Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval svůj zásadní nesouhlas s přijetím Ukrajiny do Evropské unie. Při svém příjezdu na kodaňský summit šéfů států a vlád Evropské unie uvedl, že Budapešť se i nadále staví proti této myšlence.
Orbán prohlásil, že ačkoliv je Ukrajina hrdinská země a zaslouží si podporu, je nutné se zamyslet nad vhodnou formou této pomoci. Podle jeho názoru by přijetí do Unie bylo „příliš“ a zdůraznil, že se nejedná jen o jeho osobní postoj, ale o rozhodnutí „maďarského lidu“.
Maďarský premiér byl novináři opakovaně dotazován na důvody svého odmítnutí. Trval na tom, že by Ukrajina neměla získat žádné členství. Objasnil, že členství by znamenalo dva negativní dopady: zaprvé by válka přišla do Evropské unie a zadruhé by veškeré finanční prostředky z EU směřovaly na Ukrajinu, což by bylo v obou případech špatné.
Orbán zároveň odmítl spekulace, že by Unie mohla změnit svá pravidla pro zahájení přístupových jednání, aby maďarské veto obešla. Zdůraznil, že na postup existuje přísně stanovená právní procedura, která vyžaduje jednomyslné rozhodnutí.
Premiér Maďarska také hájil svá dřívější slova, ve kterých zpochybňoval suverenitu Ukrajiny. Uvedl, že země, jejíž armádu, veřejnou správu i penze platí někdo jiný, nemůže být považována za suverénní stát. Podle něj se nejedná o morální odsudek, nýbrž o „finanční fakt“.
Z Kodaňského summitu dorazila také zpráva, že slovenský premiér Robert Fico se jednání neúčastní. Jeho kancelář sdělila, že je nemocen, přičemž jeho zdravotní indispozice má souvislost s loňským atentátem.
Izraelský ministr obrany vydal obyvatelům města Gaza poslední varování. Izrael Katz oznámil, že armáda se chystá zpřísnit obklíčení města a vyzval všechny civilisty, aby neprodleně zamířili na jih. Podle jeho středečního prohlášení, které sdělil izraelským médiím, jde o poslední příležitost k odchodu. Po stažení civilistů má být hnutí Hamás v Gaze izolováno.
Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval svůj zásadní nesouhlas s přijetím Ukrajiny do Evropské unie. Při svém příjezdu na kodaňský summit šéfů států a vlád Evropské unie uvedl, že Budapešť se i nadále staví proti této myšlence.
Švýcarské ledovce přišly za pouhých deset let o čtvrtinu svého objemu. Podle výzkumníků ze sítě GLAMOS (Glacier Monitoring in Switzerland) ztratily švýcarské ledovce v období mezi lety 2015 a 2025 celých 24 procent svého objemu.
Nárůst německé vojenské síly představuje pro Francii oživení starého, avšak nově pojatého dilematu. Obavy z 19. a 20. století z invaze sice dávno pominuly díky pevnému francouzsko-německému partnerství, ale současné plány Berlína na zdvojnásobení výdajů na obranu vyvolávají v Paříži novou úzkost. Francouzský prezident Emmanuel Macron je podle webu Poitico „posedlý“ obrovskou finanční volností, kterou má Německo pro své přezbrojení v příštích pěti letech, zejména ve srovnání s finančně vyčerpanou Francií.
Plánovaný schodek 286 miliard korun ve státním rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že ani vláda Petra Fialy nedokáže zkrotit veřejné finance. Kabinet spoléhá na investice, zatímco opozice kritizuje zadlužování, přestože sama v minulosti rozpočet zatížila rekordními schodky. V předvolebním boji tak hrozí, že místo racionální debaty převládne účelová fiskální rétorika.
Nová studie naznačuje, že mnohé oblasti po celém světě mohou čelit "Dni nula" – období extrémního a dosud nevídaného nedostatku vody. Podle výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by k tomu mohlo dojít už v tomto desetiletí v takzvaných "hotspotech", mezi které patří části Severní Ameriky, Středomoří a jižní Afriky. Vědci to zjistili s využitím velkého množství klimatických modelů.
Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že jeho administrativa dospěla k dohodě s Harvardovou univerzitou. Urovnání sporu mezi federální vládou a univerzitou by mělo školu vyjít na 500 milionů dolarů. Trump novinářům v Oválné pracovně sdělil, že ministryně školství Linda McMahon dotahuje poslední detaily.
Rámcová dohoda Donalda Trumpa pro ukončení války v Gaze a rekonstrukci zpustošeného území s sebou nese silný moment hybnosti. Tato dynamika je z velké části dána samotným americkým prezidentem a podporou klíčových arabských a islámských zemí, včetně Jordánska, Egypta, Kataru, Saúdské Arábie a Turecka. Plán akceptoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, přestože obsahuje zmínku o cestě k palestinskému státu, kterou opakovaně odmítá.
Slovenské ústavní změny znamenají podle aktivistů za práva LGBTQ+ „temný den“ pro zemi. Přijatá opatření jsou vnímána jako součást širšího ústupu od lidských práv a právního státu ve střední Evropě. Novela mimo jiné uznává pouze mužské a ženské pohlaví a prakticky znemožňuje adopci dětí stejnopohlavním párům.
Andrej Babiš v čele hnutí ANO sice podle průzkumů míří k vítězství ve sněmovních volbách, ale těžká práce ho teprve čeká. Sestavit funkční většinu bez ideově nesourodých a geopoliticky problematických spojenců bude mimořádně složité. Podpora od SPD či Stačilo by mohla ohrozit nejen důvěryhodnost Česka v zahraničí, ale i stabilitu samotné vlády. Rozhodování po volbách tak bude zásadní i pro směřování země.
Nejsou to ani dva roky od chvíle, kdy Labouristická strana Keira Starmera triumfovala v britských volbách s největší většinou v tomto století a zasadila historickou porážku Konzervativcům. Nyní, po pouhých patnácti měsících v úřadu, se však Keir Starmer stal nejnepopulárnějším britským premiérem v historii měření.
Americká federální vláda zastavila svou činnost poté, co se zákonodárcům nepodařilo nalézt shodu ohledně financování, jejíž jádro představuje financování zdravotnictví. K tomuto uzavření, které je prvním za téměř sedm let, došlo ve středu po půlnoci. V důsledku toho je ochromena práce mnoha federálních úřadů a statisíce zaměstnanců jsou dočasně mimo službu.