Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
Evropská diplomatka se v diskuzi neváhala ohradit proti příliš sebevědomým tvrzením americké strany. Přestože ocenila americkou snahu o reformy, zdůraznila, že nové mezinárodní instituce musí stát na principu rovnosti všech zemí. Kallasová také korigovala Waltzovo vyjádření o Trumpově „Radě míru“, když uvedla, že tato iniciativa má podporu OSN pouze ve velmi specifické a časově omezené roli týkající se Gazy, nikoliv jako obecně uznávaný globální orgán.
Americký velvyslanec Mike Waltz kontroval neskrývanou frustrací z toho, jak současný mezinárodní systém funguje a jak vysoké náklady na něj Spojené státy vynakládají. Ve svém emotivním příspěvku připomněl běžné americké daňové poplatníky, kteří celý systém financují, zatímco úředníci OSN si užívají výsad, jež neodpovídají výsledkům jejich práce. Podle Waltze končí éra psaní „ostrých dopisů“ a pod americkým vedením začíná doba skutečných činů.
Waltz také prohlásil, že mnoho zemí v soukromí americké kroky oceňuje, i když se k nim veřejně staví kriticky. Do debaty zasáhl i saúdskoarabský ministr zahraničí Faisal bin Farhan Al Saud, který vyzdvihl, že účastníci jsou k sobě konečně upřímní ohledně selhání dosavadního systému. Přiznal však, že vytvoření nového pořádku bude bolestivý proces, který vyžaduje shodu na spravedlivějším rozdělení nákladů i vlivu mezi státy.
Téma bezpečnosti se v Mnichově úzce propojilo s obchodem. Finský prezident Alexander Stubb s jistou dávkou humoru doporučil jako nejlepší obranu před nejistotou členství v Evropské unii. Jako příklad použil Trumpovy hrozby vůči Grónsku a vysvětlil, že jednotný unijní trh a jeho společné tarify neumožňují Washingtonu útočit cly na jednotlivé členské země selektivně. Unie tak podle něj tvoří efektivní ochranný štít.
K situaci se vyjádřila i šéfka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iweala. Přestože s jednostranným postupem USA nesouhlasí, uznala, že kritika pomalosti a strnulosti WTO je na místě. Organizace podle ní nedokázala dostatečně rychle reagovat na změny ve světě. Zároveň však vyzdvihla, že globální obchodní systém vykazuje nečekanou odolnost, i když čelí největšímu narušení pravidel za posledních osmdesát let.
Všechny tyto příspěvky směřovaly k jednomu závěru: mezinárodní společenství se nachází v bodě zlomu, kdy stará pravidla přestávají platit a ta nová se teprve bolestivě rodí. Diskuze v Mnichově tak nebyla jen přehlídkou neshod, ale především otevřeným pojmenováním reality, ve které se svět v roce 2026 nachází.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.