Jak Trump dospěl k odkladu útoku na Írán? Tentokrát se možná nerozhodoval z placu

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 21. června 2025 14:59
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.

Trumpův krok překvapil řadu izraelských činitelů, kteří v posledních dnech otevřeně vyzývali USA k vojenské účasti. Argumentovali tím, že americký zásah by mohl pomoci ukončit konflikt rychleji a zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Například bývalý ministr obrany Joav Galant označil americkou podporu za „morální povinnost“ a prostředek k ochraně globální bezpečnosti.

Nicméně izraelské vedení, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, nyní volí opatrnější rétoriku. Místo otevřených výzev se snaží působit nenápadně a nevyvíjet na amerického prezidenta přímý nátlak. „Rozhodnutí Trumpa je součástí širší strategie,“ uvedl bývalý izraelský diplomat Jaki Dajan pro CNN. „Možná se jen snaží zmást Teherán, zatímco už se rozhodl jednat.“

Trumpův odklad není jen zahraničněpolitickým kalkulem, ale také reakcí na vnitropolitický rozkol ve vlastní straně. Na jedné straně stojí jestřábi jako senátor Lindsey Graham, kteří naléhají na okamžitý útok, a na druhé straně izolacionisté jako Steve Bannon, podle nějž by americká účast znamenala opakování „tragédie Iráku“.

Během týdne prezident konzultoval možnosti se šéfem CIA Johnem Ratcliffem, předsedou sboru náčelníků štábů generálem Danem Cainem i diplomatickými zástupci v Evropě. Přestože Trump veřejně tvrdil, že „pouze Spojené státy mají kapacitu zasáhnout Fordo“, rozhodl se vyčkat a místo rozkazů k útoku diktoval tiskové prohlášení o diplomatické šanci.

Trump v uplynulém týdnu vysílal protichůdné signály. Na jedné straně tvrdil, že USA mají „naprostou kontrolu nad íránským vzdušným prostorem“ a že „není čas na vyjednávání“, na druhé straně ale zároveň přerušoval krizové porady, aby dohlížel na vztyčování vlajkových stožárů u Bílého domu a předváděl italské fotbalisty z Juventusu.

„Jeho jednání je nepředvídatelné,“ řekl CNN bývalý izraelský konzul v New Yorku Alon Pinkas. „Izrael je s každým dnem nervóznější. Možná Netanjahu tentokrát přecenil Trumpovu vůli jednat.“

Izraelská armáda pokračuje v úderech hluboko na íránském území, ale podle některých izraelských činitelů se „tempo úspěchů zpomaluje“. Po prvním překvapení je Teherán ostražitější a každým dnem se zvyšuje riziko fatální chyby, která by mohla USA přimět reagovat i bez politického rozhodnutí.

Americká diplomacie se zatím snaží prostřednictvím tajných kontaktů s Íránem zjistit, zda existuje prostor pro obnovení jednání. V pátek se íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí setkal s diplomaty z Británie, Francie a Německa ve Švýcarsku, kde zástupci USA sledují možnost záchrany jaderné dohody.

Podle Trumpa je dvoutýdenní odklad „maximem“, které je ochoten dát diplomacii. Připustil však, že může nařídit útok dříve, pokud by jednání ztroskotala. „Chci být vnímán jako mírotvůrce,“ prohlásil prezident. „Ale někdy potřebujete ukázat sílu, abyste dosáhli míru.“

Ať už rozhodnutí padne jakkoli, bude to jeden z nejzásadnějších momentů Trumpova návratu do úřadu. Jeho rozhodnutí ovlivní nejen vývoj konfliktu na Blízkém východě, ale také jeho vlastní odkaz – jako prezidenta, který mohl rozpoutat válku, nebo ji zastavit. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Brazílie

Brazílie podlehla tlaku ze sociálních sítí. Zavedla 40hodinový pracovní týden

Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj obvinil SpaceX z úmyslného omezení Starlinku přímo během rozsáhlých ruských útoků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.

Novinky
Rada míru

Izrael odmítá Trumpově Radě míru povolit realizaci klíčového projektu v Gaze

Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.

Novinky
Život na Ukrajině

Zhoršuje se počasí i ruské útoky. Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou

Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.