Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
První papež narozený ve Spojených státech vyjádřil hluboké znepokojení nad tím, že i svaté jméno Boha, který je Bohem života, je v současnosti zatahováno do diskurzů o smrti. Lev XIV. adresoval přímou výzvu světovým lídrům, kteří rozhodují o válečných konfliktech. Vyzval je, aby se zastavili a usedli k jednacímu stolu místo toho, aby plánovali další zbrojení a smrtící akce.
Ve svém projevu zdůraznil, že je čas skoncovat s modlářstvím peněz a vlastní moci. Skutečná síla se podle něj neukazuje v demonstraci síly, ale ve službě životu. Ačkoliv papež přímo nejmenoval konkrétní země nebo prezidenty, jeho slova jsou vnímána jako dosud nejtvrdší odsouzení konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem.
Tato kritika zazněla v citlivé době, kdy v Pákistánu probíhala přímá jednání mezi americkou a íránskou delegací o upevnění křehkého příměří. Americkou delegaci v Islámábádu vedl viceprezident JD Vance. Vztahy mezi Vatikánem a Pentagonem jsou v poslední době napjaté, zejména poté, co představitelé americké obrany vyjádřili pobouření nad papežovými dřívějšími výroky o diplomacii založené na síle.
Papežův tón se zdá být reakcí na vyjádření některých amerických představitelů, kteří konflikt prezentují v náboženských termínech. Ministr obrany Pete Hegseth například opakovaně hovořil o válce jako o spravedlivém boji vedeném ve jménu víry. Lev XIV. však zdůraznil, že lidé, kteří se skutečně modlí, jsou si vědomi vlastních omezení a nikoho nezabíjejí ani mu smrtí nevyhrožují.
Podle papeže se smrt stává pánem těch, kteří se k živému Bohu otočili zády a ze své vlastní moci si vytvořili němý a hluchý idol. Tomuto idolu pak obětují veškeré hodnoty a vyžadují, aby před ním celý svět poklekl. Tato slova zazněla během večera naplněného meditací, ke kterému se připojily farnosti na všech kontinentech.
V bazilice byli během vigilie přítomni i zástupci obou stran konfliktu, včetně diplomatů z amerického velvyslanectví při Svatém stolci a teheránského arcibiskupa, kardinála Dominique Josepha Mathieua. Papež se tak snažil vyvrátit jakékoli náboženské ospravedlnění války přímo před vyslanci znesvářených stran.
Zatímco na začátku bojů před šesti týdny se zdál být papež v odsouzení násilí zdrženlivý, jeho kritika v posledních dnech výrazně zesílila. Již dříve označil hrozby úplným zničením íránské civilizace za naprosto nepřijatelné. Na svých sociálních sítích uvedl, že Bůh nežehná žádnému konfliktu a že vojenské akce nevytvoří prostor pro svobodu.
Lev XIV. také upozornil na šíření nelidského násilí na křesťanském Východě. Kritizoval brutalitu byznysu a politických zájmů, které neberou ohled na lidské životy a považují je nanejvýš za vedlejší škody. Podle něj žádný zisk ani causa nemůže ospravedlnit prolévání nevinné krve, zejména dětí a rodin.
V závěru své výzvy papež apeloval na všechny lidi dobré vůle, aby se snažili prolomit démonický cyklus zla. Cílem by měl být svět, ve kterém nebudou figurovat meče, drony ani pomsta. Místo nespravedlivého zisku a zlehčování zla by měl podle něj zvítězit respekt k lidské důstojnosti, porozumění a odpuštění.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.
Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.
Spojené království v současnosti čelí nejvážnějším bezpečnostním hrozbám za poslední desetiletí, na které však jeho armáda není ani zdaleka připravena. Generál sir Richard Barrons, spoluautor vládního strategického obranného přezkumu, varuje, že britské ozbrojené síly jsou chronicky podfinancované a postrádají potřebné kapacity. Události posledních týdnů, zejména válka v Íránu a neutuchající ruská agrese, by měly být pro celou zemi naléhavým budíčkem, než bude na nápravu příliš pozdě.
Krach maratonských jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu zasadil tvrdou ránu nadějím na diplomatické řešení současné hluboké krize. Rozhovory, které probíhaly celou noc až do svítání, skončily bez uzavření dohody. Šlo přitom o schůzku mimořádného významu – historicky nejvyšší úroveň přímého kontaktu mezi americkými a íránskými představiteli od vzniku islámské republiky v roce 1979.
Maďarsko dnes čekají parlamentní volby, které jsou označovány za nejtěžší zkoušku pro dlouholetého premiéra Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz. Orbán, který usiluje o páté funkční období v řadě, během šestnácti let u moci přetvořil zemi v neliberální demokracii, jež se stala modelem pro pravicové populisty po celém světě. Volební místnosti se otevřely v neděli ráno a uzavřou se v 19 hodin místního času, přičemž průzkumy naznačují, že výsledek by mohl být velmi těsný.
Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zahájit válku s Íránem pramení především z jeho odmítání jakéhokoli uceleného postupu při tvorbě zahraniční politiky. Novináři Maggie Haberman a Jonathan Swan přinesli podrobný pohled na jednání administrativy, která ke konfliktu vedla.
Mise Artemis II skončila absolutním triumfem. Čtyři astronauti úspěšně obletěli odvrácenou stranu Měsíce a bezpečně se vrátili na Zemi. Kosmická loď Orion fungovala na jedničku a úchvatné záběry, které posádka pořídila, nadchly novou generaci pro myšlenku vesmírného cestování. Navzdory tomuto úspěchu však odborníci varují: obletět Měsíc byla ta lehčí část. Skutečné výzvy na nás teprve čekají.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Čína připravuje dodávku nových systémů protivzdušné obrany do Íránu. Podle zdrojů obeznámených s aktuálními informacemi by k převozu zbraní mělo dojít během několika příštích týdnů. Tento krok je považován za vysoce provokativní, zejména proto, že Peking se sám prezentoval jako jeden z prostředníků křehkého příměří, které před několika dny pozastavilo válečný konflikt mezi USA a Íránem.