Policie objasnila útok, který rozohnil Moskvu! Pachateli hrozí roky za mřížemi

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie. , foto: X / Policie ČR
Mariana Nová 3. dubna 2026 19:18
Sdílej:

Policie objasnila případ z posledního ryze březnového týdne, který rozohnil Moskvu. Jde o útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Obviněnému cizinci, který je ve vazbě, hrozí za obecné ohrožení mu až osm let za mřížemi. 

Pražská policie o případu poprvé informovala v pátek, kdy sdělila, že se od předchozího večera zabývá útokem na Ruský dům v ulici Na Zátorce v Bubenči. Tou dobou neznámý pachatel na budovu hodil několik zápalných lahví.

V pondělí policisté zadrželi podezřelého muže. Cizinec se jim sám přihlásil a k útoku přiznal. Podle svých slov vše plánoval a na čin se připravoval od loňského léta. S pachatelem byly zahájeny standardní úkony trestního řízení. 

Novinky z případu oznámila policie ve čtvrtek. "Sedmapadesátiletý cizinec je stíhaný vazebně a je obviněný ze spáchání trestného činu obecné ohrožení, za což mu v případě odsouzení hrozí až osmiletý pobyt za mřížemi," sdělila policie. 

Ruské ministerstvo zahraničí si v uplynulých dnech kvůli útoku předvolalo českého velvyslance v Rusku Daniela Koštovala, aby vyjádřilo protest v souvislosti s útokem na Ruský dům. "Kvůli incidentu bylo vyjádřeno hluboké znepokojení," řekla mluvčí ministerstva Marija Zacharovová pro agenturu TASS

Moskva zároveň požádala Česko o rychlé a kompetentní vyšetřování útoku. Vyzvala také k potrestání zodpovědných osob a přijetí opatření, která povedou k zajištění ochrany ruských diplomatických zařízení v Praze. 

Stalo se
Novinky
USA, ilustrační foto

Den nezávislosti v USA: Jakou roli v něm sehrála Francie?

Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Amerika se stala synonymem svobody právě díky migrantům, vyčetl papež Trumpovi

Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země. 

Novinky
Donald Tusk

Nečekejte, že uděláme vstřícný krok, vzkázal Ukrajině Tusk

Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.

Počasí
Ilustrační foto

Pokud nezastavíme oteplování, počasí bude stále extrémnější, varují vědci

Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.