Po zveřejnění nové Národní bezpečnostní strategie (NSS) USA se v diplomatických kruzích často hovoří o určitém odcizení mezi oběma břehy Atlantiku, realita je podle expertů ale opačná. Strategie sice volí nekonvenční a občas až přímočarý tón, ale v jádru potvrzuje, že silná Evropa je pro prosperitu a bezpečnost Spojených států naprosto nezbytná. Tato nová kapitola vztahů se snaží nahradit dřívější diplomatické fráze pragmatickým jazykem založeným na vzájemnosti a tvrdých zájmech.
Strategie NSS z roku 2025 vyzdvihuje hodnoty, jako je modernizace jaderného odstrašování, robustní průmyslová základna a energetická nezávislost. Co je však nejdůležitější, dokument poprvé po dlouhé době explicitně hovoří o „podpoře evropské velikosti“. Žádný jiný region světa v tomto dokumentu podobný přívlastek nedostal. Spojené státy si uvědomují, že odepsat Evropu by bylo sebedestruktivní, neboť transatlantický obchod zůstává jedním z hlavních pilířů globální ekonomiky.
Nová strategie se nebojí „mluvit na rovinu“. Ačkoli oceňuje závazek členů NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, kritizuje propast mezi rétorikou o existenční hrozbě války na Ukrajině a faktickou neschopností Evropy reagovat na ruskou agresi vlastními silami. Dokument poukazuje na strukturální problémy kontinentu: upadající demografii, vysoké náklady na energii a přebujelou regulaci. Tento „první výstřel“ v přerámování aliance má donutit evropské partnery k větší soběstačnosti a odpovědnosti.
Zajímavým aspektem NSS je snaha o obnovu „civilizačního sebevědomí“ Západu. Strategie naznačuje, že USA budou podporovat odpor proti současné trajektorii Evropy, aby „Evropa zůstala evropskou“. I když to může působit jako vměšování do vnitřních záležitostí, z pohledu autorů jde o snahu posílit kulturní a duchovní zdraví spojenců, což je vnímáno jako nezbytný předpoklad pro vojenskou a ekonomickou sílu.
Jednou z nejvýraznějších iniciativ je projekt TRIPP (Trump Route for International Peace and Prosperity). V evropském kontextu by měl tento koridor fyzicky propojit přístavy Černého a Baltského moře, konkrétně rumunskou Konstancu s polským Gdaňskem, s odbočkou do italského Terstu. Nejde jen o silnice a železnice, ale o multi-vektorový koridor zahrnující optické kabely a energetické plynovody, který by integroval střední a východní Evropu a otevřel prostor pro masivní americké investice.
Strategie rovněž sází na obnovu německého inženýrství. Rodinné firmy (Mittelstand), které jsou páteří německé ekonomiky, v posledních letech trpěly čínským merkantilismem a vysokými náklady na energie. NSS vidí v oživení tohoto sektoru příležitost pro americký kapitál. Silný německý průmysl je totiž vnímán jako kritický dodavatelský řetězec pro americkou reindustrializaci a obnovu obranného průmyslu, nikoli jako konkurence.
Zabezpečení severního okraje aliance se stává urgentní prioritou. Se vstupem Finska a Švédska do NATO vznikl souvislý blok od Aljašky až po Finsko. Strategie navrhuje rámec „Free North“ (Svobodný sever), který by po vzoru Indo-Pacifiku chránil arktické a baltské vody před narůstajícím vlivem osy Čína–Rusko. Rusko má v regionu desetinásobnou převahu v počtu ledoborců, což vyžaduje okamžitou koordinovanou reakci USA, Kanady a severských států.
V tomto kontextu hraje klíčovou roli Grónsko. Dokument zdůrazňuje, že rozvoj a bezpečnost tohoto ostrova jsou nejlépe zajištěny ve spolupráci s USA. I když vztahy s Dánskem byly v minulosti občas napjaté kvůli rétorice o odkoupení ostrova, NSS nyní volí realističtější přístup založený na respektu k dánské suverenitě a společném zájmu na ochraně severního křídla aliance.
Ústředním motivem celé strategie je čelení „téměř rovnocenné“ hrozbě ze strany komunistické Číny, které sekunduje Rusko jako její vazal. NSS kritizuje předchozí nejasnost v pojmenování nepřátel a volá po mobilizaci celého národa i spojenců. Evropská unie je v tomto boji vnímána jako nejsilnější ekonomický val proti čínským nekalým praktikám, jako jsou krádeže technologií a kybernetická špionáž.
Strategie uzavírá, že i přes občasné neshody v otázkách regulací či klimatu, neexistuje silnější vojenské spojenectví než NATO a silnější ekonomický blok než osa USA–EU. Jedině tato provázanost dokáže zajistit, že Západ v digitálním věku ovládaném umělou inteligencí a kvantovými výpočty neztratí svou dominanci. Budoucnost americké velikosti je tak neoddělitelně spjata s úspěchem a stabilitou jejích evropských partnerů.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
