Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
„Lidé se mě ptají – usilujeme o pád režimu? To možná bude výsledek, ale je na íránském lidu, aby povstal za svou svobodu. Svoboda nikdy není levná. Nikdy není zadarmo,“ řekl premiér. „Ale možná vytvoříme podmínky, které jim to usnadní. Naším cílem jsou jaderné zbraně a balistické rakety. Ty odstraníme.“
Ve svém projevu také připomněl dějiny: „Před 2 500 lety osvobodil perský král Kýros Veliký Židy. Dnes židovský stát vytváří prostředky k osvobození perského lidu.“
Na tiskové konferenci Netanjahu rovněž pochválil prezidenta Donalda Trumpa za pomoc, kterou USA Izraeli poskytují. „Prezident Trump dělá to, co je nejlepší pro Ameriku. Je to výjimečný přítel Izraele. Společně jsme odhodláni zničit hrozbu jaderného zničení.“
Podle izraelské armády Írán při svém posledním útoku použil střely s vícenásobnými hlavicemi, což představuje novou výzvu pro izraelskou protivzdušnou obranu. Iron Dome je zvyklý zachytávat jednotlivé střely, ale rakety s více hlavicemi výrazně zvyšují nároky na obranu.
Zatímco izraelští lídři mluví o vojenských úspěších, mezi obyčejnými Izraelci sílí nejistota ohledně cílů a smyslu celé operace. Publicista a profesor Bernard Avishai, který se dlouhodobě zabývá izraelskou politikou, se ve svém komentáři z Jeruzaléma ptá: „Jak má tato válka skončit? A co když jediným dosažitelným výsledkem opravdu bude změna režimu v Íránu – i kdyby to nebyl původní plán?“
Avishai popisuje každodenní realitu v Jeruzalémě – noc co noc úprk do krytů, hukot sirén, dunění výbuchů a střípky rozhovorů v úkrytu. Přestože izraelské letectvo vykazuje takticky přesné zásahy, varuje, že strategicky se může celá akce proměnit v past, do které se Netanjahu sám chytil.
„Zničili jsme radary, protiletadlové systémy, raketové továrny, velitele, vědce… Ale pokud už dnes operujeme s předpokladem, že samotná existence íránského režimu je hrozbou, nelze ustoupit,“ píše Avishai. Podle něj to znamená, že cílem se fakticky stává svržení režimu – a tedy dlouhodobá válka.
A i kdyby íránský režim padl, ptá se Avishai, co zaručí, že ho nenahradí autoritářský, militarizovaný systém místo teokratického? A co když se Írán rozhodne neustále útočit „jen natolik“, aby izraelskou ekonomiku udržoval paralyzovanou, ale bez zřejmého důvodu pro masivní americkou intervenci?
Autor zároveň připomíná, že Izrael disponuje silnou jadernou odvetou, a zpochybňuje, zda íránští vůdci opravdu někdy plánovali atomový útok. „Ten, kdo by zničil Tel Aviv, by zároveň odsoudil Teherán k vlastnímu zániku,“ konstatuje s ironií.
V kontextu se znovu objevuje prezident Trump. Netanjahu jej označuje za neocenitelného spojence, ale otázkou zůstává, zda Trump dokáže rozeznat jemnější geopolitické důsledky – a zda je ochoten kvůli Izraeli přivést USA do otevřené války s Íránem. „Trump teď varuje Íránce, aby opustili Teherán, a posílá letadlovou loď Nimitz. Ale co bude příští týden? Co když se Teherán nezlomí?“ ptá se Avishai.
V závěru se zamýšlí, zda Izrael neudělal „pětimetrový skok nad šestimetrovou propastí“. Dlouhodobou válku si podle něj Izrael dovolit nemůže – ani ekonomicky, ani politicky. „Otázky, nejen sirény, nám dnes brání v usnutí,“ uzavírá komentář.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.