Válka, kterou Izrael vede v Gaze, vytvořila „propast způsobenou lidskou činností“ a rekonstrukce území si pravděpodobně vyžádá více než 70 miliard dolarů (asi 53 miliard liber) rozložených do několika desetiletí. Tato zpráva pochází od Organizace spojených národů. Konkrétně její agentura pro obchod a rozvoj (Unctad) ve své zprávě uvádí, že izraelské vojenské operace „výrazně narušily každý pilíř přežití“ a že celá populace čítající 2,3 milionu lidí čelí „extrémní, vícerozměrné chudobě“.
Zpráva dále uvádí, že ekonomika Gazy se v průběhu let 2023 až 2024 smrštila o 87 procent. V důsledku toho hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele dosáhl pouhých 161 dolarů, což jej řadí mezi nejnižší na světě. Dokument zároveň zjistil, že „násilí, zrychlená expanze osad a omezení mobility pracovníků“ „zdecimovaly ekonomiku“ i na Západním břehu.
Zjištění zdůrazňují, že prudce klesající příjmy a zadržování fiskálních převodů izraelskou vládou vážně omezily schopnost palestinské vlády udržovat základní veřejné služby a investovat do obnovy. Toto se děje v kritickém čase, kdy je zapotřebí obrovských výdajů na obnovu zničené infrastruktury a řešení zhoršujících se environmentálních a socioekonomických krizí. Podle zprávy nejprudší zaznamenaný ekonomický pokles zničil desetiletí pokroku jak na Západním břehu, tak v Gaze.
„Do konce roku 2024 se palestinský HDP propadl zpět na úroveň roku 2010, zatímco HDP na obyvatele se vrátil na úroveň z roku 2003, čímž bylo smazáno 22 let rozvojového pokroku za méně než dva roky,“ uvádí se ve zprávě. Dokument zdůrazňuje, že i za předpokladu značné pomoci by obnova na úrovně HDP před říjnem 2023 mohla trvat celá desetiletí.
V říjnu vstoupilo v platnost příměří zprostředkované Spojenými státy mezi Izraelem a Hamásem po dvou letech nepřátelských akcí. Ačkoli je křehké, stále platí. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze v pondělí uvedlo, že od začátku příměří bylo izraelskou palbou zabito nejméně 342 Palestinců. Izrael tvrdí, že za stejné období byli zabiti tři jeho vojáci palbou militantů.
Hamás a Islámský džihád, menší spojenecká militantní frakce, v úterý oznámily, že se připravují na předání ostatků dalšího izraelského rukojmí v souladu s podmínkami dohody o příměří. Mluvčí Islámského džihádu uvedl, že tělo rukojmí bylo nalezeno v pondělí během pátracích operací v centrální Gaze. Izrael prohlásil, že zpoždění při předání ostatků představuje porušení příměří.
Panuje malá jasnost ohledně toho, jak budou splněny okamžitější požadavky 20bodového plánu Donalda Trumpa pro Gazu, natož dlouhodobější otázky rekonstrukce. Dvouletá válka v Gaze byla spuštěna, když militanti vedení Hamásem 7. října 2023 zabili přibližně 1 200 lidí, většinou civilistů, a unesli 251 osob během překvapivého vpádu do Izraele. Při následné izraelské ofenzívě a útocích od uzavření příměří bylo zabito více než 69 000 Palestinců, většinou civilistů. Těla tisíců dalších zůstávají pod troskami.
Podmínky v Gaze, která byla od příměří fakticky rozdělena, s izraelskými vojenskými silami kontrolujícími něco málo přes polovinu území, jsou extrémně náročné. Světový potravinový program (WFP) ve své nejnovější aktualizaci uvedl, že většina domácností v Gaze si nemůže dovolit základní potraviny. Ceny v posledních týdnech sice prudce klesly, ale množství denně konzumovaných potravin je stále hluboko pod úrovní před válkou.
Podle WFP dominují stravě obiloviny, luštěniny a mírné množství mléčných výrobků a oleje, s velmi omezeným množstvím masa, zeleniny a ovoce. Nedostatek je i plynu na vaření, což nutí mnohé rodiny spoléhat se na spalování vyřazeného plastu nebo jiných alternativních paliv pro přípravu jídla. Od začátku příměří Hamás propustil všech 20 živých rukojmí, které držel, a vrátil ostatky všech kromě tří z 25 mrtvých rukojmí. Na oplátku Izrael propustil téměř 2 000 vězňů a vrátil těla stovek mrtvých Palestinců.
Rada bezpečnosti OSN minulý týden formálně podpořila Trumpův plán, který požaduje prozatímní technokratickou palestinskou vládu v Gaze. Tato vláda má být pod dohledem mezinárodní „rady míru“ a podpořena mezinárodními bezpečnostními silami.
Pákistánský Islámábád se stal dějištěm zásadního diplomatického zlomu. V tamní přísně střežené „červené zóně“ byla pod dohledem mezinárodních médií zahájena vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv spolu zástupci obou mocností zatím nehovoří přímo, ale využívají pákistánské prostředníky, samotné zahájení rozhovorů je vnímáno jako historický krok, který dává světu naději na zmírnění dlouhodobého napětí.
Ukrajina věří, že válečné zdroje Vladimira Putina se vyčerpávají, zatímco Rusko poprvé otevřeně naznačilo, že mírová dohoda je „na obzoru“. Tyto zprávy přicházejí v momentě, kdy mezi oběma stranami začalo napjaté 32hodinové příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Klid zbraní má trvat od odpoledne 11. dubna do konce dne 12. dubna 2026.
Pákistán se v posledních měsících nečekaně stal klíčovým hráčem na poli globální diplomacie. Poté, co svět sledoval eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem, oznámil pákistánský premiér Šehbáz Šaríf 7. dubna 2026 průlomovou zprávu: obě strany dosáhly dohody o příměří. Tento diplomatický úspěch není náhodou, ale výsledkem promyšlené strategie Islámábádu, který dokázal využít svou geografickou polohu i specifické vazby na oba aktéry.
Lék, který se běžně používá k léčbě vzácného Cushingova syndromu, by mohl znamenat zásadní průlom v péči o pacientky s agresivní formou rakoviny vaječníků. Klinická studie publikovaná v prestižním časopise Lancet ukázala, že přípravek s názvem relacorilant dokáže významně prodloužit život ženám trpícím typem onemocnění, které je odolné vůči standardní chemoterapii.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.