Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
Evropská diplomatka se v diskuzi neváhala ohradit proti příliš sebevědomým tvrzením americké strany. Přestože ocenila americkou snahu o reformy, zdůraznila, že nové mezinárodní instituce musí stát na principu rovnosti všech zemí. Kallasová také korigovala Waltzovo vyjádření o Trumpově „Radě míru“, když uvedla, že tato iniciativa má podporu OSN pouze ve velmi specifické a časově omezené roli týkající se Gazy, nikoliv jako obecně uznávaný globální orgán.
Americký velvyslanec Mike Waltz kontroval neskrývanou frustrací z toho, jak současný mezinárodní systém funguje a jak vysoké náklady na něj Spojené státy vynakládají. Ve svém emotivním příspěvku připomněl běžné americké daňové poplatníky, kteří celý systém financují, zatímco úředníci OSN si užívají výsad, jež neodpovídají výsledkům jejich práce. Podle Waltze končí éra psaní „ostrých dopisů“ a pod americkým vedením začíná doba skutečných činů.
Waltz také prohlásil, že mnoho zemí v soukromí americké kroky oceňuje, i když se k nim veřejně staví kriticky. Do debaty zasáhl i saúdskoarabský ministr zahraničí Faisal bin Farhan Al Saud, který vyzdvihl, že účastníci jsou k sobě konečně upřímní ohledně selhání dosavadního systému. Přiznal však, že vytvoření nového pořádku bude bolestivý proces, který vyžaduje shodu na spravedlivějším rozdělení nákladů i vlivu mezi státy.
Téma bezpečnosti se v Mnichově úzce propojilo s obchodem. Finský prezident Alexander Stubb s jistou dávkou humoru doporučil jako nejlepší obranu před nejistotou členství v Evropské unii. Jako příklad použil Trumpovy hrozby vůči Grónsku a vysvětlil, že jednotný unijní trh a jeho společné tarify neumožňují Washingtonu útočit cly na jednotlivé členské země selektivně. Unie tak podle něj tvoří efektivní ochranný štít.
K situaci se vyjádřila i šéfka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iweala. Přestože s jednostranným postupem USA nesouhlasí, uznala, že kritika pomalosti a strnulosti WTO je na místě. Organizace podle ní nedokázala dostatečně rychle reagovat na změny ve světě. Zároveň však vyzdvihla, že globální obchodní systém vykazuje nečekanou odolnost, i když čelí největšímu narušení pravidel za posledních osmdesát let.
Všechny tyto příspěvky směřovaly k jednomu závěru: mezinárodní společenství se nachází v bodě zlomu, kdy stará pravidla přestávají platit a ta nová se teprve bolestivě rodí. Diskuze v Mnichově tak nebyla jen přehlídkou neshod, ale především otevřeným pojmenováním reality, ve které se svět v roce 2026 nachází.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.