Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Evropská komise si v rámci svého akčního plánu pro rozvoj umělé inteligence stanovila cíl ztrojnásobit kapacitu datových center na kontinentu do roku 2032. Podle zástupců technologického sektoru je však rozšiřování obnovitelných zdrojů, budování přenosových sítí i projekty malých modulárních jaderných reaktorů příliš pomalé, píše Politico. To otevírá citlivou otázku, zda by unijní státy měly vzít na milost zemní plyn jako překlenovací palivo, než infrastruktura čisté energie a úložiště pokročí natolik, aby zvládly nepřetržitý provoz digitální infrastruktury.
V Bruselu tato problematika naráží na hluboké politické dilema. Evropa sice hostí přibližně 3 000 datových center, což z ní po Severní Americe činí druhé největší regionální centrum na světě, v celkové výpočetní kapacitě potřebné pro trénování pokročilých modelů umělé inteligence však výrazně zaostává za Spojenými státy i Čínou. Hlavní centra se koncentrují v Německu, Francii, Nizozemsku, Irsku a Velké Británii, přičemž kvůli chladnějšímu klimatu a dostatku čisté energie roste zájem také o severské státy.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen v nedávném rozhovoru zdůraznil, že nová datová centra jsou v Evropě vítána pouze za předpokladu, že aktivně přispějí k energetické transformaci. To by mělo zahrnovat například podporu zavádění obnovitelných zdrojů nebo recyklaci odpadního tepla. Komise proto chystá zavedení ekologických štítků pro tato zařízení na základě jejich energetické účinnosti, spotřeby vody a zpětného využití tepla. Na začátku měsíce byl navíc představen strategický plán pro digitalizaci, který má spolupráci mezi distributory energií a technologickým sektorem urychlit.
Představitelé datových center tyto snahy vítají, upozorňují však, že politici v Bruselu operují s nerealistickými předpoklady a plánují termíny dokončení klíčových staveb bez ohledu na realitu v oboru. Podle nich by větší otevřenost ohledně zpoždění infrastruktury umožnila firmám včas hledat alternativní řešení. Kvůli nestálosti solárních a větrných zdrojů, které jsou závislé na počasí, jsou zapotřebí masivní bateriová úložiště. Technologie baterií však podle Coorse nedokáže pokrýt energetické výpadky v horizontu příštích osmi let, což si úředníci neuvědomují.
Pokud dojde k zásadnímu zpoždění jaderných projektů a modernizace sítí, stane se plyn jedinou praktickou možností, jak zajistit stabilitu. Tento trend je již patrný ve Spojených státech, kde boom umělé inteligence vyvolal masivní poptávku po nových plynových elektrárnách. Podle Mezinárodní energetické agentury dosáhly globální objednávky na tyto zdroje pětadvacetiletého maxima, a to právě kvůli americkému technologickému sektoru.
Ekologické organizace se však staví proti jakémukoli navyšování kapacit fosilních paliv. Podle mluvčího Greenpeace EU je absurdní, aby se pomalý pokrok Unie v oblasti klimatu obětoval spalování dalšího plynu pro zisky technologických korporací. Klimatičtí experti z Evropského úřadu pro životní prostředí proto naléhají na Evropskou komisi, aby neustupovala a trvala na nejvyšších ekologických standardech.
Pro technologický sektor jde však o střet několika protichůdných cílů, kterými jsou konkurenceschopnost, suverenita, udržitelnost a rychlost. Evropa podle nich musí v zájmu zachování své pozice učinit kompromis na úkor ekologie. Pokud kontinent v oblasti umělé inteligence zaostane, bude nucen tyto technologie v budoucnu trvale nakupovat od zahraničních rivalů, místo aby si vybudoval vlastní. Striktní trvání na čisté energii pro datová centra tak může způsobit ztrátu drahocenného času, ze které bude těžit výhradně Čína.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.