Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Evropská komise si v rámci svého akčního plánu pro rozvoj umělé inteligence stanovila cíl ztrojnásobit kapacitu datových center na kontinentu do roku 2032. Podle zástupců technologického sektoru je však rozšiřování obnovitelných zdrojů, budování přenosových sítí i projekty malých modulárních jaderných reaktorů příliš pomalé, píše Politico. To otevírá citlivou otázku, zda by unijní státy měly vzít na milost zemní plyn jako překlenovací palivo, než infrastruktura čisté energie a úložiště pokročí natolik, aby zvládly nepřetržitý provoz digitální infrastruktury.
V Bruselu tato problematika naráží na hluboké politické dilema. Evropa sice hostí přibližně 3 000 datových center, což z ní po Severní Americe činí druhé největší regionální centrum na světě, v celkové výpočetní kapacitě potřebné pro trénování pokročilých modelů umělé inteligence však výrazně zaostává za Spojenými státy i Čínou. Hlavní centra se koncentrují v Německu, Francii, Nizozemsku, Irsku a Velké Británii, přičemž kvůli chladnějšímu klimatu a dostatku čisté energie roste zájem také o severské státy.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen v nedávném rozhovoru zdůraznil, že nová datová centra jsou v Evropě vítána pouze za předpokladu, že aktivně přispějí k energetické transformaci. To by mělo zahrnovat například podporu zavádění obnovitelných zdrojů nebo recyklaci odpadního tepla. Komise proto chystá zavedení ekologických štítků pro tato zařízení na základě jejich energetické účinnosti, spotřeby vody a zpětného využití tepla. Na začátku měsíce byl navíc představen strategický plán pro digitalizaci, který má spolupráci mezi distributory energií a technologickým sektorem urychlit.
Představitelé datových center tyto snahy vítají, upozorňují však, že politici v Bruselu operují s nerealistickými předpoklady a plánují termíny dokončení klíčových staveb bez ohledu na realitu v oboru. Podle nich by větší otevřenost ohledně zpoždění infrastruktury umožnila firmám včas hledat alternativní řešení. Kvůli nestálosti solárních a větrných zdrojů, které jsou závislé na počasí, jsou zapotřebí masivní bateriová úložiště. Technologie baterií však podle Coorse nedokáže pokrýt energetické výpadky v horizontu příštích osmi let, což si úředníci neuvědomují.
Pokud dojde k zásadnímu zpoždění jaderných projektů a modernizace sítí, stane se plyn jedinou praktickou možností, jak zajistit stabilitu. Tento trend je již patrný ve Spojených státech, kde boom umělé inteligence vyvolal masivní poptávku po nových plynových elektrárnách. Podle Mezinárodní energetické agentury dosáhly globální objednávky na tyto zdroje pětadvacetiletého maxima, a to právě kvůli americkému technologickému sektoru.
Ekologické organizace se však staví proti jakémukoli navyšování kapacit fosilních paliv. Podle mluvčího Greenpeace EU je absurdní, aby se pomalý pokrok Unie v oblasti klimatu obětoval spalování dalšího plynu pro zisky technologických korporací. Klimatičtí experti z Evropského úřadu pro životní prostředí proto naléhají na Evropskou komisi, aby neustupovala a trvala na nejvyšších ekologických standardech.
Pro technologický sektor jde však o střet několika protichůdných cílů, kterými jsou konkurenceschopnost, suverenita, udržitelnost a rychlost. Evropa podle nich musí v zájmu zachování své pozice učinit kompromis na úkor ekologie. Pokud kontinent v oblasti umělé inteligence zaostane, bude nucen tyto technologie v budoucnu trvale nakupovat od zahraničních rivalů, místo aby si vybudoval vlastní. Striktní trvání na čisté energii pro datová centra tak může způsobit ztrátu drahocenného času, ze které bude těžit výhradně Čína.
Skotští policisté se nově zabývají okolnostmi pobytu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na královském zámku Balmoral, kde byl finančník hostem bývalého prince Andrewa. Informoval o tom britský deník Guardian.
Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude?
Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ.
Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji.
Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se bez toho jistě obešel, ale na pondělním jednání vlády se musí připravit na nečekaného hosta. Pražský hrad předem oznámil, že se jednání zúčastní také prezident Petr Pavel.
Premiér Donald Tusk se rozhodl konat ve věci letitých sporů o obsazení polského ústavního soudu. Situace se vyhrotila v pátek večer, kdy k soudní budově museli dorazit policisté. Prezident Karol Nawrocki se zároveň narychlo vrátil ze zahraniční cesty. Informovala o tom britská stanice BBC.
Světovou hereckou obec rozesmutnila již ve čtvrtek informace, že ve věku 86 let zemřel legendární herec Patrick Stewart. Mezi kolegy, kteří reagovali na smutnou zprávu, nechyběl jeho britský kolega Ian McKellen.
Podzim se sice ještě ani zdaleka nechýlí ke svému konci, ale aktuální předpověď počítá v Česku i s projevy zimního počasí. Meteorologové předpokládají, že v dalších hodinách či dnech naměří dosud nejvyšší sněhovou pokrývku této sezóny.
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).
Neměla by Evropa vyvinout vlastní alternativu k Muskovu Starlinku? Možná vás to napadlo, když Američané v uplynulých dnech ochromili ukrajinskou protivzdušnou obranu. Evropská unie pracuje na svém satelitním systému. Funkční ale nebude dřív než na přelomu dekády, kvůli nedostatku raket však hrozí další zpoždění.
Ani opozičním politikům se nelíbí pravděpodobný návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje. Předseda ODS Martin Kupka označil rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) za ohavnost. Český hokej již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.