Jedním z nejtemnějších aspektů ruské invaze na Ukrajinu, který zůstává téměř bez povšimnutí mezinárodního společenství, je osud tisíců unesených civilistů. Podle ukrajinských úřadů bylo od začátku války uneseno téměř 16 000 lidí, kteří dnes trpí v přibližně 180 věznicích rozesetých jak po okupovaných oblastech Ukrajiny, tak hluboko na ruském území – včetně Sibiře. Tento systém připomíná svou brutalitou sovětský gulag. Přesto tito lidé nejsou součástí žádného diplomatického jednání, dokonce ani mírového plánu prezidenta Donalda Trumpa, který se v posledních týdnech intenzivně projednává.
Podle mezinárodního humanitárního práva je zadržování civilistů v době války válečným zločinem. Ruský režim však s ohledem na výpovědi svědků a přeživších tento závazek systematicky porušuje. Důkazy o mučení, znásilňování, nehumánním zacházení a dokonce i zabíjení zadržovaných civilistů se neustále množí. Mnozí z nich byli podle výpovědí drženi v dřevěných bednách, podrobováni elektrošokům do genitálií, jejich nehty byly trhány, těla bila do bezvědomí.
Ukrajinská právnička a nositelka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuková zaznamenala stovky těchto případů. V jednom z nejděsivějších svědectví popisuje, jak byla žena vězněná na okupovaném území brutálně mučena, přišla o zrak, když jí ruský dozorce vydloubl oko lžící. Vězeňské praktiky, které byly považovány za součást temných kapitol minulého století, se tak dnes opět v plné míře praktikují na evropské půdě.
Jeden z těch, jehož osud se stal symbolem tohoto neviditelného utrpení, je ukrajinský novinář Dmytro Chyljuk. Ruské síly ho unesly už v březnu 2022, při obsazení území severně od Kyjeva. Od té doby o něm jeho rodina nemá téměř žádné informace – jen krátký dopis, který přišel o několik měsíců později.
Jeho rodiče Halyna a Vasyl, oba ve vysokém věku a ve špatném zdravotním stavu, žijí v neustálém zoufalství. Jeho matka, upoutaná po mrtvici na lůžko, každodenně pláče a volá po svém jediném synovi: „Čtyři roky jsme bez něj. Žijeme v agónii.“
Před rokem byl z vězení propuštěn jiný muž, který sdílel celu s Chyljukem. Podle jeho výpovědi Dmytro zhubl na polovinu své původní váhy, ztratil většinu zubů a jeho psychický stav se viditelně zhoršil. Jeho přítel a kolega Stas Kozluk se obává, že po letech strávených v takto brutálních podmínkách může být jeho duševní zdraví nenávratně poškozeno.
Ruské úřady zcela ignorují jakékoli žádosti o informace o osudech těchto vězňů. Ukrajinské úřady se proto snaží rekonstruovat jejich seznamy pouze na základě výpovědí přeživších, kteří si v zajetí memorovali jména a telefonní čísla příbuzných ostatních vězňů, aby jim mohli po propuštění předat alespoň nějakou zprávu.
V oficiálních ruských prohlášeních však civilisté zmizelí v důsledku invaze neexistují. Ruský stát je vymazal z veřejného prostoru, z mezinárodních jednání i z mírových návrhů. To je podle Matvijčukové jedním z největších selhání světového společenství: „Nechápou, co se těmto lidem děje. Nejsou to vojáci. Jsou to civilisté, kteří měli být podle Ženevských konvencí propuštěni okamžitě, bez výměny, bez podmínek.“
Navzdory těmto důkazům mezinárodní tlak na Rusko v této otázce prakticky neexistuje. Mezinárodní organizace se soustředí na zprostředkování mírových rozhovorů, ale osud civilních vězňů je z těchto jednání systematicky vynecháván. Tisíce Ukrajinců tak zůstávají v nelegálním zajetí – bez kontaktu s rodinami, bez právního zastání, bez naděje na spravedlnost.
Zatímco svět sleduje diplomatické manévry a zvažuje politická řešení, rodiny unesených každodenně bojují s úzkostí a bezmocí. Žijí s vědomím, že jejich milovaní mohou být mučeni nebo už dávno mrtví. A největší hrůzou zůstává skutečnost, že mezinárodní společenství k jejich utrpení zůstává lhostejné.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
