Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Jeho nesouhlas přichází jen několik dní před klíčovým summitem NATO v Haagu, kde se má diskutovat o budoucím směřování aliance. Podle listu Financial Times hrozí, že Sánchezův postoj ještě více vyostří napětí mezi členy aliance, které už nyní roste kvůli Trumpovým výhrůžkám, že Spojené státy přestanou vojensky chránit země, které jeho požadavky odmítnou.
V dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi NATO Marku Rutteovi španělský premiér varoval, že plnění Trumpova cíle by vedlo k vyššímu zadlužení země, inflačním tlakům a nutnosti omezit investice do klíčových sektorů, jako jsou školství, zdravotnictví nebo technologie. Podle Sáncheze by 5% hranice výdajů znamenala, že vláda bude muset buď zvýšit daně střední třídě, nebo provést drastické škrty v sociální oblasti.
Zároveň upozornil, že příliš rychlé zvyšování výdajů může vést k neefektivním nákupům vojenské techniky, která nemusí být plně kompatibilní se systémy NATO. To by podle něj vedlo ke zbytečnému odlivu peněz mimo Evropu, zejména do USA, a podkopalo by rozvoj evropského obranného průmyslu.
Sánchez proto navrhl dvě možné cesty: buď bude Španělsko z nového výdajového cíle vyňato, nebo bude tento cíl nastaven jako dobrovolný. Upozornil také, že Madrid dosud nesplnil ani současný závazek vynakládat na obranu 2 % HDP, což z něj činí jednoho z největších opozdilců v rámci aliance.
Přesto se nový generální tajemník NATO Mark Rutte těší širší podpoře pro kompromisní návrh zvýšit základní vojenské výdaje na 3,5 % HDP do roku 2030 a dalších 1,5 % věnovat na infrastrukturu související s bezpečností, jako jsou silnice, mosty nebo kybernetická obrana. Ne všechny země však s tímto plánem souhlasí.
Obavy z možného opakování Trumpových výpadů z minulosti vedly NATO k neobvyklému kroku: nadcházející summit byl výrazně zkrácen. Namísto původně plánované třídenní akce proběhne pouze dvouapůlhodinové pracovní jednání, zaměřené výhradně na otázku výdajů. Cílem je minimalizovat riziko narušení průběhu summitu.
V úterý večer se před oficiálním jednáním uskuteční ještě neformální večeře za účasti nizozemského královského páru.
Trump totiž v posledních dnech opustil předčasně summit G7, oficiálně kvůli „krizi mezi Izraelem a Íránem“. Podle informací serveru z diplomatického zákulisí však sehrál roli i jeho odpor k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a napjaté vztahy s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který veřejně kritizoval Trumpův zájem o ovládnutí Grónska.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
