Pravda o efektu stropu od Babišovy vlády: Jak moc v Česku zlevnila nafta?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Mariana Nová 1. května 2026 11:23
Sdílej:

V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.

Evropská komise kvůli mezinárodnímu srovnání vyjadřuje ceny primárně v přepočtu do eur, přičemž v Česku podle ní nafta zlevnila zhruba z 1,87 eura za litr na 1,71 eura za litr. Výrazněji ve stejné době zlevňovala pouze v Estonsku (o 11,8 procenta), Belgii (o 10 procent) a Lotyšsku (o 9,6 procenta). V Řecku zlevnila shodně jako v Česku.

V Česku v daném období zlevnil také benzín, o 0,6 procenta. V EU jako celku v uvedených 14 dnech zlevnila nafta o necelých šest procent a benzín o 0,7 procenta.

V případě nafty se projevila regulace cen pohonných hmot v podání české vlády, které nutí čerpací stanice promítat pohyb cen na burze v Rotterdamu – a s ní související pohyby cen velkoobchodních – do finálních cen věrněji a rychleji. Tato regulace je klíčovým důvodem, proč nafta v ČR zlevnila výrazněji než ve valné většině zemí EU, z nichž v některých dokonce zdražovala.

V Belgii, kde došlo k druhému nejvýraznějšímu zlevnění nafty, se přístup každodenního stanovování maximálních přípustných cen pohonných hmot, podobný tomu nynějšímu českému, uplatňuje dlouhodobě, s kořeny už v době ropných šoků 70. let.

Stalo se
Novinky
Španělsko

Jen hasit nestačí. Španělsko čekají kvůli mohutným požárům zásadní změny, tvrdí experti

Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.

Novinky
Sídlo EU

Obří projekt Evropské unie: Jak bude vypadat projekt dekarbonizace?

Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.

Novinky
Íránská delegace v Pákistánu

Írán slibuje odvetu za noční údery USA. Pomstít se chce ještě dnes

Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.

Novinky
Ilustrační foto

Nemoc, která trápí miliony důchodců jen v Evropě, stále neumíme léčit. Těžké je ji vůbec diagnostikovat

Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.