Orbán se v Kodani opět postavil proti členství Ukrajiny v EU. Je to příliš, tvrdí

Viktor Orbán
Viktor Orbán, foto: Depositphotos
Klára Marková 1. října 2025 15:47
Sdílej:

Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval svůj zásadní nesouhlas s přijetím Ukrajiny do Evropské unie. Při svém příjezdu na kodaňský summit šéfů států a vlád Evropské unie uvedl, že Budapešť se i nadále staví proti této myšlence.

Orbán prohlásil, že ačkoliv je Ukrajina hrdinská země a zaslouží si podporu, je nutné se zamyslet nad vhodnou formou této pomoci. Podle jeho názoru by přijetí do Unie bylo „příliš“ a zdůraznil, že se nejedná jen o jeho osobní postoj, ale o rozhodnutí „maďarského lidu“.

Maďarský premiér byl novináři opakovaně dotazován na důvody svého odmítnutí. Trval na tom, že by Ukrajina neměla získat žádné členství. Objasnil, že členství by znamenalo dva negativní dopady: zaprvé by válka přišla do Evropské unie a zadruhé by veškeré finanční prostředky z EU směřovaly na Ukrajinu, což by bylo v obou případech špatné.

Orbán zároveň odmítl spekulace, že by Unie mohla změnit svá pravidla pro zahájení přístupových jednání, aby maďarské veto obešla. Zdůraznil, že na postup existuje přísně stanovená právní procedura, která vyžaduje jednomyslné rozhodnutí.

Premiér Maďarska také hájil svá dřívější slova, ve kterých zpochybňoval suverenitu Ukrajiny. Uvedl, že země, jejíž armádu, veřejnou správu i penze platí někdo jiný, nemůže být považována za suverénní stát. Podle něj se nejedná o morální odsudek, nýbrž o „finanční fakt“.

Z Kodaňského summitu dorazila také zpráva, že slovenský premiér Robert Fico se jednání neúčastní. Jeho kancelář sdělila, že je nemocen, přičemž jeho zdravotní indispozice má souvislost s loňským atentátem. 

Stalo se
Počasí
Ilustrační foto

Extrémní počasí má první mrtvé. Francie hlásí už sedm obětí

Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.

Novinky
Evropská unie

Revolta v EU: Bohaté státy víc platí než dostávají, chtějí zásadní změny

Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.

Novinky
Boeing 737

Masivní deportace migrantů z USA devastují planetu, odhalují nová data

Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.

Novinky
Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila novou vlnu úderů po celém Libanonu

Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.