Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
„Elon věděl úplně všechno, co v tom zákoně je. Rozuměl mu líp než většina lidí, co tu dnes sedí. Nikdy proti němu nic nenamítal – až do chvíle, kdy zjistil, že omezíme dotace na elektromobily. A to je otázka miliard dolarů,“ uvedl prezident. „Jeho postoj chápu, ale stejně mě to zklamalo. V minulosti jsem mu hodně pomohl.“
Trump zároveň připomněl, že jejich vztahy byly dříve velmi dobré, avšak současná situace vše mění. „Elona jsem měl vždycky rád. Nikdy o mně neřekl nic negativního – zatím. Ale možná to přijde. Nevím, jestli spolu ještě budeme vycházet tak jako dřív.“
Musk, který minulý týden rezignoval na funkci poradce ve vládním Úřadu pro efektivitu, zákon označil za „nehorázný a zbytečný výdajový paskvil“ a vyzval občany, aby v příštích volbách odstranili z funkce všechny politiky, kteří jej podpořili. Podle něj se Spojené státy ženou k bankrotu.
Bílý dům reagoval skrze tiskovou mluvčí Karoline Leavitt, která uvedla, že prezident si za návrhem pevně stojí. „Zákon je podle něj jedinečný a klíčový. O Muskovi ví, co si myslí, ale nezmění to jeho rozhodnutí.“
Návrh rozpočtového balíku, který prošel dolní komorou Kongresu a čeká na rozhodnutí Senátu, rozděluje i samotnou Republikánskou stranu. Někteří konzervativní politici včetně senátora Randa Paula upozorňují na zvyšování státního dluhu a odmítají návrh podpořit bez změn.
„Řekl jsem prezidentovi, že za takových podmínek hlasovat nemohu. Pokud by oddělili pasáž o navyšování dluhového stropu, možná bych ho podpořil,“ prohlásil Paul v televizi CNN.
Na Muskovu kritiku zareagoval i předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který se vyjádřil s překvapením. „Včera jsme spolu mluvili. Vysvětlil jsem mu přínosy návrhu. O to víc mě mrzí, jak nyní veřejně vystupuje. Jeho pohled považuji za mylný,“ řekl Johnson. Naznačil přitom, že Muskovo rozhořčení pramení z plánovaného omezení federálních výhod na elektromobily, které jsou klíčové pro prodeje jeho společnosti Tesla.
Plán totiž zahrnuje i možné zrušení až 7 500 dolarových daňových úlev pro zákazníky, kteří si pořizují vozy vyrobené v USA – opatření, které by mělo přímý dopad na tržby Tesly.
Předseda republikánské většiny v Senátu John Thune i přes kritiku věří, že zákon bude brzy přijat. Označil Muskovy výhrady za „pouhý rozdíl v názorech“ a ujistil, že legislativní práce pokračuje rychlým tempem. Cílem je, aby návrh prošel do 4. července – což by prezident mohl prezentovat jako zásadní úspěch před blížící se kampaní.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
