Generální tajemník NATO Mark Rutte označil Rusko za „dlouhodobou hrozbu“ pro bezpečnost euroatlantického prostoru. Po návštěvě Bílého domu, kde jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl, že všichni členové aliance se na tomto hodnocení shodují.
Rutte přiletěl do Washingtonu ve chvíli, kdy Spojené státy zesilují úsilí o dosažení mírové dohody k ukončení ruské agrese vůči Ukrajině. Podle médií měl během své cesty apelovat na americkou administrativu, aby netlačila na Ukrajinu k uzavření dohody, která by vyhovovala Moskvě.
„Všichni se v NATO shodneme na tom, že Rusko je dlouhodobou hrozbou pro území NATO a celý euroatlantický prostor,“ prohlásil Rutte. Ocenil snahu Ukrajiny o dosažení míru a uvedl, že „míč je nyní jasně na straně Ruska“.
Jeho prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu pohrozil Evropě „asymetrickými opatřeními“, včetně jaderných zbraní, v reakci na „nepřátelské kroky Západu“.
Rutte uvedl, že po setkání s Trumpem má Moskva „něco na stole“, pokud jde o mírový návrh. Podle dostupných informací by Spojené státy mohly de iure uznat ruskou kontrolu nad Krymem a de facto přiznat okupaci ukrajinských oblastí Luhansk, Doněck, Cherson a Záporoží.
Součástí dohody by měla být i záruka, že Ukrajina nevstoupí do NATO, ačkoliv by jí zůstala možnost přistoupit k Evropské unii. USA by dále zrušily sankce uvalené na Rusko od roku 2014 a usilovaly by o užší energetickou a hospodářskou spolupráci s Moskvou.
Zatím však Rusko není ochotno na návrh přistoupit. Místo toho předkládá maximalistické požadavky, které jsou podle Kyjeva i amerických diplomatů nepřijatelné.
Ukrajina přitom už 11. března souhlasila s americkým návrhem na úplné 30denní příměří. Prezident Volodymyr Zelenskyj 23. dubna znovu potvrdil, že Ukrajina trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“.
„Byl to návrh Spojených států a byl naprosto rozumný,“ uvedl Zelenskyj.
Viceprezident USA JD Vance potvrdil, že Washington předložil Rusku i Ukrajině „velmi konkrétní“ návrh na ukončení války. Vzhledem k pokračujícím ruským útokům však není jasné, zda se mírové úsilí podaří posunout kupředu.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.