Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Ačkoliv byli k účasti na revizi základního zákona země přizváni zástupci všech parlamentních skupin, zůstává nejasné, zda se opoziční liberální strany k iniciativě připojí. Plán na přepsání ústavy oznámil prezident již v pátek, což okamžitě vyvolalo ostrou reakci premiéra Donalda Tuska. Ten na sociálních sítích hlavě státu vzkázal, že by měl začít spíše dodržováním stávající ústavy, než se pouštět do tvorby nové.
Prezident má sice v Polsku právo navrhovat ústavní změny, jejich schválení je však podmíněno dvoutřetinovou většinou v Sejmu a absolutní většinou v Senátu. Obě komory parlamentu jsou v současné době pod kontrolou vládní koalice vedené Tuskem, která stojí v silné opozici vůči Nawrockému. Šance, že by jakékoli prezidentem navržené úpravy prošly legislativním procesem, jsou tedy prakticky nulové.
Současný krok je vnímán jako součást širšího politického boje mezi proevropským premiérem a konzervativním prezidentem, který se dlouhodobě snaží o posílení svých pravomocí. Donald Tusk ve svém svátečním příspěvku zdůraznil, že šanci na vítězství mají pouze ty národy, které respektují své ústavní principy. Tím nepřímo obvinil Nawrockého z destabilizace právního řádu země.
Rada pro novou ústavu má na vypracování alternativního dokumentu dostatek času, neboť mandát prezidenta Nawrockého trvá až do roku 2030. Analytici však upozorňují, že bez podpory vládní většiny zůstane činnost tohoto orgánu v rovině politické deklarace bez reálného dopadu na fungování státu. Celý spor tak dále prohlubuje polarizaci polské politické scény.
Nawrocki se snaží profilovat jako zastánce národních zájmů a suverenity, což dává najevo i na mezinárodní scéně, například svou nedávnou účastí na konzervativní konferenci v Texasu. Kritici mu však vyčítají, že se pokouší obcházet demokratické mechanismy a vytvořit systém, který by více vyhovoval ideologii PiS. Napětí mezi prezidentským palácem a úřadem vlády tak zůstává v Polsku jedním z hlavních vnitropolitických témat.
Symbolika 3. května, kdy Polsko oslavuje svou ústavu z roku 1791 (považovanou za první moderní ústavu v Evropě), letos místo sjednocování spíše zdůraznila hluboké příkopy mezi vládní mocí a hlavou státu. Zatímco premiér Tusk volá po stabilitě a ochraně současných pravidel, prezident Nawrocki prosazuje radikální změnu, která má podle něj lépe reflektovat potřeby moderního polského státu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.