Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
K prudkému zhoršení vztahů došlo tento čtvrtek, kdy Tálibán napadl pákistánské pozice na dlouhé a nejasně vymezené hranici. Podle vyjádření z Kábulu šlo o odvetu za pákistánské nálety z minulého týdne, které v Afghánistánu nepřežilo nejméně osmnáct osob. Pákistán na tento útok reagoval v pátek spuštěním odvetné operace pojmenované Spravedlivý hněv.
Letecké údery Pákistánu zasáhly klíčová místa včetně Kábulu a Kandaháru, kde se pravděpodobně ukrývá nejvyšší vůdce Tálibánu Hibatulláh Áchundzáda. Afghánská strana uvádí, že při útocích zemřelo 19 civilistů a desítky dalších byly zraněny, přičemž oběťmi jsou hlavně ženy a děti. Pákistánská armáda však namítá, že útočila výhradně na vojenské objekty a obranu nepřítele.
Zprávy o počtech padlých vojáků se u obou stran zásadně liší a nelze je v těžko přístupném terénu ověřit. Zatímco pákistánské velení hlásí stovky zlikvidovaných ozbrojenců Tálibánu a zničení desítek hraničních postů, afghánský mluvčí Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí opak. Podle něj Tálibán zničil pákistánské základny a zabil přes padesát vojáků, z nichž některé údajně zajal.
Nervozitu na pákistánské straně vyvolalo především to, že Tálibán začal k útokům používat drony. Bezpilotní letouny se pokusily zasáhnout vojenské školy a akademie hluboko v pákistánském vnitrozemí, například v Abbottábádu. Odborníci varují, že i běžně dostupné drony upravené pro nesení bomb se staly v rukou Tálibánu nebezpečnou zbraní, která stírá technologické rozdíly mezi oběma armádami.
Islamábád trvá na tom, že Kábul podporuje teroristické hnutí TTP, které páchá útoky na pákistánském území. Ministr informací Attaulláh Tarar prohlásil, že afghánská vláda terorismus přímo sponzoruje a její režim je nelegitimní. Spojitost mezi oběma skupinami potvrdil i šéf TTP, který vyzval své stoupence k boji proti pákistánské armádě jako reakci na nynější agresi.
Statistiky ukazují, že násilí v oblasti v posledním roce prudce vzrostlo a počet obětí útoků se oproti roku 2021 zdvojnásobil. Pákistánské generály navíc dráždí fakt, že ozbrojenci k bojům často využívají moderní americkou výzbroj, která zůstala v Afghánistánu po odchodu vojsk USA. Celková situace tak vede k narůstající frustraci pákistánského vojenského vedení.
I když má Pákistán obrovskou početní převahu a disponuje moderními stíhačkami i jadernými zbraněmi, Tálibán nelze podceňovat. Ten sice nemá funkční letectvo a jeho armáda je výrazně menší, ale disponuje dekádami zkušeností z partyzánského boje. Bojovníci Tálibánu jsou zoceleni válkou proti moderním armádám NATO a sázejí na fanatické odhodlání a znalost terénu.
Světoví lídři sledují tento konflikt s velkým znepokojením a vyzývají obě strany ke klidu. OSN i Velká Británie apelují na zastavení bojů, zatímco Írán a Čína nabízejí roli prostředníků při vyjednávání o příměří. Spojené státy sice uznaly právo Pákistánu bránit své území, ale zároveň zdůraznily nutnost diplomatického řešení sporu.
Pokud se nepodaří boje včas zastavit, hrozí podle analytiků destabilizace celého regionu. Pokud Tálibán přenese své odvetné údery do velkých pákistánských měst, může nastat nezvladatelný chaos, který posílí další teroristické sítě. Přestože Afghánistán oficiálně mluví o ochotě jednat, pákistánské vedení zatím svou válečnou rétoriku nijak neotupilo.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.