Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Jeho nesouhlas přichází jen několik dní před klíčovým summitem NATO v Haagu, kde se má diskutovat o budoucím směřování aliance. Podle listu Financial Times hrozí, že Sánchezův postoj ještě více vyostří napětí mezi členy aliance, které už nyní roste kvůli Trumpovým výhrůžkám, že Spojené státy přestanou vojensky chránit země, které jeho požadavky odmítnou.
V dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi NATO Marku Rutteovi španělský premiér varoval, že plnění Trumpova cíle by vedlo k vyššímu zadlužení země, inflačním tlakům a nutnosti omezit investice do klíčových sektorů, jako jsou školství, zdravotnictví nebo technologie. Podle Sáncheze by 5% hranice výdajů znamenala, že vláda bude muset buď zvýšit daně střední třídě, nebo provést drastické škrty v sociální oblasti.
Zároveň upozornil, že příliš rychlé zvyšování výdajů může vést k neefektivním nákupům vojenské techniky, která nemusí být plně kompatibilní se systémy NATO. To by podle něj vedlo ke zbytečnému odlivu peněz mimo Evropu, zejména do USA, a podkopalo by rozvoj evropského obranného průmyslu.
Sánchez proto navrhl dvě možné cesty: buď bude Španělsko z nového výdajového cíle vyňato, nebo bude tento cíl nastaven jako dobrovolný. Upozornil také, že Madrid dosud nesplnil ani současný závazek vynakládat na obranu 2 % HDP, což z něj činí jednoho z největších opozdilců v rámci aliance.
Přesto se nový generální tajemník NATO Mark Rutte těší širší podpoře pro kompromisní návrh zvýšit základní vojenské výdaje na 3,5 % HDP do roku 2030 a dalších 1,5 % věnovat na infrastrukturu související s bezpečností, jako jsou silnice, mosty nebo kybernetická obrana. Ne všechny země však s tímto plánem souhlasí.
Obavy z možného opakování Trumpových výpadů z minulosti vedly NATO k neobvyklému kroku: nadcházející summit byl výrazně zkrácen. Namísto původně plánované třídenní akce proběhne pouze dvouapůlhodinové pracovní jednání, zaměřené výhradně na otázku výdajů. Cílem je minimalizovat riziko narušení průběhu summitu.
V úterý večer se před oficiálním jednáním uskuteční ještě neformální večeře za účasti nizozemského královského páru.
Trump totiž v posledních dnech opustil předčasně summit G7, oficiálně kvůli „krizi mezi Izraelem a Íránem“. Podle informací serveru z diplomatického zákulisí však sehrál roli i jeho odpor k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a napjaté vztahy s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který veřejně kritizoval Trumpův zájem o ovládnutí Grónska.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.