Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Situace na Kubě je kritická. Země se potýká s nejhorším hospodářským kolapsem za dlouhá léta, který provází chronický nedostatek vody, elektřiny a plynu. Veřejná doprava je ochromená, nemocnice bojují s nedostatkem vybavení a obyvatelstvo sužují nemoci, především ty přenášené komáry. Experti, jako doktor Eduardo Gamarra, upozorňují, že právě tento rozklad státu vytváří prostor pro vnější zásah, který by mohl utrpení běžných Kubánců ukončit.
Ekonomickou katastrofu ostrova výrazně prohloubilo embargo na ropu, které Trump zavedl v lednu po zajetí venezuelského lídra Nicoláse Madura. Tím odřízl Havanu od jejího hlavního zdroje energie a pohrozil sankcemi každému, kdo by se pokusil ropu na ostrov dodat. Odborníci na Latinskou Ameriku se shodují, že pokud má dojít k intervenci, měla by nastat v řádu měsíců, ideálně ještě před začátkem mistrovství světa ve fotbale.
Donald Trump se nechal slyšet, že má právo udělat s Kubou „cokoli se mu zachce“, a prohlásil, že by pro něj bylo ctí ovládnout tento národ. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na tyto hrozby reagoval slibem „neproniknutelného odporu“. Přesto se zdá, že režim v Havaně je pod obrovským tlakem a hvězdy jsou americké intervenci nakloněny více než v kterémkoli jiném historickém momentu.
V zákulisí se již údajně odehrávají tajná jednání mezi Havanou a Washingtonem. Předmětem diskusí má být takzvané „venezuelské řešení“. Tento plán by předpokládal svržení prezidenta Díaze-Canela, ale zároveň by umožnil přežití širší politické elity, včetně vlivných příbuzných zesnulého Fidela Castra. Elity by tak mohly obětovat prezidenta výměnou za zachování svých výsad a bezpečí.
Trumpova administrativa se však chce vyhnout rozsáhlé a vleklé vojenské kampani, jakou svět viděl v Íránu. Takový scénář by totiž mohl vyvolat masivní migrační vlnu směřující přímo na Floridu, což Washington nechce připustit. Cílem je tedy spíše blesková akce s minimálním krveprolitím, která by Spojeným státům umožnila deklarovat vítězství a prosadit určité změny v režimu, aniž by došlo k jeho úplnému rozvratu.
Samotní Kubánci jsou z režimu stále více rozčarovaní a mnozí z nich americký tlak vítají. Nevěří totiž, že se vláda změní jakýmkoli jiným způsobem. Právě touha obyvatel po lepších materiálních podmínkách a konci korupce by mohla sloužit jako legitimní ospravedlnění pro americký zásah. Mezi lidmi roste naděje, že Trumpův tlak přinese skutečné zlepšení jejich každodenních životů.
Prezident Díaz-Canel si je nebezpečí dobře vědom. V poslední době se na veřejnosti pohybuje s výrazně posílenou ochrankou, která zahrnuje i obrněné transportéry a sanitky. Odborníci naznačují, že má panickou hrůzu z únosu podobného tomu, který postihl Madura. Pokud by se Trump rozhodl k přímému zajetí kubánského lídra, ostrovní armáda by podle analytiků neměla proti americké vojenské síle reálnou šanci na odpor.
Velkou roli v tlaku na Kubu hraje také současný ministr zahraničí Marco Rubio, který je pro kubánsko-americkou komunitu v USA hrdinou. Rubio i více než milion a půl Kubánců žijících na Floridě dlouhodobě volají po ukončení komunistického režimu. Jejich očekávání jsou nyní enormní a Trump je pod tlakem, aby tato očekávání naplnil.
Pokud by došlo k ozbrojenému střetu, na straně Havany by stály elitní jednotky známé jako „Černé vosy“. Tito vojáci prošli sovětským výcvikem a patří k nejlepším v Latinské Americe. Experti však varují, že jakýkoli přímý boj mezi těmito jednotkami a americkou armádou by skončil krveprolitím, ve kterém by kubánská strana nemohla dlouhodobě uspět, zejména když se neočekává, že by Rusko pro Kubu „hnulo prstem“.
Na Kubě se v reakci na hrozby konají pochody mládeže a představitelé režimu spoléhají na vyjednaný odchod. Běžní obyvatelé očekávají, že americký tlak přinese zlepšení jejich materiálních podmínek. Vojenští experti poukazují na odolnost kubánského režimu, který v minulosti přežil mnoho krizí, ale dodávají, že kubánská zpravodajská služba patří k nejlepším v Americe. Režim sází na plánovaný ústup prezidenta a udržení vztahů s ostatními členy vedení.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.