Tvrdé zásahy Trumpovy administrativy proti nelegální imigraci by mohly Spojené státy v následujících deseti letech připravit až o 479 miliard dolarů na ušlých daňových příjmech. Podle daňových odborníků totiž represe a obavy ze zátahů imigračních úřadů odrazují lidi bez legálního statusu od podávání daňových přiznání.
Poradci uvádějí, že zásadní změny, včetně navrhovaného sdílení dat daňové správy s imigračními orgány, udělaly z podávání přiznání pro lidi bez dokumentů příliš velké riziko. K poklesu motivace přispělo také zrušení daňových úlev pro imigrační rodiče.
Daňová poradkyně Daisy Schmidtová, která vlastní firmu Crece Latino ve státě Virginie, uvedla, že kvůli strachu z Imigračního a celního úřadu (ICE) letos ztratila až 75 % svých klientů. Lidé se podle ní ptají, proč by měli platit daně, když jim hrozí deportace. Podobný propad hlásí i další poradci zaměření na latinskoamerickou komunitu.
Zdrojem největších obav se stala loňská dohoda, v níž daňový úřad (IRS) souhlasil se sdílením jmen a adres lidí bez dokumentů s ministerstvem vnitřní bezpečnosti, pod které spadá právě úřad ICE. Ačkoli federální soudce v listopadu provádění této dohody pozastavil a později ji označil za nezákonnou, strach z předávání osobních údajů mezi lidmi přetrvává.
Další citelnou ránu znamenala změna pravidel z roku 2025, kvůli které ztratili rodiče bez legálního statusu nárok na daňové úlevy na děti, a to i v případech, kdy jsou jejich děti americkými občany. Tyto úlevy přitom rodinám běžně přinášely úspory v řádu tisíců dolarů.
Lidé bez pracovního povolení mají v USA sice zákonnou povinnost daně přiznávat, ale systém dosud fungoval na bázi důvěry, že IRS tyto citlivé informace striktně chrání a neposkytuje je jiným vládním agenturám. Imigranti daňová přiznání historicky podávali dobrovolně, protože tím prokazovali snahu fungovat v rámci systému, což jim mohlo pomoci při budoucí snaze o získání legálního statusu.
Podle údajů Institutu pro daně a hospodářskou politiku podává v USA daňové přiznání přibližně 50 % domácností bez dokumentů, přičemž jen v roce 2022 odvedly do systému odhadem 96,7 miliardy dolarů. Kvůli nemožnosti uplatňovat většinu odpočtů navíc tito lidé často odvádějí vyšší procento svých příjmů než samotní američtí občané.
Analytici z Budget Lab při Yaleově univerzitě odhadují, že propad v počtu podaných přiznání způsobí federálnímu rozpočtu v příštích deseti letech ztrátu mezi 147 až 479 miliardami dolarů. Samotný daňový úřad IRS odhaduje, že každé snížení dobrovolného plnění daňových povinností o pouhé 1 % znamená pro státní pokladnu výpadek 46 miliard dolarů.
Úbytek klientů potvrzuje také Edgar Villacorta, majitel firmy Latin Tax působící v Marylandu a Virginii. Podle něj letos nepřišlo 30 % až 40 % jeho obvyklých zákazníků, protože v podávání přiznání po ztrátě daňových úlev na děti nevidí žádný přínos a bojí se dohledatelnosti v systému.
Průzkum Urban Institute ukázal, že deportací se obává každý čtvrtý dospělý člen imigrantských rodin, bez ohledu na to, zda má dokumenty v pořádku či nikoli. Každý šestý respondent navíc uvedl, že v roce 2025 osobně viděl nebo znal někoho, koho úřad ICE zadržel.
Organizace na ochranu práv imigrantů upozorňují, že změny v daňových úlevách nejvíce zasáhnou děti. Tyto příspěvky dosud pomáhaly držet rodiny nad hranicí chudoby v době rostoucích životních nákladů. Dětská chudoba v USA přitom v poslední době vzrostla na odhadovaných 13 % až 16 %, což představuje zhruba 10 až 11,4 milionu dětí.
Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
Snaha o zajištění nezapomenutelného zážitku na fotbalovém mistrovství světa se pro řadu fanoušků změnila v noční můru. Sekundární prodejní platformy, jako je StubHub, totiž na poslední chvíli hromadně ruší zakoupené lístky. Mnoho lidí tak zůstává stát před branami stadionů, přestože za vstupenky zaplatili tisíce dolarů a další nemalé finanční prostředky investovali do letenek a ubytování. Celá situace je v odvětví označována za jeden z největších kolapsů v historii prodeje vstupenek.
Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Britský premiér Keir Starmer vystoupil v parlamentu s prohlášením k historické politice nucených adopcí. Uvedl, že se v Downing Street setkal s matkami i dospělými adoptovanými, kterých se tato praxe dotkla, a přiznal, že slyšet jejich příběhy pro něj bylo jako pro otce nesmírně těžké.
Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
Nedávné zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Ukrajinské nálety bezpilotních letounů a raketové údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech vystavily Rusko vážné palivové krizi. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami hlásí již dvě třetiny z 83 ruských regionů, což pro miliony obyvatel znamená bezprostřední komplikace a pro řadu podniků hrozbu pro jejich fungování. Obzvláště kritická situace panuje na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly veškerý prodej paliv, což vedlo ke kolapsu tamního turistického ruchu.
Finanční uzávěrka vydaná Úřadem pro vládní etiku vyvolala další vlnu kritiky vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zveřejněných dokumentů si Trump v prvním roce po svém návratu do Bílého domu přišel celkově na více než 2,2 miliardy dolarů.
Letní měsíce je třeba považovat v životě britské princezny Diany, který skončil velmi předčasně, za naprosto osudové. Zatímco posledního srpnového dne před necelými třiceti lety tragicky zahynula, prvního červencového dne se před 65 lety narodila. Dnešek navíc není jediným důležitým červencovým datem v jejím životě.
Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Schodek 183,6 miliardy korun sám o sobě ještě neznamená, že stát celoroční plán 310 miliard korun nutně nedodrží. Ministerstvo financí správně připomíná, že pololetí bývá u státní kasy tradičně slabší, protože část výdajů se předfinancuje a příjmy se ve větší míře dostávají do rozpočtu až ve druhé polovině roku. Přesto by vláda neměla červnový výsledek zlehčovat.