I kdybychom zastavili změny počasí, situace bude katastrofální. Vědci varují před nezvladatelnou hrozbou

I kdyby se podařilo udržet globální oteplování na současné úrovni nebo ho snížit, hladiny moří budou do konce století stoupat tempem, které převýší schopnosti zemí budovat ochranné pobřežní infrastruktury. Důsledky budou mít zásadní dopad na stamiliony lidí žijících v nízko položených oblastech.

Studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Communications Earth and Environment, upozorňuje, že ledovce v Grónsku a Antarktidě – hlavní zdroje současného zvyšování hladin moří – ztrácejí čtyřikrát více ledu než v 90. letech. I při radikálním snížení emisí by ke konci století mohla hladina oceánů stoupat o 1 cm ročně. Takové tempo bude podle vědců zcela mimo rámec zvládnutelné adaptace.

Planeta je podle současných scénářů na cestě k oteplení o 2,5–2,9 °C, což pravděpodobně povede k překročení bodů zlomu, v jejichž důsledku dojde ke kolapsu západoantarktického a grónského ledovce. To by způsobilo dramatické zvýšení mořské hladiny až o 12 metrů v horizontu několika století.

Už dnes žije přibližně 230 milionů lidí méně než jeden metr nad hladinou moře a více než miliarda lidí žije do 10 metrů nad ní. Jen 20 centimetrů nárůstu do roku 2050 by znamenalo každoroční škody za více než 1 bilion dolarů ve 136 největších přímořských městech světa.

Podle profesora Jonathana Bambera z univerzity v Bristolu je „bezpečná hranice“ stoupání mořské hladiny přibližně 1 cm za rok. „Při překročení této hranice se adaptace stane extrémně obtížnou a uvidíme masivní migraci obyvatelstva, jakou jsme v moderních dějinách ještě nezažili,“ varoval.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že i každá desetina stupně, o kterou se podaří zpomalit oteplování, pomáhá. Dává vládám více času na přípravu, zvyšuje šanci na přežití pobřežních komunit a omezuje utrpení obyvatel.

Profesor Chris Stokes z Durhamské univerzity, hlavní autor studie, upozornil, že současný vývoj už připomíná dříve považované nejhorší scénáře. „Při současném oteplení o 1,2 °C vidíme zrychlující se stoupání mořské hladiny, které bude při pokračování takto rychlé téměř nezvládnutelné ještě během tohoto století,“ uvedl.

Hranice 1,5 °C byla poprvé globálně překročena v roce 2024, zatím však pouze jako krátkodobý výkyv. Podle Pařížské dohody se totiž měří průměr za dvacet let. Přesto vědci varují, že „bezpečná teplota“ pro udržení stability ledovcových masivů je pravděpodobně ještě nižší – spíše okolo 1 °C nebo méně.

Vědecký tým připomíná, že i kdyby se lidstvu podařilo v budoucnosti snížit teploty a odstranit oxid uhličitý z atmosféry, roztáté ledovce se obnoví až během stovek nebo tisíců let. Území zatopená oceány tedy zůstanou ztracena po velmi dlouhou dobu, možná až do další doby ledové.

Carlos Fuller, dlouholetý klimatický vyjednavač z Belize, připomněl, že jeho země už jednou přemístila hlavní město do vnitrozemí kvůli hurikánu v roce 1970. Největší město Belize City však zůstává na pobřeží a bude zaplaveno při zvýšení hladiny o jeden metr. „Takovéto výzkumy jen zdůrazňují naléhavost, s jakou musíme držet hranici 1,5 °C, nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížit, abychom ochránili naše pobřežní města,“ uvedl Fuller.

Nová analýza vychází z kombinace historických dat o teplejších obdobích v minulosti, z měření současného tání ledu a z klimatických modelů. Závěr vědců je jednoznačný: pokračující tání ledovců představuje existenční hrozbu pro pobřežní obyvatele celého světa.