Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Původně byl tábor Sde Teiman využíván k zadržení členů jednotek Hamásu, později se však stal místem, kde byli drženi Palestinci zajatí izraelskou armádou v Gaze, z nichž mnozí popírají, že by se na bojích podíleli. Dva lékaři, Nathan a Ben (použitá jména jsou pseudonymy), popsali autoři knihy o mučení v Izraeli, se kterými dělali rozhovor.
Vědci z Human Geography a SOAS University of London uvedli, že zdravotnické zařízení bylo zřízeno poté, co mnoho izraelských nemocnic odmítlo přijímat zraněné, které podezřívaly z účasti na masakru. Ačkoliv lékaři mají etickou povinnost pečovat o všechny pacienty, izraelské nemocnice začaly tyto pacienty odmítat.
Podmínky ve zdravotnickém zařízení v Sde Teimanu byly otřesné. Pacienti byli upoutáni k postelím a se zavázanýma očima, někdy i po dobu 24 hodin denně, což je v rozporu s izraelskými zákony i mezinárodními etickými kodexy. Takové zacházení se považuje za formu mučení.
Nathan potvrdil, že na začátku, kdy byli pacienti zraněni a nebezpeční, bylo znehybnění nezbytné, ale po několika týdnech už k němu nebyl důvod. Lékaři také zaznamenali případy, kdy kvůli neustálému spoutání museli pacientům amputovat končetiny, protože zranění se stala chronickými.
Zadržení byli často drženi v plenkách, bez možnosti se osprchovat nebo jít na toaletu. Jedna anonymní zpráva zaslaná izraelskému ministerstvu zdravotnictví tvrdí, že podmínky ve zařízení často vedly ke komplikacím a dokonce i k úmrtí pacientů.
Navzdory nelidským podmínkám někteří izraelští lékaři nadále pracovali ve zdravotnickém zařízení v Sde Teimanu. Někteří to považovali za svou povinnost, jiní cítili, že to je jediný způsob, jak pacientům pomoct. Anesteziolog Yoel Donchin například tvrdil, že v chaosu po 7. říjnu 2023 byl zdravotnický systém přetížený, a proto udělal, co mohl, aby pomohl.
Podle něj byla jeho účast na záchraně životů důležitá, zatímco neposkytnutí péče by z něj udělalo spolupachatele zločinu. Naproti tomu Nathan a Ben litují, že tam pracovali, a vnímají svou účast jako součást válečných zločinů. Tvrdí, že jejich přítomnost pouze pomohla státu vyhnout se odpovědnosti.
Útoky Hamásu 7. října 2023 vedly k posunu v etickém přístupu izraelských nemocnic. Před útoky se Izrael pyšnil tím, že poskytuje péči i nepřátelským bojovníkům. Po útoku však ministerstvo zdravotnictví vydalo nařízení, aby nemocnice nepřijímaly „teroristy z Gazy“.
Někteří lékaři začali projevovat explicitní nezájem o zranění palestinských vězňů. Podle Bena byla v běžných nemocnicích nalezena větší verbální a fyzická agrese než ve zdravotnickém zařízení v Sde Teiman.
Dilema lékařů v Sde Teimanu ukazuje složitost situace. Zatímco Ben se rozhodl už se do zařízení nevrátit, protože podle něj pouze pomáhá udržovat nelidské podmínky, Nathan cítil, že nemůže pacienty opustit. Ačkoliv se snažil zařízení zavřít, cítil, že je spolupachatelem zločinů.
Všichni tři lékaři se shodli na tom, že situace je obrovskou tragédií, bez ohledu na to, jak se na ni díváte. Podle Nathanových slov, kterému se do hlavy neustále vrací štěkot psů a křik z tábora, se měli lékaři pokusit zavřít celý tábor, a ne pouze zdravotnické zařízení.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.