Novým generálním ředitelem České televize bude od července dosavadní výkonný ředitel obchodu Hynek Chudárek. Radní ho zvolili poté, co po pěti bezvýsledných hlasováních odstoupil programový ředitel Milan Fridrich.
O nečekaném rozuzlení volby šéfa ČT informoval web Seznam Zprávy. Odstoupení Fridricha předcházelo pět bezvýsledných hlasování, z nichž poslední dvě se uskutečnila během středečního jednání a skončila remízou v poměru osm ku osmi hlasům.
Po pátém hlasování byla vyhlášena přestávka, aby se projednal další postup. Fridrich po pauze vystoupil a oznámil, že odstupuje. "Pokud by zůstalo provizorium, tak v tu chvíli se obávám, že ČT by byla výrazně oslabena," nechal se slyšet. Chudárek mu poděkoval a prozradil, že počítá s jejich další spoluprací.
Chudárek a Fridrich se stali finalisty volby před týdnem, kdy došlo ke zúžení počtu kandidátů. Vyřazeni tehdy byli někdejší zahraniční zpravodaj Miroslav Karas, výkonný ředitel kanálu ČT sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady Czech News Center Libuše Šmuclerová.
Již o týden dříve neuspěly některé výrazné osobnosti z řad uchazečů, například moderátor Zázraků přírody Vladimír Kořen, dlouholetá moderátorka pořadu Objektiv Vendula Krejčová či moderátor zpravodajství Jakub Železný.
Poslední ředitel Jan Souček byl odvolán na jednání rady na začátku května. Pro jeho odvolání hlasovalo při tajné volbě 15 ze 17 radních. K potvrzení jeho konce ve funkci bylo třeba najít alespoň 12 hlasů. Radní už v předchozím průběhu jednání souhlasili s třemi výtkami, které měly být vytištěny a fyzicky předány řediteli ČT. Součkovi vyčítali nevhodnou komunikaci, zrušení několika pořadů a porušení etického kodexu při výrobě jednoho z dílů pořadu Sama doma.
Souček byl generálním ředitelem veřejnoprávní České televize od října 2023, kdy po 12 letech nahradil Petra Dvořáka, jenž byl ve volbě jeho soupeřem. Mezi lety 2014 až 2023 zastával pozici ředitele brněnského televizního studia.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.