Generální tajemník NATO Mark Rutte označil Rusko za „dlouhodobou hrozbu“ pro bezpečnost euroatlantického prostoru. Po návštěvě Bílého domu, kde jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl, že všichni členové aliance se na tomto hodnocení shodují.
Rutte přiletěl do Washingtonu ve chvíli, kdy Spojené státy zesilují úsilí o dosažení mírové dohody k ukončení ruské agrese vůči Ukrajině. Podle médií měl během své cesty apelovat na americkou administrativu, aby netlačila na Ukrajinu k uzavření dohody, která by vyhovovala Moskvě.
„Všichni se v NATO shodneme na tom, že Rusko je dlouhodobou hrozbou pro území NATO a celý euroatlantický prostor,“ prohlásil Rutte. Ocenil snahu Ukrajiny o dosažení míru a uvedl, že „míč je nyní jasně na straně Ruska“.
Jeho prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu pohrozil Evropě „asymetrickými opatřeními“, včetně jaderných zbraní, v reakci na „nepřátelské kroky Západu“.
Rutte uvedl, že po setkání s Trumpem má Moskva „něco na stole“, pokud jde o mírový návrh. Podle dostupných informací by Spojené státy mohly de iure uznat ruskou kontrolu nad Krymem a de facto přiznat okupaci ukrajinských oblastí Luhansk, Doněck, Cherson a Záporoží.
Součástí dohody by měla být i záruka, že Ukrajina nevstoupí do NATO, ačkoliv by jí zůstala možnost přistoupit k Evropské unii. USA by dále zrušily sankce uvalené na Rusko od roku 2014 a usilovaly by o užší energetickou a hospodářskou spolupráci s Moskvou.
Zatím však Rusko není ochotno na návrh přistoupit. Místo toho předkládá maximalistické požadavky, které jsou podle Kyjeva i amerických diplomatů nepřijatelné.
Ukrajina přitom už 11. března souhlasila s americkým návrhem na úplné 30denní příměří. Prezident Volodymyr Zelenskyj 23. dubna znovu potvrdil, že Ukrajina trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“.
„Byl to návrh Spojených států a byl naprosto rozumný,“ uvedl Zelenskyj.
Viceprezident USA JD Vance potvrdil, že Washington předložil Rusku i Ukrajině „velmi konkrétní“ návrh na ukončení války. Vzhledem k pokračujícím ruským útokům však není jasné, zda se mírové úsilí podaří posunout kupředu.
Prezident Spojených států Donald Trump uvedl, že jeho administrativa již uzavřela 200 obchodních dohod po celém světě. S kým konkrétně byly dohody sjednány, však odmítl prozradit. V rozhovoru pro časopis Time, který byl zveřejněn v pátek, prezident pouze řekl: „Uzavřel jsem 200 dohod. Na 100 %.“
Ve Vatikánu vrcholí přípravy na pohřeb papeže Františka. Jak uvedla agentura AFP, do čtvrtečního večera již jeho památku v Bazilice svatého Petra přišlo uctít kolem 150 tisíc lidí. Poutníci z celého světa však mají už jen několik hodin, než se bazilika uzavře veřejnosti před pátečním pohřebním obřadem.
Americký ministr obrany Pete Hegseth se ocitl v centru závažného bezpečnostního skandálu poté, co vyšlo najevo, že si nechal nainstalovat nechráněné internetové připojení přímo ve své kanceláři v Pentagonu. Podle informací agentury Associated Press, která se odvolává na dva důvěryhodné zdroje, mělo jít o záměrný krok, jak obejít bezpečnostní filtry ministerstva a používat komunikační aplikaci Signal na svém osobním zařízení.
Agentura Reuters dnes zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Prezident Petr Pavel podepsal dlouho diskutovanou novelu zákona, která přináší zásadní změny v systému financování veřejnoprávních médií. Od května se totiž zvýší rozhlasové i televizní poplatky a nově se rozšíří i okruh lidí, kteří budou muset tyto poplatky hradit. Největší novinkou je, že se nová pravidla dotknou i domácností, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale mají přístup k internetu.
Donald Trump touží po mezinárodním úspěchu – bez ohledu na to, co za něj bude muset obětovat. V jednáních s Kremlem vystupuje spíš jako prosebník než jako lídr svobodného světa. Odpouští válečné zločiny, legitimizuje agresi a Vladimira Putina žádá, aby „přestal“. Hlavní není výsledek – hlavní je, jak on sám nakonec bude vypadat.
V ruském městě Balašicha, ležícím východně od Moskvy, došlo k vážnému incidentu, který podle místních médií skončil smrtí vysoce postaveného ruského armádního důstojníka. Server The Guardian s odkazem na ruské zdroje informoval, že exploze automobilu připravila o život generálmajora Jaroslava Moskalika, zástupce šéfa Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace.
Příběh pětadvacetileté Kate Drummond otřásl britskou veřejností. Mladá žena, která byla podle své rodiny „fit a zdravá“, začala v roce 2020 pociťovat bolesti zad. Nejprve si myslela, že jde o špatné držení těla nebo následky cvičení. Její obtíže však postupně zesílily a v květnu 2021, když bolest vystřelovala až do kyčle, vyhledala pomoc na pohotovosti. Lékaři jí tehdy diagnostikovali pravděpodobný ischias.
Východní Evropa a západní části Ruska zažívají další vlnu nezvykle teplého počasí, která navazuje na minulý týden, kdy padaly teplotní rekordy. V polovině týdne vystoupaly teploty ve východním Německu a Polsku až k 28–29 °C, přičemž v polském pobřežním městě Łeba bylo v pátek naměřeno 29,6 °C – téměř o 20 °C více, než je pro duben obvyklé.
Generální tajemník NATO Mark Rutte označil Rusko za „dlouhodobou hrozbu“ pro bezpečnost euroatlantického prostoru. Po návštěvě Bílého domu, kde jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl, že všichni členové aliance se na tomto hodnocení shodují.
Údajné použití severokorejské balistické střely při čtvrtečním útoku na Kyjev, při němž zahynulo 12 lidí, znovu obrátilo pozornost na rostoucí roli Severní Koreje v ruské agresi vůči Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského raketu typu KN-23 poskytl Moskvě právě režim Kim Čong-una. Pokud se tyto informace potvrdí, půjde podle něj o další důkaz „zločinného charakteru aliance mezi Ruskem a Pchjongjangem“.
Zatímco prezident Donald Trump zahajuje největší vlnu obchodních bariér za posledních sto let, Evropská unie se snaží uzavírat dohody o volném obchodu s kýmkoli, kdo má zájem. Cílem je posílit mezinárodní obchodní postavení Unie a zároveň kompenzovat ztrátu v transatlantických vztazích, které kvůli Trumpově protekcionismu ochladly.