Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Jádrem sporu je výše poplatků za studium na britských vysokých školách. Evropská unie původně požadovala, aby studenti ze členských států platili stejné školné jako domácí Britové, což činí necelých deset tisíc liber ročně. Bez dohody však unijní uchazeči platí plné mezinárodní sazby, které mohou na prestižních oborech dosahovat až šedesáti tisíc liber ročně. Britské univerzity se bránily, že by zavedení nižších sazeb pro unijní studenty znamenalo výpadek v příjmech ve výši stamilionů liber, který by britská pokladna nebyla ochotna dorovnat.
Z Bruselu nyní přichází návrh na střední cestu, která by britským vysokým školám zaručila pokrytí nákladů na výuku. Podle vznikajícího kompromisu by studenti z Unie neplatili nejnižší domácí tarif, ale ani maximální mezinárodní sazby, ze kterých univerzity generují vysoký zisk. Tento mezistupeň má zmírnit finanční dopady na britský vzdělávací sektor a zároveň zpřístupnit britské univerzity zájemcům z kontinentu.
Přijetí nového plánu však zatím zůstává nejisté na obou stranách kanálu La Manche. Zda kompromisní variantu podpoří všech sedmadvacet členských států EU, není jasné, neboť mnohé metropole původně trvaly na plnohodnotném zrovnoprávnění. Na druhé straně britská diplomacie upozorňuje, že požadavek na úpravu školného nebyl vůbec součástí původního jednacího plánu dohodnutého na loňském společném summitu.
Vyřešení otázky školného je nicméně pro celý vyjednávací proces klíčové, neboť Brusel podmiňuje dotažením této tématiky uzavření dohod v dalších oblastech. V rámci dohodnutého balíčku má jít o usnadnění obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty, vzájemnou výjimku z uhlíkových vyrovnávacích mechanismů či usnadnění mobility mladých lidí. Unijní vyjednavači trvají na tom, že všechny tyto dohody tvoří nedělitelný celek.
Původně plánovaný červencový summit, kde mělo dojít k finálnímu podpisu dohod, byl odložen po rezignaci premiéra Starmera. Nové datum schůzky zatím nebylo oficiálně stanovené, ale očekává se, že by se vrcholné jednání mohlo uskutečnit na podzim, pravděpodobně v říjnu nebo listopadu. Burnham sice zahájil svůj mandát zaměřením na domácí politické priority, obě strany však dávají najevo vůli dojednat termín ještě do konce letošního roku.
V britském vyjednávacím týmu navíc došlo ke změně vedení, když odstupujícího ministra pro Brexit Nicka Thomase-Symondse nahradil Hamish Falconer. Nový britský zástupce již zahájil kontakty se svým unijním protějškem, eurokomisařem Marošem Šefčovičem. Přestože jednání provází řada překážek, snaha obou stran zabránit dlouhodobému zablokování vzájemných vztahů dává naději na postupný posun vpřed.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
