Používaly sebevražedné útoky, do bojů nasazovaly děti. Kdo jsou členové milice, která potlačuje protesty v Íránu?

Demonstrace v Íránu
Demonstrace v Íránu, foto: reprofoto X
Klára Marková 12. ledna 2026 10:31
Sdílej:

V souvislosti s neutuchajícími nepokoji v Íránu se do popředí zájmu opět dostávají milice Basídž, které tvoří klíčový pilíř tamních represivních složek. Členové íránského parlamentu nedávno vyzvali ministerstvo tajných služeb, aby obnovilo plošné hlídky této dobrovolnické polovojenské organizace v ulicích. Basídž, v překladu „mobilizace“, funguje jako pomocná ruka mocných Islámských revolučních gard a je přímo podřízena nejvyššímu vůdci země.

Historie této skupiny sahá až do roku 1979, kdy ji krátce po islámské revoluci založil ajatolláh Chomejní. Jeho vizí bylo vytvořit milici o síle dvaceti milionů mužů, která by se stala neprostupným štítem proti jakýmkoliv vnitřním i vnějším hrozbám. Od té doby se Basídž proměnily v rozsáhlou síť, která verbuje své členy především v chudších venkovských oblastech a konzervativních městských čtvrtích.

Hlavním úkolem těchto jednotek je ochrana teokratického režimu a vynucování přísné islámské morálky v běžném životě. Za desítky let své existence si milicionáři vybudovali pověst brutální síly, která bez váhání zasahuje proti jakémukoliv projevu nesouhlasu s vládní ideologií. Často jsou to právě oni, kdo stojí v první linii při potlačování studentských demonstrací nebo občanských nepokojů.

Svoji nechvalnou proslulost získaly milice už během íránsko-irácké války v 80. letech, kdy jejich členové prováděli sebevražedné útoky v „lidských vlnách“. Tehdy byli často využíváni k čistění minových polí vlastním tělem, aby uvolnili cestu regulérní armádě. Od roku 2003 byla role Basídž dále posílena v reakci na obavy z možné zahraniční invaze, což z nich udělalo první linii vnitřní obrany státu.

Kvůli soustavnému porušování lidských práv a nasazování dětských vojáků se milice i jejich velitelé opakovaně ocitli na sankčních seznamech Spojených států. Basídž sehrály rozhodující roli při drcení povolebních protestů v roce 2009 i při potlačování revolty po smrti Mahsy Amíníové v roce 2022. I v současné krizi jsou tyto jednotky masivně nasazovány k rozehnání davů a zatýkání odpůrců režimu.

Kromě fyzického násilí v ulicích se milice zaměřují také na kontrolu digitálního prostoru a monitorování aktivit na internetu. Oficiální kanály Basídž nedávno informovaly o zablokování webů a sociálních sítí několika bloggerů, kteří otevřeně podporovali současné protesty. Režim tyto kritiky označuje za podněcovatele k nepokojům a systematicky pokračuje v jejich vyhledávání a zatýkání.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Trump vyostřuje rétoriku. Kanadu nepotřebujeme, vzkázal Carneymu

Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.

Novinky
WhatsApp

Hackeři se pokusili proniknout do WhatsApp účtů představitelů Evropské unie

Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.

Novinky
Donald Trump

Ontarijské jezero přejmenujeme na Americké jezero, hrozí Trump Kanadě

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.

Novinky
Bílý dům

Nejvyšší soud schválil Trumpovo nařízení o omezení hlasování poštou

Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.