Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Trumpův krok překvapil řadu izraelských činitelů, kteří v posledních dnech otevřeně vyzývali USA k vojenské účasti. Argumentovali tím, že americký zásah by mohl pomoci ukončit konflikt rychleji a zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Například bývalý ministr obrany Joav Galant označil americkou podporu za „morální povinnost“ a prostředek k ochraně globální bezpečnosti.
Nicméně izraelské vedení, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, nyní volí opatrnější rétoriku. Místo otevřených výzev se snaží působit nenápadně a nevyvíjet na amerického prezidenta přímý nátlak. „Rozhodnutí Trumpa je součástí širší strategie,“ uvedl bývalý izraelský diplomat Jaki Dajan pro CNN. „Možná se jen snaží zmást Teherán, zatímco už se rozhodl jednat.“
Trumpův odklad není jen zahraničněpolitickým kalkulem, ale také reakcí na vnitropolitický rozkol ve vlastní straně. Na jedné straně stojí jestřábi jako senátor Lindsey Graham, kteří naléhají na okamžitý útok, a na druhé straně izolacionisté jako Steve Bannon, podle nějž by americká účast znamenala opakování „tragédie Iráku“.
Během týdne prezident konzultoval možnosti se šéfem CIA Johnem Ratcliffem, předsedou sboru náčelníků štábů generálem Danem Cainem i diplomatickými zástupci v Evropě. Přestože Trump veřejně tvrdil, že „pouze Spojené státy mají kapacitu zasáhnout Fordo“, rozhodl se vyčkat a místo rozkazů k útoku diktoval tiskové prohlášení o diplomatické šanci.
Trump v uplynulém týdnu vysílal protichůdné signály. Na jedné straně tvrdil, že USA mají „naprostou kontrolu nad íránským vzdušným prostorem“ a že „není čas na vyjednávání“, na druhé straně ale zároveň přerušoval krizové porady, aby dohlížel na vztyčování vlajkových stožárů u Bílého domu a předváděl italské fotbalisty z Juventusu.
„Jeho jednání je nepředvídatelné,“ řekl CNN bývalý izraelský konzul v New Yorku Alon Pinkas. „Izrael je s každým dnem nervóznější. Možná Netanjahu tentokrát přecenil Trumpovu vůli jednat.“
Izraelská armáda pokračuje v úderech hluboko na íránském území, ale podle některých izraelských činitelů se „tempo úspěchů zpomaluje“. Po prvním překvapení je Teherán ostražitější a každým dnem se zvyšuje riziko fatální chyby, která by mohla USA přimět reagovat i bez politického rozhodnutí.
Americká diplomacie se zatím snaží prostřednictvím tajných kontaktů s Íránem zjistit, zda existuje prostor pro obnovení jednání. V pátek se íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí setkal s diplomaty z Británie, Francie a Německa ve Švýcarsku, kde zástupci USA sledují možnost záchrany jaderné dohody.
Podle Trumpa je dvoutýdenní odklad „maximem“, které je ochoten dát diplomacii. Připustil však, že může nařídit útok dříve, pokud by jednání ztroskotala. „Chci být vnímán jako mírotvůrce,“ prohlásil prezident. „Ale někdy potřebujete ukázat sílu, abyste dosáhli míru.“
Ať už rozhodnutí padne jakkoli, bude to jeden z nejzásadnějších momentů Trumpova návratu do úřadu. Jeho rozhodnutí ovlivní nejen vývoj konfliktu na Blízkém východě, ale také jeho vlastní odkaz – jako prezidenta, který mohl rozpoutat válku, nebo ji zastavit.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
