Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
K prudkému zhoršení vztahů došlo tento čtvrtek, kdy Tálibán napadl pákistánské pozice na dlouhé a nejasně vymezené hranici. Podle vyjádření z Kábulu šlo o odvetu za pákistánské nálety z minulého týdne, které v Afghánistánu nepřežilo nejméně osmnáct osob. Pákistán na tento útok reagoval v pátek spuštěním odvetné operace pojmenované Spravedlivý hněv.
Letecké údery Pákistánu zasáhly klíčová místa včetně Kábulu a Kandaháru, kde se pravděpodobně ukrývá nejvyšší vůdce Tálibánu Hibatulláh Áchundzáda. Afghánská strana uvádí, že při útocích zemřelo 19 civilistů a desítky dalších byly zraněny, přičemž oběťmi jsou hlavně ženy a děti. Pákistánská armáda však namítá, že útočila výhradně na vojenské objekty a obranu nepřítele.
Zprávy o počtech padlých vojáků se u obou stran zásadně liší a nelze je v těžko přístupném terénu ověřit. Zatímco pákistánské velení hlásí stovky zlikvidovaných ozbrojenců Tálibánu a zničení desítek hraničních postů, afghánský mluvčí Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí opak. Podle něj Tálibán zničil pákistánské základny a zabil přes padesát vojáků, z nichž některé údajně zajal.
Nervozitu na pákistánské straně vyvolalo především to, že Tálibán začal k útokům používat drony. Bezpilotní letouny se pokusily zasáhnout vojenské školy a akademie hluboko v pákistánském vnitrozemí, například v Abbottábádu. Odborníci varují, že i běžně dostupné drony upravené pro nesení bomb se staly v rukou Tálibánu nebezpečnou zbraní, která stírá technologické rozdíly mezi oběma armádami.
Islamábád trvá na tom, že Kábul podporuje teroristické hnutí TTP, které páchá útoky na pákistánském území. Ministr informací Attaulláh Tarar prohlásil, že afghánská vláda terorismus přímo sponzoruje a její režim je nelegitimní. Spojitost mezi oběma skupinami potvrdil i šéf TTP, který vyzval své stoupence k boji proti pákistánské armádě jako reakci na nynější agresi.
Statistiky ukazují, že násilí v oblasti v posledním roce prudce vzrostlo a počet obětí útoků se oproti roku 2021 zdvojnásobil. Pákistánské generály navíc dráždí fakt, že ozbrojenci k bojům často využívají moderní americkou výzbroj, která zůstala v Afghánistánu po odchodu vojsk USA. Celková situace tak vede k narůstající frustraci pákistánského vojenského vedení.
I když má Pákistán obrovskou početní převahu a disponuje moderními stíhačkami i jadernými zbraněmi, Tálibán nelze podceňovat. Ten sice nemá funkční letectvo a jeho armáda je výrazně menší, ale disponuje dekádami zkušeností z partyzánského boje. Bojovníci Tálibánu jsou zoceleni válkou proti moderním armádám NATO a sázejí na fanatické odhodlání a znalost terénu.
Světoví lídři sledují tento konflikt s velkým znepokojením a vyzývají obě strany ke klidu. OSN i Velká Británie apelují na zastavení bojů, zatímco Írán a Čína nabízejí roli prostředníků při vyjednávání o příměří. Spojené státy sice uznaly právo Pákistánu bránit své území, ale zároveň zdůraznily nutnost diplomatického řešení sporu.
Pokud se nepodaří boje včas zastavit, hrozí podle analytiků destabilizace celého regionu. Pokud Tálibán přenese své odvetné údery do velkých pákistánských měst, může nastat nezvladatelný chaos, který posílí další teroristické sítě. Přestože Afghánistán oficiálně mluví o ochotě jednat, pákistánské vedení zatím svou válečnou rétoriku nijak neotupilo.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.