Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Státní zástupci se v argumentaci opírají přímo o výroky prezidenta Donalda Trumpa. Tvrdí, že prezidentovy komentáře o Minnesotě jasně ukazují, že nasazení federálních sil porušuje státní suverenitu a slouží k politickým účelům. Právnička Lindsey Middlecampová naléhala na soud, aby vydal dočasné předběžné opatření k zastavení operace okamžitě, nikoliv příští týden nebo zítra. Situace v ulicích je podle ní natolik vážná, že odklad není možný.
Soudkyně Kate Menendezová však projevila určitou zdrženlivost vůči takto širokému požadavku. Podle listu New York Times se ptala právníků, jak může rozhodnout o plošném odchodu federální vlády ze státu na základě souhrnu popsaných křivd. Naznačila, že řešením by mohlo být spíše podávání žalob na konkrétní incidenty porušení zákona než požadavek na úplné stažení federálních složek z Minnesoty.
Atmosféru ve městě Minneapolis dále vyhrotilo pondělní oznámení Donalda Trumpa o vyslání „hraničního cara“ Toma Homana přímo na místo. Člen městské rady Soren Stevenson v rozhovoru pro CNN uvedl, že tento krok pouze zvyšuje napětí. Stevenson odmítl prezidentův narativ o Minnesotě jako o bezprávném místě a prohlásil, že skutečný chaos do komunity vnáší právě agenti ICE, jejichž přítomnost označil za „invazi“ a „okupaci“.
Naprostý šok na politické scéně vyvolalo rozhodnutí republikánského kandidáta na guvernéra Chrise Madela, který v pondělí odstoupil z volebního klání. Madel, jenž byl dosud favoritem nominace a zastáncem tvrdého vymáhání práva, své rozhodnutí zdůvodnil odvetnými opatřeními, která jeho vlastní strana uplatňuje proti občanům státu. Uvedl, že se již nemůže počítat za člena strany, která dopustila, aby se nevinní lidé báli v ulicích.
Madel ve videu upozornil na to, že operace, která měla původně cílit na nebezpečné zločince, se vymkla kontrole. Popsal situaci, kdy američtí občané, zejména ti s jinou barvou pleti, žijí v neustálém strachu a musí u sebe nosit doklady, aby prokázali své občanství. Jako právník, který dříve poskytoval právní rady i agentům zapojeným do kontroverzních zásahů, označil současný stav za nepřijatelný a morálně chybný.
Svědectví o nevybíravých metodách federálních agentů se množí v mnoha soudních podáních. Jeden z čerstvých dokumentů uvádí, že agenti vyhrožovali zatčením právníkovi, který se pouze pohyboval v blízkosti protestu u kostela. Tento incident ilustruje atmosféru zastrašování, které čelí nejen samotní protestující, ale i lidé, kteří se snaží dohlížet na dodržování právních postupů.
Velkou pozornost vzbudilo také svědectví muže jménem Javier, který se stal svědkem zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Javier popsal, že byl zatčen bezprostředně poté, co viděl agenta střílet. Přestože se na místo dostavil pouze jako soused, který slyšel o aktivitě ICE v okolí, byl zadržen a odvezen do federální budovy Whipple, kde strávil několik hodin v izolaci.
Javier tvrdí, že se nenechá zastrašit, a ve svém vyjádření pro CBS News zdůraznil, že Alex Pretti „zemřel pro věc“. Spolu s ním bylo ve federální budově zadrženo přibližně 24 dalších lidí z okolí. Ačkoliv jim agenti nakonec poskytli jídlo, vodu a lékařské ošetření, Javier vnímá celý proces zadržení jako pokus o umlčení svědků násilného incidentu.
Vyslaný Tom Homan má podle Bílého domu v Minneapolisu obnovit pořádek, ale místní lídři varují, že jeho přítomnost bude působit jako rozbuška. Trumpova administrativa trvá na tom, že Homan je nezbytný pro potlačení „organizovaných násilných protestů“, které spojuje s finančními podvody v sociálním systému státu. Tento střet interpretací reality nyní tvoří jádro právního i politického sporu o budoucnost Minnesoty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.