Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Státní zástupci se v argumentaci opírají přímo o výroky prezidenta Donalda Trumpa. Tvrdí, že prezidentovy komentáře o Minnesotě jasně ukazují, že nasazení federálních sil porušuje státní suverenitu a slouží k politickým účelům. Právnička Lindsey Middlecampová naléhala na soud, aby vydal dočasné předběžné opatření k zastavení operace okamžitě, nikoliv příští týden nebo zítra. Situace v ulicích je podle ní natolik vážná, že odklad není možný.
Soudkyně Kate Menendezová však projevila určitou zdrženlivost vůči takto širokému požadavku. Podle listu New York Times se ptala právníků, jak může rozhodnout o plošném odchodu federální vlády ze státu na základě souhrnu popsaných křivd. Naznačila, že řešením by mohlo být spíše podávání žalob na konkrétní incidenty porušení zákona než požadavek na úplné stažení federálních složek z Minnesoty.
Atmosféru ve městě Minneapolis dále vyhrotilo pondělní oznámení Donalda Trumpa o vyslání „hraničního cara“ Toma Homana přímo na místo. Člen městské rady Soren Stevenson v rozhovoru pro CNN uvedl, že tento krok pouze zvyšuje napětí. Stevenson odmítl prezidentův narativ o Minnesotě jako o bezprávném místě a prohlásil, že skutečný chaos do komunity vnáší právě agenti ICE, jejichž přítomnost označil za „invazi“ a „okupaci“.
Naprostý šok na politické scéně vyvolalo rozhodnutí republikánského kandidáta na guvernéra Chrise Madela, který v pondělí odstoupil z volebního klání. Madel, jenž byl dosud favoritem nominace a zastáncem tvrdého vymáhání práva, své rozhodnutí zdůvodnil odvetnými opatřeními, která jeho vlastní strana uplatňuje proti občanům státu. Uvedl, že se již nemůže počítat za člena strany, která dopustila, aby se nevinní lidé báli v ulicích.
Madel ve videu upozornil na to, že operace, která měla původně cílit na nebezpečné zločince, se vymkla kontrole. Popsal situaci, kdy američtí občané, zejména ti s jinou barvou pleti, žijí v neustálém strachu a musí u sebe nosit doklady, aby prokázali své občanství. Jako právník, který dříve poskytoval právní rady i agentům zapojeným do kontroverzních zásahů, označil současný stav za nepřijatelný a morálně chybný.
Svědectví o nevybíravých metodách federálních agentů se množí v mnoha soudních podáních. Jeden z čerstvých dokumentů uvádí, že agenti vyhrožovali zatčením právníkovi, který se pouze pohyboval v blízkosti protestu u kostela. Tento incident ilustruje atmosféru zastrašování, které čelí nejen samotní protestující, ale i lidé, kteří se snaží dohlížet na dodržování právních postupů.
Velkou pozornost vzbudilo také svědectví muže jménem Javier, který se stal svědkem zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Javier popsal, že byl zatčen bezprostředně poté, co viděl agenta střílet. Přestože se na místo dostavil pouze jako soused, který slyšel o aktivitě ICE v okolí, byl zadržen a odvezen do federální budovy Whipple, kde strávil několik hodin v izolaci.
Javier tvrdí, že se nenechá zastrašit, a ve svém vyjádření pro CBS News zdůraznil, že Alex Pretti „zemřel pro věc“. Spolu s ním bylo ve federální budově zadrženo přibližně 24 dalších lidí z okolí. Ačkoliv jim agenti nakonec poskytli jídlo, vodu a lékařské ošetření, Javier vnímá celý proces zadržení jako pokus o umlčení svědků násilného incidentu.
Vyslaný Tom Homan má podle Bílého domu v Minneapolisu obnovit pořádek, ale místní lídři varují, že jeho přítomnost bude působit jako rozbuška. Trumpova administrativa trvá na tom, že Homan je nezbytný pro potlačení „organizovaných násilných protestů“, které spojuje s finančními podvody v sociálním systému státu. Tento střet interpretací reality nyní tvoří jádro právního i politického sporu o budoucnost Minnesoty.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.