Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Začátkem roku zastavil vojenskou pomoc Ukrajině, aby tamní vládu přinutil k mírovým jednáním s Ruskem. A teď v tom pokračuje – zatímco Washington přehodnocuje své zásoby munice a tvrdí, že rozhodnutí „staví americké zájmy na první místo“. Ve čtvrtek znovu telefonoval s Putinem a následně přiznal: „Nepodařilo se mi ho přesvědčit.“ Jen pár hodin poté Kreml zahájil dosud největší raketový a dronový útok na Kyjev.
Dnes v Kyjevě platí nová realita. Dřív měli obyvatelé dva, tři velké ruské útoky za měsíc. Teď přichází minimálně dvakrát týdně. A zatímco Spojené státy slibují „mírové snahy“, ruské rakety dál dopadají na obytné domy. Lidé spí v koupelnách, na parkovištích, na perónech metra – kdekoliv, kde je trochu větší šance přežít explozi a střepy z oken.
Kyjev, město s více než třemi miliony obyvatel, stále nemá dostatek protileteckých krytů. Pro mnoho lidí je každá noc loterií o život. Lidé vzpomínají na slova spisovatelky Viktorije Amelinové, která byla zabita raketou v roce 2023: „Sirény zní a je to, jako by všechny svolali k popravě. Jen jeden člověk je tentokrát na řadě. Tentokrát to nejsi ty.“
Ve čtvrtek večer, když se útok rozběhl, zkontrolovala reportérka serveru Politico láhev s vodou, dokumenty, telefon a lékárničku. Oblékla si nové pyžamo, aby vypadala důstojně, kdyby ji záchranáři našli pod troskami. Pak si vlepila facku. Zase zapomněla koupit píšťalku. Křik při zasypání není vhodný – člověk zbytečně plýtvá vzduchem a může zemřít dřív, než ho najdou.
Noc pokračovala v duchu akustického teroru, výbuchů a zoufalých zpráv „Jsi v pořádku?“ Ostatní se snažili odvést pozornost – někdo nakupoval online, jiný si rezervoval hotel.
Psycholožka Olga Solomka z Kyjevské oblasti to vystihla přesně: „Připravenost zemřít kdykoliv dělá z některých lidí obnažené nervy, z jiných mudrce. Během útoku jsem si dala chleba se sádlem, rajčetem a cibulí, objala kocoura a objednala si nové květiny.“
Tělo po spánku na podlaze bolí na místech, o nichž jste nevěděli, že existují. Ta hodinka spánku vás spíš naštve, než že by vás osvěžila. Ale lidé ráno stejně vstávají. Jdou do práce. Život musí pokračovat. Zvlášť teď, když mají pocit, že je jejich nejsilnější spojenec opouští.
Ukrajina stále nedokáže vyrobit vlastní protiraketové systémy, které by se vyrovnaly americkým Patriotům. Evropa se snaží pomoci, ale evidentně to nestačí. A Rusko 4. července – ve státní svátek USA – zaútočilo 550 raketami a drony, čímž vytvořilo nový smutný rekord. Přesto lidé vstali, otevřeli obchody, nemocnice ošetřovaly raněné, a den pokračoval. Do další noci.
„Zajímavé je, že přes den se nikdo neptá, jaká byla noc. Všichni jsou totiž ve stejné lodi. A když se ve 12 ještě vidíme, víme, že jsme přežili,“ říká Vladyslav Faraponov, 27letý šéf Institutu amerických studií.
„Dnes jsem se omlouval zubaři, že jdu pozdě. Řekl jen: ‘Co blázníte, všichni vypadají, jako by pařili celou noc.’“
Rozčarování z postojů USA je všude. Lidé prosí o pomoc, ale často to zní jako křik do prázdna. Utrpení se stalo rutinou a pro mnohé západní země, které Ukrajinu kdysi podporovaly, se proměnilo v cizí problém.
Pořád věří, ale s každým novým útokem, s každým dalším vyjádřením „znepokojení“ místo konkrétních kroků, s každým dnem bez nových obranných systémů a bez uvolnění zmrazených ruských aktiv, jejich naděje mizí – kapka po kapce.
Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.
Na letišti v Palma de Mallorca došlo v sobotu brzy ráno k mimořádné události. Letadlo společnosti Ryanair mířící do Manchesteru bylo evakuováno kvůli podezření na požár. Incident se odehrál kolem půl jedné v noci a vyžádal si ošetření 18 osob, přičemž šest cestujících bylo převezeno do nemocnice.
V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.
V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.
Hrozí v Česku další vlna veder s teplotami výrazně přes 30 °C? Z některých zdrojů by se mohlo zdát, že tropy opět udeří během druhého červencového víkendu. Podle meteorologů je zřejmé, že se znovu oteplí. Momentálně ale není jasné, kam až odpolední maxima vyšplhají.
Bude to v červenci přesně rok, co Mirai Navrátil skončil se zlomenou čelistí. Až nyní je celý případ možné považovat za definitivně uzavřený. Podle dostupných informací došlo mezi oběma aktéry k mimosoudnímu vyrovnání.
Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech.
Ani malé množství zpracovaného masa není podle nové vědecké studie bezpečné. Výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Medicine ukazuje, že pravidelná konzumace uzenin, slazených nápojů nebo transmastných kyselin významně zvyšuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu, diabetu 2. typu a ischemické choroby srdeční.