Již při globálním oteplení o pouhých 1,5 °C se stoupající hladina moří stane neovladatelnou hrozbou, která způsobí rozsáhlou a „katastrofální migraci do vnitrozemí“. Před tímto scénářem varují vědci v nové studii, která vychází z nejnovějších dat o tání ledovců a dlouhodobých klimatických modelech.
I kdyby se podařilo udržet globální oteplování na současné úrovni nebo ho snížit, hladiny moří budou do konce století stoupat tempem, které převýší schopnosti zemí budovat ochranné pobřežní infrastruktury. Důsledky budou mít zásadní dopad na stamiliony lidí žijících v nízko položených oblastech.
Studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Communications Earth and Environment, upozorňuje, že ledovce v Grónsku a Antarktidě – hlavní zdroje současného zvyšování hladin moří – ztrácejí čtyřikrát více ledu než v 90. letech. I při radikálním snížení emisí by ke konci století mohla hladina oceánů stoupat o 1 cm ročně. Takové tempo bude podle vědců zcela mimo rámec zvládnutelné adaptace.
Planeta je podle současných scénářů na cestě k oteplení o 2,5–2,9 °C, což pravděpodobně povede k překročení bodů zlomu, v jejichž důsledku dojde ke kolapsu západoantarktického a grónského ledovce. To by způsobilo dramatické zvýšení mořské hladiny až o 12 metrů v horizontu několika století.
Už dnes žije přibližně 230 milionů lidí méně než jeden metr nad hladinou moře a více než miliarda lidí žije do 10 metrů nad ní. Jen 20 centimetrů nárůstu do roku 2050 by znamenalo každoroční škody za více než 1 bilion dolarů ve 136 největších přímořských městech světa.
Podle profesora Jonathana Bambera z univerzity v Bristolu je „bezpečná hranice“ stoupání mořské hladiny přibližně 1 cm za rok. „Při překročení této hranice se adaptace stane extrémně obtížnou a uvidíme masivní migraci obyvatelstva, jakou jsme v moderních dějinách ještě nezažili,“ varoval.
Autoři výzkumu zdůrazňují, že i každá desetina stupně, o kterou se podaří zpomalit oteplování, pomáhá. Dává vládám více času na přípravu, zvyšuje šanci na přežití pobřežních komunit a omezuje utrpení obyvatel.
Profesor Chris Stokes z Durhamské univerzity, hlavní autor studie, upozornil, že současný vývoj už připomíná dříve považované nejhorší scénáře. „Při současném oteplení o 1,2 °C vidíme zrychlující se stoupání mořské hladiny, které bude při pokračování takto rychlé téměř nezvládnutelné ještě během tohoto století,“ uvedl.
Hranice 1,5 °C byla poprvé globálně překročena v roce 2024, zatím však pouze jako krátkodobý výkyv. Podle Pařížské dohody se totiž měří průměr za dvacet let. Přesto vědci varují, že „bezpečná teplota“ pro udržení stability ledovcových masivů je pravděpodobně ještě nižší – spíše okolo 1 °C nebo méně.
Vědecký tým připomíná, že i kdyby se lidstvu podařilo v budoucnosti snížit teploty a odstranit oxid uhličitý z atmosféry, roztáté ledovce se obnoví až během stovek nebo tisíců let. Území zatopená oceány tedy zůstanou ztracena po velmi dlouhou dobu, možná až do další doby ledové.
Carlos Fuller, dlouholetý klimatický vyjednavač z Belize, připomněl, že jeho země už jednou přemístila hlavní město do vnitrozemí kvůli hurikánu v roce 1970. Největší město Belize City však zůstává na pobřeží a bude zaplaveno při zvýšení hladiny o jeden metr. „Takovéto výzkumy jen zdůrazňují naléhavost, s jakou musíme držet hranici 1,5 °C, nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížit, abychom ochránili naše pobřežní města,“ uvedl Fuller.
Nová analýza vychází z kombinace historických dat o teplejších obdobích v minulosti, z měření současného tání ledu a z klimatických modelů. Závěr vědců je jednoznačný: pokračující tání ledovců představuje existenční hrozbu pro pobřežní obyvatele celého světa.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.