Již při globálním oteplení o pouhých 1,5 °C se stoupající hladina moří stane neovladatelnou hrozbou, která způsobí rozsáhlou a „katastrofální migraci do vnitrozemí“. Před tímto scénářem varují vědci v nové studii, která vychází z nejnovějších dat o tání ledovců a dlouhodobých klimatických modelech.
I kdyby se podařilo udržet globální oteplování na současné úrovni nebo ho snížit, hladiny moří budou do konce století stoupat tempem, které převýší schopnosti zemí budovat ochranné pobřežní infrastruktury. Důsledky budou mít zásadní dopad na stamiliony lidí žijících v nízko položených oblastech.
Studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Communications Earth and Environment, upozorňuje, že ledovce v Grónsku a Antarktidě – hlavní zdroje současného zvyšování hladin moří – ztrácejí čtyřikrát více ledu než v 90. letech. I při radikálním snížení emisí by ke konci století mohla hladina oceánů stoupat o 1 cm ročně. Takové tempo bude podle vědců zcela mimo rámec zvládnutelné adaptace.
Planeta je podle současných scénářů na cestě k oteplení o 2,5–2,9 °C, což pravděpodobně povede k překročení bodů zlomu, v jejichž důsledku dojde ke kolapsu západoantarktického a grónského ledovce. To by způsobilo dramatické zvýšení mořské hladiny až o 12 metrů v horizontu několika století.
Už dnes žije přibližně 230 milionů lidí méně než jeden metr nad hladinou moře a více než miliarda lidí žije do 10 metrů nad ní. Jen 20 centimetrů nárůstu do roku 2050 by znamenalo každoroční škody za více než 1 bilion dolarů ve 136 největších přímořských městech světa.
Podle profesora Jonathana Bambera z univerzity v Bristolu je „bezpečná hranice“ stoupání mořské hladiny přibližně 1 cm za rok. „Při překročení této hranice se adaptace stane extrémně obtížnou a uvidíme masivní migraci obyvatelstva, jakou jsme v moderních dějinách ještě nezažili,“ varoval.
Autoři výzkumu zdůrazňují, že i každá desetina stupně, o kterou se podaří zpomalit oteplování, pomáhá. Dává vládám více času na přípravu, zvyšuje šanci na přežití pobřežních komunit a omezuje utrpení obyvatel.
Profesor Chris Stokes z Durhamské univerzity, hlavní autor studie, upozornil, že současný vývoj už připomíná dříve považované nejhorší scénáře. „Při současném oteplení o 1,2 °C vidíme zrychlující se stoupání mořské hladiny, které bude při pokračování takto rychlé téměř nezvládnutelné ještě během tohoto století,“ uvedl.
Hranice 1,5 °C byla poprvé globálně překročena v roce 2024, zatím však pouze jako krátkodobý výkyv. Podle Pařížské dohody se totiž měří průměr za dvacet let. Přesto vědci varují, že „bezpečná teplota“ pro udržení stability ledovcových masivů je pravděpodobně ještě nižší – spíše okolo 1 °C nebo méně.
Vědecký tým připomíná, že i kdyby se lidstvu podařilo v budoucnosti snížit teploty a odstranit oxid uhličitý z atmosféry, roztáté ledovce se obnoví až během stovek nebo tisíců let. Území zatopená oceány tedy zůstanou ztracena po velmi dlouhou dobu, možná až do další doby ledové.
Carlos Fuller, dlouholetý klimatický vyjednavač z Belize, připomněl, že jeho země už jednou přemístila hlavní město do vnitrozemí kvůli hurikánu v roce 1970. Největší město Belize City však zůstává na pobřeží a bude zaplaveno při zvýšení hladiny o jeden metr. „Takovéto výzkumy jen zdůrazňují naléhavost, s jakou musíme držet hranici 1,5 °C, nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížit, abychom ochránili naše pobřežní města,“ uvedl Fuller.
Nová analýza vychází z kombinace historických dat o teplejších obdobích v minulosti, z měření současného tání ledu a z klimatických modelů. Závěr vědců je jednoznačný: pokračující tání ledovců představuje existenční hrozbu pro pobřežní obyvatele celého světa.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.
Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.