Po zveřejnění nové Národní bezpečnostní strategie (NSS) USA se v diplomatických kruzích často hovoří o určitém odcizení mezi oběma břehy Atlantiku, realita je podle expertů ale opačná. Strategie sice volí nekonvenční a občas až přímočarý tón, ale v jádru potvrzuje, že silná Evropa je pro prosperitu a bezpečnost Spojených států naprosto nezbytná. Tato nová kapitola vztahů se snaží nahradit dřívější diplomatické fráze pragmatickým jazykem založeným na vzájemnosti a tvrdých zájmech.
Strategie NSS z roku 2025 vyzdvihuje hodnoty, jako je modernizace jaderného odstrašování, robustní průmyslová základna a energetická nezávislost. Co je však nejdůležitější, dokument poprvé po dlouhé době explicitně hovoří o „podpoře evropské velikosti“. Žádný jiný region světa v tomto dokumentu podobný přívlastek nedostal. Spojené státy si uvědomují, že odepsat Evropu by bylo sebedestruktivní, neboť transatlantický obchod zůstává jedním z hlavních pilířů globální ekonomiky.
Nová strategie se nebojí „mluvit na rovinu“. Ačkoli oceňuje závazek členů NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, kritizuje propast mezi rétorikou o existenční hrozbě války na Ukrajině a faktickou neschopností Evropy reagovat na ruskou agresi vlastními silami. Dokument poukazuje na strukturální problémy kontinentu: upadající demografii, vysoké náklady na energii a přebujelou regulaci. Tento „první výstřel“ v přerámování aliance má donutit evropské partnery k větší soběstačnosti a odpovědnosti.
Zajímavým aspektem NSS je snaha o obnovu „civilizačního sebevědomí“ Západu. Strategie naznačuje, že USA budou podporovat odpor proti současné trajektorii Evropy, aby „Evropa zůstala evropskou“. I když to může působit jako vměšování do vnitřních záležitostí, z pohledu autorů jde o snahu posílit kulturní a duchovní zdraví spojenců, což je vnímáno jako nezbytný předpoklad pro vojenskou a ekonomickou sílu.
Jednou z nejvýraznějších iniciativ je projekt TRIPP (Trump Route for International Peace and Prosperity). V evropském kontextu by měl tento koridor fyzicky propojit přístavy Černého a Baltského moře, konkrétně rumunskou Konstancu s polským Gdaňskem, s odbočkou do italského Terstu. Nejde jen o silnice a železnice, ale o multi-vektorový koridor zahrnující optické kabely a energetické plynovody, který by integroval střední a východní Evropu a otevřel prostor pro masivní americké investice.
Strategie rovněž sází na obnovu německého inženýrství. Rodinné firmy (Mittelstand), které jsou páteří německé ekonomiky, v posledních letech trpěly čínským merkantilismem a vysokými náklady na energie. NSS vidí v oživení tohoto sektoru příležitost pro americký kapitál. Silný německý průmysl je totiž vnímán jako kritický dodavatelský řetězec pro americkou reindustrializaci a obnovu obranného průmyslu, nikoli jako konkurence.
Zabezpečení severního okraje aliance se stává urgentní prioritou. Se vstupem Finska a Švédska do NATO vznikl souvislý blok od Aljašky až po Finsko. Strategie navrhuje rámec „Free North“ (Svobodný sever), který by po vzoru Indo-Pacifiku chránil arktické a baltské vody před narůstajícím vlivem osy Čína–Rusko. Rusko má v regionu desetinásobnou převahu v počtu ledoborců, což vyžaduje okamžitou koordinovanou reakci USA, Kanady a severských států.
V tomto kontextu hraje klíčovou roli Grónsko. Dokument zdůrazňuje, že rozvoj a bezpečnost tohoto ostrova jsou nejlépe zajištěny ve spolupráci s USA. I když vztahy s Dánskem byly v minulosti občas napjaté kvůli rétorice o odkoupení ostrova, NSS nyní volí realističtější přístup založený na respektu k dánské suverenitě a společném zájmu na ochraně severního křídla aliance.
Ústředním motivem celé strategie je čelení „téměř rovnocenné“ hrozbě ze strany komunistické Číny, které sekunduje Rusko jako její vazal. NSS kritizuje předchozí nejasnost v pojmenování nepřátel a volá po mobilizaci celého národa i spojenců. Evropská unie je v tomto boji vnímána jako nejsilnější ekonomický val proti čínským nekalým praktikám, jako jsou krádeže technologií a kybernetická špionáž.
Strategie uzavírá, že i přes občasné neshody v otázkách regulací či klimatu, neexistuje silnější vojenské spojenectví než NATO a silnější ekonomický blok než osa USA–EU. Jedině tato provázanost dokáže zajistit, že Západ v digitálním věku ovládaném umělou inteligencí a kvantovými výpočty neztratí svou dominanci. Budoucnost americké velikosti je tak neoddělitelně spjata s úspěchem a stabilitou jejích evropských partnerů.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.