Potenciální zmírnění sankcí vůči Rusku by podle experta Kaushe Arhy mohlo ohrozit snahu Spojených států stát se energetickou supervelmocí. V komentáři zveřejněném v National Interest Arha varuje, že návrat levné ruské energie na globální trhy by podkopal strategii prezidenta USA Donalda Trumpa, která staví na maximalizaci americké energetické produkce a exportu.
Autor tvrdí, že i přes dosavadní zdrženlivý postoj prezidenta Trumpa vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi je čas na zásadní přehodnocení přístupu. Putinův „krvavý“ konflikt na Ukrajině a snahy podkopávat americkou bezpečnost a postavení ve světě si podle něj vyžadují tvrdou reakci. „Zklidnění“ ruského režimu by prý znamenalo oslabení amerických zájmů, zejména v oblasti energetiky, kde Spojené státy soupeří s Ruskem přímo.
Rusko jakožto významný producent ropy a plynu má výhodu levné produkce a geografické blízkosti k evropským a asijským trhům. Podle Arhy by umožnění návratu ruské energie na trh bez jakéhokoli pokání nebo kompenzace za útok na Ukrajinu znamenalo ekonomickou ránu nejen pro USA, ale i pro jejich spojence. Upozorňuje, že ruské příjmy z vývozu energie tvoří 30–50 % federálního rozpočtu Kremlu a jakýkoli pokles cen by mohl destabilizovat ruskou ekonomiku a zpomalit její válečné ambice.
Trumpův přístup k energetice je podle Arhy pragmatický, zahrnuje kombinaci jaderné energie, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů, a klade důraz na dostupnost, cenovou výhodnost a bezpečnost. Současná americká strategie se přitom neomezuje jen na domácí trh, ale předpokládá rozsáhlý export energie do Evropy a Asie. Prezident Trump již vyzval Evropu k dovozu americké energie v hodnotě 350 miliard dolarů. Spojené státy zároveň rozšiřují jadernou spolupráci s Polskem, Rumunskem a Ukrajinou a LNG terminály se budují v Itálii a dalších evropských zemích.
Arha zároveň upozorňuje, že Rusko, které stále drží obrovský podíl na trhu s jadernou energií, by díky uvolnění sankcí znovu získalo pozice, které nyní USA aktivně obsazují. Například v roce 2020 mělo Rusko 40 % světové kapacity na konverzi uranu a v roce 2018 až 46 % světové kapacity na jeho obohacování.
V textu se ostře vymezuje proti idealistickým představám o „mírovém řešení“ ukrajinského konfliktu výměnou za obnovení vztahů s Moskvou. Taková cesta by podle něj znamenala ztrátu důvěryhodnosti USA a návrat k energetické závislosti Evropy na Rusku. Trumpova tvrdá energetická politika je naproti tomu prezentována jako způsob, jak posílit spojenectví se zeměmi jako Polsko, Itálie, Rumunsko, Japonsko, Indie a Jižní Korea – tedy státy, které mají o americkou energii rostoucí zájem.
Autor rovněž připomíná dřívější Trumpovu kritiku tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové za prohlubování energetické závislosti na Rusku. Pokud by nyní Spojené státy samy sabotovaly vlastní energetické postavení z důvodu appeasementu vůči Putinovi, šlo by podle Arhy o ještě větší chybu.
Závěrem Arha tvrdí, že Amerika má dnes jedinečnou příležitost upevnit svou roli energetického lídra a zároveň omezit příjmy ruské válečné mašinérie. Jakákoli snaha o předčasné smíření s Ruskem bez jeho odpovědnosti za válku na Ukrajině by tuto šanci zmařila. „Chytrý tah je sázka na Trumpa – podnikatele,“ uzavírá autor.
Tento komentář tak odráží tvrdou linii v rámci americké administrativy, která dává přednost geopolitické strategii a ekonomickému pragmatismu před snahami o rychlé diplomatické dohody bez záruk. V kontextu pokračující války na Ukrajině a boje o globální vliv ve světě energie jde o klíčové rozhodnutí, které podle Arhy ovlivní budoucnost americké dominance i bezpečnosti.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
