Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Situace na Kubě je kritická. Země se potýká s nejhorším hospodářským kolapsem za dlouhá léta, který provází chronický nedostatek vody, elektřiny a plynu. Veřejná doprava je ochromená, nemocnice bojují s nedostatkem vybavení a obyvatelstvo sužují nemoci, především ty přenášené komáry. Experti, jako doktor Eduardo Gamarra, upozorňují, že právě tento rozklad státu vytváří prostor pro vnější zásah, který by mohl utrpení běžných Kubánců ukončit.
Ekonomickou katastrofu ostrova výrazně prohloubilo embargo na ropu, které Trump zavedl v lednu po zajetí venezuelského lídra Nicoláse Madura. Tím odřízl Havanu od jejího hlavního zdroje energie a pohrozil sankcemi každému, kdo by se pokusil ropu na ostrov dodat. Odborníci na Latinskou Ameriku se shodují, že pokud má dojít k intervenci, měla by nastat v řádu měsíců, ideálně ještě před začátkem mistrovství světa ve fotbale.
Donald Trump se nechal slyšet, že má právo udělat s Kubou „cokoli se mu zachce“, a prohlásil, že by pro něj bylo ctí ovládnout tento národ. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na tyto hrozby reagoval slibem „neproniknutelného odporu“. Přesto se zdá, že režim v Havaně je pod obrovským tlakem a hvězdy jsou americké intervenci nakloněny více než v kterémkoli jiném historickém momentu.
V zákulisí se již údajně odehrávají tajná jednání mezi Havanou a Washingtonem. Předmětem diskusí má být takzvané „venezuelské řešení“. Tento plán by předpokládal svržení prezidenta Díaze-Canela, ale zároveň by umožnil přežití širší politické elity, včetně vlivných příbuzných zesnulého Fidela Castra. Elity by tak mohly obětovat prezidenta výměnou za zachování svých výsad a bezpečí.
Trumpova administrativa se však chce vyhnout rozsáhlé a vleklé vojenské kampani, jakou svět viděl v Íránu. Takový scénář by totiž mohl vyvolat masivní migrační vlnu směřující přímo na Floridu, což Washington nechce připustit. Cílem je tedy spíše blesková akce s minimálním krveprolitím, která by Spojeným státům umožnila deklarovat vítězství a prosadit určité změny v režimu, aniž by došlo k jeho úplnému rozvratu.
Samotní Kubánci jsou z režimu stále více rozčarovaní a mnozí z nich americký tlak vítají. Nevěří totiž, že se vláda změní jakýmkoli jiným způsobem. Právě touha obyvatel po lepších materiálních podmínkách a konci korupce by mohla sloužit jako legitimní ospravedlnění pro americký zásah. Mezi lidmi roste naděje, že Trumpův tlak přinese skutečné zlepšení jejich každodenních životů.
Prezident Díaz-Canel si je nebezpečí dobře vědom. V poslední době se na veřejnosti pohybuje s výrazně posílenou ochrankou, která zahrnuje i obrněné transportéry a sanitky. Odborníci naznačují, že má panickou hrůzu z únosu podobného tomu, který postihl Madura. Pokud by se Trump rozhodl k přímému zajetí kubánského lídra, ostrovní armáda by podle analytiků neměla proti americké vojenské síle reálnou šanci na odpor.
Velkou roli v tlaku na Kubu hraje také současný ministr zahraničí Marco Rubio, který je pro kubánsko-americkou komunitu v USA hrdinou. Rubio i více než milion a půl Kubánců žijících na Floridě dlouhodobě volají po ukončení komunistického režimu. Jejich očekávání jsou nyní enormní a Trump je pod tlakem, aby tato očekávání naplnil.
Pokud by došlo k ozbrojenému střetu, na straně Havany by stály elitní jednotky známé jako „Černé vosy“. Tito vojáci prošli sovětským výcvikem a patří k nejlepším v Latinské Americe. Experti však varují, že jakýkoli přímý boj mezi těmito jednotkami a americkou armádou by skončil krveprolitím, ve kterém by kubánská strana nemohla dlouhodobě uspět, zejména když se neočekává, že by Rusko pro Kubu „hnulo prstem“.
Na Kubě se v reakci na hrozby konají pochody mládeže a představitelé režimu spoléhají na vyjednaný odchod. Běžní obyvatelé očekávají, že americký tlak přinese zlepšení jejich materiálních podmínek. Vojenští experti poukazují na odolnost kubánského režimu, který v minulosti přežil mnoho krizí, ale dodávají, že kubánská zpravodajská služba patří k nejlepším v Americe. Režim sází na plánovaný ústup prezidenta a udržení vztahů s ostatními členy vedení.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.