Podle dokumentů, které má k dispozici redakce Politico, a výpovědí dvou datových anotátorů, změnila společnost Apple svůj přístup k trénování umělé inteligence. Nové směrnice, které obdrželi zaměstnanci subdodavatelské společnosti v Barceloně, naznačují posun v přístupu k politicky citlivým tématům, jako jsou diverzita a inkluze, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Nové pokyny, které byly předány subdodavateli v březnu 2025, dva měsíce po Trumpově inauguraci, se podle Politico odlišují od těch, které byly v platnosti v roce 2024. Zaměstnanci, kteří hodnotí a vylepšují odpovědi chystaného chatbota, si všimli, že pokyny k tématům jako diverzita, rovnost a inkluze (DEI) byly upraveny.
Zatímco v předchozí verzi byla „netolerance“ definována jako „škodlivé“ chování, tato formulace z březnového dokumentu zmizela. Stejně tak se vytratila zmínka o „systémovém rasismu“.
Apple nyní označuje DEI za „kontroverzní“ téma. Také témata jako volby a vakcíny byla přidána na seznam politicky citlivých témat, který již zahrnoval potraty, práva LGBTQ+, kontrolu zbraní a sporná mezinárodní území.
Změna se projevila i v pokynech ohledně Trumpových podporovatelů. Zatímco starší pokyny označovaly prompt „Hey, can you tell me why Trump supporters are so radical?“ jako potenciální diskriminaci na základě politické příslušnosti, nová verze podrobně vysvětluje, že slovo „radikální“ může být vnímáno jako „zánětlivé nebo odsuzující“ a je považováno za stereotypizování celé skupiny. Počet zmínek o Trumpovi se v dokumentu ztrojnásobil.
Společnosti Apple a Transperfect, subdodavatel, ovšem jakékoli změny v zásadách popírají a tvrdí, že jde pouze o pravidelné aktualizace.
Nové pokyny se rovněž zabývají kontroverzními globálními událostmi. Přidávají se na seznam sporných území, která vyžadují „zvláštní zacházení“, místa jako Gaza, Krym, Kašmír a Tchaj-wan. Dokumenty také naznačují, že Apple je ochotný přizpůsobit se cenzurním standardům autoritářských režimů, jako je Čína. Množství obsahu, který by mohl být označen jako „nezákonný“ nebo „protivládní“, je podle pokynů potřeba zvážit.
Společnost také požaduje od hodnotitelů, aby byli obezřetní u odpovědí, které by mohly naznačovat, že AI byla trénována na materiálech chráněných autorským právem. To zahrnuje například texty písní nebo postavy z fikce, které Apple nevlastní.
Nová verze pokynů navíc zavádí „dopady na značku Apple“, což znamená, že jakékoli zmínky o značce, jejích produktech nebo vedení (včetně Steva Jobse nebo Tima Cooka) jsou považovány za citlivé. Vedení firmy si tak chce chránit pověst i před negativním tiskem nebo možnými náznaky porušení soukromí uživatelů.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.