Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že rozhodnutí o případné americké vojenské odpovědi na konflikt mezi Izraelem a Íránem přijde „během dvou týdnů“. Tato časová lhůta však není u Trumpa ničím novým – opakuje se v jeho projevech a tiskových konferencích už od jeho prvního funkčního období, často bez skutečného výsledku.
Během let sliboval, že do dvou týdnů předloží daňovou reformu, plán na zlepšení zdravotní péče, zvýšení minimální mzdy nebo řešení obchodních sporů. Mnohá z těchto oznámení ale buď nepřišla, nebo byla značně opožděná.
Například v roce 2017 slíbil předložit „fenomenální“ daňový plán do dvou až tří týdnů – skutečně jej ale představil až po více než dvou měsících a zákon byl schválen až koncem prosince téhož roku. V oblasti zdravotní péče opakovaně sliboval, že nahradí Obamacare, ale konkrétní plán nikdy nepředložil.
V poslední době Trump tuto lhůtu využívá stále častěji. V souvislosti s válkou na Ukrajině opakovaně tvrdil, že odpovědi ohledně americké pomoci nebo svého postoje k prezidentu Putinovi poskytne „za dva týdny“. Jen za poslední dva měsíce slíbil odpovědi na otázky o příměří, důvěře k Rusku nebo ochotě Ukrajiny k jednání – ale žádné konkrétní oznámení se zatím neuskutečnilo.
Stejně tak se termín dvou týdnů objevuje i v oblasti obchodních jednání. Prezident například v květnu slíbil rozhodnutí o farmaceutických clech „během dvou týdnů“ – zatím bez výsledku. U tarifů pro zahraniční partnery mluvil o odeslání výstražných dopisů rovněž „v týdnu a půl, dvou týdnech“. Termíny však nadále zůstávají pohyblivé.
Ve čtvrtek Trump odložil rozhodnutí o případném útoku na Írán. Když byl Bílý dům dotázán, zda lze věřit, že tentokrát dvoutýdenní lhůtu dodrží, tisková mluvčí Karoline Leavitt uznala, že se takový termín opakuje často, ale zdůraznila, že konflikty na Blízkém východě a Ukrajině jsou „komplexní krize, které prezident zdědil“ a kterým údajně věnuje velkou pozornost.
Trump podobný přístup uplatňoval už v prvním funkčním období – například v případě Pařížské klimatické dohody. V roce 2017 slíbil rozhodnutí „během dvou týdnů“, přičemž finální oznámení přišlo o více než měsíc později.
Stejně tak sliboval „infrastrukturní plán“ do dvou až tří týdnů – místo toho ale jeho slavná „infrastrukturní vlna“ trvala roky a stala se v politických kruzích předmětem vtipů.
Lhůta dvou týdnů se objevovala i v konspiračních tvrzeních. Například v roce 2017 Trump tvrdil, že má důkazy o tom, že ho Barack Obama nechal odposlouchávat. „Za dva týdny vyjdou najevo velmi zajímavé informace,“ řekl tehdy. Žádné důkazy se však neobjevily – a později sám připustil, že šlo jen o „tušení“.
Po porážce ve volbách 2020 zase slíbil, že důkazy o volebních podvodech předloží „za dva až tři týdny“. Po sérii neúspěšných žalob a auditů vedených často i republikány nebyla nikdy nalezena žádná podstatná podpora pro jeho tvrzení.
Bývalá tisková mluvčí Bílého domu Jen Psaki ve čtvrtek uvedla, že dvoutýdenní sliby jsou „jednou z Trumpových oblíbených taktik“. Podle ní je běžné, že po uplynutí termínu Trump na dané téma buď zapomene, nebo doufá, že mezitím veřejnost ztratí zájem.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
