Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Začátkem roku zastavil vojenskou pomoc Ukrajině, aby tamní vládu přinutil k mírovým jednáním s Ruskem. A teď v tom pokračuje – zatímco Washington přehodnocuje své zásoby munice a tvrdí, že rozhodnutí „staví americké zájmy na první místo“. Ve čtvrtek znovu telefonoval s Putinem a následně přiznal: „Nepodařilo se mi ho přesvědčit.“ Jen pár hodin poté Kreml zahájil dosud největší raketový a dronový útok na Kyjev.
Dnes v Kyjevě platí nová realita. Dřív měli obyvatelé dva, tři velké ruské útoky za měsíc. Teď přichází minimálně dvakrát týdně. A zatímco Spojené státy slibují „mírové snahy“, ruské rakety dál dopadají na obytné domy. Lidé spí v koupelnách, na parkovištích, na perónech metra – kdekoliv, kde je trochu větší šance přežít explozi a střepy z oken.
Kyjev, město s více než třemi miliony obyvatel, stále nemá dostatek protileteckých krytů. Pro mnoho lidí je každá noc loterií o život. Lidé vzpomínají na slova spisovatelky Viktorije Amelinové, která byla zabita raketou v roce 2023: „Sirény zní a je to, jako by všechny svolali k popravě. Jen jeden člověk je tentokrát na řadě. Tentokrát to nejsi ty.“
Ve čtvrtek večer, když se útok rozběhl, zkontrolovala reportérka serveru Politico láhev s vodou, dokumenty, telefon a lékárničku. Oblékla si nové pyžamo, aby vypadala důstojně, kdyby ji záchranáři našli pod troskami. Pak si vlepila facku. Zase zapomněla koupit píšťalku. Křik při zasypání není vhodný – člověk zbytečně plýtvá vzduchem a může zemřít dřív, než ho najdou.
Noc pokračovala v duchu akustického teroru, výbuchů a zoufalých zpráv „Jsi v pořádku?“ Ostatní se snažili odvést pozornost – někdo nakupoval online, jiný si rezervoval hotel.
Psycholožka Olga Solomka z Kyjevské oblasti to vystihla přesně: „Připravenost zemřít kdykoliv dělá z některých lidí obnažené nervy, z jiných mudrce. Během útoku jsem si dala chleba se sádlem, rajčetem a cibulí, objala kocoura a objednala si nové květiny.“
Tělo po spánku na podlaze bolí na místech, o nichž jste nevěděli, že existují. Ta hodinka spánku vás spíš naštve, než že by vás osvěžila. Ale lidé ráno stejně vstávají. Jdou do práce. Život musí pokračovat. Zvlášť teď, když mají pocit, že je jejich nejsilnější spojenec opouští.
Ukrajina stále nedokáže vyrobit vlastní protiraketové systémy, které by se vyrovnaly americkým Patriotům. Evropa se snaží pomoci, ale evidentně to nestačí. A Rusko 4. července – ve státní svátek USA – zaútočilo 550 raketami a drony, čímž vytvořilo nový smutný rekord. Přesto lidé vstali, otevřeli obchody, nemocnice ošetřovaly raněné, a den pokračoval. Do další noci.
„Zajímavé je, že přes den se nikdo neptá, jaká byla noc. Všichni jsou totiž ve stejné lodi. A když se ve 12 ještě vidíme, víme, že jsme přežili,“ říká Vladyslav Faraponov, 27letý šéf Institutu amerických studií.
„Dnes jsem se omlouval zubaři, že jdu pozdě. Řekl jen: ‘Co blázníte, všichni vypadají, jako by pařili celou noc.’“
Rozčarování z postojů USA je všude. Lidé prosí o pomoc, ale často to zní jako křik do prázdna. Utrpení se stalo rutinou a pro mnohé západní země, které Ukrajinu kdysi podporovaly, se proměnilo v cizí problém.
Pořád věří, ale s každým novým útokem, s každým dalším vyjádřením „znepokojení“ místo konkrétních kroků, s každým dnem bez nových obranných systémů a bez uvolnění zmrazených ruských aktiv, jejich naděje mizí – kapka po kapce.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.