Generální tajemník NATO Mark Rutte označil Rusko za „dlouhodobou hrozbu“ pro bezpečnost euroatlantického prostoru. Po návštěvě Bílého domu, kde jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl, že všichni členové aliance se na tomto hodnocení shodují.
Rutte přiletěl do Washingtonu ve chvíli, kdy Spojené státy zesilují úsilí o dosažení mírové dohody k ukončení ruské agrese vůči Ukrajině. Podle médií měl během své cesty apelovat na americkou administrativu, aby netlačila na Ukrajinu k uzavření dohody, která by vyhovovala Moskvě.
„Všichni se v NATO shodneme na tom, že Rusko je dlouhodobou hrozbou pro území NATO a celý euroatlantický prostor,“ prohlásil Rutte. Ocenil snahu Ukrajiny o dosažení míru a uvedl, že „míč je nyní jasně na straně Ruska“.
Jeho prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu pohrozil Evropě „asymetrickými opatřeními“, včetně jaderných zbraní, v reakci na „nepřátelské kroky Západu“.
Rutte uvedl, že po setkání s Trumpem má Moskva „něco na stole“, pokud jde o mírový návrh. Podle dostupných informací by Spojené státy mohly de iure uznat ruskou kontrolu nad Krymem a de facto přiznat okupaci ukrajinských oblastí Luhansk, Doněck, Cherson a Záporoží.
Součástí dohody by měla být i záruka, že Ukrajina nevstoupí do NATO, ačkoliv by jí zůstala možnost přistoupit k Evropské unii. USA by dále zrušily sankce uvalené na Rusko od roku 2014 a usilovaly by o užší energetickou a hospodářskou spolupráci s Moskvou.
Zatím však Rusko není ochotno na návrh přistoupit. Místo toho předkládá maximalistické požadavky, které jsou podle Kyjeva i amerických diplomatů nepřijatelné.
Ukrajina přitom už 11. března souhlasila s americkým návrhem na úplné 30denní příměří. Prezident Volodymyr Zelenskyj 23. dubna znovu potvrdil, že Ukrajina trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“.
„Byl to návrh Spojených států a byl naprosto rozumný,“ uvedl Zelenskyj.
Viceprezident USA JD Vance potvrdil, že Washington předložil Rusku i Ukrajině „velmi konkrétní“ návrh na ukončení války. Vzhledem k pokračujícím ruským útokům však není jasné, zda se mírové úsilí podaří posunout kupředu.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
Spojené státy se podle viceprezidenta J. D. Vance snaží připravit půdu pro setkání mezi prezidenty Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Viceprezident to uvedl v nedělním pořadu televize Fox News, jen několik dní před nadcházejícím summitem Trumpa s Putinem na Aljašce. Vance zdůraznil, že setkání je nezbytné pro ukončení konfliktu na Ukrajině.
Od války v Čečensku přes konflikt v Gruzii až po anexi Krymu a současnou válku na Ukrajině – Kreml se v posledních třech desetiletích opakovaně ocital uprostřed ozbrojených střetů, které se Západ snažil řešit jednáním. Pokusy o mírové dohody se objevily i během války v Donbasu po roce 2014 a po ruské invazi v roce 2022, ale bez trvalého výsledku. V pátek se na Aljašce setkají Donald Trump a Vladimir Putin, aby se pokusili najít cestu z nejtěžšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Navzdory mezinárodnímu zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), se ruský prezident Vladimir Putin chystá na historický summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Setkání, které má za cíl projednat ukončení války na Ukrajině, vyvolává otázku, zda se Putin nemusí obávat zatčení. Jak se zdá, místo setkání bylo zvoleno s ohledem na bezpečnost ruského prezidenta, protože Spojené státy na rozdíl od většiny světa neuznávají jurisdikci ICC.