Vědci v hlubinách Atlantiku narazili na poklad. Mohl by do deseti let vyřešit světovou vodní krizi

Moře
Moře, foto: Pixabay
Klára Marková 17. září 2025 18:39
Sdílej:

Tým mezinárodních vědců se vydal na tříměsíční expedici, aby prozkoumal obrovskou podmořskou zásobárnu sladké vody u pobřeží severovýchodních Spojených států. Vzorky, které odebrali z hlubin Atlantiku, by mohly mít globální význam, jelikož svět se potýká se stále závažnější vodní krizí.

O existenci sladké vody pod Atlantikem se ví už od 60. let, kdy na ni narazily lodě, které zde těžily ropu. Až v roce 2019 se ale podařilo vědcům z oceánografické instituce Woods Hole a z Kolumbijské univerzity zmapovat rozsáhlé ložisko, které se táhne podél pobřeží od Massachusetts až po New Jersey. Nyní vědci z expedice Expedition 501 provedli přímé vrty, aby získali vzorky vody a sedimentů a našli odpovědi na otázky, které si kladli.

Vzorky, které odebrali z hloubky 300 až 400 metrů pod mořským dnem, mají slanost hluboko pod úrovní mořské vody a blíží se normám pro pitnou vodu. Vzorky jsou nyní testovány v laboratořích, aby se zjistilo, jaké mikroby obsahují a zda jsou bezpečné pro konzumaci. Zatím není jasné, jak je voda stará a zda se její zásoby doplňují. Může jí být 200 let, ale také 20 000 let. Podle vědců by odpovědi na tyto otázky měli mít k dispozici za zhruba šest měsíců. . 

Podle geofyzika Brandona Dugana se odborníci domnívají, že se sladká voda v podloží nahromadila před tisíci lety, kdy hladina moře byla mnohem nižší. Zjištění původu vody pomůže pochopit, jak se tyto systémy vyvíjely v čase. Tyto znalosti pak mohou být uplatněny i na další oblasti, kde jsou podobné podmořské sladkovodní zásoby, například v Indonésii, Austrálii a Jižní Africe.

Téměř polovina světové populace žije do 100 kilometrů od pobřeží a spoléhá na pobřežní vodní zdroje, které se však rychle zmenšují kvůli nadměrnému čerpání a stoupající hladině moří. Podmořské vodonosné vrstvy by tak mohly představovat alternativní a mnohem levnější zdroj vody než odsolování mořské vody.

Přestože objev má velký potenciál, čeká vědce spousta výzev. Čerpání a přeprava vody na pevninu by mohly být energeticky i finančně náročné. Otázkou také zůstává, kdo bude vodu spravovat, upravovat a platit. Další výzvou je technicky zajistit, aby se sladká voda při čerpání nekontaminovala slanou mořskou vodou, která se nachází nad i pod ní.

I přesto, že by využívání podmořské vody bylo nákladné, je to podle vědců nadějná alternativa. Přední odbornice na geologické vědy a environmentální inženýrství Holly Michael zdůraznila, že i když je důležité chránit zdroje sladké vody na pevnině, je nutné hledat i jiné možnosti. Odborníci se domnívají, že pokud vše půjde podle plánu, mohly by být podmořské vodní zdroje využívány zhruba za deset let.

Témata:
Stalo se
Novinky
Import a export

Vliv USA v úpadku. Čína toho využila, drtí průmyslovou výrobu po celém světě

S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.

Novinky
Ilustrační foto

Justiniánův mor není legenda. Vědci nalezli důkaz o první pandemii v dějinách lidstva

Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.

Novinky
Pásmo Gazy

V Pásmu Gazy skutečně zemřelo 70 tisíc lidí, poprvé přiznali Izraelci

Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.

Novinky
Ilustrační foto

Masivní zřícení dolu v Kongu: Úřady počítají mrtvé ve stovkách

Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.