Peklo v ruských věznicích: Mizí v nich tisíce ukrajinských civilistů, svět se o ně nezajímá

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 25. května 2025 18:05
Sdílej:

Jedním z nejtemnějších aspektů ruské invaze na Ukrajinu, který zůstává téměř bez povšimnutí mezinárodního společenství, je osud tisíců unesených civilistů. Podle ukrajinských úřadů bylo od začátku války uneseno téměř 16 000 lidí, kteří dnes trpí v přibližně 180 věznicích rozesetých jak po okupovaných oblastech Ukrajiny, tak hluboko na ruském území – včetně Sibiře. Tento systém připomíná svou brutalitou sovětský gulag. Přesto tito lidé nejsou součástí žádného diplomatického jednání, dokonce ani mírového plánu prezidenta Donalda Trumpa, který se v posledních týdnech intenzivně projednává.

Podle mezinárodního humanitárního práva je zadržování civilistů v době války válečným zločinem. Ruský režim však s ohledem na výpovědi svědků a přeživších tento závazek systematicky porušuje. Důkazy o mučení, znásilňování, nehumánním zacházení a dokonce i zabíjení zadržovaných civilistů se neustále množí. Mnozí z nich byli podle výpovědí drženi v dřevěných bednách, podrobováni elektrošokům do genitálií, jejich nehty byly trhány, těla bila do bezvědomí.

Ukrajinská právnička a nositelka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuková zaznamenala stovky těchto případů. V jednom z nejděsivějších svědectví popisuje, jak byla žena vězněná na okupovaném území brutálně mučena, přišla o zrak, když jí ruský dozorce vydloubl oko lžící. Vězeňské praktiky, které byly považovány za součást temných kapitol minulého století, se tak dnes opět v plné míře praktikují na evropské půdě.

Jeden z těch, jehož osud se stal symbolem tohoto neviditelného utrpení, je ukrajinský novinář Dmytro Chyljuk. Ruské síly ho unesly už v březnu 2022, při obsazení území severně od Kyjeva. Od té doby o něm jeho rodina nemá téměř žádné informace – jen krátký dopis, který přišel o několik měsíců později.

Jeho rodiče Halyna a Vasyl, oba ve vysokém věku a ve špatném zdravotním stavu, žijí v neustálém zoufalství. Jeho matka, upoutaná po mrtvici na lůžko, každodenně pláče a volá po svém jediném synovi: „Čtyři roky jsme bez něj. Žijeme v agónii.“

Před rokem byl z vězení propuštěn jiný muž, který sdílel celu s Chyljukem. Podle jeho výpovědi Dmytro zhubl na polovinu své původní váhy, ztratil většinu zubů a jeho psychický stav se viditelně zhoršil. Jeho přítel a kolega Stas Kozluk se obává, že po letech strávených v takto brutálních podmínkách může být jeho duševní zdraví nenávratně poškozeno.

Ruské úřady zcela ignorují jakékoli žádosti o informace o osudech těchto vězňů. Ukrajinské úřady se proto snaží rekonstruovat jejich seznamy pouze na základě výpovědí přeživších, kteří si v zajetí memorovali jména a telefonní čísla příbuzných ostatních vězňů, aby jim mohli po propuštění předat alespoň nějakou zprávu.

V oficiálních ruských prohlášeních však civilisté zmizelí v důsledku invaze neexistují. Ruský stát je vymazal z veřejného prostoru, z mezinárodních jednání i z mírových návrhů. To je podle Matvijčukové jedním z největších selhání světového společenství: „Nechápou, co se těmto lidem děje. Nejsou to vojáci. Jsou to civilisté, kteří měli být podle Ženevských konvencí propuštěni okamžitě, bez výměny, bez podmínek.“

Navzdory těmto důkazům mezinárodní tlak na Rusko v této otázce prakticky neexistuje. Mezinárodní organizace se soustředí na zprostředkování mírových rozhovorů, ale osud civilních vězňů je z těchto jednání systematicky vynecháván. Tisíce Ukrajinců tak zůstávají v nelegálním zajetí – bez kontaktu s rodinami, bez právního zastání, bez naděje na spravedlnost.

Zatímco svět sleduje diplomatické manévry a zvažuje politická řešení, rodiny unesených každodenně bojují s úzkostí a bezmocí. Žijí s vědomím, že jejich milovaní mohou být mučeni nebo už dávno mrtví. A největší hrůzou zůstává skutečnost, že mezinárodní společenství k jejich utrpení zůstává lhostejné. 

Stalo se
Novinky
Na stadionech, které hostí letošní MS, se běžně hraje spíš americký fotbal.

Trumpovo fotbalové mistrovství by mohla vyhrát země, kterou nejvíc nenávidí

Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.

Novinky
Donald Trump

Mírová dohoda s Íránem: Narozeninový dárek s velkou dávkou nejistoty

Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu. 

Novinky
Ropný tanker

Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na dohodu s Íránem

Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.

Novinky
Andrej Babiš

Otevření Hormuzu může být dárkem i pro Babiše! Tady je důvod

Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.