Již při globálním oteplení o pouhých 1,5 °C se stoupající hladina moří stane neovladatelnou hrozbou, která způsobí rozsáhlou a „katastrofální migraci do vnitrozemí“. Před tímto scénářem varují vědci v nové studii, která vychází z nejnovějších dat o tání ledovců a dlouhodobých klimatických modelech.
I kdyby se podařilo udržet globální oteplování na současné úrovni nebo ho snížit, hladiny moří budou do konce století stoupat tempem, které převýší schopnosti zemí budovat ochranné pobřežní infrastruktury. Důsledky budou mít zásadní dopad na stamiliony lidí žijících v nízko položených oblastech.
Studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Communications Earth and Environment, upozorňuje, že ledovce v Grónsku a Antarktidě – hlavní zdroje současného zvyšování hladin moří – ztrácejí čtyřikrát více ledu než v 90. letech. I při radikálním snížení emisí by ke konci století mohla hladina oceánů stoupat o 1 cm ročně. Takové tempo bude podle vědců zcela mimo rámec zvládnutelné adaptace.
Planeta je podle současných scénářů na cestě k oteplení o 2,5–2,9 °C, což pravděpodobně povede k překročení bodů zlomu, v jejichž důsledku dojde ke kolapsu západoantarktického a grónského ledovce. To by způsobilo dramatické zvýšení mořské hladiny až o 12 metrů v horizontu několika století.
Už dnes žije přibližně 230 milionů lidí méně než jeden metr nad hladinou moře a více než miliarda lidí žije do 10 metrů nad ní. Jen 20 centimetrů nárůstu do roku 2050 by znamenalo každoroční škody za více než 1 bilion dolarů ve 136 největších přímořských městech světa.
Podle profesora Jonathana Bambera z univerzity v Bristolu je „bezpečná hranice“ stoupání mořské hladiny přibližně 1 cm za rok. „Při překročení této hranice se adaptace stane extrémně obtížnou a uvidíme masivní migraci obyvatelstva, jakou jsme v moderních dějinách ještě nezažili,“ varoval.
Autoři výzkumu zdůrazňují, že i každá desetina stupně, o kterou se podaří zpomalit oteplování, pomáhá. Dává vládám více času na přípravu, zvyšuje šanci na přežití pobřežních komunit a omezuje utrpení obyvatel.
Profesor Chris Stokes z Durhamské univerzity, hlavní autor studie, upozornil, že současný vývoj už připomíná dříve považované nejhorší scénáře. „Při současném oteplení o 1,2 °C vidíme zrychlující se stoupání mořské hladiny, které bude při pokračování takto rychlé téměř nezvládnutelné ještě během tohoto století,“ uvedl.
Hranice 1,5 °C byla poprvé globálně překročena v roce 2024, zatím však pouze jako krátkodobý výkyv. Podle Pařížské dohody se totiž měří průměr za dvacet let. Přesto vědci varují, že „bezpečná teplota“ pro udržení stability ledovcových masivů je pravděpodobně ještě nižší – spíše okolo 1 °C nebo méně.
Vědecký tým připomíná, že i kdyby se lidstvu podařilo v budoucnosti snížit teploty a odstranit oxid uhličitý z atmosféry, roztáté ledovce se obnoví až během stovek nebo tisíců let. Území zatopená oceány tedy zůstanou ztracena po velmi dlouhou dobu, možná až do další doby ledové.
Carlos Fuller, dlouholetý klimatický vyjednavač z Belize, připomněl, že jeho země už jednou přemístila hlavní město do vnitrozemí kvůli hurikánu v roce 1970. Největší město Belize City však zůstává na pobřeží a bude zaplaveno při zvýšení hladiny o jeden metr. „Takovéto výzkumy jen zdůrazňují naléhavost, s jakou musíme držet hranici 1,5 °C, nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížit, abychom ochránili naše pobřežní města,“ uvedl Fuller.
Nová analýza vychází z kombinace historických dat o teplejších obdobích v minulosti, z měření současného tání ledu a z klimatických modelů. Závěr vědců je jednoznačný: pokračující tání ledovců představuje existenční hrozbu pro pobřežní obyvatele celého světa.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.