Orbán vrazil EU nůž do zad. Odcestoval za Putinem jednat o plynu

Viktor Orbán
Viktor Orbán, foto: Depositphotos
Klára Marková 28. listopadu 2025 15:58
Sdílej:

Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.

Vladimir Putin během setkání vyjádřil své povědomí o maďarském „vyváženém postoji k situaci na Ukrajině“. Ruský prezident také poděkoval předsedovi maďarské vlády za návrh uspořádat v Budapešti summit Ruska a USA za účasti prezidenta Donalda Trumpa. Putin citoval Trumpa, který údajně navrhl Budapešť s odkazem na dobré vztahy s Orbánem, což prý Rusko s radostí přijalo.

Plány na „mírový summit“ v Budapešti byly představeny už minulý měsíc, ale jejich realizace byla údajně odložena, protože ruská strana odmítla jakýkoli kompromis ohledně Putinových maximálních požadavků na ukončení války. Orbánova strana Fidesz přitom v dubnu čelí parlamentním volbám a průzkumy naznačují, že by po patnácti letech mohla poprvé prohrát. Uspořádání summitu mezi Trumpem a Putinem by mohlo výrazně posílit jeho šance na znovuzvolení.

Orbán, který naposledy Moskvu navštívil v červenci 2024, opakovaně zpochybňuje snahy Evropské unie o ukončení dovozu ruského plynu a ropy do Evropy. Svoji páteční cestu prezentoval jako druhý krok ve své strategii, která má zajistit dodávky ruských energií na zimu nejen pro Maďarsko, ale také pro Slovensko a Srbsko. Začátkem tohoto měsíce si ve Washingtonu zajistil výjimku z amerických sankcí na ruské palivo, která platí pouze po dobu jeho setrvání u moci.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Orbán tvrdí, že stojí na straně míru, a v maďarském státním rádiu nedávno prohlásil, že „Evropa se rozhodla jít na Ukrajině do války“. Silně podpořil Trumpův mírový plán, který má osmadvacet bodů, a během diplomatických jednání po jeho zveřejnění obvinila Orbánova vláda i jemu nakloněná média lídry EU z „válečného štváčství“ za to, že se pokoušeli plán upravit s ohledem na ukrajinské námitky.

V Kremlu se k jednání s Putinem a Orbánem připojili i přední ruští představitelé, včetně Putinova poradce Jurije Ušakova, který je členem ruského vyjednávacího týmu s USA. Maďarský lídr tento týden v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové požadoval okamžité, bezpodmínečné mírové rozhovory a vyzval EU k zahájení přímých jednání s Kremlem. Zdůraznil také svůj nesouhlas s dalšími finančními prostředky EU pro Ukrajinu a odmítl použití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany.

Vzhledem k tomu, že Rusko nejeví známky ochoty ke kompromisu ohledně Ukrajiny, se Orbán momentálně soustředí na ruské energie. Dohody, které uzavřel ve Washingtonu o nákupu zkapalněného zemního plynu a jaderného paliva z USA, znamenají, že Maďarsko bude nakupovat méně obou komodit z Ruska, což by mohlo jeho ruské hostitele podráždit. Orbán ovšem argumentuje, že bez dohod s USA a Ruskem by se ceny vytápění v příštím měsíci ztrojnásobily.

Maďarsko je pod tlakem Evropské unie, aby do roku 2027 ukončilo veškerý dovoz ruských energií, a je pravděpodobné, že jakoukoli dohodu z Moskvy využije k tomu, aby se Bruselu i nadále vzpíralo. Maďarsko v současné době přijímá více než osmdesát procent své ropy a plynu a sto procent jaderného paliva z Ruska, přičemž celkový maďarský obchod přispívá do ruského rozpočtu přibližně pěti miliardami dolarů ročně.

Dosažení dohody v Moskvě se nezdá být složité, protože Putin, stejně jako Trump, dal jasně najevo, že si přeje Orbánovo vítězství v dubnových volbách. Další diplomatický „triumf“ by tak sloužil zájmům obou stran. Putin již dříve, na Valdajském fóru v Soči, pochválil Orbána osobně a ocenil „národně orientované politické síly“ získávající v Evropě na síle. Ruský prezident prohlásil, že pokud budou tyto síly v Evropě nadále sílit, Evropa se znovuzrodí.

Stalo se
Novinky
Volby v Maďarsku

Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů

Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.

Novinky
Hormuzský průliv

Příměří mezi Spojenými státy a Íránem se hroutí. USA zahájily blokádu Hormuzského průlivu

Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. zkritizoval americkou administrativu. Promluvil o „bludu všemohoucnosti“

Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.

Novinky
Izraelská armáda

Izraelská armáda v rámci invaze do Libanonu likviduje celé vesnice

Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.