Až se lidstvo v nadcházejících letech v rámci programu Artemis vrátí na Měsíc, nebudou se astronauti muset vyrovnávat pouze s technologickými výzvami, ale především s extrémní izolací a nepřátelským prostředím. NASA astronaut Victor Glover, který bude pilotovat misi Artemis II, zdůrazňuje, že vesmír je mnohem náročnější, než se na první pohled zdá. Každodenní činnosti, které bereme na Zemi jako samozřejmost, se v těsném prostoru lodi Orion mění v logistickou a psychologickou zkoušku.
Glover upozorňuje, že na rozdíl od misí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) nebude mít posádka Artemis II možnost rychlého návratu ani doplňování zásob. „Máme nádrž s vodou, a když ji vypijeme, je pryč,“ vysvětluje pilot s tím, že totéž platí pro jídlo. Žádná zásobovací loď k nim nedorazí. Během desetidenní cesty kolem Měsíce bude muset čtyřčlenná posádka žít v malém přetlakovém modulu bez jakéhokoli soukromí.
Nedostatek osobního prostoru může vést k ponorkové nemoci a drobným mrzutostem, které v extrémních podmínkách nabírají na intenzitě. Glover zmiňuje například hluk při používání hygienického koutu, který spolehlivě vzbudí zbytek posádky. Právě tyto detaily vyžadují odlišnou psychologickou přípravu, než jakou procházeli dřívější dobyvatelé vesmíru. Budoucí základny u jižního pólu Měsíce navíc nabídnou jen prach, vzduchoprázdno, extrémní teploty a radiaci.
Výběr vhodných kandidátů pro tyto mise je proto stále složitější. Podle Sergiho Vaquera Arauja, vedoucího týmu vesmírné medicíny v Evropské vesmírné agentuře (ESA), se již nehledají „superlidi“ v jedné konkrétní disciplíně. Cílem je najít jedince, kteří jsou vyvážení ve všech oblastech – od fyzické zdatnosti po kognitivní schopnosti a týmovou spolupráci. Zatímco v 50. letech byli ideálem hyper-konkurenční testovací piloti, dnes je klíčová schopnost vyjít s ostatními.
Během moderních výběrových řízení jsou kandidáti sledováni při týmových výzvách, kde je úspěch celku nadřazen osobním ambicím. Účastníci se musí umět obětovat pro prospěch skupiny, což je vlastnost kritická pro přežití v uzavřeném prostředí. Jedním ze způsobů, jak otestovat svou odolnost pro život na Měsíci, je pobyt v Antarktidě. Výzkumná stanice Concordia, přezdívaná „bílý Mars“, slouží jako dokonalý pozemský trenažér izolace.
Britská lékařka Nina Purvisová, která na Concordii strávila zimu v týmu dvanácti lidí, potvrzuje, že nejdůležitější vlastností je být „příjemným kolegou“. V prostředí, kde teploty klesají k -80 °C a slunce měsíce nevyjde, se monotónnost a nuda stávají vážnými nepřáteli duševního zdraví. Purvisová experimentovala s aktivitami jako jóga nebo skládání Lega, aby posílila odolnost týmu. Tyto metody by mohly být v budoucnu pevně zařazeny do rozvrhů astronautů.
Architekti Sebastian Aristotelis a Karl-Johan Sørensen se zase rozhodli otestovat prototyp lunárního habitatu Lunark přímo v drsném Grónsku. Jejich šedesátidenní mise v těsném carbonovém modulu jim ukázala, jak se i claustrofobní prostor může pod vlivem vnějšího nebezpečí stát domovem. Vyvinuli speciální systém osvětlení simulující denní cyklus, který je nezbytný pro udržení biorytmů během dlouhých lunárních nocí.
Victor Glover, který se nyní připravuje na historický let Artemis II naplánovaný na letošní jaro, přiznává, že na otázku o své definitivní psychologické připravenosti zatím nezná odpověď. Na cestu dál od Země, než se kdy lidé vydali, se sice připravuje léta, ale skutečnou zkoušku přinese až samotný let. „Zeptejte se mě, až se vrátím,“ uzavírá pilot.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.