Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
„Prezident Trump projevil strategický rozhled a státnické kvality, když prostřednictvím intenzivní diplomacie pomohl uklidnit napětí mezi Islámábádem a Novým Dillí,“ uvedla pákistánská vláda. „Tento zásah je důkazem jeho role skutečného mírotvůrce.“
Nominaci může podat jakákoli vláda a zatím se k ní Bílý dům oficiálně nevyjádřil. Z indické strany také nepřišla žádná reakce. Indie nicméně dlouhodobě odmítá, že by konflikt ukončila v důsledku zásahu třetí strany.
Podle indického ministra zahraničí Vikrama Misriho došlo k přímé dohodě mezi ozbrojenými silami obou zemí, a příměří bylo vyvoláno žádostí Pákistánu – nikoliv americkou intervencí.
Trump se mezitím opakovaně vyjadřuje k této události jako k úspěchu své diplomacie a tvrdí, že „odvrátil jadernou válku“ a „zachránil miliony životů“, aniž by za to obdržel zasloužený kredit. Na sociálních sítích v pátek připomněl nejen Indii a Pákistán, ale i mírové dohody z prvního funkčního období – včetně Abrahámovských dohod mezi Izraelem a arabskými státy.
„Nobelovu cenu míru stejně nedostanu, ať udělám cokoliv – ať už se to týká Ruska a Ukrajiny nebo Izraele a Íránu. Ale lidé to vědí, a to je pro mě jediné, na čem záleží,“ napsal Trump.
Tato iniciativa přichází krátce po návštěvě pákistánského armádního šéfa Asima Muníra v Bílém domě, což bylo první setkání svého druhu za existence civilní vlády v Islámábádu.
Podporu nominaci vyjádřil i vlivný pákistánský senátor a bývalý předseda obranného výboru parlamentu Mushahid Hussain. „Trump je pro Pákistán výhodný. Jestli tím oslovíme jeho ego, ať. Všichni evropští lídři mu stejně lezou do zadku.“
V zemi však tento krok nevyvolal pouze pozitivní reakce. Trumpova otevřená podpora izraelské ofenzivy v Gaze a výhrůžky vůči Íránu jsou v Pákistánu silně kritizovány. Známý politický komentátor Talat Hussain k tomu napsal na síti X: „Cukrový tatík Izraele v Gaze a roztleskávač jeho útoků na Írán není kandidátem na žádnou cenu.“
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.
