Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Začátkem roku zastavil vojenskou pomoc Ukrajině, aby tamní vládu přinutil k mírovým jednáním s Ruskem. A teď v tom pokračuje – zatímco Washington přehodnocuje své zásoby munice a tvrdí, že rozhodnutí „staví americké zájmy na první místo“. Ve čtvrtek znovu telefonoval s Putinem a následně přiznal: „Nepodařilo se mi ho přesvědčit.“ Jen pár hodin poté Kreml zahájil dosud největší raketový a dronový útok na Kyjev.
Dnes v Kyjevě platí nová realita. Dřív měli obyvatelé dva, tři velké ruské útoky za měsíc. Teď přichází minimálně dvakrát týdně. A zatímco Spojené státy slibují „mírové snahy“, ruské rakety dál dopadají na obytné domy. Lidé spí v koupelnách, na parkovištích, na perónech metra – kdekoliv, kde je trochu větší šance přežít explozi a střepy z oken.
Kyjev, město s více než třemi miliony obyvatel, stále nemá dostatek protileteckých krytů. Pro mnoho lidí je každá noc loterií o život. Lidé vzpomínají na slova spisovatelky Viktorije Amelinové, která byla zabita raketou v roce 2023: „Sirény zní a je to, jako by všechny svolali k popravě. Jen jeden člověk je tentokrát na řadě. Tentokrát to nejsi ty.“
Ve čtvrtek večer, když se útok rozběhl, zkontrolovala reportérka serveru Politico láhev s vodou, dokumenty, telefon a lékárničku. Oblékla si nové pyžamo, aby vypadala důstojně, kdyby ji záchranáři našli pod troskami. Pak si vlepila facku. Zase zapomněla koupit píšťalku. Křik při zasypání není vhodný – člověk zbytečně plýtvá vzduchem a může zemřít dřív, než ho najdou.
Noc pokračovala v duchu akustického teroru, výbuchů a zoufalých zpráv „Jsi v pořádku?“ Ostatní se snažili odvést pozornost – někdo nakupoval online, jiný si rezervoval hotel.
Psycholožka Olga Solomka z Kyjevské oblasti to vystihla přesně: „Připravenost zemřít kdykoliv dělá z některých lidí obnažené nervy, z jiných mudrce. Během útoku jsem si dala chleba se sádlem, rajčetem a cibulí, objala kocoura a objednala si nové květiny.“
Tělo po spánku na podlaze bolí na místech, o nichž jste nevěděli, že existují. Ta hodinka spánku vás spíš naštve, než že by vás osvěžila. Ale lidé ráno stejně vstávají. Jdou do práce. Život musí pokračovat. Zvlášť teď, když mají pocit, že je jejich nejsilnější spojenec opouští.
Ukrajina stále nedokáže vyrobit vlastní protiraketové systémy, které by se vyrovnaly americkým Patriotům. Evropa se snaží pomoci, ale evidentně to nestačí. A Rusko 4. července – ve státní svátek USA – zaútočilo 550 raketami a drony, čímž vytvořilo nový smutný rekord. Přesto lidé vstali, otevřeli obchody, nemocnice ošetřovaly raněné, a den pokračoval. Do další noci.
„Zajímavé je, že přes den se nikdo neptá, jaká byla noc. Všichni jsou totiž ve stejné lodi. A když se ve 12 ještě vidíme, víme, že jsme přežili,“ říká Vladyslav Faraponov, 27letý šéf Institutu amerických studií.
„Dnes jsem se omlouval zubaři, že jdu pozdě. Řekl jen: ‘Co blázníte, všichni vypadají, jako by pařili celou noc.’“
Rozčarování z postojů USA je všude. Lidé prosí o pomoc, ale často to zní jako křik do prázdna. Utrpení se stalo rutinou a pro mnohé západní země, které Ukrajinu kdysi podporovaly, se proměnilo v cizí problém.
Pořád věří, ale s každým novým útokem, s každým dalším vyjádřením „znepokojení“ místo konkrétních kroků, s každým dnem bez nových obranných systémů a bez uvolnění zmrazených ruských aktiv, jejich naděje mizí – kapka po kapce.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.