Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
„Lidé se mě ptají – usilujeme o pád režimu? To možná bude výsledek, ale je na íránském lidu, aby povstal za svou svobodu. Svoboda nikdy není levná. Nikdy není zadarmo,“ řekl premiér. „Ale možná vytvoříme podmínky, které jim to usnadní. Naším cílem jsou jaderné zbraně a balistické rakety. Ty odstraníme.“
Ve svém projevu také připomněl dějiny: „Před 2 500 lety osvobodil perský král Kýros Veliký Židy. Dnes židovský stát vytváří prostředky k osvobození perského lidu.“
Na tiskové konferenci Netanjahu rovněž pochválil prezidenta Donalda Trumpa za pomoc, kterou USA Izraeli poskytují. „Prezident Trump dělá to, co je nejlepší pro Ameriku. Je to výjimečný přítel Izraele. Společně jsme odhodláni zničit hrozbu jaderného zničení.“
Podle izraelské armády Írán při svém posledním útoku použil střely s vícenásobnými hlavicemi, což představuje novou výzvu pro izraelskou protivzdušnou obranu. Iron Dome je zvyklý zachytávat jednotlivé střely, ale rakety s více hlavicemi výrazně zvyšují nároky na obranu.
Zatímco izraelští lídři mluví o vojenských úspěších, mezi obyčejnými Izraelci sílí nejistota ohledně cílů a smyslu celé operace. Publicista a profesor Bernard Avishai, který se dlouhodobě zabývá izraelskou politikou, se ve svém komentáři z Jeruzaléma ptá: „Jak má tato válka skončit? A co když jediným dosažitelným výsledkem opravdu bude změna režimu v Íránu – i kdyby to nebyl původní plán?“
Avishai popisuje každodenní realitu v Jeruzalémě – noc co noc úprk do krytů, hukot sirén, dunění výbuchů a střípky rozhovorů v úkrytu. Přestože izraelské letectvo vykazuje takticky přesné zásahy, varuje, že strategicky se může celá akce proměnit v past, do které se Netanjahu sám chytil.
„Zničili jsme radary, protiletadlové systémy, raketové továrny, velitele, vědce… Ale pokud už dnes operujeme s předpokladem, že samotná existence íránského režimu je hrozbou, nelze ustoupit,“ píše Avishai. Podle něj to znamená, že cílem se fakticky stává svržení režimu – a tedy dlouhodobá válka.
A i kdyby íránský režim padl, ptá se Avishai, co zaručí, že ho nenahradí autoritářský, militarizovaný systém místo teokratického? A co když se Írán rozhodne neustále útočit „jen natolik“, aby izraelskou ekonomiku udržoval paralyzovanou, ale bez zřejmého důvodu pro masivní americkou intervenci?
Autor zároveň připomíná, že Izrael disponuje silnou jadernou odvetou, a zpochybňuje, zda íránští vůdci opravdu někdy plánovali atomový útok. „Ten, kdo by zničil Tel Aviv, by zároveň odsoudil Teherán k vlastnímu zániku,“ konstatuje s ironií.
V kontextu se znovu objevuje prezident Trump. Netanjahu jej označuje za neocenitelného spojence, ale otázkou zůstává, zda Trump dokáže rozeznat jemnější geopolitické důsledky – a zda je ochoten kvůli Izraeli přivést USA do otevřené války s Íránem. „Trump teď varuje Íránce, aby opustili Teherán, a posílá letadlovou loď Nimitz. Ale co bude příští týden? Co když se Teherán nezlomí?“ ptá se Avishai.
V závěru se zamýšlí, zda Izrael neudělal „pětimetrový skok nad šestimetrovou propastí“. Dlouhodobou válku si podle něj Izrael dovolit nemůže – ani ekonomicky, ani politicky. „Otázky, nejen sirény, nám dnes brání v usnutí,“ uzavírá komentář.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.