Evropa se pravděpodobně nikdy plně neoprostí od závislosti na cizích technologiích, protože se až příliš spoléhá na software ze Spojených států a hardware z Číny. V rozhovoru pro server Politico to uvedl šéf finské bezpečnostní a zpravodajské služby Juha Martelius. Situaci na evropském kontinentu přirovnal k tělu napadenému dvěma druhy rakoviny s tím, že operace je sice nejspíš nemožná, ale dá se s tím žít.
Varování finského špionážního šéfa přichází v době, kdy evropští představitelé znovu volají po větší strategické autonomii, zejména v oblasti kritických technologií, obrany a digitální infrastruktury. Evropská komise by měla v nadcházejících týdnech představit balíček k technologické suverenitě, který by mohl omezit využívání amerických cloudových poskytovatelů vládami EU při nakládání s citlivými daty.
Právě cloudové služby byly velkým tématem nedávné výroční zprávy finské zpravodajské služby, podle níž může jejich zavádění oslabovat digitální nezávislost států. Martelius zmínil, že ve Finsku se diskutovalo o převedení volebních informací na cloudové úložiště. Vzhledem k tomu, že tamní volební systém funguje mimořádně dobře, byl tento návrh nakonec zamítnut. Informace kritické pro zajištění národní bezpečnosti, jako jsou právě data spojená s volbami, by podle něj rozhodně neměla spravovat žádná cizí firma.
Pokud jde o evropské inovace, Finsko má podle Marteliuse vynikající výzkum a vývoj v oblasti kvantových technologií a vesmíru, avšak stejně jako zbytek Evropy se potýká s nedostatkem kapitálu.
Šéf finské tajné služby zároveň vyjádřil pochybnosti o tom, zda je Evropa v současnosti vůbec schopna vyvinout vlastní cloudové služby, které by byly stejně efektivní jako ty americké, nebo zda dokáže bez cizích technologií vyhrát válku proti Rusku. Podle jeho slov to nyní možné není a je otázkou, do jaké míry chce Evropa vyhrát tento konflikt sama a nakolik se hodlá i v budoucnu spoléhat na pomoc amerických spojenců.
Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny.
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Bílý dům čelí vlně kritiky za prezentaci nového článku o poklesu cen léků na předpis. Americký prezident Donald Trump i jeho tiskový tým se veřejně pochlubili novinovým titulkem, podle kterého zaznamenaly ceny léků nejprudší propad za více než šest desetiletí. Zveřejněný materiál však opomněl zmínit zjištění odborníků, podle nichž je tento pozitivní vývoj zásluhou legislativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.