a tvrdí, že rozhodnutí „staví americké zájmy na první místo“. Ve čtvrtek znovu telefonoval s Putinem a následně přiznal: „Nepodařilo se mi ho přesvědčit.“ Jen pár hodin poté Kreml zahájil dosud největší raketový a dronový útok na Kyjev.
Dnes v Kyjevě platí nová realita. Dřív měli obyvatelé dva, tři velké ruské útoky za měsíc. Teď přichází minimálně dvakrát týdně. A zatímco Spojené státy slibují „mírové snahy“, ruské rakety dál dopadají na obytné domy. Lidé spí v koupelnách, na parkovištích, na perónech metra – kdekoliv, kde je trochu větší šance přežít explozi a střepy z oken.
Kyjev, město s více než třemi miliony obyvatel, stále nemá dostatek protileteckých krytů. Pro mnoho lidí je každá noc loterií o život. Lidé vzpomínají na slova spisovatelky Viktorije Amelinové, která byla zabita raketou v roce 2023: „Sirény zní a je to, jako by všechny svolali k popravě. Jen jeden člověk je tentokrát na řadě. Tentokrát to nejsi ty.“
Ve čtvrtek večer, když se útok rozběhl, zkontrolovala reportérka serveru Politico láhev s vodou, dokumenty, telefon a lékárničku. Oblékla si nové pyžamo, aby vypadala důstojně, kdyby ji záchranáři našli pod troskami. Pak si vlepila facku. Zase zapomněla koupit píšťalku. Křik při zasypání není vhodný – člověk zbytečně plýtvá vzduchem a může zemřít dřív, než ho najdou.
Noc pokračovala v duchu akustického teroru, výbuchů a zoufalých zpráv „Jsi v pořádku?“ Ostatní se snažili odvést pozornost – někdo nakupoval online, jiný si rezervoval hotel.
Psycholožka Olga Solomka z Kyjevské oblasti to vystihla přesně: „Připravenost zemřít kdykoliv dělá z některých lidí obnažené nervy, z jiných mudrce. Během útoku jsem si dala chleba se sádlem, rajčetem a cibulí, objala kocoura a objednala si nové květiny.“
Tělo po spánku na podlaze bolí na místech, o nichž jste nevěděli, že existují. Ta hodinka spánku vás spíš naštve, než že by vás osvěžila. Ale lidé ráno stejně vstávají. Jdou do práce. Život musí pokračovat. Zvlášť teď, když mají pocit, že je jejich nejsilnější spojenec opouští.
Ukrajina stále nedokáže vyrobit vlastní protiraketové systémy, které by se vyrovnaly americkým Patriotům. Evropa se snaží pomoci, ale evidentně to nestačí. A Rusko 4. července – ve státní svátek USA – zaútočilo 550 raketami a drony, čímž vytvořilo nový smutný rekord. Přesto lidé vstali, otevřeli obchody, nemocnice ošetřovaly raněné, a den pokračoval. Do další noci.
„Zajímavé je, že přes den se nikdo neptá, jaká byla noc. Všichni jsou totiž ve stejné lodi. A když se ve 12 ještě vidíme, víme, že jsme přežili,“ říká Vladyslav Faraponov, 27letý šéf Institutu amerických studií.
„Dnes jsem se omlouval zubaři, že jdu pozdě. Řekl jen: ‘Co blázníte, všichni vypadají, jako by pařili celou noc.’“
Rozčarování z postojů USA je všude. Lidé prosí o pomoc, ale často to zní jako křik do prázdna. Utrpení se stalo rutinou a pro mnohé západní země, které Ukrajinu kdysi podporovaly, se proměnilo v cizí problém.
Pořád věří, ale s každým novým útokem, s každým dalším vyjádřením „znepokojení“ místo konkrétních kroků, s každým dnem bez nových obranných systémů a bez uvolnění zmrazených ruských aktiv, jejich naděje mizí – kapka po kapce.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.