Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Během svého vystoupení v dějišti předvolební kampaně americký prezident hovořil o otázkách migrace a v této souvislosti zmínil také nedávné nepokoje ve Francii. Uvedl, že zatímco přistěhovalce z některých států by přivítal, lidi z Norska v USA nechce kvůli tomu, že nezískal zmíněné prestižní mezinárodní ocenění. Podle informací agentury Reuters však neexistují žádné náznaky, že by administrativa USA v této věci zaváděla novou oficiální vládní politiku.
Trump ve svém projevu použil vůči severské zemi hanlivý výraz, který v minulosti aplikoval také na jiné státy, jako je Haiti, Libye, Somálsko nebo Jemen. Uvedl, že „Norsko je k h***u a že se stává zas****u zemí“, ačkoliv přitom dlouhodobě patří mezi ekonomicky nejvyspělejší státy světa měřeno hrubým domácím produktem na obyvatele podle údajů Mezinárodního měnového fondu. Státní penzijní fond této severské země navíc v letošním roce ohlásil rekordní zisk za první pololetí.
Napětí mezi americkým prezidentem a skandinávskou zemí v poslední době eskalovalo kvůli opakované nespokojenosti hlavy státu s rozhodováním výboru. Začátkem tohoto měsíce Trump označil skutečnost, že nezískal Nobelovu cenu za mír, za nesmazatelnou skvrnu na pověsti Norska. Sídlo norské komise, která laureáty vybírá, se nachází v hlavním městě Oslu.
Zástupci norského ministerstva zahraničních věcí ani mluvčí norského Nobelova výboru bezprostředně nereagovali na žádosti médií o komentář, k nimž došlo mimo běžnou pracovní dobu. Trumpovy výroky přicházejí v citlivém období před blížícími se americkými doplňovacími volbami, které rozhodnou o rozložení sil v Kongresu. Republikánští kandidáti v těchto dnech mobilizují voliče na mnoha místech Spojených států.
Předvolební mítink v Michiganu, kde Trump pronesl své kontroverzní výroky, byl součástí širší snahy podpořit republikánské uchazeče o křesla v Senátu. Prezident se ve svých projevech pravidelně dotýká témat mezinárodní politiky a migrační politiky, přičemž své výhrady často spojuje s osobními křivdami či hodnocením vlastní osoby ze strany zahraničních institucí. Tyto projevy pravidelně přitahují pozornost domácích i zahraničních médií.
Zahraniční tisk a analytici sledují podle Reuters vyostřenou rétoriku americké hlavy státu s obavami o diplomatické vztahy mezi Washingtonem a tradičními evropskými spojenci. Norsko doposud nezaujalo k nejnovějším slovním útokům oficiální stanovisko, přičemž představitelé tamní vlády se v minulosti snažili podobné incidenty přecházet s ohledem na dlouhodobé strategické spojenectví.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.