Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Trumpův krok překvapil řadu izraelských činitelů, kteří v posledních dnech otevřeně vyzývali USA k vojenské účasti. Argumentovali tím, že americký zásah by mohl pomoci ukončit konflikt rychleji a zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Například bývalý ministr obrany Joav Galant označil americkou podporu za „morální povinnost“ a prostředek k ochraně globální bezpečnosti.
Nicméně izraelské vedení, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, nyní volí opatrnější rétoriku. Místo otevřených výzev se snaží působit nenápadně a nevyvíjet na amerického prezidenta přímý nátlak. „Rozhodnutí Trumpa je součástí širší strategie,“ uvedl bývalý izraelský diplomat Jaki Dajan pro CNN. „Možná se jen snaží zmást Teherán, zatímco už se rozhodl jednat.“
Trumpův odklad není jen zahraničněpolitickým kalkulem, ale také reakcí na vnitropolitický rozkol ve vlastní straně. Na jedné straně stojí jestřábi jako senátor Lindsey Graham, kteří naléhají na okamžitý útok, a na druhé straně izolacionisté jako Steve Bannon, podle nějž by americká účast znamenala opakování „tragédie Iráku“.
Během týdne prezident konzultoval možnosti se šéfem CIA Johnem Ratcliffem, předsedou sboru náčelníků štábů generálem Danem Cainem i diplomatickými zástupci v Evropě. Přestože Trump veřejně tvrdil, že „pouze Spojené státy mají kapacitu zasáhnout Fordo“, rozhodl se vyčkat a místo rozkazů k útoku diktoval tiskové prohlášení o diplomatické šanci.
Trump v uplynulém týdnu vysílal protichůdné signály. Na jedné straně tvrdil, že USA mají „naprostou kontrolu nad íránským vzdušným prostorem“ a že „není čas na vyjednávání“, na druhé straně ale zároveň přerušoval krizové porady, aby dohlížel na vztyčování vlajkových stožárů u Bílého domu a předváděl italské fotbalisty z Juventusu.
„Jeho jednání je nepředvídatelné,“ řekl CNN bývalý izraelský konzul v New Yorku Alon Pinkas. „Izrael je s každým dnem nervóznější. Možná Netanjahu tentokrát přecenil Trumpovu vůli jednat.“
Izraelská armáda pokračuje v úderech hluboko na íránském území, ale podle některých izraelských činitelů se „tempo úspěchů zpomaluje“. Po prvním překvapení je Teherán ostražitější a každým dnem se zvyšuje riziko fatální chyby, která by mohla USA přimět reagovat i bez politického rozhodnutí.
Americká diplomacie se zatím snaží prostřednictvím tajných kontaktů s Íránem zjistit, zda existuje prostor pro obnovení jednání. V pátek se íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí setkal s diplomaty z Británie, Francie a Německa ve Švýcarsku, kde zástupci USA sledují možnost záchrany jaderné dohody.
Podle Trumpa je dvoutýdenní odklad „maximem“, které je ochoten dát diplomacii. Připustil však, že může nařídit útok dříve, pokud by jednání ztroskotala. „Chci být vnímán jako mírotvůrce,“ prohlásil prezident. „Ale někdy potřebujete ukázat sílu, abyste dosáhli míru.“
Ať už rozhodnutí padne jakkoli, bude to jeden z nejzásadnějších momentů Trumpova návratu do úřadu. Jeho rozhodnutí ovlivní nejen vývoj konfliktu na Blízkém východě, ale také jeho vlastní odkaz – jako prezidenta, který mohl rozpoutat válku, nebo ji zastavit.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
