Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Evropská komise si v rámci svého akčního plánu pro rozvoj umělé inteligence stanovila cíl ztrojnásobit kapacitu datových center na kontinentu do roku 2032. Podle zástupců technologického sektoru je však rozšiřování obnovitelných zdrojů, budování přenosových sítí i projekty malých modulárních jaderných reaktorů příliš pomalé, píše Politico. To otevírá citlivou otázku, zda by unijní státy měly vzít na milost zemní plyn jako překlenovací palivo, než infrastruktura čisté energie a úložiště pokročí natolik, aby zvládly nepřetržitý provoz digitální infrastruktury.
V Bruselu tato problematika naráží na hluboké politické dilema. Evropa sice hostí přibližně 3 000 datových center, což z ní po Severní Americe činí druhé největší regionální centrum na světě, v celkové výpočetní kapacitě potřebné pro trénování pokročilých modelů umělé inteligence však výrazně zaostává za Spojenými státy i Čínou. Hlavní centra se koncentrují v Německu, Francii, Nizozemsku, Irsku a Velké Británii, přičemž kvůli chladnějšímu klimatu a dostatku čisté energie roste zájem také o severské státy.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen v nedávném rozhovoru zdůraznil, že nová datová centra jsou v Evropě vítána pouze za předpokladu, že aktivně přispějí k energetické transformaci. To by mělo zahrnovat například podporu zavádění obnovitelných zdrojů nebo recyklaci odpadního tepla. Komise proto chystá zavedení ekologických štítků pro tato zařízení na základě jejich energetické účinnosti, spotřeby vody a zpětného využití tepla. Na začátku měsíce byl navíc představen strategický plán pro digitalizaci, který má spolupráci mezi distributory energií a technologickým sektorem urychlit.
Představitelé datových center tyto snahy vítají, upozorňují však, že politici v Bruselu operují s nerealistickými předpoklady a plánují termíny dokončení klíčových staveb bez ohledu na realitu v oboru. Podle nich by větší otevřenost ohledně zpoždění infrastruktury umožnila firmám včas hledat alternativní řešení. Kvůli nestálosti solárních a větrných zdrojů, které jsou závislé na počasí, jsou zapotřebí masivní bateriová úložiště. Technologie baterií však podle Coorse nedokáže pokrýt energetické výpadky v horizontu příštích osmi let, což si úředníci neuvědomují.
Pokud dojde k zásadnímu zpoždění jaderných projektů a modernizace sítí, stane se plyn jedinou praktickou možností, jak zajistit stabilitu. Tento trend je již patrný ve Spojených státech, kde boom umělé inteligence vyvolal masivní poptávku po nových plynových elektrárnách. Podle Mezinárodní energetické agentury dosáhly globální objednávky na tyto zdroje pětadvacetiletého maxima, a to právě kvůli americkému technologickému sektoru.
Ekologické organizace se však staví proti jakémukoli navyšování kapacit fosilních paliv. Podle mluvčího Greenpeace EU je absurdní, aby se pomalý pokrok Unie v oblasti klimatu obětoval spalování dalšího plynu pro zisky technologických korporací. Klimatičtí experti z Evropského úřadu pro životní prostředí proto naléhají na Evropskou komisi, aby neustupovala a trvala na nejvyšších ekologických standardech.
Pro technologický sektor jde však o střet několika protichůdných cílů, kterými jsou konkurenceschopnost, suverenita, udržitelnost a rychlost. Evropa podle nich musí v zájmu zachování své pozice učinit kompromis na úkor ekologie. Pokud kontinent v oblasti umělé inteligence zaostane, bude nucen tyto technologie v budoucnu trvale nakupovat od zahraničních rivalů, místo aby si vybudoval vlastní. Striktní trvání na čisté energii pro datová centra tak může způsobit ztrátu drahocenného času, ze které bude těžit výhradně Čína.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.