Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že rozhodnutí o případné americké vojenské odpovědi na konflikt mezi Izraelem a Íránem přijde „během dvou týdnů“. Tato časová lhůta však není u Trumpa ničím novým – opakuje se v jeho projevech a tiskových konferencích už od jeho prvního funkčního období, často bez skutečného výsledku.
Během let sliboval, že do dvou týdnů předloží daňovou reformu, plán na zlepšení zdravotní péče, zvýšení minimální mzdy nebo řešení obchodních sporů. Mnohá z těchto oznámení ale buď nepřišla, nebo byla značně opožděná.
Například v roce 2017 slíbil předložit „fenomenální“ daňový plán do dvou až tří týdnů – skutečně jej ale představil až po více než dvou měsících a zákon byl schválen až koncem prosince téhož roku. V oblasti zdravotní péče opakovaně sliboval, že nahradí Obamacare, ale konkrétní plán nikdy nepředložil.
V poslední době Trump tuto lhůtu využívá stále častěji. V souvislosti s válkou na Ukrajině opakovaně tvrdil, že odpovědi ohledně americké pomoci nebo svého postoje k prezidentu Putinovi poskytne „za dva týdny“. Jen za poslední dva měsíce slíbil odpovědi na otázky o příměří, důvěře k Rusku nebo ochotě Ukrajiny k jednání – ale žádné konkrétní oznámení se zatím neuskutečnilo.
Stejně tak se termín dvou týdnů objevuje i v oblasti obchodních jednání. Prezident například v květnu slíbil rozhodnutí o farmaceutických clech „během dvou týdnů“ – zatím bez výsledku. U tarifů pro zahraniční partnery mluvil o odeslání výstražných dopisů rovněž „v týdnu a půl, dvou týdnech“. Termíny však nadále zůstávají pohyblivé.
Ve čtvrtek Trump odložil rozhodnutí o případném útoku na Írán. Když byl Bílý dům dotázán, zda lze věřit, že tentokrát dvoutýdenní lhůtu dodrží, tisková mluvčí Karoline Leavitt uznala, že se takový termín opakuje často, ale zdůraznila, že konflikty na Blízkém východě a Ukrajině jsou „komplexní krize, které prezident zdědil“ a kterým údajně věnuje velkou pozornost.
Trump podobný přístup uplatňoval už v prvním funkčním období – například v případě Pařížské klimatické dohody. V roce 2017 slíbil rozhodnutí „během dvou týdnů“, přičemž finální oznámení přišlo o více než měsíc později.
Stejně tak sliboval „infrastrukturní plán“ do dvou až tří týdnů – místo toho ale jeho slavná „infrastrukturní vlna“ trvala roky a stala se v politických kruzích předmětem vtipů.
Lhůta dvou týdnů se objevovala i v konspiračních tvrzeních. Například v roce 2017 Trump tvrdil, že má důkazy o tom, že ho Barack Obama nechal odposlouchávat. „Za dva týdny vyjdou najevo velmi zajímavé informace,“ řekl tehdy. Žádné důkazy se však neobjevily – a později sám připustil, že šlo jen o „tušení“.
Po porážce ve volbách 2020 zase slíbil, že důkazy o volebních podvodech předloží „za dva až tři týdny“. Po sérii neúspěšných žalob a auditů vedených často i republikány nebyla nikdy nalezena žádná podstatná podpora pro jeho tvrzení.
Bývalá tisková mluvčí Bílého domu Jen Psaki ve čtvrtek uvedla, že dvoutýdenní sliby jsou „jednou z Trumpových oblíbených taktik“. Podle ní je běžné, že po uplynutí termínu Trump na dané téma buď zapomene, nebo doufá, že mezitím veřejnost ztratí zájem.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
