Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Trumpův krok překvapil řadu izraelských činitelů, kteří v posledních dnech otevřeně vyzývali USA k vojenské účasti. Argumentovali tím, že americký zásah by mohl pomoci ukončit konflikt rychleji a zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Například bývalý ministr obrany Joav Galant označil americkou podporu za „morální povinnost“ a prostředek k ochraně globální bezpečnosti.
Nicméně izraelské vedení, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, nyní volí opatrnější rétoriku. Místo otevřených výzev se snaží působit nenápadně a nevyvíjet na amerického prezidenta přímý nátlak. „Rozhodnutí Trumpa je součástí širší strategie,“ uvedl bývalý izraelský diplomat Jaki Dajan pro CNN. „Možná se jen snaží zmást Teherán, zatímco už se rozhodl jednat.“
Trumpův odklad není jen zahraničněpolitickým kalkulem, ale také reakcí na vnitropolitický rozkol ve vlastní straně. Na jedné straně stojí jestřábi jako senátor Lindsey Graham, kteří naléhají na okamžitý útok, a na druhé straně izolacionisté jako Steve Bannon, podle nějž by americká účast znamenala opakování „tragédie Iráku“.
Během týdne prezident konzultoval možnosti se šéfem CIA Johnem Ratcliffem, předsedou sboru náčelníků štábů generálem Danem Cainem i diplomatickými zástupci v Evropě. Přestože Trump veřejně tvrdil, že „pouze Spojené státy mají kapacitu zasáhnout Fordo“, rozhodl se vyčkat a místo rozkazů k útoku diktoval tiskové prohlášení o diplomatické šanci.
Trump v uplynulém týdnu vysílal protichůdné signály. Na jedné straně tvrdil, že USA mají „naprostou kontrolu nad íránským vzdušným prostorem“ a že „není čas na vyjednávání“, na druhé straně ale zároveň přerušoval krizové porady, aby dohlížel na vztyčování vlajkových stožárů u Bílého domu a předváděl italské fotbalisty z Juventusu.
„Jeho jednání je nepředvídatelné,“ řekl CNN bývalý izraelský konzul v New Yorku Alon Pinkas. „Izrael je s každým dnem nervóznější. Možná Netanjahu tentokrát přecenil Trumpovu vůli jednat.“
Izraelská armáda pokračuje v úderech hluboko na íránském území, ale podle některých izraelských činitelů se „tempo úspěchů zpomaluje“. Po prvním překvapení je Teherán ostražitější a každým dnem se zvyšuje riziko fatální chyby, která by mohla USA přimět reagovat i bez politického rozhodnutí.
Americká diplomacie se zatím snaží prostřednictvím tajných kontaktů s Íránem zjistit, zda existuje prostor pro obnovení jednání. V pátek se íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí setkal s diplomaty z Británie, Francie a Německa ve Švýcarsku, kde zástupci USA sledují možnost záchrany jaderné dohody.
Podle Trumpa je dvoutýdenní odklad „maximem“, které je ochoten dát diplomacii. Připustil však, že může nařídit útok dříve, pokud by jednání ztroskotala. „Chci být vnímán jako mírotvůrce,“ prohlásil prezident. „Ale někdy potřebujete ukázat sílu, abyste dosáhli míru.“
Ať už rozhodnutí padne jakkoli, bude to jeden z nejzásadnějších momentů Trumpova návratu do úřadu. Jeho rozhodnutí ovlivní nejen vývoj konfliktu na Blízkém východě, ale také jeho vlastní odkaz – jako prezidenta, který mohl rozpoutat válku, nebo ji zastavit.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
