Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že rozhodnutí o případné americké vojenské odpovědi na konflikt mezi Izraelem a Íránem přijde „během dvou týdnů“. Tato časová lhůta však není u Trumpa ničím novým – opakuje se v jeho projevech a tiskových konferencích už od jeho prvního funkčního období, často bez skutečného výsledku.
Během let sliboval, že do dvou týdnů předloží daňovou reformu, plán na zlepšení zdravotní péče, zvýšení minimální mzdy nebo řešení obchodních sporů. Mnohá z těchto oznámení ale buď nepřišla, nebo byla značně opožděná.
Například v roce 2017 slíbil předložit „fenomenální“ daňový plán do dvou až tří týdnů – skutečně jej ale představil až po více než dvou měsících a zákon byl schválen až koncem prosince téhož roku. V oblasti zdravotní péče opakovaně sliboval, že nahradí Obamacare, ale konkrétní plán nikdy nepředložil.
V poslední době Trump tuto lhůtu využívá stále častěji. V souvislosti s válkou na Ukrajině opakovaně tvrdil, že odpovědi ohledně americké pomoci nebo svého postoje k prezidentu Putinovi poskytne „za dva týdny“. Jen za poslední dva měsíce slíbil odpovědi na otázky o příměří, důvěře k Rusku nebo ochotě Ukrajiny k jednání – ale žádné konkrétní oznámení se zatím neuskutečnilo.
Stejně tak se termín dvou týdnů objevuje i v oblasti obchodních jednání. Prezident například v květnu slíbil rozhodnutí o farmaceutických clech „během dvou týdnů“ – zatím bez výsledku. U tarifů pro zahraniční partnery mluvil o odeslání výstražných dopisů rovněž „v týdnu a půl, dvou týdnech“. Termíny však nadále zůstávají pohyblivé.
Ve čtvrtek Trump odložil rozhodnutí o případném útoku na Írán. Když byl Bílý dům dotázán, zda lze věřit, že tentokrát dvoutýdenní lhůtu dodrží, tisková mluvčí Karoline Leavitt uznala, že se takový termín opakuje často, ale zdůraznila, že konflikty na Blízkém východě a Ukrajině jsou „komplexní krize, které prezident zdědil“ a kterým údajně věnuje velkou pozornost.
Trump podobný přístup uplatňoval už v prvním funkčním období – například v případě Pařížské klimatické dohody. V roce 2017 slíbil rozhodnutí „během dvou týdnů“, přičemž finální oznámení přišlo o více než měsíc později.
Stejně tak sliboval „infrastrukturní plán“ do dvou až tří týdnů – místo toho ale jeho slavná „infrastrukturní vlna“ trvala roky a stala se v politických kruzích předmětem vtipů.
Lhůta dvou týdnů se objevovala i v konspiračních tvrzeních. Například v roce 2017 Trump tvrdil, že má důkazy o tom, že ho Barack Obama nechal odposlouchávat. „Za dva týdny vyjdou najevo velmi zajímavé informace,“ řekl tehdy. Žádné důkazy se však neobjevily – a později sám připustil, že šlo jen o „tušení“.
Po porážce ve volbách 2020 zase slíbil, že důkazy o volebních podvodech předloží „za dva až tři týdny“. Po sérii neúspěšných žalob a auditů vedených často i republikány nebyla nikdy nalezena žádná podstatná podpora pro jeho tvrzení.
Bývalá tisková mluvčí Bílého domu Jen Psaki ve čtvrtek uvedla, že dvoutýdenní sliby jsou „jednou z Trumpových oblíbených taktik“. Podle ní je běžné, že po uplynutí termínu Trump na dané téma buď zapomene, nebo doufá, že mezitím veřejnost ztratí zájem.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
