Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
„Prezident Trump projevil strategický rozhled a státnické kvality, když prostřednictvím intenzivní diplomacie pomohl uklidnit napětí mezi Islámábádem a Novým Dillí,“ uvedla pákistánská vláda. „Tento zásah je důkazem jeho role skutečného mírotvůrce.“
Nominaci může podat jakákoli vláda a zatím se k ní Bílý dům oficiálně nevyjádřil. Z indické strany také nepřišla žádná reakce. Indie nicméně dlouhodobě odmítá, že by konflikt ukončila v důsledku zásahu třetí strany.
Podle indického ministra zahraničí Vikrama Misriho došlo k přímé dohodě mezi ozbrojenými silami obou zemí, a příměří bylo vyvoláno žádostí Pákistánu – nikoliv americkou intervencí.
Trump se mezitím opakovaně vyjadřuje k této události jako k úspěchu své diplomacie a tvrdí, že „odvrátil jadernou válku“ a „zachránil miliony životů“, aniž by za to obdržel zasloužený kredit. Na sociálních sítích v pátek připomněl nejen Indii a Pákistán, ale i mírové dohody z prvního funkčního období – včetně Abrahámovských dohod mezi Izraelem a arabskými státy.
„Nobelovu cenu míru stejně nedostanu, ať udělám cokoliv – ať už se to týká Ruska a Ukrajiny nebo Izraele a Íránu. Ale lidé to vědí, a to je pro mě jediné, na čem záleží,“ napsal Trump.
Tato iniciativa přichází krátce po návštěvě pákistánského armádního šéfa Asima Muníra v Bílém domě, což bylo první setkání svého druhu za existence civilní vlády v Islámábádu.
Podporu nominaci vyjádřil i vlivný pákistánský senátor a bývalý předseda obranného výboru parlamentu Mushahid Hussain. „Trump je pro Pákistán výhodný. Jestli tím oslovíme jeho ego, ať. Všichni evropští lídři mu stejně lezou do zadku.“
V zemi však tento krok nevyvolal pouze pozitivní reakce. Trumpova otevřená podpora izraelské ofenzivy v Gaze a výhrůžky vůči Íránu jsou v Pákistánu silně kritizovány. Známý politický komentátor Talat Hussain k tomu napsal na síti X: „Cukrový tatík Izraele v Gaze a roztleskávač jeho útoků na Írán není kandidátem na žádnou cenu.“
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
