Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
Evropská diplomatka se v diskuzi neváhala ohradit proti příliš sebevědomým tvrzením americké strany. Přestože ocenila americkou snahu o reformy, zdůraznila, že nové mezinárodní instituce musí stát na principu rovnosti všech zemí. Kallasová také korigovala Waltzovo vyjádření o Trumpově „Radě míru“, když uvedla, že tato iniciativa má podporu OSN pouze ve velmi specifické a časově omezené roli týkající se Gazy, nikoliv jako obecně uznávaný globální orgán.
Americký velvyslanec Mike Waltz kontroval neskrývanou frustrací z toho, jak současný mezinárodní systém funguje a jak vysoké náklady na něj Spojené státy vynakládají. Ve svém emotivním příspěvku připomněl běžné americké daňové poplatníky, kteří celý systém financují, zatímco úředníci OSN si užívají výsad, jež neodpovídají výsledkům jejich práce. Podle Waltze končí éra psaní „ostrých dopisů“ a pod americkým vedením začíná doba skutečných činů.
Waltz také prohlásil, že mnoho zemí v soukromí americké kroky oceňuje, i když se k nim veřejně staví kriticky. Do debaty zasáhl i saúdskoarabský ministr zahraničí Faisal bin Farhan Al Saud, který vyzdvihl, že účastníci jsou k sobě konečně upřímní ohledně selhání dosavadního systému. Přiznal však, že vytvoření nového pořádku bude bolestivý proces, který vyžaduje shodu na spravedlivějším rozdělení nákladů i vlivu mezi státy.
Téma bezpečnosti se v Mnichově úzce propojilo s obchodem. Finský prezident Alexander Stubb s jistou dávkou humoru doporučil jako nejlepší obranu před nejistotou členství v Evropské unii. Jako příklad použil Trumpovy hrozby vůči Grónsku a vysvětlil, že jednotný unijní trh a jeho společné tarify neumožňují Washingtonu útočit cly na jednotlivé členské země selektivně. Unie tak podle něj tvoří efektivní ochranný štít.
K situaci se vyjádřila i šéfka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iweala. Přestože s jednostranným postupem USA nesouhlasí, uznala, že kritika pomalosti a strnulosti WTO je na místě. Organizace podle ní nedokázala dostatečně rychle reagovat na změny ve světě. Zároveň však vyzdvihla, že globální obchodní systém vykazuje nečekanou odolnost, i když čelí největšímu narušení pravidel za posledních osmdesát let.
Všechny tyto příspěvky směřovaly k jednomu závěru: mezinárodní společenství se nachází v bodě zlomu, kdy stará pravidla přestávají platit a ta nová se teprve bolestivě rodí. Diskuze v Mnichově tak nebyla jen přehlídkou neshod, ale především otevřeným pojmenováním reality, ve které se svět v roce 2026 nachází.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Ruští sportovci se nejspíš zúčastní již příštích olympijských her v americkém Los Angeles. Mezinárodní olympijský výbor v úterý přerušil suspendaci Ruska, která vešla v platnost v souvislosti s jeho invazí na sousední Ukrajinu.
Celá Francie netrpělivě očekávala, jak politička Marine Le Penová zareaguje na úterní rozhodnutí soudu, který ji odsoudil za zneužití veřejných prostředků. Zemi totiž v příštím roce čekají prezidentské volby, jichž se v posledních třech případech zúčastnila. Bude usilovat o hlasy i v příštím roce?
Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.
K velkým souputníkům legendárního Karla Gotta patřil kolega Milan Drobný. V závěru života mnohonásobného Slavíka došlo v jejich vztahu k určitým problémům. A teď to skoro vypadá, že Drobný se přes ně nepřenesl.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi opět a definitivně došla trpělivost s Íránci, které na summitu NATO označil za bandu nemocných lhářů, s nimiž nejde uzavřít jakoukoliv dohodu. Trump na novinářský dotaz naznačil, že příměří mezi USA a Íránem je definitivně u konce.
Slovensko má za sebou opozicí iniciované víkendové referendum, které nedopadlo zrovna slavně. Není proto divu, že do politických konkurentů se opřel slovenský premiér Robert Fico. Podle jeho slov je výsledek hlasování, jehož se sám nezúčastnil, fiaskem.