Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že rozhodnutí o případné americké vojenské odpovědi na konflikt mezi Izraelem a Íránem přijde „během dvou týdnů“. Tato časová lhůta však není u Trumpa ničím novým – opakuje se v jeho projevech a tiskových konferencích už od jeho prvního funkčního období, často bez skutečného výsledku.
Během let sliboval, že do dvou týdnů předloží daňovou reformu, plán na zlepšení zdravotní péče, zvýšení minimální mzdy nebo řešení obchodních sporů. Mnohá z těchto oznámení ale buď nepřišla, nebo byla značně opožděná.
Například v roce 2017 slíbil předložit „fenomenální“ daňový plán do dvou až tří týdnů – skutečně jej ale představil až po více než dvou měsících a zákon byl schválen až koncem prosince téhož roku. V oblasti zdravotní péče opakovaně sliboval, že nahradí Obamacare, ale konkrétní plán nikdy nepředložil.
V poslední době Trump tuto lhůtu využívá stále častěji. V souvislosti s válkou na Ukrajině opakovaně tvrdil, že odpovědi ohledně americké pomoci nebo svého postoje k prezidentu Putinovi poskytne „za dva týdny“. Jen za poslední dva měsíce slíbil odpovědi na otázky o příměří, důvěře k Rusku nebo ochotě Ukrajiny k jednání – ale žádné konkrétní oznámení se zatím neuskutečnilo.
Stejně tak se termín dvou týdnů objevuje i v oblasti obchodních jednání. Prezident například v květnu slíbil rozhodnutí o farmaceutických clech „během dvou týdnů“ – zatím bez výsledku. U tarifů pro zahraniční partnery mluvil o odeslání výstražných dopisů rovněž „v týdnu a půl, dvou týdnech“. Termíny však nadále zůstávají pohyblivé.
Ve čtvrtek Trump odložil rozhodnutí o případném útoku na Írán. Když byl Bílý dům dotázán, zda lze věřit, že tentokrát dvoutýdenní lhůtu dodrží, tisková mluvčí Karoline Leavitt uznala, že se takový termín opakuje často, ale zdůraznila, že konflikty na Blízkém východě a Ukrajině jsou „komplexní krize, které prezident zdědil“ a kterým údajně věnuje velkou pozornost.
Trump podobný přístup uplatňoval už v prvním funkčním období – například v případě Pařížské klimatické dohody. V roce 2017 slíbil rozhodnutí „během dvou týdnů“, přičemž finální oznámení přišlo o více než měsíc později.
Stejně tak sliboval „infrastrukturní plán“ do dvou až tří týdnů – místo toho ale jeho slavná „infrastrukturní vlna“ trvala roky a stala se v politických kruzích předmětem vtipů.
Lhůta dvou týdnů se objevovala i v konspiračních tvrzeních. Například v roce 2017 Trump tvrdil, že má důkazy o tom, že ho Barack Obama nechal odposlouchávat. „Za dva týdny vyjdou najevo velmi zajímavé informace,“ řekl tehdy. Žádné důkazy se však neobjevily – a později sám připustil, že šlo jen o „tušení“.
Po porážce ve volbách 2020 zase slíbil, že důkazy o volebních podvodech předloží „za dva až tři týdny“. Po sérii neúspěšných žalob a auditů vedených často i republikány nebyla nikdy nalezena žádná podstatná podpora pro jeho tvrzení.
Bývalá tisková mluvčí Bílého domu Jen Psaki ve čtvrtek uvedla, že dvoutýdenní sliby jsou „jednou z Trumpových oblíbených taktik“. Podle ní je běžné, že po uplynutí termínu Trump na dané téma buď zapomene, nebo doufá, že mezitím veřejnost ztratí zájem.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
