Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Jeho nesouhlas přichází jen několik dní před klíčovým summitem NATO v Haagu, kde se má diskutovat o budoucím směřování aliance. Podle listu Financial Times hrozí, že Sánchezův postoj ještě více vyostří napětí mezi členy aliance, které už nyní roste kvůli Trumpovým výhrůžkám, že Spojené státy přestanou vojensky chránit země, které jeho požadavky odmítnou.
V dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi NATO Marku Rutteovi španělský premiér varoval, že plnění Trumpova cíle by vedlo k vyššímu zadlužení země, inflačním tlakům a nutnosti omezit investice do klíčových sektorů, jako jsou školství, zdravotnictví nebo technologie. Podle Sáncheze by 5% hranice výdajů znamenala, že vláda bude muset buď zvýšit daně střední třídě, nebo provést drastické škrty v sociální oblasti.
Zároveň upozornil, že příliš rychlé zvyšování výdajů může vést k neefektivním nákupům vojenské techniky, která nemusí být plně kompatibilní se systémy NATO. To by podle něj vedlo ke zbytečnému odlivu peněz mimo Evropu, zejména do USA, a podkopalo by rozvoj evropského obranného průmyslu.
Sánchez proto navrhl dvě možné cesty: buď bude Španělsko z nového výdajového cíle vyňato, nebo bude tento cíl nastaven jako dobrovolný. Upozornil také, že Madrid dosud nesplnil ani současný závazek vynakládat na obranu 2 % HDP, což z něj činí jednoho z největších opozdilců v rámci aliance.
Přesto se nový generální tajemník NATO Mark Rutte těší širší podpoře pro kompromisní návrh zvýšit základní vojenské výdaje na 3,5 % HDP do roku 2030 a dalších 1,5 % věnovat na infrastrukturu související s bezpečností, jako jsou silnice, mosty nebo kybernetická obrana. Ne všechny země však s tímto plánem souhlasí.
Obavy z možného opakování Trumpových výpadů z minulosti vedly NATO k neobvyklému kroku: nadcházející summit byl výrazně zkrácen. Namísto původně plánované třídenní akce proběhne pouze dvouapůlhodinové pracovní jednání, zaměřené výhradně na otázku výdajů. Cílem je minimalizovat riziko narušení průběhu summitu.
V úterý večer se před oficiálním jednáním uskuteční ještě neformální večeře za účasti nizozemského královského páru.
Trump totiž v posledních dnech opustil předčasně summit G7, oficiálně kvůli „krizi mezi Izraelem a Íránem“. Podle informací serveru z diplomatického zákulisí však sehrál roli i jeho odpor k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a napjaté vztahy s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který veřejně kritizoval Trumpův zájem o ovládnutí Grónska.
Sahara, jedna z nejsušších oblastí na planetě, by se do konce tohoto století mohla stát výrazně vlhčí. V současnosti přijímá tato poušť pouhých zhruba 76 milimetrů srážek ročně, což představuje jen desetinu toho, co například Chicago. Vědci z University of Illinois Chicago (UIC) však nyní předpovídají, že tento suchý region by mohl v druhé polovině 21. století zažít dramatickou proměnu.
I po téměř ročním neúnavném bombardování a ničení v Gaze Izrael trvá na svém „odhodlání dokončit vítězství“, a to i po nedávném podepsání příměří. Skutečnost na místě je však zcela odlišná. Z trosek Gazy se znovu objevilo odhadem 15 000 ozbrojených bojovníků Hamásu, kteří se pokoušejí obnovit kontrolu a podle zpráv loví a popravují údajné kolaboranty přímo na ulicích.
Nový krevní test, který dokáže detekovat více než 50 typů rakoviny, by mohl zásadním způsobem urychlit diagnostiku tohoto onemocnění. Podle výsledků nové studie, které byly představeny na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii v Berlíně, vykázal test přesvědčivé výsledky.
Ukrajinské jednotky mají značné potíže s udržením postupu ruských sil. Hlavní příčinou je prohlubující se nedostatek vojáků. Zprávy, které získala Ukrainska Pravda přímo od vojáků, naznačují, že na frontových pozicích se nebezpečně rozšiřují mezery. Ukrajině chybí pěchota a s obtížemi udržuje své obranné linie, čehož ruské síly zdatně využívají.
Vědci bijí na poplach ohledně možných nebezpečí spojených s vývojem organismů tvořených zrcadlovými molekulami. Tyto organismy by mohly představovat existenční hrozbu pro veškerý život na Zemi. Například syntetická bioložka Kate Adamala z University of Minnesota byla součástí týmu, který v roce 2019 získal grant 4 miliony dolarů na výzkum možnosti vytvoření „zrcadlové buňky“. V takové buňce by struktura všech jejích biomolekul byla zrcadlově obrácená oproti molekulám v normálních buňkách.
Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
