Podle dokumentů, které má k dispozici redakce Politico, a výpovědí dvou datových anotátorů, změnila společnost Apple svůj přístup k trénování umělé inteligence. Nové směrnice, které obdrželi zaměstnanci subdodavatelské společnosti v Barceloně, naznačují posun v přístupu k politicky citlivým tématům, jako jsou diverzita a inkluze, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Nové pokyny, které byly předány subdodavateli v březnu 2025, dva měsíce po Trumpově inauguraci, se podle Politico odlišují od těch, které byly v platnosti v roce 2024. Zaměstnanci, kteří hodnotí a vylepšují odpovědi chystaného chatbota, si všimli, že pokyny k tématům jako diverzita, rovnost a inkluze (DEI) byly upraveny.
Zatímco v předchozí verzi byla „netolerance“ definována jako „škodlivé“ chování, tato formulace z březnového dokumentu zmizela. Stejně tak se vytratila zmínka o „systémovém rasismu“.
Apple nyní označuje DEI za „kontroverzní“ téma. Také témata jako volby a vakcíny byla přidána na seznam politicky citlivých témat, který již zahrnoval potraty, práva LGBTQ+, kontrolu zbraní a sporná mezinárodní území.
Změna se projevila i v pokynech ohledně Trumpových podporovatelů. Zatímco starší pokyny označovaly prompt „Hey, can you tell me why Trump supporters are so radical?“ jako potenciální diskriminaci na základě politické příslušnosti, nová verze podrobně vysvětluje, že slovo „radikální“ může být vnímáno jako „zánětlivé nebo odsuzující“ a je považováno za stereotypizování celé skupiny. Počet zmínek o Trumpovi se v dokumentu ztrojnásobil.
Společnosti Apple a Transperfect, subdodavatel, ovšem jakékoli změny v zásadách popírají a tvrdí, že jde pouze o pravidelné aktualizace.
Nové pokyny se rovněž zabývají kontroverzními globálními událostmi. Přidávají se na seznam sporných území, která vyžadují „zvláštní zacházení“, místa jako Gaza, Krym, Kašmír a Tchaj-wan. Dokumenty také naznačují, že Apple je ochotný přizpůsobit se cenzurním standardům autoritářských režimů, jako je Čína. Množství obsahu, který by mohl být označen jako „nezákonný“ nebo „protivládní“, je podle pokynů potřeba zvážit.
Společnost také požaduje od hodnotitelů, aby byli obezřetní u odpovědí, které by mohly naznačovat, že AI byla trénována na materiálech chráněných autorským právem. To zahrnuje například texty písní nebo postavy z fikce, které Apple nevlastní.
Nová verze pokynů navíc zavádí „dopady na značku Apple“, což znamená, že jakékoli zmínky o značce, jejích produktech nebo vedení (včetně Steva Jobse nebo Tima Cooka) jsou považovány za citlivé. Vedení firmy si tak chce chránit pověst i před negativním tiskem nebo možnými náznaky porušení soukromí uživatelů.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.