Již při globálním oteplení o pouhých 1,5 °C se stoupající hladina moří stane neovladatelnou hrozbou, která způsobí rozsáhlou a „katastrofální migraci do vnitrozemí“. Před tímto scénářem varují vědci v nové studii, která vychází z nejnovějších dat o tání ledovců a dlouhodobých klimatických modelech.
I kdyby se podařilo udržet globální oteplování na současné úrovni nebo ho snížit, hladiny moří budou do konce století stoupat tempem, které převýší schopnosti zemí budovat ochranné pobřežní infrastruktury. Důsledky budou mít zásadní dopad na stamiliony lidí žijících v nízko položených oblastech.
Studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Communications Earth and Environment, upozorňuje, že ledovce v Grónsku a Antarktidě – hlavní zdroje současného zvyšování hladin moří – ztrácejí čtyřikrát více ledu než v 90. letech. I při radikálním snížení emisí by ke konci století mohla hladina oceánů stoupat o 1 cm ročně. Takové tempo bude podle vědců zcela mimo rámec zvládnutelné adaptace.
Planeta je podle současných scénářů na cestě k oteplení o 2,5–2,9 °C, což pravděpodobně povede k překročení bodů zlomu, v jejichž důsledku dojde ke kolapsu západoantarktického a grónského ledovce. To by způsobilo dramatické zvýšení mořské hladiny až o 12 metrů v horizontu několika století.
Už dnes žije přibližně 230 milionů lidí méně než jeden metr nad hladinou moře a více než miliarda lidí žije do 10 metrů nad ní. Jen 20 centimetrů nárůstu do roku 2050 by znamenalo každoroční škody za více než 1 bilion dolarů ve 136 největších přímořských městech světa.
Podle profesora Jonathana Bambera z univerzity v Bristolu je „bezpečná hranice“ stoupání mořské hladiny přibližně 1 cm za rok. „Při překročení této hranice se adaptace stane extrémně obtížnou a uvidíme masivní migraci obyvatelstva, jakou jsme v moderních dějinách ještě nezažili,“ varoval.
Autoři výzkumu zdůrazňují, že i každá desetina stupně, o kterou se podaří zpomalit oteplování, pomáhá. Dává vládám více času na přípravu, zvyšuje šanci na přežití pobřežních komunit a omezuje utrpení obyvatel.
Profesor Chris Stokes z Durhamské univerzity, hlavní autor studie, upozornil, že současný vývoj už připomíná dříve považované nejhorší scénáře. „Při současném oteplení o 1,2 °C vidíme zrychlující se stoupání mořské hladiny, které bude při pokračování takto rychlé téměř nezvládnutelné ještě během tohoto století,“ uvedl.
Hranice 1,5 °C byla poprvé globálně překročena v roce 2024, zatím však pouze jako krátkodobý výkyv. Podle Pařížské dohody se totiž měří průměr za dvacet let. Přesto vědci varují, že „bezpečná teplota“ pro udržení stability ledovcových masivů je pravděpodobně ještě nižší – spíše okolo 1 °C nebo méně.
Vědecký tým připomíná, že i kdyby se lidstvu podařilo v budoucnosti snížit teploty a odstranit oxid uhličitý z atmosféry, roztáté ledovce se obnoví až během stovek nebo tisíců let. Území zatopená oceány tedy zůstanou ztracena po velmi dlouhou dobu, možná až do další doby ledové.
Carlos Fuller, dlouholetý klimatický vyjednavač z Belize, připomněl, že jeho země už jednou přemístila hlavní město do vnitrozemí kvůli hurikánu v roce 1970. Největší město Belize City však zůstává na pobřeží a bude zaplaveno při zvýšení hladiny o jeden metr. „Takovéto výzkumy jen zdůrazňují naléhavost, s jakou musíme držet hranici 1,5 °C, nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížit, abychom ochránili naše pobřežní města,“ uvedl Fuller.
Nová analýza vychází z kombinace historických dat o teplejších obdobích v minulosti, z měření současného tání ledu a z klimatických modelů. Závěr vědců je jednoznačný: pokračující tání ledovců představuje existenční hrozbu pro pobřežní obyvatele celého světa.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.