Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.
Vladimir Putin během setkání vyjádřil své povědomí o maďarském „vyváženém postoji k situaci na Ukrajině“. Ruský prezident také poděkoval předsedovi maďarské vlády za návrh uspořádat v Budapešti summit Ruska a USA za účasti prezidenta Donalda Trumpa. Putin citoval Trumpa, který údajně navrhl Budapešť s odkazem na dobré vztahy s Orbánem, což prý Rusko s radostí přijalo.
Plány na „mírový summit“ v Budapešti byly představeny už minulý měsíc, ale jejich realizace byla údajně odložena, protože ruská strana odmítla jakýkoli kompromis ohledně Putinových maximálních požadavků na ukončení války. Orbánova strana Fidesz přitom v dubnu čelí parlamentním volbám a průzkumy naznačují, že by po patnácti letech mohla poprvé prohrát. Uspořádání summitu mezi Trumpem a Putinem by mohlo výrazně posílit jeho šance na znovuzvolení.
Orbán, který naposledy Moskvu navštívil v červenci 2024, opakovaně zpochybňuje snahy Evropské unie o ukončení dovozu ruského plynu a ropy do Evropy. Svoji páteční cestu prezentoval jako druhý krok ve své strategii, která má zajistit dodávky ruských energií na zimu nejen pro Maďarsko, ale také pro Slovensko a Srbsko. Začátkem tohoto měsíce si ve Washingtonu zajistil výjimku z amerických sankcí na ruské palivo, která platí pouze po dobu jeho setrvání u moci.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Orbán tvrdí, že stojí na straně míru, a v maďarském státním rádiu nedávno prohlásil, že „Evropa se rozhodla jít na Ukrajině do války“. Silně podpořil Trumpův mírový plán, který má osmadvacet bodů, a během diplomatických jednání po jeho zveřejnění obvinila Orbánova vláda i jemu nakloněná média lídry EU z „válečného štváčství“ za to, že se pokoušeli plán upravit s ohledem na ukrajinské námitky.
V Kremlu se k jednání s Putinem a Orbánem připojili i přední ruští představitelé, včetně Putinova poradce Jurije Ušakova, který je členem ruského vyjednávacího týmu s USA. Maďarský lídr tento týden v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové požadoval okamžité, bezpodmínečné mírové rozhovory a vyzval EU k zahájení přímých jednání s Kremlem. Zdůraznil také svůj nesouhlas s dalšími finančními prostředky EU pro Ukrajinu a odmítl použití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany.
Vzhledem k tomu, že Rusko nejeví známky ochoty ke kompromisu ohledně Ukrajiny, se Orbán momentálně soustředí na ruské energie. Dohody, které uzavřel ve Washingtonu o nákupu zkapalněného zemního plynu a jaderného paliva z USA, znamenají, že Maďarsko bude nakupovat méně obou komodit z Ruska, což by mohlo jeho ruské hostitele podráždit. Orbán ovšem argumentuje, že bez dohod s USA a Ruskem by se ceny vytápění v příštím měsíci ztrojnásobily.
Maďarsko je pod tlakem Evropské unie, aby do roku 2027 ukončilo veškerý dovoz ruských energií, a je pravděpodobné, že jakoukoli dohodu z Moskvy využije k tomu, aby se Bruselu i nadále vzpíralo. Maďarsko v současné době přijímá více než osmdesát procent své ropy a plynu a sto procent jaderného paliva z Ruska, přičemž celkový maďarský obchod přispívá do ruského rozpočtu přibližně pěti miliardami dolarů ročně.
Dosažení dohody v Moskvě se nezdá být složité, protože Putin, stejně jako Trump, dal jasně najevo, že si přeje Orbánovo vítězství v dubnových volbách. Další diplomatický „triumf“ by tak sloužil zájmům obou stran. Putin již dříve, na Valdajském fóru v Soči, pochválil Orbána osobně a ocenil „národně orientované politické síly“ získávající v Evropě na síle. Ruský prezident prohlásil, že pokud budou tyto síly v Evropě nadále sílit, Evropa se znovuzrodí.
Požár hongkongského výškového obytného komplexu, který se rozšířil přes několik budov, ukázal, jak je náročná evakuace osob v případě nouze. Podle posledních zpráv si katastrofický požár vyžádal přes 80 potvrzených obětí, přičemž téměř 200 lidí je stále pohřešováno a desítky dalších utrpěly vážná zranění a jsou v nemocnici. Tento incident se tak zařadil mezi nejtragičtější požáry budov v Hongkongu za poslední dekády, je nejhorší od požáru v budově Garley v roce 1996.
Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.
Lídři německé koalice pod vedením kancléře Friedricha Merze v pátek oznámili, že se dohodli na klíčových otázkách, které v posledních týdnech rozdělovaly jeho vládu. Vnitřní neshody týkající se důchodové reformy a postupného ukončení spalovacích motorů se staly zkouškou životaschopnosti Merzovy relativně křehké a ideologicky rozdílné koaliční vlády. Nové dohody, kterých bylo dosaženo po celonočním vyjednávání, pravděpodobně zažehnaly větší krizi důvěry.
Kyjev musí stíhat zkorumpované osoby v politice a podnikání, pokud si přeje vstoupit do Evropské unie. Takto důrazně varoval vrcholný představitel Bruselu v době, kdy na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho sílí tlak kvůli narůstajícím obviněním z korupce. Evropský komisař pro spravedlnost, Michael McGrath, v rozhovoru pro Politico uvedl, že evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi, jako je Ukrajina, dokud neprokáže, že má účinný systém pro odhalování zločinu na nejvyšších místech společnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.
Šok se v Hongkongu mění ve vztek a volání po odpovědnosti poté, co mohutný požár zachvátil ve středu hustě obydlený komplex dotovaných bytů. Oheň si vyžádal nejménve 128 obětí a desítky kriticky zraněných osob. Úřady naznačují, že požár, který zuřil více než den, mohly rozšířit podřadné sítě a plastové plachty na oknech budov. Hasičské operace jsou již u konce, ale desítky obyvatel jsou stále pohřešovány.
Úřady v Hongkongu potvrdily, že požár v obytném komplexu v tomto týdnu si vyžádal nejméně 128 lidských životů. K tomuto tragickému incidentu, při kterém oheň zachvátil budovy, došlo ve středu. Na tiskové konferenci úředníci uvedli, že zraněno bylo 79 lidí a 16 těl se stále nachází uvnitř budov. Nadále je pohřešováno několik desítek osob.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.