Jedním z nejtemnějších aspektů ruské invaze na Ukrajinu, který zůstává téměř bez povšimnutí mezinárodního společenství, je osud tisíců unesených civilistů. Podle ukrajinských úřadů bylo od začátku války uneseno téměř 16 000 lidí, kteří dnes trpí v přibližně 180 věznicích rozesetých jak po okupovaných oblastech Ukrajiny, tak hluboko na ruském území – včetně Sibiře. Tento systém připomíná svou brutalitou sovětský gulag. Přesto tito lidé nejsou součástí žádného diplomatického jednání, dokonce ani mírového plánu prezidenta Donalda Trumpa, který se v posledních týdnech intenzivně projednává.
Podle mezinárodního humanitárního práva je zadržování civilistů v době války válečným zločinem. Ruský režim však s ohledem na výpovědi svědků a přeživších tento závazek systematicky porušuje. Důkazy o mučení, znásilňování, nehumánním zacházení a dokonce i zabíjení zadržovaných civilistů se neustále množí. Mnozí z nich byli podle výpovědí drženi v dřevěných bednách, podrobováni elektrošokům do genitálií, jejich nehty byly trhány, těla bila do bezvědomí.
Ukrajinská právnička a nositelka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuková zaznamenala stovky těchto případů. V jednom z nejděsivějších svědectví popisuje, jak byla žena vězněná na okupovaném území brutálně mučena, přišla o zrak, když jí ruský dozorce vydloubl oko lžící. Vězeňské praktiky, které byly považovány za součást temných kapitol minulého století, se tak dnes opět v plné míře praktikují na evropské půdě.
Jeden z těch, jehož osud se stal symbolem tohoto neviditelného utrpení, je ukrajinský novinář Dmytro Chyljuk. Ruské síly ho unesly už v březnu 2022, při obsazení území severně od Kyjeva. Od té doby o něm jeho rodina nemá téměř žádné informace – jen krátký dopis, který přišel o několik měsíců později.
Jeho rodiče Halyna a Vasyl, oba ve vysokém věku a ve špatném zdravotním stavu, žijí v neustálém zoufalství. Jeho matka, upoutaná po mrtvici na lůžko, každodenně pláče a volá po svém jediném synovi: „Čtyři roky jsme bez něj. Žijeme v agónii.“
Před rokem byl z vězení propuštěn jiný muž, který sdílel celu s Chyljukem. Podle jeho výpovědi Dmytro zhubl na polovinu své původní váhy, ztratil většinu zubů a jeho psychický stav se viditelně zhoršil. Jeho přítel a kolega Stas Kozluk se obává, že po letech strávených v takto brutálních podmínkách může být jeho duševní zdraví nenávratně poškozeno.
Ruské úřady zcela ignorují jakékoli žádosti o informace o osudech těchto vězňů. Ukrajinské úřady se proto snaží rekonstruovat jejich seznamy pouze na základě výpovědí přeživších, kteří si v zajetí memorovali jména a telefonní čísla příbuzných ostatních vězňů, aby jim mohli po propuštění předat alespoň nějakou zprávu.
V oficiálních ruských prohlášeních však civilisté zmizelí v důsledku invaze neexistují. Ruský stát je vymazal z veřejného prostoru, z mezinárodních jednání i z mírových návrhů. To je podle Matvijčukové jedním z největších selhání světového společenství: „Nechápou, co se těmto lidem děje. Nejsou to vojáci. Jsou to civilisté, kteří měli být podle Ženevských konvencí propuštěni okamžitě, bez výměny, bez podmínek.“
Navzdory těmto důkazům mezinárodní tlak na Rusko v této otázce prakticky neexistuje. Mezinárodní organizace se soustředí na zprostředkování mírových rozhovorů, ale osud civilních vězňů je z těchto jednání systematicky vynecháván. Tisíce Ukrajinců tak zůstávají v nelegálním zajetí – bez kontaktu s rodinami, bez právního zastání, bez naděje na spravedlnost.
Zatímco svět sleduje diplomatické manévry a zvažuje politická řešení, rodiny unesených každodenně bojují s úzkostí a bezmocí. Žijí s vědomím, že jejich milovaní mohou být mučeni nebo už dávno mrtví. A největší hrůzou zůstává skutečnost, že mezinárodní společenství k jejich utrpení zůstává lhostejné.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
