Tým mezinárodních vědců se vydal na tříměsíční expedici, aby prozkoumal obrovskou podmořskou zásobárnu sladké vody u pobřeží severovýchodních Spojených států. Vzorky, které odebrali z hlubin Atlantiku, by mohly mít globální význam, jelikož svět se potýká se stále závažnější vodní krizí.
O existenci sladké vody pod Atlantikem se ví už od 60. let, kdy na ni narazily lodě, které zde těžily ropu. Až v roce 2019 se ale podařilo vědcům z oceánografické instituce Woods Hole a z Kolumbijské univerzity zmapovat rozsáhlé ložisko, které se táhne podél pobřeží od Massachusetts až po New Jersey. Nyní vědci z expedice Expedition 501 provedli přímé vrty, aby získali vzorky vody a sedimentů a našli odpovědi na otázky, které si kladli.
Vzorky, které odebrali z hloubky 300 až 400 metrů pod mořským dnem, mají slanost hluboko pod úrovní mořské vody a blíží se normám pro pitnou vodu. Vzorky jsou nyní testovány v laboratořích, aby se zjistilo, jaké mikroby obsahují a zda jsou bezpečné pro konzumaci. Zatím není jasné, jak je voda stará a zda se její zásoby doplňují. Může jí být 200 let, ale také 20 000 let. Podle vědců by odpovědi na tyto otázky měli mít k dispozici za zhruba šest měsíců. .
Podle geofyzika Brandona Dugana se odborníci domnívají, že se sladká voda v podloží nahromadila před tisíci lety, kdy hladina moře byla mnohem nižší. Zjištění původu vody pomůže pochopit, jak se tyto systémy vyvíjely v čase. Tyto znalosti pak mohou být uplatněny i na další oblasti, kde jsou podobné podmořské sladkovodní zásoby, například v Indonésii, Austrálii a Jižní Africe.
Téměř polovina světové populace žije do 100 kilometrů od pobřeží a spoléhá na pobřežní vodní zdroje, které se však rychle zmenšují kvůli nadměrnému čerpání a stoupající hladině moří. Podmořské vodonosné vrstvy by tak mohly představovat alternativní a mnohem levnější zdroj vody než odsolování mořské vody.
Přestože objev má velký potenciál, čeká vědce spousta výzev. Čerpání a přeprava vody na pevninu by mohly být energeticky i finančně náročné. Otázkou také zůstává, kdo bude vodu spravovat, upravovat a platit. Další výzvou je technicky zajistit, aby se sladká voda při čerpání nekontaminovala slanou mořskou vodou, která se nachází nad i pod ní.
I přesto, že by využívání podmořské vody bylo nákladné, je to podle vědců nadějná alternativa. Přední odbornice na geologické vědy a environmentální inženýrství Holly Michael zdůraznila, že i když je důležité chránit zdroje sladké vody na pevnině, je nutné hledat i jiné možnosti. Odborníci se domnívají, že pokud vše půjde podle plánu, mohly by být podmořské vodní zdroje využívány zhruba za deset let.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.