Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.
Americké vojenské dokumenty, které měl The Guardian k dispozici, a také informace od zdrojů obeznámených s plány, uvádějí, že zahraniční síly budou na východě Gazy zpočátku rozmístěny po boku izraelských vojáků. Zničený pás tak bude rozdělen stávající „žlutou linií“, kterou kontroluje Izrael. Jeden z amerických úředníků, který si nepřál být jmenován, poznamenal, že ideální by sice bylo obnovit celistvost Gazy, ale že to je spíše jen přáním a celá situace bude obtížná a časově náročná.
Tyto armádní plány vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda je Washington skutečně odhodlán proměnit nedávno vyhlášené příměří v trvalé politické urovnání, které by přineslo palestinskou samosprávu v celé Gaze. To přitom sliboval Donald Trump. Plány na budoucí uspořádání Gazy se mění velice rychle, což jen podtrhuje chaotický a improvizovaný přístup k řešení takto komplikovaného konfliktu, a současně to ztěžuje dodávky jídla i přístřeší pro dva miliony Palestinců.
Ještě před několika týdny USA prosazovaly rekonstrukci v podobě oplocených táborů pro menší skupiny Palestinců, které byly označovány jako „alternativní bezpečné komunity“ (ASC). Podle amerického úředníka se však od těchto plánů tento týden již upustilo. Uvedl, že šlo jen o koncepční návrh v daném okamžiku a nyní se již posunuli dál. Humanitární organizace, které dříve model ASC opakovaně kritizovaly, ovšem v pátek prohlásily, že o zrušení těchto plánů nebyly dosud informovány. Bez fungujícího plánu pro mezinárodní mírové síly, stažení izraelské armády a rozsáhlou obnovu hrozí Gaze po dvou letech devastující války pád do nejistoty. Zprostředkovatelé varují před situací, která by v rozdělené Gaze nebyla „ani válkou, ani mírem“, s pravidelnými izraelskými útoky, trvalou okupací, chybějící palestinskou samosprávou a jen omezenou rekonstrukcí.
Základem Trumpova mírového plánu s dvaceti body je vytvoření mezinárodních stabilizačních sil (ISF). USA doufají, že návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by těmto silám udělila formální mandát, bude schválen na začátku příštího týdne, a očekávají, že poté budou následovat konkrétní závazky ohledně nasazení jednotek. Jak ovšem uvedl diplomatický zdroj, Trump vyloučil vyslání amerických vojáků a také financování obnovy. Konstatoval, že USA chtějí stanovit vizi, ale nechtějí za ni platit.
Centrální velitelství americké armády (Centcom) počátkem měsíce vypracovalo plány, které počítaly s tím, že jádro ISF budou tvořit evropské síly, včetně stovek britských, francouzských a německých vojáků. Dokumenty například uváděly až patnáct set britských pěšáků s odbornými znalostmi, jako je pyrotechnika a vojenská zdravotnická služba, a tisíc francouzských vojáků pro zabezpečení a odklízení silnic. Washington také chtěl, aby se na provozu polních nemocnic, logistice a zpravodajství podílely jednotky z Německa, Nizozemska a severských zemí. Jeden ze zdrojů to však označil za „iluzorní“, protože po dlouhých misích v Iráku a Afghánistánu jen málokterý evropský lídr by byl ochoten riskovat životy svých vojáků v Gaze. Zatím pouze Itálie přislíbila potenciální příspěvek jednotek.
Vojenské dokumenty sice nebyly klasifikovány jako vysoce citlivé, ale jejich obsah se rychle střetl s realitou. Americký úředník uvedl, že uvedená čísla obsahovala „mnoho nepřesností“ a že Washington už nepočítá s tím, že by jádro ISF tvořily evropské jednotky. Potvrdil také, že plánování Gazy se rychle vyvíjí, protože situace je velmi dynamická a fluidní.
Jordánsko bylo uvedeno jako možný přispěvatel stovek lehkých pěšáků a až tří tisíc policistů. Jordánský král Abdalláh ovšem vyslání vojáků výslovně vyloučil s odůvodněním, že je jeho země politicky příliš blízko Gaze. Více než polovina Jordánců má palestinský původ, a účast na policejním dohledu nad územím ve spolupráci s izraelskými silami by byla pro národní bezpečnost Jordánska obrovským rizikem. Americké vojenské plány momentálně počítají s klíčovými příspěvky od široké skupiny „Nato a partnerů“, včetně zemí z Evropy, Asie a Blízkého východu.
Koncept operace ISF specifikuje, že jednotky budou sloužit pouze v „zelené zóně“. Američané předpokládají, že nasazení začne s několika stovkami vojáků v omezené oblasti a postupně se rozšíří na plnou sílu dvaceti tisíc mužů. Síly ISF by nepůsobily na západní straně „žluté linie“, kde znovu získává kontrolu Hamás.
Další dokumenty naznačují, že zahraniční vojáci by měli sloužit na přechodech podél kontrolní linie po „integraci“ s izraelskými silami, což je mise, která pravděpodobně vyvolá poplach mezi potenciálními přispěvateli jednotek. Země se obávají, že by se mohly dostat do křížové palby mezi Hamásem a izraelskými vojáky, a také se obávají obvinění, že ISF podporuje trvající izraelskou okupaci Gazy. Plán uvádí, že izraelská armáda „zváží podmínky pro stažení“ v pozdější fázi, až bude mezinárodní bezpečnost zajištěna, avšak neudává žádný časový rámec.
Američtí plánovači vidí obnovu v „zelené zóně“ jako součást nejasné cesty ke znovusjednocení Gazy. Cílem je přesvědčit palestinské civilisty, aby se přesunuli přes linii izraelské kontroly. Trumpův dvacetibodový plán popisuje novou palestinskou policejní sílu jako „dlouhodobé řešení vnitřní bezpečnosti“ pro Gazu, ale američtí plánovači jí přidělili jen omezenou roli. Plán počítá s počátečním náborem dvou set rekrutů, kteří by se během roku rozrostli na sílu tří až čtyř tisíc důstojníků, což je pouze pětina plánovaného bezpečnostního nasazení.
Plán využít humanitární pomoc k nalákání obyvatel Gazy do oblasti pod izraelskou kontrolou, po dvou letech války označené komisí OSN za genocidní, vyvolává srovnání s neúspěšnými americkými politikami v Iráku a Afghánistánu. V Bagdádu a Kábulu byly „zelené zóny“ opevněné enklávy, kam se stáhly západní síly, aby unikly násilí.
Nutnost rekonstrukce je v Gaze kritická. Podle údajů OSN bylo ve válce poškozeno nebo zničeno přes osmdesát procent budov, včetně téměř všech škol a nemocnic. Více než měsíc po příměří Izrael nadále omezuje dodávky pomoci do Gazy, a dokonce zakazuje základní položky, jako jsou například tyče na stany, protože je klasifikuje jako „dvojí použití“ kvůli potenciálnímu vojenskému využití.
Téměř jeden a půl milionu Palestinců čeká na nouzové přístřeší. Další statisíce žijí ve stanech bez přístupu k základním službám, jako je čistá voda. Téměř celá populace, tedy více než dva miliony lidí, je natlačena v červené zóně, což je pás podél pobřeží, který pokrývá méně než polovinu rozlohy Gazy.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.