Potenciální zmírnění sankcí vůči Rusku by podle experta Kaushe Arhy mohlo ohrozit snahu Spojených států stát se energetickou supervelmocí. V komentáři zveřejněném v National Interest Arha varuje, že návrat levné ruské energie na globální trhy by podkopal strategii prezidenta USA Donalda Trumpa, která staví na maximalizaci americké energetické produkce a exportu.
Autor tvrdí, že i přes dosavadní zdrženlivý postoj prezidenta Trumpa vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi je čas na zásadní přehodnocení přístupu. Putinův „krvavý“ konflikt na Ukrajině a snahy podkopávat americkou bezpečnost a postavení ve světě si podle něj vyžadují tvrdou reakci. „Zklidnění“ ruského režimu by prý znamenalo oslabení amerických zájmů, zejména v oblasti energetiky, kde Spojené státy soupeří s Ruskem přímo.
Rusko jakožto významný producent ropy a plynu má výhodu levné produkce a geografické blízkosti k evropským a asijským trhům. Podle Arhy by umožnění návratu ruské energie na trh bez jakéhokoli pokání nebo kompenzace za útok na Ukrajinu znamenalo ekonomickou ránu nejen pro USA, ale i pro jejich spojence. Upozorňuje, že ruské příjmy z vývozu energie tvoří 30–50 % federálního rozpočtu Kremlu a jakýkoli pokles cen by mohl destabilizovat ruskou ekonomiku a zpomalit její válečné ambice.
Trumpův přístup k energetice je podle Arhy pragmatický, zahrnuje kombinaci jaderné energie, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů, a klade důraz na dostupnost, cenovou výhodnost a bezpečnost. Současná americká strategie se přitom neomezuje jen na domácí trh, ale předpokládá rozsáhlý export energie do Evropy a Asie. Prezident Trump již vyzval Evropu k dovozu americké energie v hodnotě 350 miliard dolarů. Spojené státy zároveň rozšiřují jadernou spolupráci s Polskem, Rumunskem a Ukrajinou a LNG terminály se budují v Itálii a dalších evropských zemích.
Arha zároveň upozorňuje, že Rusko, které stále drží obrovský podíl na trhu s jadernou energií, by díky uvolnění sankcí znovu získalo pozice, které nyní USA aktivně obsazují. Například v roce 2020 mělo Rusko 40 % světové kapacity na konverzi uranu a v roce 2018 až 46 % světové kapacity na jeho obohacování.
V textu se ostře vymezuje proti idealistickým představám o „mírovém řešení“ ukrajinského konfliktu výměnou za obnovení vztahů s Moskvou. Taková cesta by podle něj znamenala ztrátu důvěryhodnosti USA a návrat k energetické závislosti Evropy na Rusku. Trumpova tvrdá energetická politika je naproti tomu prezentována jako způsob, jak posílit spojenectví se zeměmi jako Polsko, Itálie, Rumunsko, Japonsko, Indie a Jižní Korea – tedy státy, které mají o americkou energii rostoucí zájem.
Autor rovněž připomíná dřívější Trumpovu kritiku tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové za prohlubování energetické závislosti na Rusku. Pokud by nyní Spojené státy samy sabotovaly vlastní energetické postavení z důvodu appeasementu vůči Putinovi, šlo by podle Arhy o ještě větší chybu.
Závěrem Arha tvrdí, že Amerika má dnes jedinečnou příležitost upevnit svou roli energetického lídra a zároveň omezit příjmy ruské válečné mašinérie. Jakákoli snaha o předčasné smíření s Ruskem bez jeho odpovědnosti za válku na Ukrajině by tuto šanci zmařila. „Chytrý tah je sázka na Trumpa – podnikatele,“ uzavírá autor.
Tento komentář tak odráží tvrdou linii v rámci americké administrativy, která dává přednost geopolitické strategii a ekonomickému pragmatismu před snahami o rychlé diplomatické dohody bez záruk. V kontextu pokračující války na Ukrajině a boje o globální vliv ve světě energie jde o klíčové rozhodnutí, které podle Arhy ovlivní budoucnost americké dominance i bezpečnosti.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
