Válka, kterou Izrael vede v Gaze, vytvořila „propast způsobenou lidskou činností“ a rekonstrukce území si pravděpodobně vyžádá více než 70 miliard dolarů (asi 53 miliard liber) rozložených do několika desetiletí. Tato zpráva pochází od Organizace spojených národů. Konkrétně její agentura pro obchod a rozvoj (Unctad) ve své zprávě uvádí, že izraelské vojenské operace „výrazně narušily každý pilíř přežití“ a že celá populace čítající 2,3 milionu lidí čelí „extrémní, vícerozměrné chudobě“.
Zpráva dále uvádí, že ekonomika Gazy se v průběhu let 2023 až 2024 smrštila o 87 procent. V důsledku toho hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele dosáhl pouhých 161 dolarů, což jej řadí mezi nejnižší na světě. Dokument zároveň zjistil, že „násilí, zrychlená expanze osad a omezení mobility pracovníků“ „zdecimovaly ekonomiku“ i na Západním břehu.
Zjištění zdůrazňují, že prudce klesající příjmy a zadržování fiskálních převodů izraelskou vládou vážně omezily schopnost palestinské vlády udržovat základní veřejné služby a investovat do obnovy. Toto se děje v kritickém čase, kdy je zapotřebí obrovských výdajů na obnovu zničené infrastruktury a řešení zhoršujících se environmentálních a socioekonomických krizí. Podle zprávy nejprudší zaznamenaný ekonomický pokles zničil desetiletí pokroku jak na Západním břehu, tak v Gaze.
„Do konce roku 2024 se palestinský HDP propadl zpět na úroveň roku 2010, zatímco HDP na obyvatele se vrátil na úroveň z roku 2003, čímž bylo smazáno 22 let rozvojového pokroku za méně než dva roky,“ uvádí se ve zprávě. Dokument zdůrazňuje, že i za předpokladu značné pomoci by obnova na úrovně HDP před říjnem 2023 mohla trvat celá desetiletí.
V říjnu vstoupilo v platnost příměří zprostředkované Spojenými státy mezi Izraelem a Hamásem po dvou letech nepřátelských akcí. Ačkoli je křehké, stále platí. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze v pondělí uvedlo, že od začátku příměří bylo izraelskou palbou zabito nejméně 342 Palestinců. Izrael tvrdí, že za stejné období byli zabiti tři jeho vojáci palbou militantů.
Hamás a Islámský džihád, menší spojenecká militantní frakce, v úterý oznámily, že se připravují na předání ostatků dalšího izraelského rukojmí v souladu s podmínkami dohody o příměří. Mluvčí Islámského džihádu uvedl, že tělo rukojmí bylo nalezeno v pondělí během pátracích operací v centrální Gaze. Izrael prohlásil, že zpoždění při předání ostatků představuje porušení příměří.
Panuje malá jasnost ohledně toho, jak budou splněny okamžitější požadavky 20bodového plánu Donalda Trumpa pro Gazu, natož dlouhodobější otázky rekonstrukce. Dvouletá válka v Gaze byla spuštěna, když militanti vedení Hamásem 7. října 2023 zabili přibližně 1 200 lidí, většinou civilistů, a unesli 251 osob během překvapivého vpádu do Izraele. Při následné izraelské ofenzívě a útocích od uzavření příměří bylo zabito více než 69 000 Palestinců, většinou civilistů. Těla tisíců dalších zůstávají pod troskami.
Podmínky v Gaze, která byla od příměří fakticky rozdělena, s izraelskými vojenskými silami kontrolujícími něco málo přes polovinu území, jsou extrémně náročné. Světový potravinový program (WFP) ve své nejnovější aktualizaci uvedl, že většina domácností v Gaze si nemůže dovolit základní potraviny. Ceny v posledních týdnech sice prudce klesly, ale množství denně konzumovaných potravin je stále hluboko pod úrovní před válkou.
Podle WFP dominují stravě obiloviny, luštěniny a mírné množství mléčných výrobků a oleje, s velmi omezeným množstvím masa, zeleniny a ovoce. Nedostatek je i plynu na vaření, což nutí mnohé rodiny spoléhat se na spalování vyřazeného plastu nebo jiných alternativních paliv pro přípravu jídla. Od začátku příměří Hamás propustil všech 20 živých rukojmí, které držel, a vrátil ostatky všech kromě tří z 25 mrtvých rukojmí. Na oplátku Izrael propustil téměř 2 000 vězňů a vrátil těla stovek mrtvých Palestinců.
Rada bezpečnosti OSN minulý týden formálně podpořila Trumpův plán, který požaduje prozatímní technokratickou palestinskou vládu v Gaze. Tato vláda má být pod dohledem mezinárodní „rady míru“ a podpořena mezinárodními bezpečnostními silami.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.