Extrémní počasí způsobilo jen letos v Evropě ztráty za 43 miliard eur

Nejvíce zasaženy byly země jako Kypr, Řecko, Malta a Bulharsko, kde ztráty přesáhly 1 % HDP. Následovaly další středomořské státy, jako je Španělsko, Itálie a Portugalsko.

Tato analýza, kterou provedli ekonomové z Univerzity v Mannheimu a Evropské centrální banky, je považována za konzervativní. Nezahrnuje totiž ztráty způsobené rekordními požáry, které v létě zuřily v jižní Evropě, a také nebere v potaz kombinovaný dopad více extrémních jevů, které se objevily najednou. Podle hlavního autora studie, ekonoma Sehrishe Usmana, mohou tyto včasné odhady pomoci politikům při cílení pomoci v oblastech, kde chybí oficiální data. 

Většina studií se zaměřuje na přímé dopady klimatické katastrofy, jako jsou poškozené majetky nebo pojištěné ztráty. Tato studie však zohlednila také nepřímé ekonomické dopady, jako jsou omezená pracovní doba ve stavebnictví během vln veder nebo narušení železniční dopravy kvůli povodním.

Stéphane Hallegatte, hlavní ekonom Světové banky pro oblast klimatu, tvrdí, že širší ekonomické dopady extrémního počasí jsou mnohem větší než přímé škody a trvají déle. Příkladem jsou například narušení dodavatelských řetězců, které podle některých expertů mohou celkové škody podcenit až o 30 %.

Podle studie vědci zjistili, že kvůli globálnímu oteplování je například extrémně horké počasí ve Španělsku a Portugalsku 40krát pravděpodobnější než dříve. V Řecku a Turecku je to 10krát pravděpodobnější.

Navíc odhady ukazují, že počet úmrtí během červnové vlny veder se ve dvanácti velkých městech ztrojnásobil. Experti se shodují, že extrémní počasí už nyní zanechává značnou ekonomickou stopu a nepřímé dopady mohou být stejně škodlivé jako přímá destrukce.