Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.
Vladimir Putin během setkání vyjádřil své povědomí o maďarském „vyváženém postoji k situaci na Ukrajině“. Ruský prezident také poděkoval předsedovi maďarské vlády za návrh uspořádat v Budapešti summit Ruska a USA za účasti prezidenta Donalda Trumpa. Putin citoval Trumpa, který údajně navrhl Budapešť s odkazem na dobré vztahy s Orbánem, což prý Rusko s radostí přijalo.
Plány na „mírový summit“ v Budapešti byly představeny už minulý měsíc, ale jejich realizace byla údajně odložena, protože ruská strana odmítla jakýkoli kompromis ohledně Putinových maximálních požadavků na ukončení války. Orbánova strana Fidesz přitom v dubnu čelí parlamentním volbám a průzkumy naznačují, že by po patnácti letech mohla poprvé prohrát. Uspořádání summitu mezi Trumpem a Putinem by mohlo výrazně posílit jeho šance na znovuzvolení.
Orbán, který naposledy Moskvu navštívil v červenci 2024, opakovaně zpochybňuje snahy Evropské unie o ukončení dovozu ruského plynu a ropy do Evropy. Svoji páteční cestu prezentoval jako druhý krok ve své strategii, která má zajistit dodávky ruských energií na zimu nejen pro Maďarsko, ale také pro Slovensko a Srbsko. Začátkem tohoto měsíce si ve Washingtonu zajistil výjimku z amerických sankcí na ruské palivo, která platí pouze po dobu jeho setrvání u moci.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Orbán tvrdí, že stojí na straně míru, a v maďarském státním rádiu nedávno prohlásil, že „Evropa se rozhodla jít na Ukrajině do války“. Silně podpořil Trumpův mírový plán, který má osmadvacet bodů, a během diplomatických jednání po jeho zveřejnění obvinila Orbánova vláda i jemu nakloněná média lídry EU z „válečného štváčství“ za to, že se pokoušeli plán upravit s ohledem na ukrajinské námitky.
V Kremlu se k jednání s Putinem a Orbánem připojili i přední ruští představitelé, včetně Putinova poradce Jurije Ušakova, který je členem ruského vyjednávacího týmu s USA. Maďarský lídr tento týden v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové požadoval okamžité, bezpodmínečné mírové rozhovory a vyzval EU k zahájení přímých jednání s Kremlem. Zdůraznil také svůj nesouhlas s dalšími finančními prostředky EU pro Ukrajinu a odmítl použití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany.
Vzhledem k tomu, že Rusko nejeví známky ochoty ke kompromisu ohledně Ukrajiny, se Orbán momentálně soustředí na ruské energie. Dohody, které uzavřel ve Washingtonu o nákupu zkapalněného zemního plynu a jaderného paliva z USA, znamenají, že Maďarsko bude nakupovat méně obou komodit z Ruska, což by mohlo jeho ruské hostitele podráždit. Orbán ovšem argumentuje, že bez dohod s USA a Ruskem by se ceny vytápění v příštím měsíci ztrojnásobily.
Maďarsko je pod tlakem Evropské unie, aby do roku 2027 ukončilo veškerý dovoz ruských energií, a je pravděpodobné, že jakoukoli dohodu z Moskvy využije k tomu, aby se Bruselu i nadále vzpíralo. Maďarsko v současné době přijímá více než osmdesát procent své ropy a plynu a sto procent jaderného paliva z Ruska, přičemž celkový maďarský obchod přispívá do ruského rozpočtu přibližně pěti miliardami dolarů ročně.
Dosažení dohody v Moskvě se nezdá být složité, protože Putin, stejně jako Trump, dal jasně najevo, že si přeje Orbánovo vítězství v dubnových volbách. Další diplomatický „triumf“ by tak sloužil zájmům obou stran. Putin již dříve, na Valdajském fóru v Soči, pochválil Orbána osobně a ocenil „národně orientované politické síly“ získávající v Evropě na síle. Ruský prezident prohlásil, že pokud budou tyto síly v Evropě nadále sílit, Evropa se znovuzrodí.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.