Po zveřejnění nové Národní bezpečnostní strategie (NSS) USA se v diplomatických kruzích často hovoří o určitém odcizení mezi oběma břehy Atlantiku, realita je podle expertů ale opačná. Strategie sice volí nekonvenční a občas až přímočarý tón, ale v jádru potvrzuje, že silná Evropa je pro prosperitu a bezpečnost Spojených států naprosto nezbytná. Tato nová kapitola vztahů se snaží nahradit dřívější diplomatické fráze pragmatickým jazykem založeným na vzájemnosti a tvrdých zájmech.
Strategie NSS z roku 2025 vyzdvihuje hodnoty, jako je modernizace jaderného odstrašování, robustní průmyslová základna a energetická nezávislost. Co je však nejdůležitější, dokument poprvé po dlouhé době explicitně hovoří o „podpoře evropské velikosti“. Žádný jiný region světa v tomto dokumentu podobný přívlastek nedostal. Spojené státy si uvědomují, že odepsat Evropu by bylo sebedestruktivní, neboť transatlantický obchod zůstává jedním z hlavních pilířů globální ekonomiky.
Nová strategie se nebojí „mluvit na rovinu“. Ačkoli oceňuje závazek členů NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, kritizuje propast mezi rétorikou o existenční hrozbě války na Ukrajině a faktickou neschopností Evropy reagovat na ruskou agresi vlastními silami. Dokument poukazuje na strukturální problémy kontinentu: upadající demografii, vysoké náklady na energii a přebujelou regulaci. Tento „první výstřel“ v přerámování aliance má donutit evropské partnery k větší soběstačnosti a odpovědnosti.
Zajímavým aspektem NSS je snaha o obnovu „civilizačního sebevědomí“ Západu. Strategie naznačuje, že USA budou podporovat odpor proti současné trajektorii Evropy, aby „Evropa zůstala evropskou“. I když to může působit jako vměšování do vnitřních záležitostí, z pohledu autorů jde o snahu posílit kulturní a duchovní zdraví spojenců, což je vnímáno jako nezbytný předpoklad pro vojenskou a ekonomickou sílu.
Jednou z nejvýraznějších iniciativ je projekt TRIPP (Trump Route for International Peace and Prosperity). V evropském kontextu by měl tento koridor fyzicky propojit přístavy Černého a Baltského moře, konkrétně rumunskou Konstancu s polským Gdaňskem, s odbočkou do italského Terstu. Nejde jen o silnice a železnice, ale o multi-vektorový koridor zahrnující optické kabely a energetické plynovody, který by integroval střední a východní Evropu a otevřel prostor pro masivní americké investice.
Strategie rovněž sází na obnovu německého inženýrství. Rodinné firmy (Mittelstand), které jsou páteří německé ekonomiky, v posledních letech trpěly čínským merkantilismem a vysokými náklady na energie. NSS vidí v oživení tohoto sektoru příležitost pro americký kapitál. Silný německý průmysl je totiž vnímán jako kritický dodavatelský řetězec pro americkou reindustrializaci a obnovu obranného průmyslu, nikoli jako konkurence.
Zabezpečení severního okraje aliance se stává urgentní prioritou. Se vstupem Finska a Švédska do NATO vznikl souvislý blok od Aljašky až po Finsko. Strategie navrhuje rámec „Free North“ (Svobodný sever), který by po vzoru Indo-Pacifiku chránil arktické a baltské vody před narůstajícím vlivem osy Čína–Rusko. Rusko má v regionu desetinásobnou převahu v počtu ledoborců, což vyžaduje okamžitou koordinovanou reakci USA, Kanady a severských států.
V tomto kontextu hraje klíčovou roli Grónsko. Dokument zdůrazňuje, že rozvoj a bezpečnost tohoto ostrova jsou nejlépe zajištěny ve spolupráci s USA. I když vztahy s Dánskem byly v minulosti občas napjaté kvůli rétorice o odkoupení ostrova, NSS nyní volí realističtější přístup založený na respektu k dánské suverenitě a společném zájmu na ochraně severního křídla aliance.
Ústředním motivem celé strategie je čelení „téměř rovnocenné“ hrozbě ze strany komunistické Číny, které sekunduje Rusko jako její vazal. NSS kritizuje předchozí nejasnost v pojmenování nepřátel a volá po mobilizaci celého národa i spojenců. Evropská unie je v tomto boji vnímána jako nejsilnější ekonomický val proti čínským nekalým praktikám, jako jsou krádeže technologií a kybernetická špionáž.
Strategie uzavírá, že i přes občasné neshody v otázkách regulací či klimatu, neexistuje silnější vojenské spojenectví než NATO a silnější ekonomický blok než osa USA–EU. Jedině tato provázanost dokáže zajistit, že Západ v digitálním věku ovládaném umělou inteligencí a kvantovými výpočty neztratí svou dominanci. Budoucnost americké velikosti je tak neoddělitelně spjata s úspěchem a stabilitou jejích evropských partnerů.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.