Válka, kterou Izrael vede v Gaze, vytvořila „propast způsobenou lidskou činností“ a rekonstrukce území si pravděpodobně vyžádá více než 70 miliard dolarů (asi 53 miliard liber) rozložených do několika desetiletí. Tato zpráva pochází od Organizace spojených národů. Konkrétně její agentura pro obchod a rozvoj (Unctad) ve své zprávě uvádí, že izraelské vojenské operace „výrazně narušily každý pilíř přežití“ a že celá populace čítající 2,3 milionu lidí čelí „extrémní, vícerozměrné chudobě“.
Zpráva dále uvádí, že ekonomika Gazy se v průběhu let 2023 až 2024 smrštila o 87 procent. V důsledku toho hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele dosáhl pouhých 161 dolarů, což jej řadí mezi nejnižší na světě. Dokument zároveň zjistil, že „násilí, zrychlená expanze osad a omezení mobility pracovníků“ „zdecimovaly ekonomiku“ i na Západním břehu.
Zjištění zdůrazňují, že prudce klesající příjmy a zadržování fiskálních převodů izraelskou vládou vážně omezily schopnost palestinské vlády udržovat základní veřejné služby a investovat do obnovy. Toto se děje v kritickém čase, kdy je zapotřebí obrovských výdajů na obnovu zničené infrastruktury a řešení zhoršujících se environmentálních a socioekonomických krizí. Podle zprávy nejprudší zaznamenaný ekonomický pokles zničil desetiletí pokroku jak na Západním břehu, tak v Gaze.
„Do konce roku 2024 se palestinský HDP propadl zpět na úroveň roku 2010, zatímco HDP na obyvatele se vrátil na úroveň z roku 2003, čímž bylo smazáno 22 let rozvojového pokroku za méně než dva roky,“ uvádí se ve zprávě. Dokument zdůrazňuje, že i za předpokladu značné pomoci by obnova na úrovně HDP před říjnem 2023 mohla trvat celá desetiletí.
V říjnu vstoupilo v platnost příměří zprostředkované Spojenými státy mezi Izraelem a Hamásem po dvou letech nepřátelských akcí. Ačkoli je křehké, stále platí. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze v pondělí uvedlo, že od začátku příměří bylo izraelskou palbou zabito nejméně 342 Palestinců. Izrael tvrdí, že za stejné období byli zabiti tři jeho vojáci palbou militantů.
Hamás a Islámský džihád, menší spojenecká militantní frakce, v úterý oznámily, že se připravují na předání ostatků dalšího izraelského rukojmí v souladu s podmínkami dohody o příměří. Mluvčí Islámského džihádu uvedl, že tělo rukojmí bylo nalezeno v pondělí během pátracích operací v centrální Gaze. Izrael prohlásil, že zpoždění při předání ostatků představuje porušení příměří.
Panuje malá jasnost ohledně toho, jak budou splněny okamžitější požadavky 20bodového plánu Donalda Trumpa pro Gazu, natož dlouhodobější otázky rekonstrukce. Dvouletá válka v Gaze byla spuštěna, když militanti vedení Hamásem 7. října 2023 zabili přibližně 1 200 lidí, většinou civilistů, a unesli 251 osob během překvapivého vpádu do Izraele. Při následné izraelské ofenzívě a útocích od uzavření příměří bylo zabito více než 69 000 Palestinců, většinou civilistů. Těla tisíců dalších zůstávají pod troskami.
Podmínky v Gaze, která byla od příměří fakticky rozdělena, s izraelskými vojenskými silami kontrolujícími něco málo přes polovinu území, jsou extrémně náročné. Světový potravinový program (WFP) ve své nejnovější aktualizaci uvedl, že většina domácností v Gaze si nemůže dovolit základní potraviny. Ceny v posledních týdnech sice prudce klesly, ale množství denně konzumovaných potravin je stále hluboko pod úrovní před válkou.
Podle WFP dominují stravě obiloviny, luštěniny a mírné množství mléčných výrobků a oleje, s velmi omezeným množstvím masa, zeleniny a ovoce. Nedostatek je i plynu na vaření, což nutí mnohé rodiny spoléhat se na spalování vyřazeného plastu nebo jiných alternativních paliv pro přípravu jídla. Od začátku příměří Hamás propustil všech 20 živých rukojmí, které držel, a vrátil ostatky všech kromě tří z 25 mrtvých rukojmí. Na oplátku Izrael propustil téměř 2 000 vězňů a vrátil těla stovek mrtvých Palestinců.
Rada bezpečnosti OSN minulý týden formálně podpořila Trumpův plán, který požaduje prozatímní technokratickou palestinskou vládu v Gaze. Tato vláda má být pod dohledem mezinárodní „rady míru“ a podpořena mezinárodními bezpečnostními silami.
Do Česka již během uplynulého víkendu dorazilo tropické počasí, které si užijeme i v tomto týdnu. O to méně ale bude deště, problémy se suchem se mají prohlubovat. Meteorologové poukazují na souvislost s klimatickou změnou.
Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.