Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
„Lidé se mě ptají – usilujeme o pád režimu? To možná bude výsledek, ale je na íránském lidu, aby povstal za svou svobodu. Svoboda nikdy není levná. Nikdy není zadarmo,“ řekl premiér. „Ale možná vytvoříme podmínky, které jim to usnadní. Naším cílem jsou jaderné zbraně a balistické rakety. Ty odstraníme.“
Ve svém projevu také připomněl dějiny: „Před 2 500 lety osvobodil perský král Kýros Veliký Židy. Dnes židovský stát vytváří prostředky k osvobození perského lidu.“
Na tiskové konferenci Netanjahu rovněž pochválil prezidenta Donalda Trumpa za pomoc, kterou USA Izraeli poskytují. „Prezident Trump dělá to, co je nejlepší pro Ameriku. Je to výjimečný přítel Izraele. Společně jsme odhodláni zničit hrozbu jaderného zničení.“
Podle izraelské armády Írán při svém posledním útoku použil střely s vícenásobnými hlavicemi, což představuje novou výzvu pro izraelskou protivzdušnou obranu. Iron Dome je zvyklý zachytávat jednotlivé střely, ale rakety s více hlavicemi výrazně zvyšují nároky na obranu.
Zatímco izraelští lídři mluví o vojenských úspěších, mezi obyčejnými Izraelci sílí nejistota ohledně cílů a smyslu celé operace. Publicista a profesor Bernard Avishai, který se dlouhodobě zabývá izraelskou politikou, se ve svém komentáři z Jeruzaléma ptá: „Jak má tato válka skončit? A co když jediným dosažitelným výsledkem opravdu bude změna režimu v Íránu – i kdyby to nebyl původní plán?“
Avishai popisuje každodenní realitu v Jeruzalémě – noc co noc úprk do krytů, hukot sirén, dunění výbuchů a střípky rozhovorů v úkrytu. Přestože izraelské letectvo vykazuje takticky přesné zásahy, varuje, že strategicky se může celá akce proměnit v past, do které se Netanjahu sám chytil.
„Zničili jsme radary, protiletadlové systémy, raketové továrny, velitele, vědce… Ale pokud už dnes operujeme s předpokladem, že samotná existence íránského režimu je hrozbou, nelze ustoupit,“ píše Avishai. Podle něj to znamená, že cílem se fakticky stává svržení režimu – a tedy dlouhodobá válka.
A i kdyby íránský režim padl, ptá se Avishai, co zaručí, že ho nenahradí autoritářský, militarizovaný systém místo teokratického? A co když se Írán rozhodne neustále útočit „jen natolik“, aby izraelskou ekonomiku udržoval paralyzovanou, ale bez zřejmého důvodu pro masivní americkou intervenci?
Autor zároveň připomíná, že Izrael disponuje silnou jadernou odvetou, a zpochybňuje, zda íránští vůdci opravdu někdy plánovali atomový útok. „Ten, kdo by zničil Tel Aviv, by zároveň odsoudil Teherán k vlastnímu zániku,“ konstatuje s ironií.
V kontextu se znovu objevuje prezident Trump. Netanjahu jej označuje za neocenitelného spojence, ale otázkou zůstává, zda Trump dokáže rozeznat jemnější geopolitické důsledky – a zda je ochoten kvůli Izraeli přivést USA do otevřené války s Íránem. „Trump teď varuje Íránce, aby opustili Teherán, a posílá letadlovou loď Nimitz. Ale co bude příští týden? Co když se Teherán nezlomí?“ ptá se Avishai.
V závěru se zamýšlí, zda Izrael neudělal „pětimetrový skok nad šestimetrovou propastí“. Dlouhodobou válku si podle něj Izrael dovolit nemůže – ani ekonomicky, ani politicky. „Otázky, nejen sirény, nám dnes brání v usnutí,“ uzavírá komentář.
Blízký východ se zmítá v otevřené válce mezi Izraelem a Íránem. Konflikt mění rovnováhu sil v regionu, který balancuje mezi přímou intervencí USA, kolapsem íránského režimu a možným příměřím. Jasné dělení na spojence a nepřátele se rozplývá. Zástupné síly Íránu váhají se zapojením do boje proti Izraeli, Irák lavíruje mezi Teheránem a Washingtonem, Sýrie je po pádu Bašára Asada geopolitickou neznámou a Jordánsko, historický odpůrce Izraele, denně sestřeluje íránské drony.
Americký prezident Donald Trump podle informací stanice CBS News považuje zneškodnění íránského jaderného zařízení Fordo za nezbytné. Podle zdrojů obeznámených se situací byl Trump podrobně seznámen s riziky i možnými přínosy bombardování tohoto objektu a podle jedné z citovaných osob je přesvědčen, že „není příliš na výběr“. Dokončení mise podle něj znamená „zničit Fordo“.
Izrael podle zprávy deníku The Wall Street Journal čelí kritickému nedostatku přepadových raket systému Arrow, určených k likvidaci balistických střel dlouhého doletu. Informaci potvrdil nejmenovaný představitel americké administrativy s tím, že situace je natolik vážná, že by Izrael mohl již do konce týdne začít racionovat svou protivzdušnou obranu. Oficiální izraelské zdroje však nedostatek zatím veřejně nepřiznávají.
Elon Musk opět rozvířil politické vody ve Washingtonu, když označil jednoho z nejbližších poradců prezidenta Donalda Trumpa za „hada“. Na sociální síti X zaútočil na Sergia Gora, šéfa personálního úřadu Bílého domu, který podle Muska sehrál klíčovou roli při ukončení jejich dříve těsné spolupráce.
Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.