"Neznám nikoho, kdo by Trumpovi věřil." Co si o blížícím se summitu myslí Ukrajinci?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 14. srpna 2025 21:16
Sdílej:

Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce, který se měl zaměřit na ukončení války na Ukrajině, budí u ukrajinských uprchlíků žijících v Berlíně skepsi a vztek. Ti by sice rádi věřili, že se jedná o první krok k míru, ale jen málokdo z nich tomu skutečně věří.

Německo se stalo domovem pro největší počet ukrajinských uprchlíků v Evropské unii. Mezi nimi je i Olena P., která s rodinou uprchla na konci roku 2022 z Chersonu a nyní žije s rodinou v kontejnerovém táboře.

Její město, stejně jako její byt, je zničené. Olena je frustrovaná a říká: „Neznám nikoho, kdo by Trumpovi věřil. Je to strašný vtip, tohle setkání s teroristickým prezidentem Ruska. Je to neuvěřitelné.“

Své rozhořčení nad situací neskrývá ani třicetijednaletá Mariia Borysova, která utekla z Kyjeva. Její domov se válkou výrazně změnil. „Je normální hrát si s válečným zločincem a posilovat si vlastní ego? Nebo je normální pomáhat jinému státu bránit lidi?“ ptá se Mariia. Podle ní jde o mnohem větší problém než jen o ukrajinské území – jde o světový pořádek. 

Mariia se obává, že Ukrajina bude nucena obětovat další území, aby se boje zastavily. „Nevidím, jak se vzdáním se území dá vyhrát, protože dosavadní praxe ukázala, že Putin si hraje divočeji, když dostane, co chce,“ říká.

Olena Kroshka, matka čtyř dětí, která utekla ze své vesnice, již byla okupovaná ruskými silami, je také skeptická. „Myslím, že je to obchodník a je ve své politice dost brutální. Tlačí na lidi, aby dosáhl podmínek, které chce,“ říká o Trumpovi.

Na otázku, zda si myslí, že Putin má touhu po míru, odpověděla: „Nemyslím, že by takové pojmy, jako je mír a nemír, vůbec bral v úvahu. Myslím, že má v hlavě nějaký obrázek a snaží se ho dosáhnout za každou cenu.“

Scéna s uprchlíky přicházejícími do Berlína se odehrála už 1. března 2022. Tehdy ještě věřili, že válka brzy skončí, ale mnozí z nich se po letech bojů stále nemohou vrátit domů. Teď, o více než tři roky později, pociťují hořkost a nedůvěru.

Mnozí z uprchlíků, kteří přišli o přátele, rodinu a celý svůj dosavadní život, by si přáli, aby aljašský summit byl prvním krokem k míru, ale jejich zkušenosti jim nedovolují být optimisty. 

Stalo se