Smysly, jako je čich a chuť, jsou spolu velmi silně propojené. I když se chuť jídla odvozuje od chuťových pohárků, velkou roli v ní hraje právě čich. Například, když máme ucpaný nos, vnímáme jídlo jako bez chuti. Vědci se ale snažili pochopit, proč se tak děje. V nejnovější studii zjistili, že mozek reaguje na vůni stejně jako na chuť, a to i v případě, že jídlo vůbec neochutnáme.
Vědci pozvali do laboratoře pětadvacet dobrovolníků a nechali je pít sladké a slané nápoje s různými příchutěmi. Úkolem dobrovolníků bylo zapamatovat si abstraktní vizuální podněty, které jim výzkumníci k jednotlivým chutím přiřadili. Tím se u účastníků vytvořilo silné spojení mezi chutí a vůní každé příchutě.
Poté vědci skenovali jejich mozky pomocí funkční magnetické rezonance. Dobrovolníci dostali nápoje, které měly buď jen chuť, nebo jen vůni. Vědci následně použili umělou inteligenci, která jim ukázala, jak různé části mozku reagují na sladkou a slanou chuť, ale i na sladkou a slanou vůni. Jak se dalo očekávat, inzula, což je hlavní chuťové centrum, reagovala na chutě různými způsoby.
Vědci ovšem zjistili, že se reakce inzuly na sladkou a slanou vůni překrývala s reakcí na chutě. Tedy pokud si člověk přivoní k něčemu sladkému, mozek reaguje stejně, jako kdyby snědl něco sladkého. Překrytí bylo navíc ještě výraznější v oblastech inzuly, které zpracovávají signály zevnitř těla. To by mohlo naznačovat, že mozek používá vůni jídla k určení, zda uspokojí nutriční potřeby organismu.
Tento objev mění dosavadní poznatky o tom, jak mozek vnímá jídlo. Vědci se dříve domnívali, že inzula pouze zpracovává chuť, ale nejnovější výzkum ukázal, že je to mnohem sofistikovanější struktura. Integruje chuťové vjemy s dalšími smyslovými vjemy, aby tak vytvořila celkový zážitek z jídla. Vědci doufají, že by jejich zjištění mohla pomoci například s vývojem inovativních potravin, které by chutnaly skvěle, i když by obsahovaly méně cukru, soli nebo tuku.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.