Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Původně byl tábor Sde Teiman využíván k zadržení členů jednotek Hamásu, později se však stal místem, kde byli drženi Palestinci zajatí izraelskou armádou v Gaze, z nichž mnozí popírají, že by se na bojích podíleli. Dva lékaři, Nathan a Ben (použitá jména jsou pseudonymy), popsali autoři knihy o mučení v Izraeli, se kterými dělali rozhovor.
Vědci z Human Geography a SOAS University of London uvedli, že zdravotnické zařízení bylo zřízeno poté, co mnoho izraelských nemocnic odmítlo přijímat zraněné, které podezřívaly z účasti na masakru. Ačkoliv lékaři mají etickou povinnost pečovat o všechny pacienty, izraelské nemocnice začaly tyto pacienty odmítat.
Podmínky ve zdravotnickém zařízení v Sde Teimanu byly otřesné. Pacienti byli upoutáni k postelím a se zavázanýma očima, někdy i po dobu 24 hodin denně, což je v rozporu s izraelskými zákony i mezinárodními etickými kodexy. Takové zacházení se považuje za formu mučení.
Nathan potvrdil, že na začátku, kdy byli pacienti zraněni a nebezpeční, bylo znehybnění nezbytné, ale po několika týdnech už k němu nebyl důvod. Lékaři také zaznamenali případy, kdy kvůli neustálému spoutání museli pacientům amputovat končetiny, protože zranění se stala chronickými.
Zadržení byli často drženi v plenkách, bez možnosti se osprchovat nebo jít na toaletu. Jedna anonymní zpráva zaslaná izraelskému ministerstvu zdravotnictví tvrdí, že podmínky ve zařízení často vedly ke komplikacím a dokonce i k úmrtí pacientů.
Navzdory nelidským podmínkám někteří izraelští lékaři nadále pracovali ve zdravotnickém zařízení v Sde Teimanu. Někteří to považovali za svou povinnost, jiní cítili, že to je jediný způsob, jak pacientům pomoct. Anesteziolog Yoel Donchin například tvrdil, že v chaosu po 7. říjnu 2023 byl zdravotnický systém přetížený, a proto udělal, co mohl, aby pomohl.
Podle něj byla jeho účast na záchraně životů důležitá, zatímco neposkytnutí péče by z něj udělalo spolupachatele zločinu. Naproti tomu Nathan a Ben litují, že tam pracovali, a vnímají svou účast jako součást válečných zločinů. Tvrdí, že jejich přítomnost pouze pomohla státu vyhnout se odpovědnosti.
Útoky Hamásu 7. října 2023 vedly k posunu v etickém přístupu izraelských nemocnic. Před útoky se Izrael pyšnil tím, že poskytuje péči i nepřátelským bojovníkům. Po útoku však ministerstvo zdravotnictví vydalo nařízení, aby nemocnice nepřijímaly „teroristy z Gazy“.
Někteří lékaři začali projevovat explicitní nezájem o zranění palestinských vězňů. Podle Bena byla v běžných nemocnicích nalezena větší verbální a fyzická agrese než ve zdravotnickém zařízení v Sde Teiman.
Dilema lékařů v Sde Teimanu ukazuje složitost situace. Zatímco Ben se rozhodl už se do zařízení nevrátit, protože podle něj pouze pomáhá udržovat nelidské podmínky, Nathan cítil, že nemůže pacienty opustit. Ačkoliv se snažil zařízení zavřít, cítil, že je spolupachatelem zločinů.
Všichni tři lékaři se shodli na tom, že situace je obrovskou tragédií, bez ohledu na to, jak se na ni díváte. Podle Nathanových slov, kterému se do hlavy neustále vrací štěkot psů a křik z tábora, se měli lékaři pokusit zavřít celý tábor, a ne pouze zdravotnické zařízení.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.