Válka, kterou Izrael vede v Gaze, vytvořila „propast způsobenou lidskou činností“ a rekonstrukce území si pravděpodobně vyžádá více než 70 miliard dolarů (asi 53 miliard liber) rozložených do několika desetiletí. Tato zpráva pochází od Organizace spojených národů. Konkrétně její agentura pro obchod a rozvoj (Unctad) ve své zprávě uvádí, že izraelské vojenské operace „výrazně narušily každý pilíř přežití“ a že celá populace čítající 2,3 milionu lidí čelí „extrémní, vícerozměrné chudobě“.
Zpráva dále uvádí, že ekonomika Gazy se v průběhu let 2023 až 2024 smrštila o 87 procent. V důsledku toho hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele dosáhl pouhých 161 dolarů, což jej řadí mezi nejnižší na světě. Dokument zároveň zjistil, že „násilí, zrychlená expanze osad a omezení mobility pracovníků“ „zdecimovaly ekonomiku“ i na Západním břehu.
Zjištění zdůrazňují, že prudce klesající příjmy a zadržování fiskálních převodů izraelskou vládou vážně omezily schopnost palestinské vlády udržovat základní veřejné služby a investovat do obnovy. Toto se děje v kritickém čase, kdy je zapotřebí obrovských výdajů na obnovu zničené infrastruktury a řešení zhoršujících se environmentálních a socioekonomických krizí. Podle zprávy nejprudší zaznamenaný ekonomický pokles zničil desetiletí pokroku jak na Západním břehu, tak v Gaze.
„Do konce roku 2024 se palestinský HDP propadl zpět na úroveň roku 2010, zatímco HDP na obyvatele se vrátil na úroveň z roku 2003, čímž bylo smazáno 22 let rozvojového pokroku za méně než dva roky,“ uvádí se ve zprávě. Dokument zdůrazňuje, že i za předpokladu značné pomoci by obnova na úrovně HDP před říjnem 2023 mohla trvat celá desetiletí.
V říjnu vstoupilo v platnost příměří zprostředkované Spojenými státy mezi Izraelem a Hamásem po dvou letech nepřátelských akcí. Ačkoli je křehké, stále platí. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze v pondělí uvedlo, že od začátku příměří bylo izraelskou palbou zabito nejméně 342 Palestinců. Izrael tvrdí, že za stejné období byli zabiti tři jeho vojáci palbou militantů.
Hamás a Islámský džihád, menší spojenecká militantní frakce, v úterý oznámily, že se připravují na předání ostatků dalšího izraelského rukojmí v souladu s podmínkami dohody o příměří. Mluvčí Islámského džihádu uvedl, že tělo rukojmí bylo nalezeno v pondělí během pátracích operací v centrální Gaze. Izrael prohlásil, že zpoždění při předání ostatků představuje porušení příměří.
Panuje malá jasnost ohledně toho, jak budou splněny okamžitější požadavky 20bodového plánu Donalda Trumpa pro Gazu, natož dlouhodobější otázky rekonstrukce. Dvouletá válka v Gaze byla spuštěna, když militanti vedení Hamásem 7. října 2023 zabili přibližně 1 200 lidí, většinou civilistů, a unesli 251 osob během překvapivého vpádu do Izraele. Při následné izraelské ofenzívě a útocích od uzavření příměří bylo zabito více než 69 000 Palestinců, většinou civilistů. Těla tisíců dalších zůstávají pod troskami.
Podmínky v Gaze, která byla od příměří fakticky rozdělena, s izraelskými vojenskými silami kontrolujícími něco málo přes polovinu území, jsou extrémně náročné. Světový potravinový program (WFP) ve své nejnovější aktualizaci uvedl, že většina domácností v Gaze si nemůže dovolit základní potraviny. Ceny v posledních týdnech sice prudce klesly, ale množství denně konzumovaných potravin je stále hluboko pod úrovní před válkou.
Podle WFP dominují stravě obiloviny, luštěniny a mírné množství mléčných výrobků a oleje, s velmi omezeným množstvím masa, zeleniny a ovoce. Nedostatek je i plynu na vaření, což nutí mnohé rodiny spoléhat se na spalování vyřazeného plastu nebo jiných alternativních paliv pro přípravu jídla. Od začátku příměří Hamás propustil všech 20 živých rukojmí, které držel, a vrátil ostatky všech kromě tří z 25 mrtvých rukojmí. Na oplátku Izrael propustil téměř 2 000 vězňů a vrátil těla stovek mrtvých Palestinců.
Rada bezpečnosti OSN minulý týden formálně podpořila Trumpův plán, který požaduje prozatímní technokratickou palestinskou vládu v Gaze. Tato vláda má být pod dohledem mezinárodní „rady míru“ a podpořena mezinárodními bezpečnostními silami.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.