Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Evropská komise si v rámci svého akčního plánu pro rozvoj umělé inteligence stanovila cíl ztrojnásobit kapacitu datových center na kontinentu do roku 2032. Podle zástupců technologického sektoru je však rozšiřování obnovitelných zdrojů, budování přenosových sítí i projekty malých modulárních jaderných reaktorů příliš pomalé, píše Politico. To otevírá citlivou otázku, zda by unijní státy měly vzít na milost zemní plyn jako překlenovací palivo, než infrastruktura čisté energie a úložiště pokročí natolik, aby zvládly nepřetržitý provoz digitální infrastruktury.
V Bruselu tato problematika naráží na hluboké politické dilema. Evropa sice hostí přibližně 3 000 datových center, což z ní po Severní Americe činí druhé největší regionální centrum na světě, v celkové výpočetní kapacitě potřebné pro trénování pokročilých modelů umělé inteligence však výrazně zaostává za Spojenými státy i Čínou. Hlavní centra se koncentrují v Německu, Francii, Nizozemsku, Irsku a Velké Británii, přičemž kvůli chladnějšímu klimatu a dostatku čisté energie roste zájem také o severské státy.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen v nedávném rozhovoru zdůraznil, že nová datová centra jsou v Evropě vítána pouze za předpokladu, že aktivně přispějí k energetické transformaci. To by mělo zahrnovat například podporu zavádění obnovitelných zdrojů nebo recyklaci odpadního tepla. Komise proto chystá zavedení ekologických štítků pro tato zařízení na základě jejich energetické účinnosti, spotřeby vody a zpětného využití tepla. Na začátku měsíce byl navíc představen strategický plán pro digitalizaci, který má spolupráci mezi distributory energií a technologickým sektorem urychlit.
Představitelé datových center tyto snahy vítají, upozorňují však, že politici v Bruselu operují s nerealistickými předpoklady a plánují termíny dokončení klíčových staveb bez ohledu na realitu v oboru. Podle nich by větší otevřenost ohledně zpoždění infrastruktury umožnila firmám včas hledat alternativní řešení. Kvůli nestálosti solárních a větrných zdrojů, které jsou závislé na počasí, jsou zapotřebí masivní bateriová úložiště. Technologie baterií však podle Coorse nedokáže pokrýt energetické výpadky v horizontu příštích osmi let, což si úředníci neuvědomují.
Pokud dojde k zásadnímu zpoždění jaderných projektů a modernizace sítí, stane se plyn jedinou praktickou možností, jak zajistit stabilitu. Tento trend je již patrný ve Spojených státech, kde boom umělé inteligence vyvolal masivní poptávku po nových plynových elektrárnách. Podle Mezinárodní energetické agentury dosáhly globální objednávky na tyto zdroje pětadvacetiletého maxima, a to právě kvůli americkému technologickému sektoru.
Ekologické organizace se však staví proti jakémukoli navyšování kapacit fosilních paliv. Podle mluvčího Greenpeace EU je absurdní, aby se pomalý pokrok Unie v oblasti klimatu obětoval spalování dalšího plynu pro zisky technologických korporací. Klimatičtí experti z Evropského úřadu pro životní prostředí proto naléhají na Evropskou komisi, aby neustupovala a trvala na nejvyšších ekologických standardech.
Pro technologický sektor jde však o střet několika protichůdných cílů, kterými jsou konkurenceschopnost, suverenita, udržitelnost a rychlost. Evropa podle nich musí v zájmu zachování své pozice učinit kompromis na úkor ekologie. Pokud kontinent v oblasti umělé inteligence zaostane, bude nucen tyto technologie v budoucnu trvale nakupovat od zahraničních rivalů, místo aby si vybudoval vlastní. Striktní trvání na čisté energii pro datová centra tak může způsobit ztrátu drahocenného času, ze které bude těžit výhradně Čína.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.