V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
V současné době uznává palestinský stát celkem 159 zemí světa včetně významných diplomatických velmocí. Mezi tyto státy patří Británie, Francie, Čína či Rusko, které tvoří většinu stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Mezinárodní tlak nedávno zesílil kvůli britským sankcím zaměřeným na izraelské osadnické skupiny. Navzdory tomuto tlaku však vládní představitelé i opozice zachovávají hluboké ticho.
Vláda premiéra Benjamina Netanjahua dlouhodobě odmítá myšlenku palestinského státu a podporuje rozšiřování osad. Součástí koalice jsou krajně pravicové strany, které prosazují okupaci celého Západního břehu. Tito partneři otevřeně podporují plán na takzvanou dobrovolnou emigraci Palestinců z regionu.
Hlavní opoziční kandidáti Gadi Eisenkot a Naftali Bennett se sice vymezují proti rozšiřování osad a extremistickému násilí. Slibují nastolení pořádku na Západním břehu a odmítají plánovanou výstavbu v oblasti E1. V otázce palestinského státu však zaujímají stejný postoj jako současná vláda a jeho vznik jednoznačně odmítají.
Izrael čelí hrozbě širších sankcí ze strany Evropské unie, které by mohly ohrozit jeho obchodní status. Premiér Netanjahu v reakci na to navrhl využití kryptoměn k obcházení případných mezinárodních omezení. Tento návrh však sklidil ostrou kritiku a veřejné odmítnutí ze strany Izraelské národní banky.
Dalším vážným problémem je hluboká personální krize uvnitř izraelských ozbrojených sil. Náčelník generálního štábu Ejal Zamir varoval, že armáda čelí obrovskému tlaku kvůli nasazení na mnoha frontách. Přestože jsou sázky vysoké, hlavní politické strany nenabízejí žádná konkrétní řešení těchto krizí.
Nezájem o řešení palestinské otázky v kampani odráží výrazný posun v náladách izraelských voličů. Od teroristických útoků ze 7. října zaujímá mnoho občanů vůči Palestincům mnohem tvrdší postoj. Významná část prvodárců navíc plánuje podpořit krajně pravicové politické subjekty.
Hlavními tématy voleb zůstávají národní bezpečnost, rostoucí životní náklady a odpovědnost za nedávná selhání. Poslední předvolební průzkumy ukazují mírný náskok opozičního bloku vedeného Gadi Eisenkotem. Volební výsledky tak určí, jak se budoucí vláda vypořádá s rostoucí mezinárodní izolací státu.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
