Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Státní zástupci se v argumentaci opírají přímo o výroky prezidenta Donalda Trumpa. Tvrdí, že prezidentovy komentáře o Minnesotě jasně ukazují, že nasazení federálních sil porušuje státní suverenitu a slouží k politickým účelům. Právnička Lindsey Middlecampová naléhala na soud, aby vydal dočasné předběžné opatření k zastavení operace okamžitě, nikoliv příští týden nebo zítra. Situace v ulicích je podle ní natolik vážná, že odklad není možný.
Soudkyně Kate Menendezová však projevila určitou zdrženlivost vůči takto širokému požadavku. Podle listu New York Times se ptala právníků, jak může rozhodnout o plošném odchodu federální vlády ze státu na základě souhrnu popsaných křivd. Naznačila, že řešením by mohlo být spíše podávání žalob na konkrétní incidenty porušení zákona než požadavek na úplné stažení federálních složek z Minnesoty.
Atmosféru ve městě Minneapolis dále vyhrotilo pondělní oznámení Donalda Trumpa o vyslání „hraničního cara“ Toma Homana přímo na místo. Člen městské rady Soren Stevenson v rozhovoru pro CNN uvedl, že tento krok pouze zvyšuje napětí. Stevenson odmítl prezidentův narativ o Minnesotě jako o bezprávném místě a prohlásil, že skutečný chaos do komunity vnáší právě agenti ICE, jejichž přítomnost označil za „invazi“ a „okupaci“.
Naprostý šok na politické scéně vyvolalo rozhodnutí republikánského kandidáta na guvernéra Chrise Madela, který v pondělí odstoupil z volebního klání. Madel, jenž byl dosud favoritem nominace a zastáncem tvrdého vymáhání práva, své rozhodnutí zdůvodnil odvetnými opatřeními, která jeho vlastní strana uplatňuje proti občanům státu. Uvedl, že se již nemůže počítat za člena strany, která dopustila, aby se nevinní lidé báli v ulicích.
Madel ve videu upozornil na to, že operace, která měla původně cílit na nebezpečné zločince, se vymkla kontrole. Popsal situaci, kdy američtí občané, zejména ti s jinou barvou pleti, žijí v neustálém strachu a musí u sebe nosit doklady, aby prokázali své občanství. Jako právník, který dříve poskytoval právní rady i agentům zapojeným do kontroverzních zásahů, označil současný stav za nepřijatelný a morálně chybný.
Svědectví o nevybíravých metodách federálních agentů se množí v mnoha soudních podáních. Jeden z čerstvých dokumentů uvádí, že agenti vyhrožovali zatčením právníkovi, který se pouze pohyboval v blízkosti protestu u kostela. Tento incident ilustruje atmosféru zastrašování, které čelí nejen samotní protestující, ale i lidé, kteří se snaží dohlížet na dodržování právních postupů.
Velkou pozornost vzbudilo také svědectví muže jménem Javier, který se stal svědkem zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Javier popsal, že byl zatčen bezprostředně poté, co viděl agenta střílet. Přestože se na místo dostavil pouze jako soused, který slyšel o aktivitě ICE v okolí, byl zadržen a odvezen do federální budovy Whipple, kde strávil několik hodin v izolaci.
Javier tvrdí, že se nenechá zastrašit, a ve svém vyjádření pro CBS News zdůraznil, že Alex Pretti „zemřel pro věc“. Spolu s ním bylo ve federální budově zadrženo přibližně 24 dalších lidí z okolí. Ačkoliv jim agenti nakonec poskytli jídlo, vodu a lékařské ošetření, Javier vnímá celý proces zadržení jako pokus o umlčení svědků násilného incidentu.
Vyslaný Tom Homan má podle Bílého domu v Minneapolisu obnovit pořádek, ale místní lídři varují, že jeho přítomnost bude působit jako rozbuška. Trumpova administrativa trvá na tom, že Homan je nezbytný pro potlačení „organizovaných násilných protestů“, které spojuje s finančními podvody v sociálním systému státu. Tento střet interpretací reality nyní tvoří jádro právního i politického sporu o budoucnost Minnesoty.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.