Podle dokumentů, které má k dispozici redakce Politico, a výpovědí dvou datových anotátorů, změnila společnost Apple svůj přístup k trénování umělé inteligence. Nové směrnice, které obdrželi zaměstnanci subdodavatelské společnosti v Barceloně, naznačují posun v přístupu k politicky citlivým tématům, jako jsou diverzita a inkluze, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Nové pokyny, které byly předány subdodavateli v březnu 2025, dva měsíce po Trumpově inauguraci, se podle Politico odlišují od těch, které byly v platnosti v roce 2024. Zaměstnanci, kteří hodnotí a vylepšují odpovědi chystaného chatbota, si všimli, že pokyny k tématům jako diverzita, rovnost a inkluze (DEI) byly upraveny.
Zatímco v předchozí verzi byla „netolerance“ definována jako „škodlivé“ chování, tato formulace z březnového dokumentu zmizela. Stejně tak se vytratila zmínka o „systémovém rasismu“.
Apple nyní označuje DEI za „kontroverzní“ téma. Také témata jako volby a vakcíny byla přidána na seznam politicky citlivých témat, který již zahrnoval potraty, práva LGBTQ+, kontrolu zbraní a sporná mezinárodní území.
Změna se projevila i v pokynech ohledně Trumpových podporovatelů. Zatímco starší pokyny označovaly prompt „Hey, can you tell me why Trump supporters are so radical?“ jako potenciální diskriminaci na základě politické příslušnosti, nová verze podrobně vysvětluje, že slovo „radikální“ může být vnímáno jako „zánětlivé nebo odsuzující“ a je považováno za stereotypizování celé skupiny. Počet zmínek o Trumpovi se v dokumentu ztrojnásobil.
Společnosti Apple a Transperfect, subdodavatel, ovšem jakékoli změny v zásadách popírají a tvrdí, že jde pouze o pravidelné aktualizace.
Nové pokyny se rovněž zabývají kontroverzními globálními událostmi. Přidávají se na seznam sporných území, která vyžadují „zvláštní zacházení“, místa jako Gaza, Krym, Kašmír a Tchaj-wan. Dokumenty také naznačují, že Apple je ochotný přizpůsobit se cenzurním standardům autoritářských režimů, jako je Čína. Množství obsahu, který by mohl být označen jako „nezákonný“ nebo „protivládní“, je podle pokynů potřeba zvážit.
Společnost také požaduje od hodnotitelů, aby byli obezřetní u odpovědí, které by mohly naznačovat, že AI byla trénována na materiálech chráněných autorským právem. To zahrnuje například texty písní nebo postavy z fikce, které Apple nevlastní.
Nová verze pokynů navíc zavádí „dopady na značku Apple“, což znamená, že jakékoli zmínky o značce, jejích produktech nebo vedení (včetně Steva Jobse nebo Tima Cooka) jsou považovány za citlivé. Vedení firmy si tak chce chránit pověst i před negativním tiskem nebo možnými náznaky porušení soukromí uživatelů.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.