Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
K prudkému zhoršení vztahů došlo tento čtvrtek, kdy Tálibán napadl pákistánské pozice na dlouhé a nejasně vymezené hranici. Podle vyjádření z Kábulu šlo o odvetu za pákistánské nálety z minulého týdne, které v Afghánistánu nepřežilo nejméně osmnáct osob. Pákistán na tento útok reagoval v pátek spuštěním odvetné operace pojmenované Spravedlivý hněv.
Letecké údery Pákistánu zasáhly klíčová místa včetně Kábulu a Kandaháru, kde se pravděpodobně ukrývá nejvyšší vůdce Tálibánu Hibatulláh Áchundzáda. Afghánská strana uvádí, že při útocích zemřelo 19 civilistů a desítky dalších byly zraněny, přičemž oběťmi jsou hlavně ženy a děti. Pákistánská armáda však namítá, že útočila výhradně na vojenské objekty a obranu nepřítele.
Zprávy o počtech padlých vojáků se u obou stran zásadně liší a nelze je v těžko přístupném terénu ověřit. Zatímco pákistánské velení hlásí stovky zlikvidovaných ozbrojenců Tálibánu a zničení desítek hraničních postů, afghánský mluvčí Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí opak. Podle něj Tálibán zničil pákistánské základny a zabil přes padesát vojáků, z nichž některé údajně zajal.
Nervozitu na pákistánské straně vyvolalo především to, že Tálibán začal k útokům používat drony. Bezpilotní letouny se pokusily zasáhnout vojenské školy a akademie hluboko v pákistánském vnitrozemí, například v Abbottábádu. Odborníci varují, že i běžně dostupné drony upravené pro nesení bomb se staly v rukou Tálibánu nebezpečnou zbraní, která stírá technologické rozdíly mezi oběma armádami.
Islamábád trvá na tom, že Kábul podporuje teroristické hnutí TTP, které páchá útoky na pákistánském území. Ministr informací Attaulláh Tarar prohlásil, že afghánská vláda terorismus přímo sponzoruje a její režim je nelegitimní. Spojitost mezi oběma skupinami potvrdil i šéf TTP, který vyzval své stoupence k boji proti pákistánské armádě jako reakci na nynější agresi.
Statistiky ukazují, že násilí v oblasti v posledním roce prudce vzrostlo a počet obětí útoků se oproti roku 2021 zdvojnásobil. Pákistánské generály navíc dráždí fakt, že ozbrojenci k bojům často využívají moderní americkou výzbroj, která zůstala v Afghánistánu po odchodu vojsk USA. Celková situace tak vede k narůstající frustraci pákistánského vojenského vedení.
I když má Pákistán obrovskou početní převahu a disponuje moderními stíhačkami i jadernými zbraněmi, Tálibán nelze podceňovat. Ten sice nemá funkční letectvo a jeho armáda je výrazně menší, ale disponuje dekádami zkušeností z partyzánského boje. Bojovníci Tálibánu jsou zoceleni válkou proti moderním armádám NATO a sázejí na fanatické odhodlání a znalost terénu.
Světoví lídři sledují tento konflikt s velkým znepokojením a vyzývají obě strany ke klidu. OSN i Velká Británie apelují na zastavení bojů, zatímco Írán a Čína nabízejí roli prostředníků při vyjednávání o příměří. Spojené státy sice uznaly právo Pákistánu bránit své území, ale zároveň zdůraznily nutnost diplomatického řešení sporu.
Pokud se nepodaří boje včas zastavit, hrozí podle analytiků destabilizace celého regionu. Pokud Tálibán přenese své odvetné údery do velkých pákistánských měst, může nastat nezvladatelný chaos, který posílí další teroristické sítě. Přestože Afghánistán oficiálně mluví o ochotě jednat, pákistánské vedení zatím svou válečnou rétoriku nijak neotupilo.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.