Členská země NATO, Rumunsko, byla nucena vyslat do vzduchu dvě stíhačky F-16 po další noční vlně útoků, které Rusko podniklo na Ukrajinu. Rumunské stíhací letouny vzlétly v noci z 21. na 22. listopadu 2025 z 86. letecké základny a byly aktivní po dobu dvou hodin, aby monitorovaly vzdušnou situaci na hranici s Ukrajinou v reakci na ruské útoky drony na Oděsu.
Podle prohlášení rumunského Ministerstva obrany byla letadla nasazena k monitorování situace v kontextu útoků prováděných Ruskou federací poblíž říční hranice s Rumunskem. Kolem 1:30 ráno v sobotu byl v regionu Tulcea na jihovýchodě Rumunska, které sdílí hranici s Ukrajinou, vydán letecký poplach.
Ačkoli nebylo zjištěno, že by jakékoli drony pronikly do rumunského vzdušného prostoru, letouny se po přibližně dvou hodinách vrátily na základnu v Borcea. Ministerstvo dodalo, že jsou v neustálém kontaktu se spojenci, sdílejí operační informace v reálném čase a jednají rozhodně, aby zaručili bezpečnost Rumunska a východního křídla NATO.
K tomuto nasazení stíhaček dochází v době zvýšeného napětí, jelikož jen před třemi dny ruský dron pronikl osm kilometrů do rumunského území během nočního útoku na Ukrajinu. Rusko v posledních dnech zintenzivnilo své útoky na jižní a východní oblasti svého souseda. Například 22. listopadu údajně vypustilo jednu balistickou raketu Iskander-M a 104 dronů, z nichž protivzdušná obrana sestřelila 89.
Ruské drony zasáhly také hraniční přechod Orlivka na ukrajinsko-rumunské hranici, což vedlo k jeho uzavření. Rumunské úřady v reakci vyzvaly veřejnost, aby využívala nejbližší alternativní hraniční přechody. I polské stíhačky byly nasazeny do vzduchu 19. listopadu po pokračujícím ruském bombardování východní Ukrajiny v blízkosti polských hranic.
Tyto útoky přicházejí navzdory projednávanému mírovému plánu, který vznikl po schůzce mezi USA a Ruskem. 28bodový plán údajně staví Ukrajinu do nemožné pozice, kdy si musí vybrat mezi „ztrátou důstojnosti nebo ztrátou klíčového partnera“ v podobě USA. Mezi podmínkami plánu je i předání území, které není aktuálně okupováno, a ponechání si velkého množství ukrajinského území, které je pod okupací, včetně Krymu, Doněcku a Luhansku.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).