Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Situace na Kubě je kritická. Země se potýká s nejhorším hospodářským kolapsem za dlouhá léta, který provází chronický nedostatek vody, elektřiny a plynu. Veřejná doprava je ochromená, nemocnice bojují s nedostatkem vybavení a obyvatelstvo sužují nemoci, především ty přenášené komáry. Experti, jako doktor Eduardo Gamarra, upozorňují, že právě tento rozklad státu vytváří prostor pro vnější zásah, který by mohl utrpení běžných Kubánců ukončit.
Ekonomickou katastrofu ostrova výrazně prohloubilo embargo na ropu, které Trump zavedl v lednu po zajetí venezuelského lídra Nicoláse Madura. Tím odřízl Havanu od jejího hlavního zdroje energie a pohrozil sankcemi každému, kdo by se pokusil ropu na ostrov dodat. Odborníci na Latinskou Ameriku se shodují, že pokud má dojít k intervenci, měla by nastat v řádu měsíců, ideálně ještě před začátkem mistrovství světa ve fotbale.
Donald Trump se nechal slyšet, že má právo udělat s Kubou „cokoli se mu zachce“, a prohlásil, že by pro něj bylo ctí ovládnout tento národ. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na tyto hrozby reagoval slibem „neproniknutelného odporu“. Přesto se zdá, že režim v Havaně je pod obrovským tlakem a hvězdy jsou americké intervenci nakloněny více než v kterémkoli jiném historickém momentu.
V zákulisí se již údajně odehrávají tajná jednání mezi Havanou a Washingtonem. Předmětem diskusí má být takzvané „venezuelské řešení“. Tento plán by předpokládal svržení prezidenta Díaze-Canela, ale zároveň by umožnil přežití širší politické elity, včetně vlivných příbuzných zesnulého Fidela Castra. Elity by tak mohly obětovat prezidenta výměnou za zachování svých výsad a bezpečí.
Trumpova administrativa se však chce vyhnout rozsáhlé a vleklé vojenské kampani, jakou svět viděl v Íránu. Takový scénář by totiž mohl vyvolat masivní migrační vlnu směřující přímo na Floridu, což Washington nechce připustit. Cílem je tedy spíše blesková akce s minimálním krveprolitím, která by Spojeným státům umožnila deklarovat vítězství a prosadit určité změny v režimu, aniž by došlo k jeho úplnému rozvratu.
Samotní Kubánci jsou z režimu stále více rozčarovaní a mnozí z nich americký tlak vítají. Nevěří totiž, že se vláda změní jakýmkoli jiným způsobem. Právě touha obyvatel po lepších materiálních podmínkách a konci korupce by mohla sloužit jako legitimní ospravedlnění pro americký zásah. Mezi lidmi roste naděje, že Trumpův tlak přinese skutečné zlepšení jejich každodenních životů.
Prezident Díaz-Canel si je nebezpečí dobře vědom. V poslední době se na veřejnosti pohybuje s výrazně posílenou ochrankou, která zahrnuje i obrněné transportéry a sanitky. Odborníci naznačují, že má panickou hrůzu z únosu podobného tomu, který postihl Madura. Pokud by se Trump rozhodl k přímému zajetí kubánského lídra, ostrovní armáda by podle analytiků neměla proti americké vojenské síle reálnou šanci na odpor.
Velkou roli v tlaku na Kubu hraje také současný ministr zahraničí Marco Rubio, který je pro kubánsko-americkou komunitu v USA hrdinou. Rubio i více než milion a půl Kubánců žijících na Floridě dlouhodobě volají po ukončení komunistického režimu. Jejich očekávání jsou nyní enormní a Trump je pod tlakem, aby tato očekávání naplnil.
Pokud by došlo k ozbrojenému střetu, na straně Havany by stály elitní jednotky známé jako „Černé vosy“. Tito vojáci prošli sovětským výcvikem a patří k nejlepším v Latinské Americe. Experti však varují, že jakýkoli přímý boj mezi těmito jednotkami a americkou armádou by skončil krveprolitím, ve kterém by kubánská strana nemohla dlouhodobě uspět, zejména když se neočekává, že by Rusko pro Kubu „hnulo prstem“.
Na Kubě se v reakci na hrozby konají pochody mládeže a představitelé režimu spoléhají na vyjednaný odchod. Běžní obyvatelé očekávají, že americký tlak přinese zlepšení jejich materiálních podmínek. Vojenští experti poukazují na odolnost kubánského režimu, který v minulosti přežil mnoho krizí, ale dodávají, že kubánská zpravodajská služba patří k nejlepším v Americe. Režim sází na plánovaný ústup prezidenta a udržení vztahů s ostatními členy vedení.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.