Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Opoziční tábor má na papíře zhruba 67 křesel, avšak tato aritmetika je hluboce roztříštěna ideologickými, národními a osobními spory. Hlavní Netanjahuův vyzyvatel Gadi Eisenkot získal 21 mandátů, avšak samotné židovské opoziční strany disponují dohromady pouze 48 křesly, čímž se nacházejí daleko od samostatného vítězství. K dosažení potřebné většiny by tak nezbytně potřebovaly podporu dvou arabských stran, kterými jsou Raam a Sjednocená kandidátka, jež společně směřují k rekordnímu zisku devatenácti mandátů.
Analytici CNN poukazují na to, že rekordní volební účast mezi arabskými a palestinskými občany Izraele byla částečně reakcí na čtyřleté působení krajně pravicového ministra národy bezpečnosti, během něhož prudce narostla kriminalita v arabské komunitě. Voliče rovněž mobilizoval nárůst rasismu po sedmém říjnu a izraelské válce v Gaze, stejně jako silná kritika násilí ze strany radikálních osadníků. Strana Raam, jež čerpá podporu hlavně z beduínské komunity, se již dříve stala vůbec první arabskou stranou zapojenou do vládní koalice po volbách v roce 2021, zatímco Sjednocená kandidátka sdružuje komunistické, sekulární i nacionalistické frakce.
Zatímco vůdce levicové strany Demokraté Jair Golan vyzval své partnery k započítání arabských stran do společného bloku a odmítl Netanjahuovo rozdělování na židovské a arabské hlasy, pravicoví spojenci Eisenkota Naftali Bennett a Avigdor Liberman se dříve stavěli proti jakékoliv vládě závislé na arabských subjektech. Sjednocená kandidátka naproti tomu ve středu oficiálně oznámila, že je připravena na politickou spolupráci s jediným cílem, a sice udělat vše pro ukončení Netanjahuovy vlády.
Podle zdrojů blízkých premiérovi je hlavním cílem úřadujícího předsedy vlády delegitimizovat a znemožnit židovsko-arabskou politickou spolupráci, která by ho mohla definitivně připravit o moc. Strana Likud vydala prohlášení, v němž obvinila arabské strany z údajného ovlivňování voleb prostřednictvím uplácení, hrozeb, násilí a falšování, což nápadně připomíná dřívější obvinění z volebních podvodů spojená s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ústřední volební komise uvedla, že podanou stížnost prověřuje, přičemž již během samotného volebního dne odmítla tisíce jiných dílčích podnětů.
Zdroje z opozice současně vyjadřují obavy, že Netanjahu se může pokusit využít hrozící bezpečnostní krizi k zablokování nebo odložení vzniku nové vlády. Premiér již před volbami tlačil na amerického prezidenta kvůli možnému společnému vojenskému útoku na Írán, k němuž Washington prozatím nepřistoupil mimo jiné kvůli varováním izraelského náčelníka generálního štábu Ejala Zamira. Izraelské bezpečnostní zdroje potvrdily, že operační plány jsou plně připraveny a čekají na schválení, přičemž kritici varují před ochotou úřadujícího premiéra vyvolat domácí či vnější chaos ve snaze udržet se v úřadě.
Gadi Eisenkot, bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády, vyzval bezpečnostní šéfy, aby pamatovali na to, že Netanjahu je nyní pouze prozatímním premiérem bez řádného mandátu a veřejné důvěry. Během svého projevu k příznivcům Eisenkot prohlásil, že veřejnost si jednoznačně zvolila změnu, a potvrdil svůj závazek tuto politickou změnu pro Izrael zajistit. Zatímco Netanjahu spoléhá na mimořádně loajální koalici bez větších obav z přeběhlíků, Eisenkot čelí různorodému a ideologicky velmi nejednotnému bloku, který by mohl kvůli drobným neshodám snadno zkolabovat.
Sčítání hlasů nicméně ještě nebylo zcela uzavřeno, protože komisi čeká zpracování takzvaných dvojitých obálek od vojáků, vězňů, pacientů v nemocnicích, diplomatů a osob s postižením. Jejich počet se odhaduje na 430 až 480 tisíc, což představuje objem hlasů stačící na rozdělení více než deseti mandátů, a konečné výsledky tak mohou ještě doznat změn. Klíčovou roli v následném politickém manévrování sehraje prezident Isaac Herzog, jehož úkolem bude vyslechnout všechny zvolené strany a pověřit sestavením vlády kandidáta, který má největší šanci na zajištění stabilní většiny.
Pověřený kandidát následně získá lhůtu 28 dní s možností čtrnáctidenního prodloužení na vyjednávání o ministerských postech, rozpočtu a programovém prohlášení. Pokud neuspěje, mandát přejde na jiného kandidáta, a v případě dalšího neúspěchu rozhodne Kneset o vyhlášení nových automatických voleb, během nichž by Netanjahu nadále působil jako premiér v demisi. Prezident Herzog již vyjádřil odhodlání udělat maximum pro zabránění dalšímu volebnímu kolu a vyzval politické lídry k zahájení konzultací s otevřenou myslí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
