Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
První papež narozený ve Spojených státech vyjádřil hluboké znepokojení nad tím, že i svaté jméno Boha, který je Bohem života, je v současnosti zatahováno do diskurzů o smrti. Lev XIV. adresoval přímou výzvu světovým lídrům, kteří rozhodují o válečných konfliktech. Vyzval je, aby se zastavili a usedli k jednacímu stolu místo toho, aby plánovali další zbrojení a smrtící akce.
Ve svém projevu zdůraznil, že je čas skoncovat s modlářstvím peněz a vlastní moci. Skutečná síla se podle něj neukazuje v demonstraci síly, ale ve službě životu. Ačkoliv papež přímo nejmenoval konkrétní země nebo prezidenty, jeho slova jsou vnímána jako dosud nejtvrdší odsouzení konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem.
Tato kritika zazněla v citlivé době, kdy v Pákistánu probíhala přímá jednání mezi americkou a íránskou delegací o upevnění křehkého příměří. Americkou delegaci v Islámábádu vedl viceprezident JD Vance. Vztahy mezi Vatikánem a Pentagonem jsou v poslední době napjaté, zejména poté, co představitelé americké obrany vyjádřili pobouření nad papežovými dřívějšími výroky o diplomacii založené na síle.
Papežův tón se zdá být reakcí na vyjádření některých amerických představitelů, kteří konflikt prezentují v náboženských termínech. Ministr obrany Pete Hegseth například opakovaně hovořil o válce jako o spravedlivém boji vedeném ve jménu víry. Lev XIV. však zdůraznil, že lidé, kteří se skutečně modlí, jsou si vědomi vlastních omezení a nikoho nezabíjejí ani mu smrtí nevyhrožují.
Podle papeže se smrt stává pánem těch, kteří se k živému Bohu otočili zády a ze své vlastní moci si vytvořili němý a hluchý idol. Tomuto idolu pak obětují veškeré hodnoty a vyžadují, aby před ním celý svět poklekl. Tato slova zazněla během večera naplněného meditací, ke kterému se připojily farnosti na všech kontinentech.
V bazilice byli během vigilie přítomni i zástupci obou stran konfliktu, včetně diplomatů z amerického velvyslanectví při Svatém stolci a teheránského arcibiskupa, kardinála Dominique Josepha Mathieua. Papež se tak snažil vyvrátit jakékoli náboženské ospravedlnění války přímo před vyslanci znesvářených stran.
Zatímco na začátku bojů před šesti týdny se zdál být papež v odsouzení násilí zdrženlivý, jeho kritika v posledních dnech výrazně zesílila. Již dříve označil hrozby úplným zničením íránské civilizace za naprosto nepřijatelné. Na svých sociálních sítích uvedl, že Bůh nežehná žádnému konfliktu a že vojenské akce nevytvoří prostor pro svobodu.
Lev XIV. také upozornil na šíření nelidského násilí na křesťanském Východě. Kritizoval brutalitu byznysu a politických zájmů, které neberou ohled na lidské životy a považují je nanejvýš za vedlejší škody. Podle něj žádný zisk ani causa nemůže ospravedlnit prolévání nevinné krve, zejména dětí a rodin.
V závěru své výzvy papež apeloval na všechny lidi dobré vůle, aby se snažili prolomit démonický cyklus zla. Cílem by měl být svět, ve kterém nebudou figurovat meče, drony ani pomsta. Místo nespravedlivého zisku a zlehčování zla by měl podle něj zvítězit respekt k lidské důstojnosti, porozumění a odpuštění.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.