Tvrdé zásahy Trumpovy administrativy proti nelegální imigraci by mohly Spojené státy v následujících deseti letech připravit až o 479 miliard dolarů na ušlých daňových příjmech. Podle daňových odborníků totiž represe a obavy ze zátahů imigračních úřadů odrazují lidi bez legálního statusu od podávání daňových přiznání.
Poradci uvádějí, že zásadní změny, včetně navrhovaného sdílení dat daňové správy s imigračními orgány, udělaly z podávání přiznání pro lidi bez dokumentů příliš velké riziko. K poklesu motivace přispělo také zrušení daňových úlev pro imigrační rodiče.
Daňová poradkyně Daisy Schmidtová, která vlastní firmu Crece Latino ve státě Virginie, uvedla, že kvůli strachu z Imigračního a celního úřadu (ICE) letos ztratila až 75 % svých klientů. Lidé se podle ní ptají, proč by měli platit daně, když jim hrozí deportace. Podobný propad hlásí i další poradci zaměření na latinskoamerickou komunitu.
Zdrojem největších obav se stala loňská dohoda, v níž daňový úřad (IRS) souhlasil se sdílením jmen a adres lidí bez dokumentů s ministerstvem vnitřní bezpečnosti, pod které spadá právě úřad ICE. Ačkoli federální soudce v listopadu provádění této dohody pozastavil a později ji označil za nezákonnou, strach z předávání osobních údajů mezi lidmi přetrvává.
Další citelnou ránu znamenala změna pravidel z roku 2025, kvůli které ztratili rodiče bez legálního statusu nárok na daňové úlevy na děti, a to i v případech, kdy jsou jejich děti americkými občany. Tyto úlevy přitom rodinám běžně přinášely úspory v řádu tisíců dolarů.
Lidé bez pracovního povolení mají v USA sice zákonnou povinnost daně přiznávat, ale systém dosud fungoval na bázi důvěry, že IRS tyto citlivé informace striktně chrání a neposkytuje je jiným vládním agenturám. Imigranti daňová přiznání historicky podávali dobrovolně, protože tím prokazovali snahu fungovat v rámci systému, což jim mohlo pomoci při budoucí snaze o získání legálního statusu.
Podle údajů Institutu pro daně a hospodářskou politiku podává v USA daňové přiznání přibližně 50 % domácností bez dokumentů, přičemž jen v roce 2022 odvedly do systému odhadem 96,7 miliardy dolarů. Kvůli nemožnosti uplatňovat většinu odpočtů navíc tito lidé často odvádějí vyšší procento svých příjmů než samotní američtí občané.
Analytici z Budget Lab při Yaleově univerzitě odhadují, že propad v počtu podaných přiznání způsobí federálnímu rozpočtu v příštích deseti letech ztrátu mezi 147 až 479 miliardami dolarů. Samotný daňový úřad IRS odhaduje, že každé snížení dobrovolného plnění daňových povinností o pouhé 1 % znamená pro státní pokladnu výpadek 46 miliard dolarů.
Úbytek klientů potvrzuje také Edgar Villacorta, majitel firmy Latin Tax působící v Marylandu a Virginii. Podle něj letos nepřišlo 30 % až 40 % jeho obvyklých zákazníků, protože v podávání přiznání po ztrátě daňových úlev na děti nevidí žádný přínos a bojí se dohledatelnosti v systému.
Průzkum Urban Institute ukázal, že deportací se obává každý čtvrtý dospělý člen imigrantských rodin, bez ohledu na to, zda má dokumenty v pořádku či nikoli. Každý šestý respondent navíc uvedl, že v roce 2025 osobně viděl nebo znal někoho, koho úřad ICE zadržel.
Organizace na ochranu práv imigrantů upozorňují, že změny v daňových úlevách nejvíce zasáhnou děti. Tyto příspěvky dosud pomáhaly držet rodiny nad hranicí chudoby v době rostoucích životních nákladů. Dětská chudoba v USA přitom v poslední době vzrostla na odhadovaných 13 % až 16 %, což představuje zhruba 10 až 11,4 milionu dětí.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.