Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Původně byl tábor Sde Teiman využíván k zadržení členů jednotek Hamásu, později se však stal místem, kde byli drženi Palestinci zajatí izraelskou armádou v Gaze, z nichž mnozí popírají, že by se na bojích podíleli. Dva lékaři, Nathan a Ben (použitá jména jsou pseudonymy), popsali autoři knihy o mučení v Izraeli, se kterými dělali rozhovor.
Vědci z Human Geography a SOAS University of London uvedli, že zdravotnické zařízení bylo zřízeno poté, co mnoho izraelských nemocnic odmítlo přijímat zraněné, které podezřívaly z účasti na masakru. Ačkoliv lékaři mají etickou povinnost pečovat o všechny pacienty, izraelské nemocnice začaly tyto pacienty odmítat.
Podmínky ve zdravotnickém zařízení v Sde Teimanu byly otřesné. Pacienti byli upoutáni k postelím a se zavázanýma očima, někdy i po dobu 24 hodin denně, což je v rozporu s izraelskými zákony i mezinárodními etickými kodexy. Takové zacházení se považuje za formu mučení.
Nathan potvrdil, že na začátku, kdy byli pacienti zraněni a nebezpeční, bylo znehybnění nezbytné, ale po několika týdnech už k němu nebyl důvod. Lékaři také zaznamenali případy, kdy kvůli neustálému spoutání museli pacientům amputovat končetiny, protože zranění se stala chronickými.
Zadržení byli často drženi v plenkách, bez možnosti se osprchovat nebo jít na toaletu. Jedna anonymní zpráva zaslaná izraelskému ministerstvu zdravotnictví tvrdí, že podmínky ve zařízení často vedly ke komplikacím a dokonce i k úmrtí pacientů.
Navzdory nelidským podmínkám někteří izraelští lékaři nadále pracovali ve zdravotnickém zařízení v Sde Teimanu. Někteří to považovali za svou povinnost, jiní cítili, že to je jediný způsob, jak pacientům pomoct. Anesteziolog Yoel Donchin například tvrdil, že v chaosu po 7. říjnu 2023 byl zdravotnický systém přetížený, a proto udělal, co mohl, aby pomohl.
Podle něj byla jeho účast na záchraně životů důležitá, zatímco neposkytnutí péče by z něj udělalo spolupachatele zločinu. Naproti tomu Nathan a Ben litují, že tam pracovali, a vnímají svou účast jako součást válečných zločinů. Tvrdí, že jejich přítomnost pouze pomohla státu vyhnout se odpovědnosti.
Útoky Hamásu 7. října 2023 vedly k posunu v etickém přístupu izraelských nemocnic. Před útoky se Izrael pyšnil tím, že poskytuje péči i nepřátelským bojovníkům. Po útoku však ministerstvo zdravotnictví vydalo nařízení, aby nemocnice nepřijímaly „teroristy z Gazy“.
Někteří lékaři začali projevovat explicitní nezájem o zranění palestinských vězňů. Podle Bena byla v běžných nemocnicích nalezena větší verbální a fyzická agrese než ve zdravotnickém zařízení v Sde Teiman.
Dilema lékařů v Sde Teimanu ukazuje složitost situace. Zatímco Ben se rozhodl už se do zařízení nevrátit, protože podle něj pouze pomáhá udržovat nelidské podmínky, Nathan cítil, že nemůže pacienty opustit. Ačkoliv se snažil zařízení zavřít, cítil, že je spolupachatelem zločinů.
Všichni tři lékaři se shodli na tom, že situace je obrovskou tragédií, bez ohledu na to, jak se na ni díváte. Podle Nathanových slov, kterému se do hlavy neustále vrací štěkot psů a křik z tábora, se měli lékaři pokusit zavřít celý tábor, a ne pouze zdravotnické zařízení.
Donald Trump oznámil, že po Harvardově univerzitě bude požadovat odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Toto prohlášení představuje další vyostření dlouhodobého sporu mezi jeho administrativou a prestižní institucí. Krok přichází poté, co deník New York Times informoval o tom, že americká vláda musela během vyjednávání s univerzitou ustoupit od svého původního požadavku na zaplacení 200 milionů dolarů.
Čína se stala první zemí na světě, která zakázala používání skrytých klik u elektromobilů. Tento kontroverzní designový prvek, který zpopularizovala společnost Tesla miliardáře Elona Muska, nyní čelí restrikcím kvůli bezpečnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy jsou elektrická vozidla pod přísným dohledem regulátorů po několika tragických nehodách. V Číně došlo mimo jiné ke dvěma smrtelným haváriím vozů značky Xiaomi, u nichž existuje podezření, že výpadek proudu zabránil otevření dveří.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.