Orbán vrazil EU nůž do zad. Odcestoval za Putinem jednat o plynu

Vladimir Putin během setkání vyjádřil své povědomí o maďarském „vyváženém postoji k situaci na Ukrajině“. Ruský prezident také poděkoval předsedovi maďarské vlády za návrh uspořádat v Budapešti summit Ruska a USA za účasti prezidenta Donalda Trumpa. Putin citoval Trumpa, který údajně navrhl Budapešť s odkazem na dobré vztahy s Orbánem, což prý Rusko s radostí přijalo.

Plány na „mírový summit“ v Budapešti byly představeny už minulý měsíc, ale jejich realizace byla údajně odložena, protože ruská strana odmítla jakýkoli kompromis ohledně Putinových maximálních požadavků na ukončení války. Orbánova strana Fidesz přitom v dubnu čelí parlamentním volbám a průzkumy naznačují, že by po patnácti letech mohla poprvé prohrát. Uspořádání summitu mezi Trumpem a Putinem by mohlo výrazně posílit jeho šance na znovuzvolení.

Orbán, který naposledy Moskvu navštívil v červenci 2024, opakovaně zpochybňuje snahy Evropské unie o ukončení dovozu ruského plynu a ropy do Evropy. Svoji páteční cestu prezentoval jako druhý krok ve své strategii, která má zajistit dodávky ruských energií na zimu nejen pro Maďarsko, ale také pro Slovensko a Srbsko. Začátkem tohoto měsíce si ve Washingtonu zajistil výjimku z amerických sankcí na ruské palivo, která platí pouze po dobu jeho setrvání u moci.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Orbán tvrdí, že stojí na straně míru, a v maďarském státním rádiu nedávno prohlásil, že „Evropa se rozhodla jít na Ukrajině do války“. Silně podpořil Trumpův mírový plán, který má osmadvacet bodů, a během diplomatických jednání po jeho zveřejnění obvinila Orbánova vláda i jemu nakloněná média lídry EU z „válečného štváčství“ za to, že se pokoušeli plán upravit s ohledem na ukrajinské námitky.

V Kremlu se k jednání s Putinem a Orbánem připojili i přední ruští představitelé, včetně Putinova poradce Jurije Ušakova, který je členem ruského vyjednávacího týmu s USA. Maďarský lídr tento týden v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové požadoval okamžité, bezpodmínečné mírové rozhovory a vyzval EU k zahájení přímých jednání s Kremlem. Zdůraznil také svůj nesouhlas s dalšími finančními prostředky EU pro Ukrajinu a odmítl použití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany.

Vzhledem k tomu, že Rusko nejeví známky ochoty ke kompromisu ohledně Ukrajiny, se Orbán momentálně soustředí na ruské energie. Dohody, které uzavřel ve Washingtonu o nákupu zkapalněného zemního plynu a jaderného paliva z USA, znamenají, že Maďarsko bude nakupovat méně obou komodit z Ruska, což by mohlo jeho ruské hostitele podráždit. Orbán ovšem argumentuje, že bez dohod s USA a Ruskem by se ceny vytápění v příštím měsíci ztrojnásobily.

Maďarsko je pod tlakem Evropské unie, aby do roku 2027 ukončilo veškerý dovoz ruských energií, a je pravděpodobné, že jakoukoli dohodu z Moskvy využije k tomu, aby se Bruselu i nadále vzpíralo. Maďarsko v současné době přijímá více než osmdesát procent své ropy a plynu a sto procent jaderného paliva z Ruska, přičemž celkový maďarský obchod přispívá do ruského rozpočtu přibližně pěti miliardami dolarů ročně.

Dosažení dohody v Moskvě se nezdá být složité, protože Putin, stejně jako Trump, dal jasně najevo, že si přeje Orbánovo vítězství v dubnových volbách. Další diplomatický „triumf“ by tak sloužil zájmům obou stran. Putin již dříve, na Valdajském fóru v Soči, pochválil Orbána osobně a ocenil „národně orientované politické síly“ získávající v Evropě na síle. Ruský prezident prohlásil, že pokud budou tyto síly v Evropě nadále sílit, Evropa se znovuzrodí.