Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Situace na Kubě je kritická. Země se potýká s nejhorším hospodářským kolapsem za dlouhá léta, který provází chronický nedostatek vody, elektřiny a plynu. Veřejná doprava je ochromená, nemocnice bojují s nedostatkem vybavení a obyvatelstvo sužují nemoci, především ty přenášené komáry. Experti, jako doktor Eduardo Gamarra, upozorňují, že právě tento rozklad státu vytváří prostor pro vnější zásah, který by mohl utrpení běžných Kubánců ukončit.
Ekonomickou katastrofu ostrova výrazně prohloubilo embargo na ropu, které Trump zavedl v lednu po zajetí venezuelského lídra Nicoláse Madura. Tím odřízl Havanu od jejího hlavního zdroje energie a pohrozil sankcemi každému, kdo by se pokusil ropu na ostrov dodat. Odborníci na Latinskou Ameriku se shodují, že pokud má dojít k intervenci, měla by nastat v řádu měsíců, ideálně ještě před začátkem mistrovství světa ve fotbale.
Donald Trump se nechal slyšet, že má právo udělat s Kubou „cokoli se mu zachce“, a prohlásil, že by pro něj bylo ctí ovládnout tento národ. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na tyto hrozby reagoval slibem „neproniknutelného odporu“. Přesto se zdá, že režim v Havaně je pod obrovským tlakem a hvězdy jsou americké intervenci nakloněny více než v kterémkoli jiném historickém momentu.
V zákulisí se již údajně odehrávají tajná jednání mezi Havanou a Washingtonem. Předmětem diskusí má být takzvané „venezuelské řešení“. Tento plán by předpokládal svržení prezidenta Díaze-Canela, ale zároveň by umožnil přežití širší politické elity, včetně vlivných příbuzných zesnulého Fidela Castra. Elity by tak mohly obětovat prezidenta výměnou za zachování svých výsad a bezpečí.
Trumpova administrativa se však chce vyhnout rozsáhlé a vleklé vojenské kampani, jakou svět viděl v Íránu. Takový scénář by totiž mohl vyvolat masivní migrační vlnu směřující přímo na Floridu, což Washington nechce připustit. Cílem je tedy spíše blesková akce s minimálním krveprolitím, která by Spojeným státům umožnila deklarovat vítězství a prosadit určité změny v režimu, aniž by došlo k jeho úplnému rozvratu.
Samotní Kubánci jsou z režimu stále více rozčarovaní a mnozí z nich americký tlak vítají. Nevěří totiž, že se vláda změní jakýmkoli jiným způsobem. Právě touha obyvatel po lepších materiálních podmínkách a konci korupce by mohla sloužit jako legitimní ospravedlnění pro americký zásah. Mezi lidmi roste naděje, že Trumpův tlak přinese skutečné zlepšení jejich každodenních životů.
Prezident Díaz-Canel si je nebezpečí dobře vědom. V poslední době se na veřejnosti pohybuje s výrazně posílenou ochrankou, která zahrnuje i obrněné transportéry a sanitky. Odborníci naznačují, že má panickou hrůzu z únosu podobného tomu, který postihl Madura. Pokud by se Trump rozhodl k přímému zajetí kubánského lídra, ostrovní armáda by podle analytiků neměla proti americké vojenské síle reálnou šanci na odpor.
Velkou roli v tlaku na Kubu hraje také současný ministr zahraničí Marco Rubio, který je pro kubánsko-americkou komunitu v USA hrdinou. Rubio i více než milion a půl Kubánců žijících na Floridě dlouhodobě volají po ukončení komunistického režimu. Jejich očekávání jsou nyní enormní a Trump je pod tlakem, aby tato očekávání naplnil.
Pokud by došlo k ozbrojenému střetu, na straně Havany by stály elitní jednotky známé jako „Černé vosy“. Tito vojáci prošli sovětským výcvikem a patří k nejlepším v Latinské Americe. Experti však varují, že jakýkoli přímý boj mezi těmito jednotkami a americkou armádou by skončil krveprolitím, ve kterém by kubánská strana nemohla dlouhodobě uspět, zejména když se neočekává, že by Rusko pro Kubu „hnulo prstem“.
Na Kubě se v reakci na hrozby konají pochody mládeže a představitelé režimu spoléhají na vyjednaný odchod. Běžní obyvatelé očekávají, že americký tlak přinese zlepšení jejich materiálních podmínek. Vojenští experti poukazují na odolnost kubánského režimu, který v minulosti přežil mnoho krizí, ale dodávají, že kubánská zpravodajská služba patří k nejlepším v Americe. Režim sází na plánovaný ústup prezidenta a udržení vztahů s ostatními členy vedení.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.
Americký prezident Donald Trump chce, aby se jeho golfový klub ve West Palm Beach na Floridě stal prezidentskou rezidencí. Informovala o tom americká zpravodajská stanice NBC News. Klubové golfové hřiště by se zároveň mělo stát oficiálním prezidentským hřištěm.
V Česku ještě tento týden panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Prezident Petr Pavel přiznal svou chybu, když se v pátek odpoledne nakonec vrátil do Česka, aby se zúčastnil komunálních voleb. Následně se opět vydal na dovolenou do Maroka. Celá dnešní odyssea hlavy státu vyvolává mnoho otázek. Na některé už známe odpovědi.
Vývoj hypotečních sazeb v Česku a Chorvatsku letos zpochybňuje rozšířenou představu, že za zdražováním českých hypoték stojí především růst výnosů tuzemských státních dluhopisů, způsobený údajným zhoršováním českých veřejných financí. Podle údajů Evropské centrální banky totiž v Chorvatsku hypotéky letos zlevňují, zatímco v Česku zdražují. Přitom výnosy desetiletých chorvatských státních dluhopisů rostou podle dat agentury Bloomberg výrazně rychleji než výnosy srovnatelných českých dluhopisů.
Přestože byl klíčový Hormuzský průliv po předchozím zablokování opět zprůchodněn pro námořní dopravu, ceny benzínu a motorové nafty po celém světě zůstávají na rekordních hodnotách. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech dosahuje 4,36 dolaru za galon, což představuje historické maximum pro toto roční období, a nafta se pohybuje těsně pod svými dřívějšími rekordy. Původní výpadek v dodávkách ropy způsobený konfliktem s Íránem se tak proměnil v rozsáhlejší energetickou krizi. Ta v současnosti tvrdě dopadá na řidiče, autodopravce i zemědělce v globálním měřítku.
Turecký ministr pro životní prostředí a nastávající předseda klimatického summitu COP31 Murat Kurum vyzval bohaté státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více prostředků než na svou obranu. Na přípravné konferenci v souostroví Fidži zdůraznil, že změna klimatu představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro celý svět. Setkání zástupců přibližně devíti desítek zemí v pacifickém regionu předchází hlavnímu globálnímu klimasummitu, který se uskuteční v listopadu v turecké Antalyi.