Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Původně byl tábor Sde Teiman využíván k zadržení členů jednotek Hamásu, později se však stal místem, kde byli drženi Palestinci zajatí izraelskou armádou v Gaze, z nichž mnozí popírají, že by se na bojích podíleli. Dva lékaři, Nathan a Ben (použitá jména jsou pseudonymy), popsali autoři knihy o mučení v Izraeli, se kterými dělali rozhovor.
Vědci z Human Geography a SOAS University of London uvedli, že zdravotnické zařízení bylo zřízeno poté, co mnoho izraelských nemocnic odmítlo přijímat zraněné, které podezřívaly z účasti na masakru. Ačkoliv lékaři mají etickou povinnost pečovat o všechny pacienty, izraelské nemocnice začaly tyto pacienty odmítat.
Podmínky ve zdravotnickém zařízení v Sde Teimanu byly otřesné. Pacienti byli upoutáni k postelím a se zavázanýma očima, někdy i po dobu 24 hodin denně, což je v rozporu s izraelskými zákony i mezinárodními etickými kodexy. Takové zacházení se považuje za formu mučení.
Nathan potvrdil, že na začátku, kdy byli pacienti zraněni a nebezpeční, bylo znehybnění nezbytné, ale po několika týdnech už k němu nebyl důvod. Lékaři také zaznamenali případy, kdy kvůli neustálému spoutání museli pacientům amputovat končetiny, protože zranění se stala chronickými.
Zadržení byli často drženi v plenkách, bez možnosti se osprchovat nebo jít na toaletu. Jedna anonymní zpráva zaslaná izraelskému ministerstvu zdravotnictví tvrdí, že podmínky ve zařízení často vedly ke komplikacím a dokonce i k úmrtí pacientů.
Navzdory nelidským podmínkám někteří izraelští lékaři nadále pracovali ve zdravotnickém zařízení v Sde Teimanu. Někteří to považovali za svou povinnost, jiní cítili, že to je jediný způsob, jak pacientům pomoct. Anesteziolog Yoel Donchin například tvrdil, že v chaosu po 7. říjnu 2023 byl zdravotnický systém přetížený, a proto udělal, co mohl, aby pomohl.
Podle něj byla jeho účast na záchraně životů důležitá, zatímco neposkytnutí péče by z něj udělalo spolupachatele zločinu. Naproti tomu Nathan a Ben litují, že tam pracovali, a vnímají svou účast jako součást válečných zločinů. Tvrdí, že jejich přítomnost pouze pomohla státu vyhnout se odpovědnosti.
Útoky Hamásu 7. října 2023 vedly k posunu v etickém přístupu izraelských nemocnic. Před útoky se Izrael pyšnil tím, že poskytuje péči i nepřátelským bojovníkům. Po útoku však ministerstvo zdravotnictví vydalo nařízení, aby nemocnice nepřijímaly „teroristy z Gazy“.
Někteří lékaři začali projevovat explicitní nezájem o zranění palestinských vězňů. Podle Bena byla v běžných nemocnicích nalezena větší verbální a fyzická agrese než ve zdravotnickém zařízení v Sde Teiman.
Dilema lékařů v Sde Teimanu ukazuje složitost situace. Zatímco Ben se rozhodl už se do zařízení nevrátit, protože podle něj pouze pomáhá udržovat nelidské podmínky, Nathan cítil, že nemůže pacienty opustit. Ačkoliv se snažil zařízení zavřít, cítil, že je spolupachatelem zločinů.
Všichni tři lékaři se shodli na tom, že situace je obrovskou tragédií, bez ohledu na to, jak se na ni díváte. Podle Nathanových slov, kterému se do hlavy neustále vrací štěkot psů a křik z tábora, se měli lékaři pokusit zavřít celý tábor, a ne pouze zdravotnické zařízení.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.