Nikdo jim nepomůže, vzbudí je i záchod. Astronaut popisuje, co obnáší cesta na Měsíc

Glover upozorňuje, že na rozdíl od misí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) nebude mít posádka Artemis II možnost rychlého návratu ani doplňování zásob. „Máme nádrž s vodou, a když ji vypijeme, je pryč,“ vysvětluje pilot s tím, že totéž platí pro jídlo. Žádná zásobovací loď k nim nedorazí. Během desetidenní cesty kolem Měsíce bude muset čtyřčlenná posádka žít v malém přetlakovém modulu bez jakéhokoli soukromí.

Nedostatek osobního prostoru může vést k ponorkové nemoci a drobným mrzutostem, které v extrémních podmínkách nabírají na intenzitě. Glover zmiňuje například hluk při používání hygienického koutu, který spolehlivě vzbudí zbytek posádky. Právě tyto detaily vyžadují odlišnou psychologickou přípravu, než jakou procházeli dřívější dobyvatelé vesmíru. Budoucí základny u jižního pólu Měsíce navíc nabídnou jen prach, vzduchoprázdno, extrémní teploty a radiaci.

Výběr vhodných kandidátů pro tyto mise je proto stále složitější. Podle Sergiho Vaquera Arauja, vedoucího týmu vesmírné medicíny v Evropské vesmírné agentuře (ESA), se již nehledají „superlidi“ v jedné konkrétní disciplíně. Cílem je najít jedince, kteří jsou vyvážení ve všech oblastech – od fyzické zdatnosti po kognitivní schopnosti a týmovou spolupráci. Zatímco v 50. letech byli ideálem hyper-konkurenční testovací piloti, dnes je klíčová schopnost vyjít s ostatními.

Během moderních výběrových řízení jsou kandidáti sledováni při týmových výzvách, kde je úspěch celku nadřazen osobním ambicím. Účastníci se musí umět obětovat pro prospěch skupiny, což je vlastnost kritická pro přežití v uzavřeném prostředí. Jedním ze způsobů, jak otestovat svou odolnost pro život na Měsíci, je pobyt v Antarktidě. Výzkumná stanice Concordia, přezdívaná „bílý Mars“, slouží jako dokonalý pozemský trenažér izolace.

Britská lékařka Nina Purvisová, která na Concordii strávila zimu v týmu dvanácti lidí, potvrzuje, že nejdůležitější vlastností je být „příjemným kolegou“. V prostředí, kde teploty klesají k -80 °C a slunce měsíce nevyjde, se monotónnost a nuda stávají vážnými nepřáteli duševního zdraví. Purvisová experimentovala s aktivitami jako jóga nebo skládání Lega, aby posílila odolnost týmu. Tyto metody by mohly být v budoucnu pevně zařazeny do rozvrhů astronautů.

Architekti Sebastian Aristotelis a Karl-Johan Sørensen se zase rozhodli otestovat prototyp lunárního habitatu Lunark přímo v drsném Grónsku. Jejich šedesátidenní mise v těsném carbonovém modulu jim ukázala, jak se i claustrofobní prostor může pod vlivem vnějšího nebezpečí stát domovem. Vyvinuli speciální systém osvětlení simulující denní cyklus, který je nezbytný pro udržení biorytmů během dlouhých lunárních nocí.

Victor Glover, který se nyní připravuje na historický let Artemis II naplánovaný na letošní jaro, přiznává, že na otázku o své definitivní psychologické připravenosti zatím nezná odpověď. Na cestu dál od Země, než se kdy lidé vydali, se sice připravuje léta, ale skutečnou zkoušku přinese až samotný let. „Zeptejte se mě, až se vrátím,“ uzavírá pilot.