Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
„Lidé se mě ptají – usilujeme o pád režimu? To možná bude výsledek, ale je na íránském lidu, aby povstal za svou svobodu. Svoboda nikdy není levná. Nikdy není zadarmo,“ řekl premiér. „Ale možná vytvoříme podmínky, které jim to usnadní. Naším cílem jsou jaderné zbraně a balistické rakety. Ty odstraníme.“
Ve svém projevu také připomněl dějiny: „Před 2 500 lety osvobodil perský král Kýros Veliký Židy. Dnes židovský stát vytváří prostředky k osvobození perského lidu.“
Na tiskové konferenci Netanjahu rovněž pochválil prezidenta Donalda Trumpa za pomoc, kterou USA Izraeli poskytují. „Prezident Trump dělá to, co je nejlepší pro Ameriku. Je to výjimečný přítel Izraele. Společně jsme odhodláni zničit hrozbu jaderného zničení.“
Podle izraelské armády Írán při svém posledním útoku použil střely s vícenásobnými hlavicemi, což představuje novou výzvu pro izraelskou protivzdušnou obranu. Iron Dome je zvyklý zachytávat jednotlivé střely, ale rakety s více hlavicemi výrazně zvyšují nároky na obranu.
Zatímco izraelští lídři mluví o vojenských úspěších, mezi obyčejnými Izraelci sílí nejistota ohledně cílů a smyslu celé operace. Publicista a profesor Bernard Avishai, který se dlouhodobě zabývá izraelskou politikou, se ve svém komentáři z Jeruzaléma ptá: „Jak má tato válka skončit? A co když jediným dosažitelným výsledkem opravdu bude změna režimu v Íránu – i kdyby to nebyl původní plán?“
Avishai popisuje každodenní realitu v Jeruzalémě – noc co noc úprk do krytů, hukot sirén, dunění výbuchů a střípky rozhovorů v úkrytu. Přestože izraelské letectvo vykazuje takticky přesné zásahy, varuje, že strategicky se může celá akce proměnit v past, do které se Netanjahu sám chytil.
„Zničili jsme radary, protiletadlové systémy, raketové továrny, velitele, vědce… Ale pokud už dnes operujeme s předpokladem, že samotná existence íránského režimu je hrozbou, nelze ustoupit,“ píše Avishai. Podle něj to znamená, že cílem se fakticky stává svržení režimu – a tedy dlouhodobá válka.
A i kdyby íránský režim padl, ptá se Avishai, co zaručí, že ho nenahradí autoritářský, militarizovaný systém místo teokratického? A co když se Írán rozhodne neustále útočit „jen natolik“, aby izraelskou ekonomiku udržoval paralyzovanou, ale bez zřejmého důvodu pro masivní americkou intervenci?
Autor zároveň připomíná, že Izrael disponuje silnou jadernou odvetou, a zpochybňuje, zda íránští vůdci opravdu někdy plánovali atomový útok. „Ten, kdo by zničil Tel Aviv, by zároveň odsoudil Teherán k vlastnímu zániku,“ konstatuje s ironií.
V kontextu se znovu objevuje prezident Trump. Netanjahu jej označuje za neocenitelného spojence, ale otázkou zůstává, zda Trump dokáže rozeznat jemnější geopolitické důsledky – a zda je ochoten kvůli Izraeli přivést USA do otevřené války s Íránem. „Trump teď varuje Íránce, aby opustili Teherán, a posílá letadlovou loď Nimitz. Ale co bude příští týden? Co když se Teherán nezlomí?“ ptá se Avishai.
V závěru se zamýšlí, zda Izrael neudělal „pětimetrový skok nad šestimetrovou propastí“. Dlouhodobou válku si podle něj Izrael dovolit nemůže – ani ekonomicky, ani politicky. „Otázky, nejen sirény, nám dnes brání v usnutí,“ uzavírá komentář.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.