Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Jeho nesouhlas přichází jen několik dní před klíčovým summitem NATO v Haagu, kde se má diskutovat o budoucím směřování aliance. Podle listu Financial Times hrozí, že Sánchezův postoj ještě více vyostří napětí mezi členy aliance, které už nyní roste kvůli Trumpovým výhrůžkám, že Spojené státy přestanou vojensky chránit země, které jeho požadavky odmítnou.
V dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi NATO Marku Rutteovi španělský premiér varoval, že plnění Trumpova cíle by vedlo k vyššímu zadlužení země, inflačním tlakům a nutnosti omezit investice do klíčových sektorů, jako jsou školství, zdravotnictví nebo technologie. Podle Sáncheze by 5% hranice výdajů znamenala, že vláda bude muset buď zvýšit daně střední třídě, nebo provést drastické škrty v sociální oblasti.
Zároveň upozornil, že příliš rychlé zvyšování výdajů může vést k neefektivním nákupům vojenské techniky, která nemusí být plně kompatibilní se systémy NATO. To by podle něj vedlo ke zbytečnému odlivu peněz mimo Evropu, zejména do USA, a podkopalo by rozvoj evropského obranného průmyslu.
Sánchez proto navrhl dvě možné cesty: buď bude Španělsko z nového výdajového cíle vyňato, nebo bude tento cíl nastaven jako dobrovolný. Upozornil také, že Madrid dosud nesplnil ani současný závazek vynakládat na obranu 2 % HDP, což z něj činí jednoho z největších opozdilců v rámci aliance.
Přesto se nový generální tajemník NATO Mark Rutte těší širší podpoře pro kompromisní návrh zvýšit základní vojenské výdaje na 3,5 % HDP do roku 2030 a dalších 1,5 % věnovat na infrastrukturu související s bezpečností, jako jsou silnice, mosty nebo kybernetická obrana. Ne všechny země však s tímto plánem souhlasí.
Obavy z možného opakování Trumpových výpadů z minulosti vedly NATO k neobvyklému kroku: nadcházející summit byl výrazně zkrácen. Namísto původně plánované třídenní akce proběhne pouze dvouapůlhodinové pracovní jednání, zaměřené výhradně na otázku výdajů. Cílem je minimalizovat riziko narušení průběhu summitu.
V úterý večer se před oficiálním jednáním uskuteční ještě neformální večeře za účasti nizozemského královského páru.
Trump totiž v posledních dnech opustil předčasně summit G7, oficiálně kvůli „krizi mezi Izraelem a Íránem“. Podle informací serveru z diplomatického zákulisí však sehrál roli i jeho odpor k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a napjaté vztahy s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který veřejně kritizoval Trumpův zájem o ovládnutí Grónska.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
