Nové sankce nechce, staré ale nezmírní. Proč Trumpovi vyhovuje stávající postoj k Rusku?

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 26. května 2025 12:07
Sdílej:

Potenciální zmírnění sankcí vůči Rusku by podle experta Kaushe Arhy mohlo ohrozit snahu Spojených států stát se energetickou supervelmocí. V komentáři zveřejněném v National Interest Arha varuje, že návrat levné ruské energie na globální trhy by podkopal strategii prezidenta USA Donalda Trumpa, která staví na maximalizaci americké energetické produkce a exportu.

Autor tvrdí, že i přes dosavadní zdrženlivý postoj prezidenta Trumpa vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi je čas na zásadní přehodnocení přístupu. Putinův „krvavý“ konflikt na Ukrajině a snahy podkopávat americkou bezpečnost a postavení ve světě si podle něj vyžadují tvrdou reakci. „Zklidnění“ ruského režimu by prý znamenalo oslabení amerických zájmů, zejména v oblasti energetiky, kde Spojené státy soupeří s Ruskem přímo.

Rusko jakožto významný producent ropy a plynu má výhodu levné produkce a geografické blízkosti k evropským a asijským trhům. Podle Arhy by umožnění návratu ruské energie na trh bez jakéhokoli pokání nebo kompenzace za útok na Ukrajinu znamenalo ekonomickou ránu nejen pro USA, ale i pro jejich spojence. Upozorňuje, že ruské příjmy z vývozu energie tvoří 30–50 % federálního rozpočtu Kremlu a jakýkoli pokles cen by mohl destabilizovat ruskou ekonomiku a zpomalit její válečné ambice.

Trumpův přístup k energetice je podle Arhy pragmatický, zahrnuje kombinaci jaderné energie, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů, a klade důraz na dostupnost, cenovou výhodnost a bezpečnost. Současná americká strategie se přitom neomezuje jen na domácí trh, ale předpokládá rozsáhlý export energie do Evropy a Asie. Prezident Trump již vyzval Evropu k dovozu americké energie v hodnotě 350 miliard dolarů. Spojené státy zároveň rozšiřují jadernou spolupráci s Polskem, Rumunskem a Ukrajinou a LNG terminály se budují v Itálii a dalších evropských zemích.

Arha zároveň upozorňuje, že Rusko, které stále drží obrovský podíl na trhu s jadernou energií, by díky uvolnění sankcí znovu získalo pozice, které nyní USA aktivně obsazují. Například v roce 2020 mělo Rusko 40 % světové kapacity na konverzi uranu a v roce 2018 až 46 % světové kapacity na jeho obohacování.

V textu se ostře vymezuje proti idealistickým představám o „mírovém řešení“ ukrajinského konfliktu výměnou za obnovení vztahů s Moskvou. Taková cesta by podle něj znamenala ztrátu důvěryhodnosti USA a návrat k energetické závislosti Evropy na Rusku. Trumpova tvrdá energetická politika je naproti tomu prezentována jako způsob, jak posílit spojenectví se zeměmi jako Polsko, Itálie, Rumunsko, Japonsko, Indie a Jižní Korea – tedy státy, které mají o americkou energii rostoucí zájem.

Autor rovněž připomíná dřívější Trumpovu kritiku tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové za prohlubování energetické závislosti na Rusku. Pokud by nyní Spojené státy samy sabotovaly vlastní energetické postavení z důvodu appeasementu vůči Putinovi, šlo by podle Arhy o ještě větší chybu.

Závěrem Arha tvrdí, že Amerika má dnes jedinečnou příležitost upevnit svou roli energetického lídra a zároveň omezit příjmy ruské válečné mašinérie. Jakákoli snaha o předčasné smíření s Ruskem bez jeho odpovědnosti za válku na Ukrajině by tuto šanci zmařila. „Chytrý tah je sázka na Trumpa – podnikatele,“ uzavírá autor.

Tento komentář tak odráží tvrdou linii v rámci americké administrativy, která dává přednost geopolitické strategii a ekonomickému pragmatismu před snahami o rychlé diplomatické dohody bez záruk. V kontextu pokračující války na Ukrajině a boje o globální vliv ve světě energie jde o klíčové rozhodnutí, které podle Arhy ovlivní budoucnost americké dominance i bezpečnosti. 

Stalo se