Generální tajemník NATO Mark Rutte označil Rusko za „dlouhodobou hrozbu“ pro bezpečnost euroatlantického prostoru. Po návštěvě Bílého domu, kde jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl, že všichni členové aliance se na tomto hodnocení shodují.
Rutte přiletěl do Washingtonu ve chvíli, kdy Spojené státy zesilují úsilí o dosažení mírové dohody k ukončení ruské agrese vůči Ukrajině. Podle médií měl během své cesty apelovat na americkou administrativu, aby netlačila na Ukrajinu k uzavření dohody, která by vyhovovala Moskvě.
„Všichni se v NATO shodneme na tom, že Rusko je dlouhodobou hrozbou pro území NATO a celý euroatlantický prostor,“ prohlásil Rutte. Ocenil snahu Ukrajiny o dosažení míru a uvedl, že „míč je nyní jasně na straně Ruska“.
Jeho prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu pohrozil Evropě „asymetrickými opatřeními“, včetně jaderných zbraní, v reakci na „nepřátelské kroky Západu“.
Rutte uvedl, že po setkání s Trumpem má Moskva „něco na stole“, pokud jde o mírový návrh. Podle dostupných informací by Spojené státy mohly de iure uznat ruskou kontrolu nad Krymem a de facto přiznat okupaci ukrajinských oblastí Luhansk, Doněck, Cherson a Záporoží.
Součástí dohody by měla být i záruka, že Ukrajina nevstoupí do NATO, ačkoliv by jí zůstala možnost přistoupit k Evropské unii. USA by dále zrušily sankce uvalené na Rusko od roku 2014 a usilovaly by o užší energetickou a hospodářskou spolupráci s Moskvou.
Zatím však Rusko není ochotno na návrh přistoupit. Místo toho předkládá maximalistické požadavky, které jsou podle Kyjeva i amerických diplomatů nepřijatelné.
Ukrajina přitom už 11. března souhlasila s americkým návrhem na úplné 30denní příměří. Prezident Volodymyr Zelenskyj 23. dubna znovu potvrdil, že Ukrajina trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“.
„Byl to návrh Spojených států a byl naprosto rozumný,“ uvedl Zelenskyj.
Viceprezident USA JD Vance potvrdil, že Washington předložil Rusku i Ukrajině „velmi konkrétní“ návrh na ukončení války. Vzhledem k pokračujícím ruským útokům však není jasné, zda se mírové úsilí podaří posunout kupředu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.