Jedním z nejtemnějších aspektů ruské invaze na Ukrajinu, který zůstává téměř bez povšimnutí mezinárodního společenství, je osud tisíců unesených civilistů. Podle ukrajinských úřadů bylo od začátku války uneseno téměř 16 000 lidí, kteří dnes trpí v přibližně 180 věznicích rozesetých jak po okupovaných oblastech Ukrajiny, tak hluboko na ruském území – včetně Sibiře. Tento systém připomíná svou brutalitou sovětský gulag. Přesto tito lidé nejsou součástí žádného diplomatického jednání, dokonce ani mírového plánu prezidenta Donalda Trumpa, který se v posledních týdnech intenzivně projednává.
Podle mezinárodního humanitárního práva je zadržování civilistů v době války válečným zločinem. Ruský režim však s ohledem na výpovědi svědků a přeživších tento závazek systematicky porušuje. Důkazy o mučení, znásilňování, nehumánním zacházení a dokonce i zabíjení zadržovaných civilistů se neustále množí. Mnozí z nich byli podle výpovědí drženi v dřevěných bednách, podrobováni elektrošokům do genitálií, jejich nehty byly trhány, těla bila do bezvědomí.
Ukrajinská právnička a nositelka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuková zaznamenala stovky těchto případů. V jednom z nejděsivějších svědectví popisuje, jak byla žena vězněná na okupovaném území brutálně mučena, přišla o zrak, když jí ruský dozorce vydloubl oko lžící. Vězeňské praktiky, které byly považovány za součást temných kapitol minulého století, se tak dnes opět v plné míře praktikují na evropské půdě.
Jeden z těch, jehož osud se stal symbolem tohoto neviditelného utrpení, je ukrajinský novinář Dmytro Chyljuk. Ruské síly ho unesly už v březnu 2022, při obsazení území severně od Kyjeva. Od té doby o něm jeho rodina nemá téměř žádné informace – jen krátký dopis, který přišel o několik měsíců později.
Jeho rodiče Halyna a Vasyl, oba ve vysokém věku a ve špatném zdravotním stavu, žijí v neustálém zoufalství. Jeho matka, upoutaná po mrtvici na lůžko, každodenně pláče a volá po svém jediném synovi: „Čtyři roky jsme bez něj. Žijeme v agónii.“
Před rokem byl z vězení propuštěn jiný muž, který sdílel celu s Chyljukem. Podle jeho výpovědi Dmytro zhubl na polovinu své původní váhy, ztratil většinu zubů a jeho psychický stav se viditelně zhoršil. Jeho přítel a kolega Stas Kozluk se obává, že po letech strávených v takto brutálních podmínkách může být jeho duševní zdraví nenávratně poškozeno.
Ruské úřady zcela ignorují jakékoli žádosti o informace o osudech těchto vězňů. Ukrajinské úřady se proto snaží rekonstruovat jejich seznamy pouze na základě výpovědí přeživších, kteří si v zajetí memorovali jména a telefonní čísla příbuzných ostatních vězňů, aby jim mohli po propuštění předat alespoň nějakou zprávu.
V oficiálních ruských prohlášeních však civilisté zmizelí v důsledku invaze neexistují. Ruský stát je vymazal z veřejného prostoru, z mezinárodních jednání i z mírových návrhů. To je podle Matvijčukové jedním z největších selhání světového společenství: „Nechápou, co se těmto lidem děje. Nejsou to vojáci. Jsou to civilisté, kteří měli být podle Ženevských konvencí propuštěni okamžitě, bez výměny, bez podmínek.“
Navzdory těmto důkazům mezinárodní tlak na Rusko v této otázce prakticky neexistuje. Mezinárodní organizace se soustředí na zprostředkování mírových rozhovorů, ale osud civilních vězňů je z těchto jednání systematicky vynecháván. Tisíce Ukrajinců tak zůstávají v nelegálním zajetí – bez kontaktu s rodinami, bez právního zastání, bez naděje na spravedlnost.
Zatímco svět sleduje diplomatické manévry a zvažuje politická řešení, rodiny unesených každodenně bojují s úzkostí a bezmocí. Žijí s vědomím, že jejich milovaní mohou být mučeni nebo už dávno mrtví. A největší hrůzou zůstává skutečnost, že mezinárodní společenství k jejich utrpení zůstává lhostejné.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.
