Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Původně byl tábor Sde Teiman využíván k zadržení členů jednotek Hamásu, později se však stal místem, kde byli drženi Palestinci zajatí izraelskou armádou v Gaze, z nichž mnozí popírají, že by se na bojích podíleli. Dva lékaři, Nathan a Ben (použitá jména jsou pseudonymy), popsali autoři knihy o mučení v Izraeli, se kterými dělali rozhovor.
Vědci z Human Geography a SOAS University of London uvedli, že zdravotnické zařízení bylo zřízeno poté, co mnoho izraelských nemocnic odmítlo přijímat zraněné, které podezřívaly z účasti na masakru. Ačkoliv lékaři mají etickou povinnost pečovat o všechny pacienty, izraelské nemocnice začaly tyto pacienty odmítat.
Podmínky ve zdravotnickém zařízení v Sde Teimanu byly otřesné. Pacienti byli upoutáni k postelím a se zavázanýma očima, někdy i po dobu 24 hodin denně, což je v rozporu s izraelskými zákony i mezinárodními etickými kodexy. Takové zacházení se považuje za formu mučení.
Nathan potvrdil, že na začátku, kdy byli pacienti zraněni a nebezpeční, bylo znehybnění nezbytné, ale po několika týdnech už k němu nebyl důvod. Lékaři také zaznamenali případy, kdy kvůli neustálému spoutání museli pacientům amputovat končetiny, protože zranění se stala chronickými.
Zadržení byli často drženi v plenkách, bez možnosti se osprchovat nebo jít na toaletu. Jedna anonymní zpráva zaslaná izraelskému ministerstvu zdravotnictví tvrdí, že podmínky ve zařízení často vedly ke komplikacím a dokonce i k úmrtí pacientů.
Navzdory nelidským podmínkám někteří izraelští lékaři nadále pracovali ve zdravotnickém zařízení v Sde Teimanu. Někteří to považovali za svou povinnost, jiní cítili, že to je jediný způsob, jak pacientům pomoct. Anesteziolog Yoel Donchin například tvrdil, že v chaosu po 7. říjnu 2023 byl zdravotnický systém přetížený, a proto udělal, co mohl, aby pomohl.
Podle něj byla jeho účast na záchraně životů důležitá, zatímco neposkytnutí péče by z něj udělalo spolupachatele zločinu. Naproti tomu Nathan a Ben litují, že tam pracovali, a vnímají svou účast jako součást válečných zločinů. Tvrdí, že jejich přítomnost pouze pomohla státu vyhnout se odpovědnosti.
Útoky Hamásu 7. října 2023 vedly k posunu v etickém přístupu izraelských nemocnic. Před útoky se Izrael pyšnil tím, že poskytuje péči i nepřátelským bojovníkům. Po útoku však ministerstvo zdravotnictví vydalo nařízení, aby nemocnice nepřijímaly „teroristy z Gazy“.
Někteří lékaři začali projevovat explicitní nezájem o zranění palestinských vězňů. Podle Bena byla v běžných nemocnicích nalezena větší verbální a fyzická agrese než ve zdravotnickém zařízení v Sde Teiman.
Dilema lékařů v Sde Teimanu ukazuje složitost situace. Zatímco Ben se rozhodl už se do zařízení nevrátit, protože podle něj pouze pomáhá udržovat nelidské podmínky, Nathan cítil, že nemůže pacienty opustit. Ačkoliv se snažil zařízení zavřít, cítil, že je spolupachatelem zločinů.
Všichni tři lékaři se shodli na tom, že situace je obrovskou tragédií, bez ohledu na to, jak se na ni díváte. Podle Nathanových slov, kterému se do hlavy neustále vrací štěkot psů a křik z tábora, se měli lékaři pokusit zavřít celý tábor, a ne pouze zdravotnické zařízení.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdo nám lže? Je to Washington, anebo Teherán? Donald Trump trvá na svých slovech, že probíhají diplomatická jednání s Íránem, ačkoliv jeho představitelé to alespoň veřejně popírají. Trump zároveň potvrdil, že americká blokáda Íránu bude pokračovat do okamžiku, než bude dosaženo uspokojivého řešení konfliktu.
V Česku sílí srpnová vlna tropických veder, která vyvrcholí dnes a zítra. Místy se očekává, že teploty dosáhnou až 40 stupňů. V takovém horku nejsou vyloučeny zdravotní potíže. Jak si chránit zdraví v počasí, které momentálně panuje?
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Čeští hasiči, kteří se zapojili do likvidace rozsáhlých požárů ve Francii, nemohli před odletem tušit, co přesně je v zemi čeká. Dostali se totiž i k honosným sídlům hollywoodských hvězd, například Brada Pitta či George Clooneyho.
Školní letní prázdniny jsou již v druhé polovině, ale za okny zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se nejteplejší roční období pomalu chýlilo ke konci. Panuje totiž další vlna veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.
Věřit Donaldu Trumpovi cokoliv, co řekne, se úplně nevyplácí. Teherán popírá, že se chystají nové diplomatické rozhovory s USA, což tvrdí právě americký prezident. Šéf Bílého domu argumentoval jednáními, když vysvětloval, proč nepřistoupil k plánovaným útokům na íránské cíle.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.