Až se lidstvo v nadcházejících letech v rámci programu Artemis vrátí na Měsíc, nebudou se astronauti muset vyrovnávat pouze s technologickými výzvami, ale především s extrémní izolací a nepřátelským prostředím. NASA astronaut Victor Glover, který bude pilotovat misi Artemis II, zdůrazňuje, že vesmír je mnohem náročnější, než se na první pohled zdá. Každodenní činnosti, které bereme na Zemi jako samozřejmost, se v těsném prostoru lodi Orion mění v logistickou a psychologickou zkoušku.
Glover upozorňuje, že na rozdíl od misí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) nebude mít posádka Artemis II možnost rychlého návratu ani doplňování zásob. „Máme nádrž s vodou, a když ji vypijeme, je pryč,“ vysvětluje pilot s tím, že totéž platí pro jídlo. Žádná zásobovací loď k nim nedorazí. Během desetidenní cesty kolem Měsíce bude muset čtyřčlenná posádka žít v malém přetlakovém modulu bez jakéhokoli soukromí.
Nedostatek osobního prostoru může vést k ponorkové nemoci a drobným mrzutostem, které v extrémních podmínkách nabírají na intenzitě. Glover zmiňuje například hluk při používání hygienického koutu, který spolehlivě vzbudí zbytek posádky. Právě tyto detaily vyžadují odlišnou psychologickou přípravu, než jakou procházeli dřívější dobyvatelé vesmíru. Budoucí základny u jižního pólu Měsíce navíc nabídnou jen prach, vzduchoprázdno, extrémní teploty a radiaci.
Výběr vhodných kandidátů pro tyto mise je proto stále složitější. Podle Sergiho Vaquera Arauja, vedoucího týmu vesmírné medicíny v Evropské vesmírné agentuře (ESA), se již nehledají „superlidi“ v jedné konkrétní disciplíně. Cílem je najít jedince, kteří jsou vyvážení ve všech oblastech – od fyzické zdatnosti po kognitivní schopnosti a týmovou spolupráci. Zatímco v 50. letech byli ideálem hyper-konkurenční testovací piloti, dnes je klíčová schopnost vyjít s ostatními.
Během moderních výběrových řízení jsou kandidáti sledováni při týmových výzvách, kde je úspěch celku nadřazen osobním ambicím. Účastníci se musí umět obětovat pro prospěch skupiny, což je vlastnost kritická pro přežití v uzavřeném prostředí. Jedním ze způsobů, jak otestovat svou odolnost pro život na Měsíci, je pobyt v Antarktidě. Výzkumná stanice Concordia, přezdívaná „bílý Mars“, slouží jako dokonalý pozemský trenažér izolace.
Britská lékařka Nina Purvisová, která na Concordii strávila zimu v týmu dvanácti lidí, potvrzuje, že nejdůležitější vlastností je být „příjemným kolegou“. V prostředí, kde teploty klesají k -80 °C a slunce měsíce nevyjde, se monotónnost a nuda stávají vážnými nepřáteli duševního zdraví. Purvisová experimentovala s aktivitami jako jóga nebo skládání Lega, aby posílila odolnost týmu. Tyto metody by mohly být v budoucnu pevně zařazeny do rozvrhů astronautů.
Architekti Sebastian Aristotelis a Karl-Johan Sørensen se zase rozhodli otestovat prototyp lunárního habitatu Lunark přímo v drsném Grónsku. Jejich šedesátidenní mise v těsném carbonovém modulu jim ukázala, jak se i claustrofobní prostor může pod vlivem vnějšího nebezpečí stát domovem. Vyvinuli speciální systém osvětlení simulující denní cyklus, který je nezbytný pro udržení biorytmů během dlouhých lunárních nocí.
Victor Glover, který se nyní připravuje na historický let Artemis II naplánovaný na letošní jaro, přiznává, že na otázku o své definitivní psychologické připravenosti zatím nezná odpověď. Na cestu dál od Země, než se kdy lidé vydali, se sice připravuje léta, ale skutečnou zkoušku přinese až samotný let. „Zeptejte se mě, až se vrátím,“ uzavírá pilot.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.