Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Situace na Kubě je kritická. Země se potýká s nejhorším hospodářským kolapsem za dlouhá léta, který provází chronický nedostatek vody, elektřiny a plynu. Veřejná doprava je ochromená, nemocnice bojují s nedostatkem vybavení a obyvatelstvo sužují nemoci, především ty přenášené komáry. Experti, jako doktor Eduardo Gamarra, upozorňují, že právě tento rozklad státu vytváří prostor pro vnější zásah, který by mohl utrpení běžných Kubánců ukončit.
Ekonomickou katastrofu ostrova výrazně prohloubilo embargo na ropu, které Trump zavedl v lednu po zajetí venezuelského lídra Nicoláse Madura. Tím odřízl Havanu od jejího hlavního zdroje energie a pohrozil sankcemi každému, kdo by se pokusil ropu na ostrov dodat. Odborníci na Latinskou Ameriku se shodují, že pokud má dojít k intervenci, měla by nastat v řádu měsíců, ideálně ještě před začátkem mistrovství světa ve fotbale.
Donald Trump se nechal slyšet, že má právo udělat s Kubou „cokoli se mu zachce“, a prohlásil, že by pro něj bylo ctí ovládnout tento národ. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na tyto hrozby reagoval slibem „neproniknutelného odporu“. Přesto se zdá, že režim v Havaně je pod obrovským tlakem a hvězdy jsou americké intervenci nakloněny více než v kterémkoli jiném historickém momentu.
V zákulisí se již údajně odehrávají tajná jednání mezi Havanou a Washingtonem. Předmětem diskusí má být takzvané „venezuelské řešení“. Tento plán by předpokládal svržení prezidenta Díaze-Canela, ale zároveň by umožnil přežití širší politické elity, včetně vlivných příbuzných zesnulého Fidela Castra. Elity by tak mohly obětovat prezidenta výměnou za zachování svých výsad a bezpečí.
Trumpova administrativa se však chce vyhnout rozsáhlé a vleklé vojenské kampani, jakou svět viděl v Íránu. Takový scénář by totiž mohl vyvolat masivní migrační vlnu směřující přímo na Floridu, což Washington nechce připustit. Cílem je tedy spíše blesková akce s minimálním krveprolitím, která by Spojeným státům umožnila deklarovat vítězství a prosadit určité změny v režimu, aniž by došlo k jeho úplnému rozvratu.
Samotní Kubánci jsou z režimu stále více rozčarovaní a mnozí z nich americký tlak vítají. Nevěří totiž, že se vláda změní jakýmkoli jiným způsobem. Právě touha obyvatel po lepších materiálních podmínkách a konci korupce by mohla sloužit jako legitimní ospravedlnění pro americký zásah. Mezi lidmi roste naděje, že Trumpův tlak přinese skutečné zlepšení jejich každodenních životů.
Prezident Díaz-Canel si je nebezpečí dobře vědom. V poslední době se na veřejnosti pohybuje s výrazně posílenou ochrankou, která zahrnuje i obrněné transportéry a sanitky. Odborníci naznačují, že má panickou hrůzu z únosu podobného tomu, který postihl Madura. Pokud by se Trump rozhodl k přímému zajetí kubánského lídra, ostrovní armáda by podle analytiků neměla proti americké vojenské síle reálnou šanci na odpor.
Velkou roli v tlaku na Kubu hraje také současný ministr zahraničí Marco Rubio, který je pro kubánsko-americkou komunitu v USA hrdinou. Rubio i více než milion a půl Kubánců žijících na Floridě dlouhodobě volají po ukončení komunistického režimu. Jejich očekávání jsou nyní enormní a Trump je pod tlakem, aby tato očekávání naplnil.
Pokud by došlo k ozbrojenému střetu, na straně Havany by stály elitní jednotky známé jako „Černé vosy“. Tito vojáci prošli sovětským výcvikem a patří k nejlepším v Latinské Americe. Experti však varují, že jakýkoli přímý boj mezi těmito jednotkami a americkou armádou by skončil krveprolitím, ve kterém by kubánská strana nemohla dlouhodobě uspět, zejména když se neočekává, že by Rusko pro Kubu „hnulo prstem“.
Na Kubě se v reakci na hrozby konají pochody mládeže a představitelé režimu spoléhají na vyjednaný odchod. Běžní obyvatelé očekávají, že americký tlak přinese zlepšení jejich materiálních podmínek. Vojenští experti poukazují na odolnost kubánského režimu, který v minulosti přežil mnoho krizí, ale dodávají, že kubánská zpravodajská služba patří k nejlepším v Americe. Režim sází na plánovaný ústup prezidenta a udržení vztahů s ostatními členy vedení.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.
Spojené království v současnosti čelí nejvážnějším bezpečnostním hrozbám za poslední desetiletí, na které však jeho armáda není ani zdaleka připravena. Generál sir Richard Barrons, spoluautor vládního strategického obranného přezkumu, varuje, že britské ozbrojené síly jsou chronicky podfinancované a postrádají potřebné kapacity. Události posledních týdnů, zejména válka v Íránu a neutuchající ruská agrese, by měly být pro celou zemi naléhavým budíčkem, než bude na nápravu příliš pozdě.
Krach maratonských jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu zasadil tvrdou ránu nadějím na diplomatické řešení současné hluboké krize. Rozhovory, které probíhaly celou noc až do svítání, skončily bez uzavření dohody. Šlo přitom o schůzku mimořádného významu – historicky nejvyšší úroveň přímého kontaktu mezi americkými a íránskými představiteli od vzniku islámské republiky v roce 1979.
Maďarsko dnes čekají parlamentní volby, které jsou označovány za nejtěžší zkoušku pro dlouholetého premiéra Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz. Orbán, který usiluje o páté funkční období v řadě, během šestnácti let u moci přetvořil zemi v neliberální demokracii, jež se stala modelem pro pravicové populisty po celém světě. Volební místnosti se otevřely v neděli ráno a uzavřou se v 19 hodin místního času, přičemž průzkumy naznačují, že výsledek by mohl být velmi těsný.
Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zahájit válku s Íránem pramení především z jeho odmítání jakéhokoli uceleného postupu při tvorbě zahraniční politiky. Novináři Maggie Haberman a Jonathan Swan přinesli podrobný pohled na jednání administrativy, která ke konfliktu vedla.
Mise Artemis II skončila absolutním triumfem. Čtyři astronauti úspěšně obletěli odvrácenou stranu Měsíce a bezpečně se vrátili na Zemi. Kosmická loď Orion fungovala na jedničku a úchvatné záběry, které posádka pořídila, nadchly novou generaci pro myšlenku vesmírného cestování. Navzdory tomuto úspěchu však odborníci varují: obletět Měsíc byla ta lehčí část. Skutečné výzvy na nás teprve čekají.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Čína připravuje dodávku nových systémů protivzdušné obrany do Íránu. Podle zdrojů obeznámených s aktuálními informacemi by k převozu zbraní mělo dojít během několika příštích týdnů. Tento krok je považován za vysoce provokativní, zejména proto, že Peking se sám prezentoval jako jeden z prostředníků křehkého příměří, které před několika dny pozastavilo válečný konflikt mezi USA a Íránem.
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
Aktuální snahy o nastolení míru v Íránu čelí bizarní a velmi nebezpečné překážce. Podle informací listu New York Times se ukazuje, že íránská strana ztratila kontrolu nad námořními minami, které během konfliktu rozmístila v Hormuzském průlivu. Teherán nyní přiznává, že není schopen tyto výbušniny lokalizovat ani bezpečně odstranit, což přímo ohrožuje plynulost dopravy v jedné z nejdůležitějších námořních cest světa.