V souvislosti s neutuchajícími nepokoji v Íránu se do popředí zájmu opět dostávají milice Basídž, které tvoří klíčový pilíř tamních represivních složek. Členové íránského parlamentu nedávno vyzvali ministerstvo tajných služeb, aby obnovilo plošné hlídky této dobrovolnické polovojenské organizace v ulicích. Basídž, v překladu „mobilizace“, funguje jako pomocná ruka mocných Islámských revolučních gard a je přímo podřízena nejvyššímu vůdci země.
Historie této skupiny sahá až do roku 1979, kdy ji krátce po islámské revoluci založil ajatolláh Chomejní. Jeho vizí bylo vytvořit milici o síle dvaceti milionů mužů, která by se stala neprostupným štítem proti jakýmkoliv vnitřním i vnějším hrozbám. Od té doby se Basídž proměnily v rozsáhlou síť, která verbuje své členy především v chudších venkovských oblastech a konzervativních městských čtvrtích.
Hlavním úkolem těchto jednotek je ochrana teokratického režimu a vynucování přísné islámské morálky v běžném životě. Za desítky let své existence si milicionáři vybudovali pověst brutální síly, která bez váhání zasahuje proti jakémukoliv projevu nesouhlasu s vládní ideologií. Často jsou to právě oni, kdo stojí v první linii při potlačování studentských demonstrací nebo občanských nepokojů.
Svoji nechvalnou proslulost získaly milice už během íránsko-irácké války v 80. letech, kdy jejich členové prováděli sebevražedné útoky v „lidských vlnách“. Tehdy byli často využíváni k čistění minových polí vlastním tělem, aby uvolnili cestu regulérní armádě. Od roku 2003 byla role Basídž dále posílena v reakci na obavy z možné zahraniční invaze, což z nich udělalo první linii vnitřní obrany státu.
Kvůli soustavnému porušování lidských práv a nasazování dětských vojáků se milice i jejich velitelé opakovaně ocitli na sankčních seznamech Spojených států. Basídž sehrály rozhodující roli při drcení povolebních protestů v roce 2009 i při potlačování revolty po smrti Mahsy Amíníové v roce 2022. I v současné krizi jsou tyto jednotky masivně nasazovány k rozehnání davů a zatýkání odpůrců režimu.
Kromě fyzického násilí v ulicích se milice zaměřují také na kontrolu digitálního prostoru a monitorování aktivit na internetu. Oficiální kanály Basídž nedávno informovaly o zablokování webů a sociálních sítí několika bloggerů, kteří otevřeně podporovali současné protesty. Režim tyto kritiky označuje za podněcovatele k nepokojům a systematicky pokračuje v jejich vyhledávání a zatýkání.
Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Šéf Světového hospodářského fóra (WEF) Børge Brende rezignoval na svou funkci poté, co se na veřejnost dostaly informace o jeho vazbách na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Brende opouští post prezidenta a výkonného ředitele po více než osmi letech vedení organizace, která je známá především pořádáním každoročního lednového setkání světových lídrů ve švýcarském Davosu.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu prostřednictvím dopisu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby znovu pustil ropu do Maďarska. Kyjev si také má podle Orbána odpustit jakékoliv další útoky na maďarskou energetickou bezpečnost.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s kritikou političek, které si dovolily mu oponovat během úterního projevu, pustil do slavného herce Roberta De Nira. Filmovou hvězdu označil za člověka s nízkým IQ.
Soukromá zahraniční cesta prezidenta Petra Pavla se již minule stala předmětem nejrůznějších spekulací. Tentokrát by tomu tak být nemuselo. Mluvčí hlavy státu totiž nakonec prozradil, kam se prezident v těchto dnech vydal.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC.
Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy.
Lucie Vondráčková je po nedávném rozchodu stále single a neustále se řeší, zdali to s někým dá zase dohromady. Sama herečka a zpěvačka se zmínila o obnovené lásce. City k opačnému pohlaví ale tentokrát nemyslela.
Muž, který způsobil úterní policejní manévry v Havířově, si sám vzal život. Potvrdila to policie. Případ, který bude kvůli úmrtí podezřelého odložen, se prověřuje kvůli podezření ze spáchání trojice trestných činů. Policisté také informovali, že muž měl zbraň legálně.
Agáta Hanychová opravdu nezažívá klidné časy. Do křížku se dostala i s kamarádkou Ornellou Koktovou, zároveň se opět stupňuje napětí ve vztahu s bývalým partnerem Jaromírem Soukupem. Všechno nasvědčuje tomu, že jejich vzájemná dohoda je jenom cárem papíru.