Potenciální zmírnění sankcí vůči Rusku by podle experta Kaushe Arhy mohlo ohrozit snahu Spojených států stát se energetickou supervelmocí. V komentáři zveřejněném v National Interest Arha varuje, že návrat levné ruské energie na globální trhy by podkopal strategii prezidenta USA Donalda Trumpa, která staví na maximalizaci americké energetické produkce a exportu.
Autor tvrdí, že i přes dosavadní zdrženlivý postoj prezidenta Trumpa vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi je čas na zásadní přehodnocení přístupu. Putinův „krvavý“ konflikt na Ukrajině a snahy podkopávat americkou bezpečnost a postavení ve světě si podle něj vyžadují tvrdou reakci. „Zklidnění“ ruského režimu by prý znamenalo oslabení amerických zájmů, zejména v oblasti energetiky, kde Spojené státy soupeří s Ruskem přímo.
Rusko jakožto významný producent ropy a plynu má výhodu levné produkce a geografické blízkosti k evropským a asijským trhům. Podle Arhy by umožnění návratu ruské energie na trh bez jakéhokoli pokání nebo kompenzace za útok na Ukrajinu znamenalo ekonomickou ránu nejen pro USA, ale i pro jejich spojence. Upozorňuje, že ruské příjmy z vývozu energie tvoří 30–50 % federálního rozpočtu Kremlu a jakýkoli pokles cen by mohl destabilizovat ruskou ekonomiku a zpomalit její válečné ambice.
Trumpův přístup k energetice je podle Arhy pragmatický, zahrnuje kombinaci jaderné energie, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů, a klade důraz na dostupnost, cenovou výhodnost a bezpečnost. Současná americká strategie se přitom neomezuje jen na domácí trh, ale předpokládá rozsáhlý export energie do Evropy a Asie. Prezident Trump již vyzval Evropu k dovozu americké energie v hodnotě 350 miliard dolarů. Spojené státy zároveň rozšiřují jadernou spolupráci s Polskem, Rumunskem a Ukrajinou a LNG terminály se budují v Itálii a dalších evropských zemích.
Arha zároveň upozorňuje, že Rusko, které stále drží obrovský podíl na trhu s jadernou energií, by díky uvolnění sankcí znovu získalo pozice, které nyní USA aktivně obsazují. Například v roce 2020 mělo Rusko 40 % světové kapacity na konverzi uranu a v roce 2018 až 46 % světové kapacity na jeho obohacování.
V textu se ostře vymezuje proti idealistickým představám o „mírovém řešení“ ukrajinského konfliktu výměnou za obnovení vztahů s Moskvou. Taková cesta by podle něj znamenala ztrátu důvěryhodnosti USA a návrat k energetické závislosti Evropy na Rusku. Trumpova tvrdá energetická politika je naproti tomu prezentována jako způsob, jak posílit spojenectví se zeměmi jako Polsko, Itálie, Rumunsko, Japonsko, Indie a Jižní Korea – tedy státy, které mají o americkou energii rostoucí zájem.
Autor rovněž připomíná dřívější Trumpovu kritiku tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové za prohlubování energetické závislosti na Rusku. Pokud by nyní Spojené státy samy sabotovaly vlastní energetické postavení z důvodu appeasementu vůči Putinovi, šlo by podle Arhy o ještě větší chybu.
Závěrem Arha tvrdí, že Amerika má dnes jedinečnou příležitost upevnit svou roli energetického lídra a zároveň omezit příjmy ruské válečné mašinérie. Jakákoli snaha o předčasné smíření s Ruskem bez jeho odpovědnosti za válku na Ukrajině by tuto šanci zmařila. „Chytrý tah je sázka na Trumpa – podnikatele,“ uzavírá autor.
Tento komentář tak odráží tvrdou linii v rámci americké administrativy, která dává přednost geopolitické strategii a ekonomickému pragmatismu před snahami o rychlé diplomatické dohody bez záruk. V kontextu pokračující války na Ukrajině a boje o globální vliv ve světě energie jde o klíčové rozhodnutí, které podle Arhy ovlivní budoucnost americké dominance i bezpečnosti.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
