Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce, který se měl zaměřit na ukončení války na Ukrajině, budí u ukrajinských uprchlíků žijících v Berlíně skepsi a vztek. Ti by sice rádi věřili, že se jedná o první krok k míru, ale jen málokdo z nich tomu skutečně věří.
Německo se stalo domovem pro největší počet ukrajinských uprchlíků v Evropské unii. Mezi nimi je i Olena P., která s rodinou uprchla na konci roku 2022 z Chersonu a nyní žije s rodinou v kontejnerovém táboře.
Její město, stejně jako její byt, je zničené. Olena je frustrovaná a říká: „Neznám nikoho, kdo by Trumpovi věřil. Je to strašný vtip, tohle setkání s teroristickým prezidentem Ruska. Je to neuvěřitelné.“
Své rozhořčení nad situací neskrývá ani třicetijednaletá Mariia Borysova, která utekla z Kyjeva. Její domov se válkou výrazně změnil. „Je normální hrát si s válečným zločincem a posilovat si vlastní ego? Nebo je normální pomáhat jinému státu bránit lidi?“ ptá se Mariia. Podle ní jde o mnohem větší problém než jen o ukrajinské území – jde o světový pořádek.
Mariia se obává, že Ukrajina bude nucena obětovat další území, aby se boje zastavily. „Nevidím, jak se vzdáním se území dá vyhrát, protože dosavadní praxe ukázala, že Putin si hraje divočeji, když dostane, co chce,“ říká.
Olena Kroshka, matka čtyř dětí, která utekla ze své vesnice, již byla okupovaná ruskými silami, je také skeptická. „Myslím, že je to obchodník a je ve své politice dost brutální. Tlačí na lidi, aby dosáhl podmínek, které chce,“ říká o Trumpovi.
Na otázku, zda si myslí, že Putin má touhu po míru, odpověděla: „Nemyslím, že by takové pojmy, jako je mír a nemír, vůbec bral v úvahu. Myslím, že má v hlavě nějaký obrázek a snaží se ho dosáhnout za každou cenu.“
Scéna s uprchlíky přicházejícími do Berlína se odehrála už 1. března 2022. Tehdy ještě věřili, že válka brzy skončí, ale mnozí z nich se po letech bojů stále nemohou vrátit domů. Teď, o více než tři roky později, pociťují hořkost a nedůvěru.
Mnozí z uprchlíků, kteří přišli o přátele, rodinu a celý svůj dosavadní život, by si přáli, aby aljašský summit byl prvním krokem k míru, ale jejich zkušenosti jim nedovolují být optimisty.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).