V souvislosti s neutuchajícími nepokoji v Íránu se do popředí zájmu opět dostávají milice Basídž, které tvoří klíčový pilíř tamních represivních složek. Členové íránského parlamentu nedávno vyzvali ministerstvo tajných služeb, aby obnovilo plošné hlídky této dobrovolnické polovojenské organizace v ulicích. Basídž, v překladu „mobilizace“, funguje jako pomocná ruka mocných Islámských revolučních gard a je přímo podřízena nejvyššímu vůdci země.
Historie této skupiny sahá až do roku 1979, kdy ji krátce po islámské revoluci založil ajatolláh Chomejní. Jeho vizí bylo vytvořit milici o síle dvaceti milionů mužů, která by se stala neprostupným štítem proti jakýmkoliv vnitřním i vnějším hrozbám. Od té doby se Basídž proměnily v rozsáhlou síť, která verbuje své členy především v chudších venkovských oblastech a konzervativních městských čtvrtích.
Hlavním úkolem těchto jednotek je ochrana teokratického režimu a vynucování přísné islámské morálky v běžném životě. Za desítky let své existence si milicionáři vybudovali pověst brutální síly, která bez váhání zasahuje proti jakémukoliv projevu nesouhlasu s vládní ideologií. Často jsou to právě oni, kdo stojí v první linii při potlačování studentských demonstrací nebo občanských nepokojů.
Svoji nechvalnou proslulost získaly milice už během íránsko-irácké války v 80. letech, kdy jejich členové prováděli sebevražedné útoky v „lidských vlnách“. Tehdy byli často využíváni k čistění minových polí vlastním tělem, aby uvolnili cestu regulérní armádě. Od roku 2003 byla role Basídž dále posílena v reakci na obavy z možné zahraniční invaze, což z nich udělalo první linii vnitřní obrany státu.
Kvůli soustavnému porušování lidských práv a nasazování dětských vojáků se milice i jejich velitelé opakovaně ocitli na sankčních seznamech Spojených států. Basídž sehrály rozhodující roli při drcení povolebních protestů v roce 2009 i při potlačování revolty po smrti Mahsy Amíníové v roce 2022. I v současné krizi jsou tyto jednotky masivně nasazovány k rozehnání davů a zatýkání odpůrců režimu.
Kromě fyzického násilí v ulicích se milice zaměřují také na kontrolu digitálního prostoru a monitorování aktivit na internetu. Oficiální kanály Basídž nedávno informovaly o zablokování webů a sociálních sítí několika bloggerů, kteří otevřeně podporovali současné protesty. Režim tyto kritiky označuje za podněcovatele k nepokojům a systematicky pokračuje v jejich vyhledávání a zatýkání.
Evropská letiště se potýkají s narůstajícím napětím kvůli zavádění nového systému digitálních hraničních kontrol, známého jako Entry-Exit System (EES). Zatímco Evropská komise trvá na tom, že systém funguje bez větších zádrhelů, zástupci letišť a cestovního ruchu varují před kritickým zpožděním a nepohodlím pro cestující. Od pátku 9. ledna se totiž podíl cestujících, kteří musí projít těmito biometrickými kontrolami, zvýšil na nejméně 35 % všech občanů zemí mimo EU.
Pád Nicoláse Madura a následné odstřižení od venezuelských energetických zdrojů uvrhly Kubu do nejhlubší mezinárodní izolace za poslední desetiletí. Historický vztah mezi těmito dvěma národy, který po šest desetiletí definoval politickou mapu Latinské Ameriky, byl postaven především na ropě. Pro Havanu znamenalo zatčení Madura v lednu 2026 geopolitický zlom, protože strategické a finanční vazby s Caracasem byly hlavním pilířem přežití kubánského státu.
V Íránu se v posledních dnech dramaticky vyostřila situace, když se k rozsáhlým protivládním nepokojům přidal totální informační blackout. Podle dostupných zpráv je země již čtvrtý den v řadě prakticky odříznuta od světové počítačové sítě, což paralyzuje nejen běžnou komunikaci, ale i životně důležité finanční a humanitární služby. Podnikatelé v zahraničí, kteří zprostředkovávají převody peněz, hlásí naprosté zastavení provozu, protože v Íránu nefungují ani vnitřní bankovní servery.
V souvislosti s neutuchajícími nepokoji v Íránu se do popředí zájmu opět dostávají milice Basídž, které tvoří klíčový pilíř tamních represivních složek. Členové íránského parlamentu nedávno vyzvali ministerstvo tajných služeb, aby obnovilo plošné hlídky této dobrovolnické polovojenské organizace v ulicích. Basídž, v překladu „mobilizace“, funguje jako pomocná ruka mocných Islámských revolučních gard a je přímo podřízena nejvyššímu vůdci země.
Americký prezident Donald Trump pohrozil ropnému gigantu ExxonMobil, že mu zakáže budoucí investice ve Venezuele. Rozbuškou se stal postoj generálního ředitele společnosti Darrena Woodse, který během nedávného setkání v Bílém domě označil tuto jihoamerickou zemi za „neinvestovatelnou“. Trumpa, který se snaží o rychlou obnovu venezuelského ropného průmyslu po nedávném sesazení prezidenta Nicoláse Madura, tato slova značně rozladila.
Současné dění v Íránu naznačuje, že tamní náboženská vláda čelí jedné ze svých nejzásadnějších zkoušek. Ulice měst po celé zemi jsou již několik týdnů plné lidí, kteří se nespokojí s málem a volají po úplném svržení teokracie. Teheránské vedení na tento tlak odpovídá tvrdými zásahy a násilím, kterým se snaží udržet kontrolu nad situací. Navzdory zkušenostem s potlačováním minulých vzpour je tentokrát pozice kleriků mnohem méně stabilní.
Zimní olympijské hry se blíží a možná na nich uvidíme Helenu Vondráčkovou. A dokonce i Karla Gotta, i když je už několik let po smrti. Jeden z brankářů hokejového národního týmu totiž odhalil, co má ještě před začátkem největší sportovní akce roku za lubem.
Americký prezident Donald Trump sice ohledně Venezuely narazil u ropných společností, ale zároveň ohlásil jistý pokrok, ke kterému mělo dojít přímo v jihoamerické zemi. Tamní režim podle jeho slov začal s propouštěním politických vězňů.
Nela Slováková, která má značné zkušenosti s televizními reality show, přijala velkou výzvu a zúčastnila se nejnovější Výměny manželek. A možná tušila, že se stane terčem pro Agátu Hanychovou a Ornellou Koktovou, protože jejich vzájemné vztahy jsou dlouhodobě vyhrocené.
Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat.
Složitým obdobím si prochází Karlos Vémola. Jeden z populárních zápasníků je vazebně stíhán a zároveň hospitalizován, protože se musel podrobit nepříjemné operaci. Jednoduchá není ani pooperační léčba. Podle jeho spolupracovníků bude trvat ještě několik týdnů.
ANO je i nadále hegemonem tuzemské politiky, ukazuje první průzkum preferencí od říjnových sněmovních voleb. Vypracovala ho agentura STEM pro stanici CNN Prima News. Hnutí vedené premiérem Andrejem Babišem by volila více než třetina oslovených lidí. Do Sněmovny by se dostalo jen pět uskupení.