Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
„Prezident Trump projevil strategický rozhled a státnické kvality, když prostřednictvím intenzivní diplomacie pomohl uklidnit napětí mezi Islámábádem a Novým Dillí,“ uvedla pákistánská vláda. „Tento zásah je důkazem jeho role skutečného mírotvůrce.“
Nominaci může podat jakákoli vláda a zatím se k ní Bílý dům oficiálně nevyjádřil. Z indické strany také nepřišla žádná reakce. Indie nicméně dlouhodobě odmítá, že by konflikt ukončila v důsledku zásahu třetí strany.
Podle indického ministra zahraničí Vikrama Misriho došlo k přímé dohodě mezi ozbrojenými silami obou zemí, a příměří bylo vyvoláno žádostí Pákistánu – nikoliv americkou intervencí.
Trump se mezitím opakovaně vyjadřuje k této události jako k úspěchu své diplomacie a tvrdí, že „odvrátil jadernou válku“ a „zachránil miliony životů“, aniž by za to obdržel zasloužený kredit. Na sociálních sítích v pátek připomněl nejen Indii a Pákistán, ale i mírové dohody z prvního funkčního období – včetně Abrahámovských dohod mezi Izraelem a arabskými státy.
„Nobelovu cenu míru stejně nedostanu, ať udělám cokoliv – ať už se to týká Ruska a Ukrajiny nebo Izraele a Íránu. Ale lidé to vědí, a to je pro mě jediné, na čem záleží,“ napsal Trump.
Tato iniciativa přichází krátce po návštěvě pákistánského armádního šéfa Asima Muníra v Bílém domě, což bylo první setkání svého druhu za existence civilní vlády v Islámábádu.
Podporu nominaci vyjádřil i vlivný pákistánský senátor a bývalý předseda obranného výboru parlamentu Mushahid Hussain. „Trump je pro Pákistán výhodný. Jestli tím oslovíme jeho ego, ať. Všichni evropští lídři mu stejně lezou do zadku.“
V zemi však tento krok nevyvolal pouze pozitivní reakce. Trumpova otevřená podpora izraelské ofenzivy v Gaze a výhrůžky vůči Íránu jsou v Pákistánu silně kritizovány. Známý politický komentátor Talat Hussain k tomu napsal na síti X: „Cukrový tatík Izraele v Gaze a roztleskávač jeho útoků na Írán není kandidátem na žádnou cenu.“
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
