Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Jeho nesouhlas přichází jen několik dní před klíčovým summitem NATO v Haagu, kde se má diskutovat o budoucím směřování aliance. Podle listu Financial Times hrozí, že Sánchezův postoj ještě více vyostří napětí mezi členy aliance, které už nyní roste kvůli Trumpovým výhrůžkám, že Spojené státy přestanou vojensky chránit země, které jeho požadavky odmítnou.
V dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi NATO Marku Rutteovi španělský premiér varoval, že plnění Trumpova cíle by vedlo k vyššímu zadlužení země, inflačním tlakům a nutnosti omezit investice do klíčových sektorů, jako jsou školství, zdravotnictví nebo technologie. Podle Sáncheze by 5% hranice výdajů znamenala, že vláda bude muset buď zvýšit daně střední třídě, nebo provést drastické škrty v sociální oblasti.
Zároveň upozornil, že příliš rychlé zvyšování výdajů může vést k neefektivním nákupům vojenské techniky, která nemusí být plně kompatibilní se systémy NATO. To by podle něj vedlo ke zbytečnému odlivu peněz mimo Evropu, zejména do USA, a podkopalo by rozvoj evropského obranného průmyslu.
Sánchez proto navrhl dvě možné cesty: buď bude Španělsko z nového výdajového cíle vyňato, nebo bude tento cíl nastaven jako dobrovolný. Upozornil také, že Madrid dosud nesplnil ani současný závazek vynakládat na obranu 2 % HDP, což z něj činí jednoho z největších opozdilců v rámci aliance.
Přesto se nový generální tajemník NATO Mark Rutte těší širší podpoře pro kompromisní návrh zvýšit základní vojenské výdaje na 3,5 % HDP do roku 2030 a dalších 1,5 % věnovat na infrastrukturu související s bezpečností, jako jsou silnice, mosty nebo kybernetická obrana. Ne všechny země však s tímto plánem souhlasí.
Obavy z možného opakování Trumpových výpadů z minulosti vedly NATO k neobvyklému kroku: nadcházející summit byl výrazně zkrácen. Namísto původně plánované třídenní akce proběhne pouze dvouapůlhodinové pracovní jednání, zaměřené výhradně na otázku výdajů. Cílem je minimalizovat riziko narušení průběhu summitu.
V úterý večer se před oficiálním jednáním uskuteční ještě neformální večeře za účasti nizozemského královského páru.
Trump totiž v posledních dnech opustil předčasně summit G7, oficiálně kvůli „krizi mezi Izraelem a Íránem“. Podle informací serveru z diplomatického zákulisí však sehrál roli i jeho odpor k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a napjaté vztahy s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který veřejně kritizoval Trumpův zájem o ovládnutí Grónska.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
