Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce, který se měl zaměřit na ukončení války na Ukrajině, budí u ukrajinských uprchlíků žijících v Berlíně skepsi a vztek. Ti by sice rádi věřili, že se jedná o první krok k míru, ale jen málokdo z nich tomu skutečně věří.
Německo se stalo domovem pro největší počet ukrajinských uprchlíků v Evropské unii. Mezi nimi je i Olena P., která s rodinou uprchla na konci roku 2022 z Chersonu a nyní žije s rodinou v kontejnerovém táboře.
Její město, stejně jako její byt, je zničené. Olena je frustrovaná a říká: „Neznám nikoho, kdo by Trumpovi věřil. Je to strašný vtip, tohle setkání s teroristickým prezidentem Ruska. Je to neuvěřitelné.“
Své rozhořčení nad situací neskrývá ani třicetijednaletá Mariia Borysova, která utekla z Kyjeva. Její domov se válkou výrazně změnil. „Je normální hrát si s válečným zločincem a posilovat si vlastní ego? Nebo je normální pomáhat jinému státu bránit lidi?“ ptá se Mariia. Podle ní jde o mnohem větší problém než jen o ukrajinské území – jde o světový pořádek.
Mariia se obává, že Ukrajina bude nucena obětovat další území, aby se boje zastavily. „Nevidím, jak se vzdáním se území dá vyhrát, protože dosavadní praxe ukázala, že Putin si hraje divočeji, když dostane, co chce,“ říká.
Olena Kroshka, matka čtyř dětí, která utekla ze své vesnice, již byla okupovaná ruskými silami, je také skeptická. „Myslím, že je to obchodník a je ve své politice dost brutální. Tlačí na lidi, aby dosáhl podmínek, které chce,“ říká o Trumpovi.
Na otázku, zda si myslí, že Putin má touhu po míru, odpověděla: „Nemyslím, že by takové pojmy, jako je mír a nemír, vůbec bral v úvahu. Myslím, že má v hlavě nějaký obrázek a snaží se ho dosáhnout za každou cenu.“
Scéna s uprchlíky přicházejícími do Berlína se odehrála už 1. března 2022. Tehdy ještě věřili, že válka brzy skončí, ale mnozí z nich se po letech bojů stále nemohou vrátit domů. Teď, o více než tři roky později, pociťují hořkost a nedůvěru.
Mnozí z uprchlíků, kteří přišli o přátele, rodinu a celý svůj dosavadní život, by si přáli, aby aljašský summit byl prvním krokem k míru, ale jejich zkušenosti jim nedovolují být optimisty.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.