Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že rozhodnutí o případné americké vojenské odpovědi na konflikt mezi Izraelem a Íránem přijde „během dvou týdnů“. Tato časová lhůta však není u Trumpa ničím novým – opakuje se v jeho projevech a tiskových konferencích už od jeho prvního funkčního období, často bez skutečného výsledku.
Během let sliboval, že do dvou týdnů předloží daňovou reformu, plán na zlepšení zdravotní péče, zvýšení minimální mzdy nebo řešení obchodních sporů. Mnohá z těchto oznámení ale buď nepřišla, nebo byla značně opožděná.
Například v roce 2017 slíbil předložit „fenomenální“ daňový plán do dvou až tří týdnů – skutečně jej ale představil až po více než dvou měsících a zákon byl schválen až koncem prosince téhož roku. V oblasti zdravotní péče opakovaně sliboval, že nahradí Obamacare, ale konkrétní plán nikdy nepředložil.
V poslední době Trump tuto lhůtu využívá stále častěji. V souvislosti s válkou na Ukrajině opakovaně tvrdil, že odpovědi ohledně americké pomoci nebo svého postoje k prezidentu Putinovi poskytne „za dva týdny“. Jen za poslední dva měsíce slíbil odpovědi na otázky o příměří, důvěře k Rusku nebo ochotě Ukrajiny k jednání – ale žádné konkrétní oznámení se zatím neuskutečnilo.
Stejně tak se termín dvou týdnů objevuje i v oblasti obchodních jednání. Prezident například v květnu slíbil rozhodnutí o farmaceutických clech „během dvou týdnů“ – zatím bez výsledku. U tarifů pro zahraniční partnery mluvil o odeslání výstražných dopisů rovněž „v týdnu a půl, dvou týdnech“. Termíny však nadále zůstávají pohyblivé.
Ve čtvrtek Trump odložil rozhodnutí o případném útoku na Írán. Když byl Bílý dům dotázán, zda lze věřit, že tentokrát dvoutýdenní lhůtu dodrží, tisková mluvčí Karoline Leavitt uznala, že se takový termín opakuje často, ale zdůraznila, že konflikty na Blízkém východě a Ukrajině jsou „komplexní krize, které prezident zdědil“ a kterým údajně věnuje velkou pozornost.
Trump podobný přístup uplatňoval už v prvním funkčním období – například v případě Pařížské klimatické dohody. V roce 2017 slíbil rozhodnutí „během dvou týdnů“, přičemž finální oznámení přišlo o více než měsíc později.
Stejně tak sliboval „infrastrukturní plán“ do dvou až tří týdnů – místo toho ale jeho slavná „infrastrukturní vlna“ trvala roky a stala se v politických kruzích předmětem vtipů.
Lhůta dvou týdnů se objevovala i v konspiračních tvrzeních. Například v roce 2017 Trump tvrdil, že má důkazy o tom, že ho Barack Obama nechal odposlouchávat. „Za dva týdny vyjdou najevo velmi zajímavé informace,“ řekl tehdy. Žádné důkazy se však neobjevily – a později sám připustil, že šlo jen o „tušení“.
Po porážce ve volbách 2020 zase slíbil, že důkazy o volebních podvodech předloží „za dva až tři týdny“. Po sérii neúspěšných žalob a auditů vedených často i republikány nebyla nikdy nalezena žádná podstatná podpora pro jeho tvrzení.
Bývalá tisková mluvčí Bílého domu Jen Psaki ve čtvrtek uvedla, že dvoutýdenní sliby jsou „jednou z Trumpových oblíbených taktik“. Podle ní je běžné, že po uplynutí termínu Trump na dané téma buď zapomene, nebo doufá, že mezitím veřejnost ztratí zájem.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
