Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.
Vladimir Putin během setkání vyjádřil své povědomí o maďarském „vyváženém postoji k situaci na Ukrajině“. Ruský prezident také poděkoval předsedovi maďarské vlády za návrh uspořádat v Budapešti summit Ruska a USA za účasti prezidenta Donalda Trumpa. Putin citoval Trumpa, který údajně navrhl Budapešť s odkazem na dobré vztahy s Orbánem, což prý Rusko s radostí přijalo.
Plány na „mírový summit“ v Budapešti byly představeny už minulý měsíc, ale jejich realizace byla údajně odložena, protože ruská strana odmítla jakýkoli kompromis ohledně Putinových maximálních požadavků na ukončení války. Orbánova strana Fidesz přitom v dubnu čelí parlamentním volbám a průzkumy naznačují, že by po patnácti letech mohla poprvé prohrát. Uspořádání summitu mezi Trumpem a Putinem by mohlo výrazně posílit jeho šance na znovuzvolení.
Orbán, který naposledy Moskvu navštívil v červenci 2024, opakovaně zpochybňuje snahy Evropské unie o ukončení dovozu ruského plynu a ropy do Evropy. Svoji páteční cestu prezentoval jako druhý krok ve své strategii, která má zajistit dodávky ruských energií na zimu nejen pro Maďarsko, ale také pro Slovensko a Srbsko. Začátkem tohoto měsíce si ve Washingtonu zajistil výjimku z amerických sankcí na ruské palivo, která platí pouze po dobu jeho setrvání u moci.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Orbán tvrdí, že stojí na straně míru, a v maďarském státním rádiu nedávno prohlásil, že „Evropa se rozhodla jít na Ukrajině do války“. Silně podpořil Trumpův mírový plán, který má osmadvacet bodů, a během diplomatických jednání po jeho zveřejnění obvinila Orbánova vláda i jemu nakloněná média lídry EU z „válečného štváčství“ za to, že se pokoušeli plán upravit s ohledem na ukrajinské námitky.
V Kremlu se k jednání s Putinem a Orbánem připojili i přední ruští představitelé, včetně Putinova poradce Jurije Ušakova, který je členem ruského vyjednávacího týmu s USA. Maďarský lídr tento týden v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové požadoval okamžité, bezpodmínečné mírové rozhovory a vyzval EU k zahájení přímých jednání s Kremlem. Zdůraznil také svůj nesouhlas s dalšími finančními prostředky EU pro Ukrajinu a odmítl použití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany.
Vzhledem k tomu, že Rusko nejeví známky ochoty ke kompromisu ohledně Ukrajiny, se Orbán momentálně soustředí na ruské energie. Dohody, které uzavřel ve Washingtonu o nákupu zkapalněného zemního plynu a jaderného paliva z USA, znamenají, že Maďarsko bude nakupovat méně obou komodit z Ruska, což by mohlo jeho ruské hostitele podráždit. Orbán ovšem argumentuje, že bez dohod s USA a Ruskem by se ceny vytápění v příštím měsíci ztrojnásobily.
Maďarsko je pod tlakem Evropské unie, aby do roku 2027 ukončilo veškerý dovoz ruských energií, a je pravděpodobné, že jakoukoli dohodu z Moskvy využije k tomu, aby se Bruselu i nadále vzpíralo. Maďarsko v současné době přijímá více než osmdesát procent své ropy a plynu a sto procent jaderného paliva z Ruska, přičemž celkový maďarský obchod přispívá do ruského rozpočtu přibližně pěti miliardami dolarů ročně.
Dosažení dohody v Moskvě se nezdá být složité, protože Putin, stejně jako Trump, dal jasně najevo, že si přeje Orbánovo vítězství v dubnových volbách. Další diplomatický „triumf“ by tak sloužil zájmům obou stran. Putin již dříve, na Valdajském fóru v Soči, pochválil Orbána osobně a ocenil „národně orientované politické síly“ získávající v Evropě na síle. Ruský prezident prohlásil, že pokud budou tyto síly v Evropě nadále sílit, Evropa se znovuzrodí.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.