Členská země NATO, Rumunsko, byla nucena vyslat do vzduchu dvě stíhačky F-16 po další noční vlně útoků, které Rusko podniklo na Ukrajinu. Rumunské stíhací letouny vzlétly v noci z 21. na 22. listopadu 2025 z 86. letecké základny a byly aktivní po dobu dvou hodin, aby monitorovaly vzdušnou situaci na hranici s Ukrajinou v reakci na ruské útoky drony na Oděsu.
Podle prohlášení rumunského Ministerstva obrany byla letadla nasazena k monitorování situace v kontextu útoků prováděných Ruskou federací poblíž říční hranice s Rumunskem. Kolem 1:30 ráno v sobotu byl v regionu Tulcea na jihovýchodě Rumunska, které sdílí hranici s Ukrajinou, vydán letecký poplach.
Ačkoli nebylo zjištěno, že by jakékoli drony pronikly do rumunského vzdušného prostoru, letouny se po přibližně dvou hodinách vrátily na základnu v Borcea. Ministerstvo dodalo, že jsou v neustálém kontaktu se spojenci, sdílejí operační informace v reálném čase a jednají rozhodně, aby zaručili bezpečnost Rumunska a východního křídla NATO.
K tomuto nasazení stíhaček dochází v době zvýšeného napětí, jelikož jen před třemi dny ruský dron pronikl osm kilometrů do rumunského území během nočního útoku na Ukrajinu. Rusko v posledních dnech zintenzivnilo své útoky na jižní a východní oblasti svého souseda. Například 22. listopadu údajně vypustilo jednu balistickou raketu Iskander-M a 104 dronů, z nichž protivzdušná obrana sestřelila 89.
Ruské drony zasáhly také hraniční přechod Orlivka na ukrajinsko-rumunské hranici, což vedlo k jeho uzavření. Rumunské úřady v reakci vyzvaly veřejnost, aby využívala nejbližší alternativní hraniční přechody. I polské stíhačky byly nasazeny do vzduchu 19. listopadu po pokračujícím ruském bombardování východní Ukrajiny v blízkosti polských hranic.
Tyto útoky přicházejí navzdory projednávanému mírovému plánu, který vznikl po schůzce mezi USA a Ruskem. 28bodový plán údajně staví Ukrajinu do nemožné pozice, kdy si musí vybrat mezi „ztrátou důstojnosti nebo ztrátou klíčového partnera“ v podobě USA. Mezi podmínkami plánu je i předání území, které není aktuálně okupováno, a ponechání si velkého množství ukrajinského území, které je pod okupací, včetně Krymu, Doněcku a Luhansku.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.