Pákistán vyhlásil válku Afghánistánu. Spustil rozsáhlou vojenskou operaci

K prudkému zhoršení vztahů došlo tento čtvrtek, kdy Tálibán napadl pákistánské pozice na dlouhé a nejasně vymezené hranici. Podle vyjádření z Kábulu šlo o odvetu za pákistánské nálety z minulého týdne, které v Afghánistánu nepřežilo nejméně osmnáct osob. Pákistán na tento útok reagoval v pátek spuštěním odvetné operace pojmenované Spravedlivý hněv.

Letecké údery Pákistánu zasáhly klíčová místa včetně Kábulu a Kandaháru, kde se pravděpodobně ukrývá nejvyšší vůdce Tálibánu Hibatulláh Áchundzáda. Afghánská strana uvádí, že při útocích zemřelo 19 civilistů a desítky dalších byly zraněny, přičemž oběťmi jsou hlavně ženy a děti. Pákistánská armáda však namítá, že útočila výhradně na vojenské objekty a obranu nepřítele.

Zprávy o počtech padlých vojáků se u obou stran zásadně liší a nelze je v těžko přístupném terénu ověřit. Zatímco pákistánské velení hlásí stovky zlikvidovaných ozbrojenců Tálibánu a zničení desítek hraničních postů, afghánský mluvčí Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí opak. Podle něj Tálibán zničil pákistánské základny a zabil přes padesát vojáků, z nichž některé údajně zajal.

Nervozitu na pákistánské straně vyvolalo především to, že Tálibán začal k útokům používat drony. Bezpilotní letouny se pokusily zasáhnout vojenské školy a akademie hluboko v pákistánském vnitrozemí, například v Abbottábádu. Odborníci varují, že i běžně dostupné drony upravené pro nesení bomb se staly v rukou Tálibánu nebezpečnou zbraní, která stírá technologické rozdíly mezi oběma armádami.

Islamábád trvá na tom, že Kábul podporuje teroristické hnutí TTP, které páchá útoky na pákistánském území. Ministr informací Attaulláh Tarar prohlásil, že afghánská vláda terorismus přímo sponzoruje a její režim je nelegitimní. Spojitost mezi oběma skupinami potvrdil i šéf TTP, který vyzval své stoupence k boji proti pákistánské armádě jako reakci na nynější agresi.

Statistiky ukazují, že násilí v oblasti v posledním roce prudce vzrostlo a počet obětí útoků se oproti roku 2021 zdvojnásobil. Pákistánské generály navíc dráždí fakt, že ozbrojenci k bojům často využívají moderní americkou výzbroj, která zůstala v Afghánistánu po odchodu vojsk USA. Celková situace tak vede k narůstající frustraci pákistánského vojenského vedení.

I když má Pákistán obrovskou početní převahu a disponuje moderními stíhačkami i jadernými zbraněmi, Tálibán nelze podceňovat. Ten sice nemá funkční letectvo a jeho armáda je výrazně menší, ale disponuje dekádami zkušeností z partyzánského boje. Bojovníci Tálibánu jsou zoceleni válkou proti moderním armádám NATO a sázejí na fanatické odhodlání a znalost terénu.

Světoví lídři sledují tento konflikt s velkým znepokojením a vyzývají obě strany ke klidu. OSN i Velká Británie apelují na zastavení bojů, zatímco Írán a Čína nabízejí roli prostředníků při vyjednávání o příměří. Spojené státy sice uznaly právo Pákistánu bránit své území, ale zároveň zdůraznily nutnost diplomatického řešení sporu.

Pokud se nepodaří boje včas zastavit, hrozí podle analytiků destabilizace celého regionu. Pokud Tálibán přenese své odvetné údery do velkých pákistánských měst, může nastat nezvladatelný chaos, který posílí další teroristické sítě. Přestože Afghánistán oficiálně mluví o ochotě jednat, pákistánské vedení zatím svou válečnou rétoriku nijak neotupilo.