Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
Evropská diplomatka se v diskuzi neváhala ohradit proti příliš sebevědomým tvrzením americké strany. Přestože ocenila americkou snahu o reformy, zdůraznila, že nové mezinárodní instituce musí stát na principu rovnosti všech zemí. Kallasová také korigovala Waltzovo vyjádření o Trumpově „Radě míru“, když uvedla, že tato iniciativa má podporu OSN pouze ve velmi specifické a časově omezené roli týkající se Gazy, nikoliv jako obecně uznávaný globální orgán.
Americký velvyslanec Mike Waltz kontroval neskrývanou frustrací z toho, jak současný mezinárodní systém funguje a jak vysoké náklady na něj Spojené státy vynakládají. Ve svém emotivním příspěvku připomněl běžné americké daňové poplatníky, kteří celý systém financují, zatímco úředníci OSN si užívají výsad, jež neodpovídají výsledkům jejich práce. Podle Waltze končí éra psaní „ostrých dopisů“ a pod americkým vedením začíná doba skutečných činů.
Waltz také prohlásil, že mnoho zemí v soukromí americké kroky oceňuje, i když se k nim veřejně staví kriticky. Do debaty zasáhl i saúdskoarabský ministr zahraničí Faisal bin Farhan Al Saud, který vyzdvihl, že účastníci jsou k sobě konečně upřímní ohledně selhání dosavadního systému. Přiznal však, že vytvoření nového pořádku bude bolestivý proces, který vyžaduje shodu na spravedlivějším rozdělení nákladů i vlivu mezi státy.
Téma bezpečnosti se v Mnichově úzce propojilo s obchodem. Finský prezident Alexander Stubb s jistou dávkou humoru doporučil jako nejlepší obranu před nejistotou členství v Evropské unii. Jako příklad použil Trumpovy hrozby vůči Grónsku a vysvětlil, že jednotný unijní trh a jeho společné tarify neumožňují Washingtonu útočit cly na jednotlivé členské země selektivně. Unie tak podle něj tvoří efektivní ochranný štít.
K situaci se vyjádřila i šéfka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iweala. Přestože s jednostranným postupem USA nesouhlasí, uznala, že kritika pomalosti a strnulosti WTO je na místě. Organizace podle ní nedokázala dostatečně rychle reagovat na změny ve světě. Zároveň však vyzdvihla, že globální obchodní systém vykazuje nečekanou odolnost, i když čelí největšímu narušení pravidel za posledních osmdesát let.
Všechny tyto příspěvky směřovaly k jednomu závěru: mezinárodní společenství se nachází v bodě zlomu, kdy stará pravidla přestávají platit a ta nová se teprve bolestivě rodí. Diskuze v Mnichově tak nebyla jen přehlídkou neshod, ale především otevřeným pojmenováním reality, ve které se svět v roce 2026 nachází.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Prezident Donald Trump nehodlá v otázce cel ustoupit ani o krok. Podle analýzy Stephena Collinse z CNN je Trumpova víra v ochranářská opatření téměř náboženská a jakýkoli ústup by pro něj znamenal popření vlastního přesvědčení o moci a fungování státu. Poté, co Nejvyšší soud USA označil jeho využívání pohotovostních pravomocí za nezákonné, Trump okamžitě přešel do protiútoku a slíbil ještě vyšší dovozní cla.
V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v neděli potvrdil, že administrativa Donalda Trumpa nehodlá ustoupit od své celní politiky. Toto prohlášení přišlo jen dva dny poté, co Nejvyšší soud USA označil mnohá zavedená cla za nezákonná. Podle Greera zůstává směr vládní ekonomické strategie neměnný, i když se po soudním verdiktu mohou změnit právní nástroje použité k jeho prosazení.