Tým mezinárodních vědců se vydal na tříměsíční expedici, aby prozkoumal obrovskou podmořskou zásobárnu sladké vody u pobřeží severovýchodních Spojených států. Vzorky, které odebrali z hlubin Atlantiku, by mohly mít globální význam, jelikož svět se potýká se stále závažnější vodní krizí.
O existenci sladké vody pod Atlantikem se ví už od 60. let, kdy na ni narazily lodě, které zde těžily ropu. Až v roce 2019 se ale podařilo vědcům z oceánografické instituce Woods Hole a z Kolumbijské univerzity zmapovat rozsáhlé ložisko, které se táhne podél pobřeží od Massachusetts až po New Jersey. Nyní vědci z expedice Expedition 501 provedli přímé vrty, aby získali vzorky vody a sedimentů a našli odpovědi na otázky, které si kladli.
Vzorky, které odebrali z hloubky 300 až 400 metrů pod mořským dnem, mají slanost hluboko pod úrovní mořské vody a blíží se normám pro pitnou vodu. Vzorky jsou nyní testovány v laboratořích, aby se zjistilo, jaké mikroby obsahují a zda jsou bezpečné pro konzumaci. Zatím není jasné, jak je voda stará a zda se její zásoby doplňují. Může jí být 200 let, ale také 20 000 let. Podle vědců by odpovědi na tyto otázky měli mít k dispozici za zhruba šest měsíců. .
Podle geofyzika Brandona Dugana se odborníci domnívají, že se sladká voda v podloží nahromadila před tisíci lety, kdy hladina moře byla mnohem nižší. Zjištění původu vody pomůže pochopit, jak se tyto systémy vyvíjely v čase. Tyto znalosti pak mohou být uplatněny i na další oblasti, kde jsou podobné podmořské sladkovodní zásoby, například v Indonésii, Austrálii a Jižní Africe.
Téměř polovina světové populace žije do 100 kilometrů od pobřeží a spoléhá na pobřežní vodní zdroje, které se však rychle zmenšují kvůli nadměrnému čerpání a stoupající hladině moří. Podmořské vodonosné vrstvy by tak mohly představovat alternativní a mnohem levnější zdroj vody než odsolování mořské vody.
Přestože objev má velký potenciál, čeká vědce spousta výzev. Čerpání a přeprava vody na pevninu by mohly být energeticky i finančně náročné. Otázkou také zůstává, kdo bude vodu spravovat, upravovat a platit. Další výzvou je technicky zajistit, aby se sladká voda při čerpání nekontaminovala slanou mořskou vodou, která se nachází nad i pod ní.
I přesto, že by využívání podmořské vody bylo nákladné, je to podle vědců nadějná alternativa. Přední odbornice na geologické vědy a environmentální inženýrství Holly Michael zdůraznila, že i když je důležité chránit zdroje sladké vody na pevnině, je nutné hledat i jiné možnosti. Odborníci se domnívají, že pokud vše půjde podle plánu, mohly by být podmořské vodní zdroje využívány zhruba za deset let.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.
Bývalý americký prezident Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová se zařadili mezi další významné demokraty, kteří volají po výraznějších zásazích vlády do oblasti umělé inteligence. Reagují tak na narůstající obavy veřejnosti i výzvy některých lídrů technologického odvětví ke zpomalení vývoje této technologie.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.