Tvrdé zásahy Trumpovy administrativy proti nelegální imigraci by mohly Spojené státy v následujících deseti letech připravit až o 479 miliard dolarů na ušlých daňových příjmech. Podle daňových odborníků totiž represe a obavy ze zátahů imigračních úřadů odrazují lidi bez legálního statusu od podávání daňových přiznání.
Poradci uvádějí, že zásadní změny, včetně navrhovaného sdílení dat daňové správy s imigračními orgány, udělaly z podávání přiznání pro lidi bez dokumentů příliš velké riziko. K poklesu motivace přispělo také zrušení daňových úlev pro imigrační rodiče.
Daňová poradkyně Daisy Schmidtová, která vlastní firmu Crece Latino ve státě Virginie, uvedla, že kvůli strachu z Imigračního a celního úřadu (ICE) letos ztratila až 75 % svých klientů. Lidé se podle ní ptají, proč by měli platit daně, když jim hrozí deportace. Podobný propad hlásí i další poradci zaměření na latinskoamerickou komunitu.
Zdrojem největších obav se stala loňská dohoda, v níž daňový úřad (IRS) souhlasil se sdílením jmen a adres lidí bez dokumentů s ministerstvem vnitřní bezpečnosti, pod které spadá právě úřad ICE. Ačkoli federální soudce v listopadu provádění této dohody pozastavil a později ji označil za nezákonnou, strach z předávání osobních údajů mezi lidmi přetrvává.
Další citelnou ránu znamenala změna pravidel z roku 2025, kvůli které ztratili rodiče bez legálního statusu nárok na daňové úlevy na děti, a to i v případech, kdy jsou jejich děti americkými občany. Tyto úlevy přitom rodinám běžně přinášely úspory v řádu tisíců dolarů.
Lidé bez pracovního povolení mají v USA sice zákonnou povinnost daně přiznávat, ale systém dosud fungoval na bázi důvěry, že IRS tyto citlivé informace striktně chrání a neposkytuje je jiným vládním agenturám. Imigranti daňová přiznání historicky podávali dobrovolně, protože tím prokazovali snahu fungovat v rámci systému, což jim mohlo pomoci při budoucí snaze o získání legálního statusu.
Podle údajů Institutu pro daně a hospodářskou politiku podává v USA daňové přiznání přibližně 50 % domácností bez dokumentů, přičemž jen v roce 2022 odvedly do systému odhadem 96,7 miliardy dolarů. Kvůli nemožnosti uplatňovat většinu odpočtů navíc tito lidé často odvádějí vyšší procento svých příjmů než samotní američtí občané.
Analytici z Budget Lab při Yaleově univerzitě odhadují, že propad v počtu podaných přiznání způsobí federálnímu rozpočtu v příštích deseti letech ztrátu mezi 147 až 479 miliardami dolarů. Samotný daňový úřad IRS odhaduje, že každé snížení dobrovolného plnění daňových povinností o pouhé 1 % znamená pro státní pokladnu výpadek 46 miliard dolarů.
Úbytek klientů potvrzuje také Edgar Villacorta, majitel firmy Latin Tax působící v Marylandu a Virginii. Podle něj letos nepřišlo 30 % až 40 % jeho obvyklých zákazníků, protože v podávání přiznání po ztrátě daňových úlev na děti nevidí žádný přínos a bojí se dohledatelnosti v systému.
Průzkum Urban Institute ukázal, že deportací se obává každý čtvrtý dospělý člen imigrantských rodin, bez ohledu na to, zda má dokumenty v pořádku či nikoli. Každý šestý respondent navíc uvedl, že v roce 2025 osobně viděl nebo znal někoho, koho úřad ICE zadržel.
Organizace na ochranu práv imigrantů upozorňují, že změny v daňových úlevách nejvíce zasáhnou děti. Tyto příspěvky dosud pomáhaly držet rodiny nad hranicí chudoby v době rostoucích životních nákladů. Dětská chudoba v USA přitom v poslední době vzrostla na odhadovaných 13 % až 16 %, což představuje zhruba 10 až 11,4 milionu dětí.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.