Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
„Elon věděl úplně všechno, co v tom zákoně je. Rozuměl mu líp než většina lidí, co tu dnes sedí. Nikdy proti němu nic nenamítal – až do chvíle, kdy zjistil, že omezíme dotace na elektromobily. A to je otázka miliard dolarů,“ uvedl prezident. „Jeho postoj chápu, ale stejně mě to zklamalo. V minulosti jsem mu hodně pomohl.“
Trump zároveň připomněl, že jejich vztahy byly dříve velmi dobré, avšak současná situace vše mění. „Elona jsem měl vždycky rád. Nikdy o mně neřekl nic negativního – zatím. Ale možná to přijde. Nevím, jestli spolu ještě budeme vycházet tak jako dřív.“
Musk, který minulý týden rezignoval na funkci poradce ve vládním Úřadu pro efektivitu, zákon označil za „nehorázný a zbytečný výdajový paskvil“ a vyzval občany, aby v příštích volbách odstranili z funkce všechny politiky, kteří jej podpořili. Podle něj se Spojené státy ženou k bankrotu.
Bílý dům reagoval skrze tiskovou mluvčí Karoline Leavitt, která uvedla, že prezident si za návrhem pevně stojí. „Zákon je podle něj jedinečný a klíčový. O Muskovi ví, co si myslí, ale nezmění to jeho rozhodnutí.“
Návrh rozpočtového balíku, který prošel dolní komorou Kongresu a čeká na rozhodnutí Senátu, rozděluje i samotnou Republikánskou stranu. Někteří konzervativní politici včetně senátora Randa Paula upozorňují na zvyšování státního dluhu a odmítají návrh podpořit bez změn.
„Řekl jsem prezidentovi, že za takových podmínek hlasovat nemohu. Pokud by oddělili pasáž o navyšování dluhového stropu, možná bych ho podpořil,“ prohlásil Paul v televizi CNN.
Na Muskovu kritiku zareagoval i předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který se vyjádřil s překvapením. „Včera jsme spolu mluvili. Vysvětlil jsem mu přínosy návrhu. O to víc mě mrzí, jak nyní veřejně vystupuje. Jeho pohled považuji za mylný,“ řekl Johnson. Naznačil přitom, že Muskovo rozhořčení pramení z plánovaného omezení federálních výhod na elektromobily, které jsou klíčové pro prodeje jeho společnosti Tesla.
Plán totiž zahrnuje i možné zrušení až 7 500 dolarových daňových úlev pro zákazníky, kteří si pořizují vozy vyrobené v USA – opatření, které by mělo přímý dopad na tržby Tesly.
Předseda republikánské většiny v Senátu John Thune i přes kritiku věří, že zákon bude brzy přijat. Označil Muskovy výhrady za „pouhý rozdíl v názorech“ a ujistil, že legislativní práce pokračuje rychlým tempem. Cílem je, aby návrh prošel do 4. července – což by prezident mohl prezentovat jako zásadní úspěch před blížící se kampaní.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
