Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.
Americké vojenské dokumenty, které měl The Guardian k dispozici, a také informace od zdrojů obeznámených s plány, uvádějí, že zahraniční síly budou na východě Gazy zpočátku rozmístěny po boku izraelských vojáků. Zničený pás tak bude rozdělen stávající „žlutou linií“, kterou kontroluje Izrael. Jeden z amerických úředníků, který si nepřál být jmenován, poznamenal, že ideální by sice bylo obnovit celistvost Gazy, ale že to je spíše jen přáním a celá situace bude obtížná a časově náročná.
Tyto armádní plány vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda je Washington skutečně odhodlán proměnit nedávno vyhlášené příměří v trvalé politické urovnání, které by přineslo palestinskou samosprávu v celé Gaze. To přitom sliboval Donald Trump. Plány na budoucí uspořádání Gazy se mění velice rychle, což jen podtrhuje chaotický a improvizovaný přístup k řešení takto komplikovaného konfliktu, a současně to ztěžuje dodávky jídla i přístřeší pro dva miliony Palestinců.
Ještě před několika týdny USA prosazovaly rekonstrukci v podobě oplocených táborů pro menší skupiny Palestinců, které byly označovány jako „alternativní bezpečné komunity“ (ASC). Podle amerického úředníka se však od těchto plánů tento týden již upustilo. Uvedl, že šlo jen o koncepční návrh v daném okamžiku a nyní se již posunuli dál. Humanitární organizace, které dříve model ASC opakovaně kritizovaly, ovšem v pátek prohlásily, že o zrušení těchto plánů nebyly dosud informovány. Bez fungujícího plánu pro mezinárodní mírové síly, stažení izraelské armády a rozsáhlou obnovu hrozí Gaze po dvou letech devastující války pád do nejistoty. Zprostředkovatelé varují před situací, která by v rozdělené Gaze nebyla „ani válkou, ani mírem“, s pravidelnými izraelskými útoky, trvalou okupací, chybějící palestinskou samosprávou a jen omezenou rekonstrukcí.
Základem Trumpova mírového plánu s dvaceti body je vytvoření mezinárodních stabilizačních sil (ISF). USA doufají, že návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by těmto silám udělila formální mandát, bude schválen na začátku příštího týdne, a očekávají, že poté budou následovat konkrétní závazky ohledně nasazení jednotek. Jak ovšem uvedl diplomatický zdroj, Trump vyloučil vyslání amerických vojáků a také financování obnovy. Konstatoval, že USA chtějí stanovit vizi, ale nechtějí za ni platit.
Centrální velitelství americké armády (Centcom) počátkem měsíce vypracovalo plány, které počítaly s tím, že jádro ISF budou tvořit evropské síly, včetně stovek britských, francouzských a německých vojáků. Dokumenty například uváděly až patnáct set britských pěšáků s odbornými znalostmi, jako je pyrotechnika a vojenská zdravotnická služba, a tisíc francouzských vojáků pro zabezpečení a odklízení silnic. Washington také chtěl, aby se na provozu polních nemocnic, logistice a zpravodajství podílely jednotky z Německa, Nizozemska a severských zemí. Jeden ze zdrojů to však označil za „iluzorní“, protože po dlouhých misích v Iráku a Afghánistánu jen málokterý evropský lídr by byl ochoten riskovat životy svých vojáků v Gaze. Zatím pouze Itálie přislíbila potenciální příspěvek jednotek.
Vojenské dokumenty sice nebyly klasifikovány jako vysoce citlivé, ale jejich obsah se rychle střetl s realitou. Americký úředník uvedl, že uvedená čísla obsahovala „mnoho nepřesností“ a že Washington už nepočítá s tím, že by jádro ISF tvořily evropské jednotky. Potvrdil také, že plánování Gazy se rychle vyvíjí, protože situace je velmi dynamická a fluidní.
Jordánsko bylo uvedeno jako možný přispěvatel stovek lehkých pěšáků a až tří tisíc policistů. Jordánský král Abdalláh ovšem vyslání vojáků výslovně vyloučil s odůvodněním, že je jeho země politicky příliš blízko Gaze. Více než polovina Jordánců má palestinský původ, a účast na policejním dohledu nad územím ve spolupráci s izraelskými silami by byla pro národní bezpečnost Jordánska obrovským rizikem. Americké vojenské plány momentálně počítají s klíčovými příspěvky od široké skupiny „Nato a partnerů“, včetně zemí z Evropy, Asie a Blízkého východu.
Koncept operace ISF specifikuje, že jednotky budou sloužit pouze v „zelené zóně“. Američané předpokládají, že nasazení začne s několika stovkami vojáků v omezené oblasti a postupně se rozšíří na plnou sílu dvaceti tisíc mužů. Síly ISF by nepůsobily na západní straně „žluté linie“, kde znovu získává kontrolu Hamás.
Další dokumenty naznačují, že zahraniční vojáci by měli sloužit na přechodech podél kontrolní linie po „integraci“ s izraelskými silami, což je mise, která pravděpodobně vyvolá poplach mezi potenciálními přispěvateli jednotek. Země se obávají, že by se mohly dostat do křížové palby mezi Hamásem a izraelskými vojáky, a také se obávají obvinění, že ISF podporuje trvající izraelskou okupaci Gazy. Plán uvádí, že izraelská armáda „zváží podmínky pro stažení“ v pozdější fázi, až bude mezinárodní bezpečnost zajištěna, avšak neudává žádný časový rámec.
Američtí plánovači vidí obnovu v „zelené zóně“ jako součást nejasné cesty ke znovusjednocení Gazy. Cílem je přesvědčit palestinské civilisty, aby se přesunuli přes linii izraelské kontroly. Trumpův dvacetibodový plán popisuje novou palestinskou policejní sílu jako „dlouhodobé řešení vnitřní bezpečnosti“ pro Gazu, ale američtí plánovači jí přidělili jen omezenou roli. Plán počítá s počátečním náborem dvou set rekrutů, kteří by se během roku rozrostli na sílu tří až čtyř tisíc důstojníků, což je pouze pětina plánovaného bezpečnostního nasazení.
Plán využít humanitární pomoc k nalákání obyvatel Gazy do oblasti pod izraelskou kontrolou, po dvou letech války označené komisí OSN za genocidní, vyvolává srovnání s neúspěšnými americkými politikami v Iráku a Afghánistánu. V Bagdádu a Kábulu byly „zelené zóny“ opevněné enklávy, kam se stáhly západní síly, aby unikly násilí.
Nutnost rekonstrukce je v Gaze kritická. Podle údajů OSN bylo ve válce poškozeno nebo zničeno přes osmdesát procent budov, včetně téměř všech škol a nemocnic. Více než měsíc po příměří Izrael nadále omezuje dodávky pomoci do Gazy, a dokonce zakazuje základní položky, jako jsou například tyče na stany, protože je klasifikuje jako „dvojí použití“ kvůli potenciálnímu vojenskému využití.
Téměř jeden a půl milionu Palestinců čeká na nouzové přístřeší. Další statisíce žijí ve stanech bez přístupu k základním službám, jako je čistá voda. Téměř celá populace, tedy více než dva miliony lidí, je natlačena v červené zóně, což je pás podél pobřeží, který pokrývá méně než polovinu rozlohy Gazy.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.