Válka, kterou Izrael vede v Gaze, vytvořila „propast způsobenou lidskou činností“ a rekonstrukce území si pravděpodobně vyžádá více než 70 miliard dolarů (asi 53 miliard liber) rozložených do několika desetiletí. Tato zpráva pochází od Organizace spojených národů. Konkrétně její agentura pro obchod a rozvoj (Unctad) ve své zprávě uvádí, že izraelské vojenské operace „výrazně narušily každý pilíř přežití“ a že celá populace čítající 2,3 milionu lidí čelí „extrémní, vícerozměrné chudobě“.
Zpráva dále uvádí, že ekonomika Gazy se v průběhu let 2023 až 2024 smrštila o 87 procent. V důsledku toho hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele dosáhl pouhých 161 dolarů, což jej řadí mezi nejnižší na světě. Dokument zároveň zjistil, že „násilí, zrychlená expanze osad a omezení mobility pracovníků“ „zdecimovaly ekonomiku“ i na Západním břehu.
Zjištění zdůrazňují, že prudce klesající příjmy a zadržování fiskálních převodů izraelskou vládou vážně omezily schopnost palestinské vlády udržovat základní veřejné služby a investovat do obnovy. Toto se děje v kritickém čase, kdy je zapotřebí obrovských výdajů na obnovu zničené infrastruktury a řešení zhoršujících se environmentálních a socioekonomických krizí. Podle zprávy nejprudší zaznamenaný ekonomický pokles zničil desetiletí pokroku jak na Západním břehu, tak v Gaze.
„Do konce roku 2024 se palestinský HDP propadl zpět na úroveň roku 2010, zatímco HDP na obyvatele se vrátil na úroveň z roku 2003, čímž bylo smazáno 22 let rozvojového pokroku za méně než dva roky,“ uvádí se ve zprávě. Dokument zdůrazňuje, že i za předpokladu značné pomoci by obnova na úrovně HDP před říjnem 2023 mohla trvat celá desetiletí.
V říjnu vstoupilo v platnost příměří zprostředkované Spojenými státy mezi Izraelem a Hamásem po dvou letech nepřátelských akcí. Ačkoli je křehké, stále platí. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze v pondělí uvedlo, že od začátku příměří bylo izraelskou palbou zabito nejméně 342 Palestinců. Izrael tvrdí, že za stejné období byli zabiti tři jeho vojáci palbou militantů.
Hamás a Islámský džihád, menší spojenecká militantní frakce, v úterý oznámily, že se připravují na předání ostatků dalšího izraelského rukojmí v souladu s podmínkami dohody o příměří. Mluvčí Islámského džihádu uvedl, že tělo rukojmí bylo nalezeno v pondělí během pátracích operací v centrální Gaze. Izrael prohlásil, že zpoždění při předání ostatků představuje porušení příměří.
Panuje malá jasnost ohledně toho, jak budou splněny okamžitější požadavky 20bodového plánu Donalda Trumpa pro Gazu, natož dlouhodobější otázky rekonstrukce. Dvouletá válka v Gaze byla spuštěna, když militanti vedení Hamásem 7. října 2023 zabili přibližně 1 200 lidí, většinou civilistů, a unesli 251 osob během překvapivého vpádu do Izraele. Při následné izraelské ofenzívě a útocích od uzavření příměří bylo zabito více než 69 000 Palestinců, většinou civilistů. Těla tisíců dalších zůstávají pod troskami.
Podmínky v Gaze, která byla od příměří fakticky rozdělena, s izraelskými vojenskými silami kontrolujícími něco málo přes polovinu území, jsou extrémně náročné. Světový potravinový program (WFP) ve své nejnovější aktualizaci uvedl, že většina domácností v Gaze si nemůže dovolit základní potraviny. Ceny v posledních týdnech sice prudce klesly, ale množství denně konzumovaných potravin je stále hluboko pod úrovní před válkou.
Podle WFP dominují stravě obiloviny, luštěniny a mírné množství mléčných výrobků a oleje, s velmi omezeným množstvím masa, zeleniny a ovoce. Nedostatek je i plynu na vaření, což nutí mnohé rodiny spoléhat se na spalování vyřazeného plastu nebo jiných alternativních paliv pro přípravu jídla. Od začátku příměří Hamás propustil všech 20 živých rukojmí, které držel, a vrátil ostatky všech kromě tří z 25 mrtvých rukojmí. Na oplátku Izrael propustil téměř 2 000 vězňů a vrátil těla stovek mrtvých Palestinců.
Rada bezpečnosti OSN minulý týden formálně podpořila Trumpův plán, který požaduje prozatímní technokratickou palestinskou vládu v Gaze. Tato vláda má být pod dohledem mezinárodní „rady míru“ a podpořena mezinárodními bezpečnostními silami.
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.
V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou.
Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.
Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.
Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.
Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.
Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.
Severní pobřeží Mexického zálivu se intenzivně připravuje na úder sílícího hurikánu Isaias, který nabral na síle nad neobvykle teplými vodami oceánu. Hurikán dosáhl druhé kategorie s rychlostí větru dosahující v přetrvalých nárazech přes sto šedesát kilometrů za hodinu. Podle meteorologů z Národního centra pro hurikány existuje vysoká pravděpodobnost, že před vstoupením na pevninu přechodně dosáhne síly třetí kategorie. Úřady již vyhlásily v několika amerických státech stav nouze a nařídily povinnou evakuaci nejvíce ohrožených pobřežních oblastí.
Navzdory vlně právních sporů, nelichotivým titulkům v médiích a nízké popularitě svého zakladatele Marka Zuckerberga prožívá technologický gigant Meta jedno z nejúspěšnějších období. Zatímco se společnost potýká s obviněními z negativního dopadu svých sociálních sítí na duševní zdraví dětí a mládeže, její tržní hodnota dosahuje dvou bilionů dolarů. Růst počtu uživatelů i finančních výsledků ukazuje, že komerční síla firmy zůstává do značné míry imunní vůči reputačním šrámům.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.