Nová éra spojenectví: Proč zůstává osa USA–Evropa pilířem americké velikosti?

Strategie NSS z roku 2025 vyzdvihuje hodnoty, jako je modernizace jaderného odstrašování, robustní průmyslová základna a energetická nezávislost. Co je však nejdůležitější, dokument poprvé po dlouhé době explicitně hovoří o „podpoře evropské velikosti“. Žádný jiný region světa v tomto dokumentu podobný přívlastek nedostal. Spojené státy si uvědomují, že odepsat Evropu by bylo sebedestruktivní, neboť transatlantický obchod zůstává jedním z hlavních pilířů globální ekonomiky.

Nová strategie se nebojí „mluvit na rovinu“. Ačkoli oceňuje závazek členů NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, kritizuje propast mezi rétorikou o existenční hrozbě války na Ukrajině a faktickou neschopností Evropy reagovat na ruskou agresi vlastními silami. Dokument poukazuje na strukturální problémy kontinentu: upadající demografii, vysoké náklady na energii a přebujelou regulaci. Tento „první výstřel“ v přerámování aliance má donutit evropské partnery k větší soběstačnosti a odpovědnosti.

Zajímavým aspektem NSS je snaha o obnovu „civilizačního sebevědomí“ Západu. Strategie naznačuje, že USA budou podporovat odpor proti současné trajektorii Evropy, aby „Evropa zůstala evropskou“. I když to může působit jako vměšování do vnitřních záležitostí, z pohledu autorů jde o snahu posílit kulturní a duchovní zdraví spojenců, což je vnímáno jako nezbytný předpoklad pro vojenskou a ekonomickou sílu.

Jednou z nejvýraznějších iniciativ je projekt TRIPP (Trump Route for International Peace and Prosperity). V evropském kontextu by měl tento koridor fyzicky propojit přístavy Černého a Baltského moře, konkrétně rumunskou Konstancu s polským Gdaňskem, s odbočkou do italského Terstu. Nejde jen o silnice a železnice, ale o multi-vektorový koridor zahrnující optické kabely a energetické plynovody, který by integroval střední a východní Evropu a otevřel prostor pro masivní americké investice.

Strategie rovněž sází na obnovu německého inženýrství. Rodinné firmy (Mittelstand), které jsou páteří německé ekonomiky, v posledních letech trpěly čínským merkantilismem a vysokými náklady na energie. NSS vidí v oživení tohoto sektoru příležitost pro americký kapitál. Silný německý průmysl je totiž vnímán jako kritický dodavatelský řetězec pro americkou reindustrializaci a obnovu obranného průmyslu, nikoli jako konkurence.

Zabezpečení severního okraje aliance se stává urgentní prioritou. Se vstupem Finska a Švédska do NATO vznikl souvislý blok od Aljašky až po Finsko. Strategie navrhuje rámec „Free North“ (Svobodný sever), který by po vzoru Indo-Pacifiku chránil arktické a baltské vody před narůstajícím vlivem osy Čína–Rusko. Rusko má v regionu desetinásobnou převahu v počtu ledoborců, což vyžaduje okamžitou koordinovanou reakci USA, Kanady a severských států.

V tomto kontextu hraje klíčovou roli Grónsko. Dokument zdůrazňuje, že rozvoj a bezpečnost tohoto ostrova jsou nejlépe zajištěny ve spolupráci s USA. I když vztahy s Dánskem byly v minulosti občas napjaté kvůli rétorice o odkoupení ostrova, NSS nyní volí realističtější přístup založený na respektu k dánské suverenitě a společném zájmu na ochraně severního křídla aliance.

Ústředním motivem celé strategie je čelení „téměř rovnocenné“ hrozbě ze strany komunistické Číny, které sekunduje Rusko jako její vazal. NSS kritizuje předchozí nejasnost v pojmenování nepřátel a volá po mobilizaci celého národa i spojenců. Evropská unie je v tomto boji vnímána jako nejsilnější ekonomický val proti čínským nekalým praktikám, jako jsou krádeže technologií a kybernetická špionáž.

Strategie uzavírá, že i přes občasné neshody v otázkách regulací či klimatu, neexistuje silnější vojenské spojenectví než NATO a silnější ekonomický blok než osa USA–EU. Jedině tato provázanost dokáže zajistit, že Západ v digitálním věku ovládaném umělou inteligencí a kvantovými výpočty neztratí svou dominanci. Budoucnost americké velikosti je tak neoddělitelně spjata s úspěchem a stabilitou jejích evropských partnerů.