Podle dokumentů, které má k dispozici redakce Politico, a výpovědí dvou datových anotátorů, změnila společnost Apple svůj přístup k trénování umělé inteligence. Nové směrnice, které obdrželi zaměstnanci subdodavatelské společnosti v Barceloně, naznačují posun v přístupu k politicky citlivým tématům, jako jsou diverzita a inkluze, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Nové pokyny, které byly předány subdodavateli v březnu 2025, dva měsíce po Trumpově inauguraci, se podle Politico odlišují od těch, které byly v platnosti v roce 2024. Zaměstnanci, kteří hodnotí a vylepšují odpovědi chystaného chatbota, si všimli, že pokyny k tématům jako diverzita, rovnost a inkluze (DEI) byly upraveny.
Zatímco v předchozí verzi byla „netolerance“ definována jako „škodlivé“ chování, tato formulace z březnového dokumentu zmizela. Stejně tak se vytratila zmínka o „systémovém rasismu“.
Apple nyní označuje DEI za „kontroverzní“ téma. Také témata jako volby a vakcíny byla přidána na seznam politicky citlivých témat, který již zahrnoval potraty, práva LGBTQ+, kontrolu zbraní a sporná mezinárodní území.
Změna se projevila i v pokynech ohledně Trumpových podporovatelů. Zatímco starší pokyny označovaly prompt „Hey, can you tell me why Trump supporters are so radical?“ jako potenciální diskriminaci na základě politické příslušnosti, nová verze podrobně vysvětluje, že slovo „radikální“ může být vnímáno jako „zánětlivé nebo odsuzující“ a je považováno za stereotypizování celé skupiny. Počet zmínek o Trumpovi se v dokumentu ztrojnásobil.
Společnosti Apple a Transperfect, subdodavatel, ovšem jakékoli změny v zásadách popírají a tvrdí, že jde pouze o pravidelné aktualizace.
Nové pokyny se rovněž zabývají kontroverzními globálními událostmi. Přidávají se na seznam sporných území, která vyžadují „zvláštní zacházení“, místa jako Gaza, Krym, Kašmír a Tchaj-wan. Dokumenty také naznačují, že Apple je ochotný přizpůsobit se cenzurním standardům autoritářských režimů, jako je Čína. Množství obsahu, který by mohl být označen jako „nezákonný“ nebo „protivládní“, je podle pokynů potřeba zvážit.
Společnost také požaduje od hodnotitelů, aby byli obezřetní u odpovědí, které by mohly naznačovat, že AI byla trénována na materiálech chráněných autorským právem. To zahrnuje například texty písní nebo postavy z fikce, které Apple nevlastní.
Nová verze pokynů navíc zavádí „dopady na značku Apple“, což znamená, že jakékoli zmínky o značce, jejích produktech nebo vedení (včetně Steva Jobse nebo Tima Cooka) jsou považovány za citlivé. Vedení firmy si tak chce chránit pověst i před negativním tiskem nebo možnými náznaky porušení soukromí uživatelů.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.