Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
„Elon věděl úplně všechno, co v tom zákoně je. Rozuměl mu líp než většina lidí, co tu dnes sedí. Nikdy proti němu nic nenamítal – až do chvíle, kdy zjistil, že omezíme dotace na elektromobily. A to je otázka miliard dolarů,“ uvedl prezident. „Jeho postoj chápu, ale stejně mě to zklamalo. V minulosti jsem mu hodně pomohl.“
Trump zároveň připomněl, že jejich vztahy byly dříve velmi dobré, avšak současná situace vše mění. „Elona jsem měl vždycky rád. Nikdy o mně neřekl nic negativního – zatím. Ale možná to přijde. Nevím, jestli spolu ještě budeme vycházet tak jako dřív.“
Musk, který minulý týden rezignoval na funkci poradce ve vládním Úřadu pro efektivitu, zákon označil za „nehorázný a zbytečný výdajový paskvil“ a vyzval občany, aby v příštích volbách odstranili z funkce všechny politiky, kteří jej podpořili. Podle něj se Spojené státy ženou k bankrotu.
Bílý dům reagoval skrze tiskovou mluvčí Karoline Leavitt, která uvedla, že prezident si za návrhem pevně stojí. „Zákon je podle něj jedinečný a klíčový. O Muskovi ví, co si myslí, ale nezmění to jeho rozhodnutí.“
Návrh rozpočtového balíku, který prošel dolní komorou Kongresu a čeká na rozhodnutí Senátu, rozděluje i samotnou Republikánskou stranu. Někteří konzervativní politici včetně senátora Randa Paula upozorňují na zvyšování státního dluhu a odmítají návrh podpořit bez změn.
„Řekl jsem prezidentovi, že za takových podmínek hlasovat nemohu. Pokud by oddělili pasáž o navyšování dluhového stropu, možná bych ho podpořil,“ prohlásil Paul v televizi CNN.
Na Muskovu kritiku zareagoval i předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který se vyjádřil s překvapením. „Včera jsme spolu mluvili. Vysvětlil jsem mu přínosy návrhu. O to víc mě mrzí, jak nyní veřejně vystupuje. Jeho pohled považuji za mylný,“ řekl Johnson. Naznačil přitom, že Muskovo rozhořčení pramení z plánovaného omezení federálních výhod na elektromobily, které jsou klíčové pro prodeje jeho společnosti Tesla.
Plán totiž zahrnuje i možné zrušení až 7 500 dolarových daňových úlev pro zákazníky, kteří si pořizují vozy vyrobené v USA – opatření, které by mělo přímý dopad na tržby Tesly.
Předseda republikánské většiny v Senátu John Thune i přes kritiku věří, že zákon bude brzy přijat. Označil Muskovy výhrady za „pouhý rozdíl v názorech“ a ujistil, že legislativní práce pokračuje rychlým tempem. Cílem je, aby návrh prošel do 4. července – což by prezident mohl prezentovat jako zásadní úspěch před blížící se kampaní.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
