Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Trumpův krok překvapil řadu izraelských činitelů, kteří v posledních dnech otevřeně vyzývali USA k vojenské účasti. Argumentovali tím, že americký zásah by mohl pomoci ukončit konflikt rychleji a zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Například bývalý ministr obrany Joav Galant označil americkou podporu za „morální povinnost“ a prostředek k ochraně globální bezpečnosti.
Nicméně izraelské vedení, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, nyní volí opatrnější rétoriku. Místo otevřených výzev se snaží působit nenápadně a nevyvíjet na amerického prezidenta přímý nátlak. „Rozhodnutí Trumpa je součástí širší strategie,“ uvedl bývalý izraelský diplomat Jaki Dajan pro CNN. „Možná se jen snaží zmást Teherán, zatímco už se rozhodl jednat.“
Trumpův odklad není jen zahraničněpolitickým kalkulem, ale také reakcí na vnitropolitický rozkol ve vlastní straně. Na jedné straně stojí jestřábi jako senátor Lindsey Graham, kteří naléhají na okamžitý útok, a na druhé straně izolacionisté jako Steve Bannon, podle nějž by americká účast znamenala opakování „tragédie Iráku“.
Během týdne prezident konzultoval možnosti se šéfem CIA Johnem Ratcliffem, předsedou sboru náčelníků štábů generálem Danem Cainem i diplomatickými zástupci v Evropě. Přestože Trump veřejně tvrdil, že „pouze Spojené státy mají kapacitu zasáhnout Fordo“, rozhodl se vyčkat a místo rozkazů k útoku diktoval tiskové prohlášení o diplomatické šanci.
Trump v uplynulém týdnu vysílal protichůdné signály. Na jedné straně tvrdil, že USA mají „naprostou kontrolu nad íránským vzdušným prostorem“ a že „není čas na vyjednávání“, na druhé straně ale zároveň přerušoval krizové porady, aby dohlížel na vztyčování vlajkových stožárů u Bílého domu a předváděl italské fotbalisty z Juventusu.
„Jeho jednání je nepředvídatelné,“ řekl CNN bývalý izraelský konzul v New Yorku Alon Pinkas. „Izrael je s každým dnem nervóznější. Možná Netanjahu tentokrát přecenil Trumpovu vůli jednat.“
Izraelská armáda pokračuje v úderech hluboko na íránském území, ale podle některých izraelských činitelů se „tempo úspěchů zpomaluje“. Po prvním překvapení je Teherán ostražitější a každým dnem se zvyšuje riziko fatální chyby, která by mohla USA přimět reagovat i bez politického rozhodnutí.
Americká diplomacie se zatím snaží prostřednictvím tajných kontaktů s Íránem zjistit, zda existuje prostor pro obnovení jednání. V pátek se íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí setkal s diplomaty z Británie, Francie a Německa ve Švýcarsku, kde zástupci USA sledují možnost záchrany jaderné dohody.
Podle Trumpa je dvoutýdenní odklad „maximem“, které je ochoten dát diplomacii. Připustil však, že může nařídit útok dříve, pokud by jednání ztroskotala. „Chci být vnímán jako mírotvůrce,“ prohlásil prezident. „Ale někdy potřebujete ukázat sílu, abyste dosáhli míru.“
Ať už rozhodnutí padne jakkoli, bude to jeden z nejzásadnějších momentů Trumpova návratu do úřadu. Jeho rozhodnutí ovlivní nejen vývoj konfliktu na Blízkém východě, ale také jeho vlastní odkaz – jako prezidenta, který mohl rozpoutat válku, nebo ji zastavit.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
