Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Autoři v textu připomínají, že varování před oběma hrozbami přicházejí ze všech stran současně v době, kdy svět zažívá extrémní projevy počasí a masivní rozmach technologií. Odborníci a bývalí vývojáři upozorňují na fakt, že moderní modely jsou trénovány k plnění cílů bez lidského dozoru. Takzvaná umělá inteligence navíc může růst tempem, které lidstvo nedokáže včas kontrolovat ani efektivně zastavit.
Kritici sice varování často označují za marketingové tahy nebo snahu odvést pozornost od odpovědnosti samotných tvůrců, avšak reálné škody se již projevují. Technologický sektor úzce spolupracuje s ropným průmyslem na novém průzkumu a těžbě fosilních paliv. Toto spojenectví podle vědeckých studií ročně generuje obrovské množství emisí oxidu uhličitého ekvivalentní roční produkci celých států.
Kromě klimatické zátěže přináší rozmach umělé inteligence také vážná rizika v informačním prostoru. Systémy zaplavují veřejný prostor dezinformacemi, které systematicky podkopávají veřejnou důvěru. V extrémních případech mohou halucinace modelů vyvolat falešné jaderné hrozby a přivést svět na pokraj ozbrojeného konfliktu mezi velmocemi.
Jádro problému podle autorské dvojice spočívá v tom, kdo o budoucím směřování lidstva vlastně rozhoduje. V obou případech, ať už jde o klimatickou krizi nebo nekontrolovaný rozvoj technologií, drží moc v rukou hrstka soukromých korporací a miliardářů. Jejich rozhodnutí přinášejí obrovské zisky úzké skupině lidí, avšak pro miliardy obyvatel představují existenční hrozbu.
Typickým příkladem tohoto střetu jsou rozlehlá datová centra, jež spotřebovávají obrovské množství vody v oblastech postižených suchem a spalují plyn kvůli výrobě elektřiny. Taková zařízení zároveň slouží k pohánění algoritmů pomáhajících ropným společnostem v dalším hledání fosilních paliv. Boj proti takovým projektům se tak stává jak klimatickým, tak technologickým bojem zároveň.
Místní komunity po celém světě však proti výstavbě těchto energeticky náročných objektů aktivně protestují a slaví první úspěchy. Během prvního pololetí roku byly ve Spojených státech zablokovány nebo odloženy desítky projektů na výstavbu datových center v hodnotě stovek miliard dolarů. Tyto protesty představují počátek celosvětového hnutí odporu proti korporátnímu ovládání přírodních zdrojů.
Organizace zaměřené na ochranu klimatu proto vyzývají k masivní finanční podpoře místních občanských iniciativ a travnatých hnutí. Cílem je vybudovat silné a koordinované hnutí, které dokáže čelit moci miliardářů a korporací. Peníze, které nyní směřují do datových center a technologických vstupů na burzu, by měly sloužit k zajištění udržitelné budoucnosti.
Autoři uzavírají, že řešení těchto krizí nevyžaduje rozhodování o tom, zda lidstvo zničí stroje nebo stoupající hladiny oceánů. Obě hrozby jsou výsledkem lidské činnosti a systémů vybudovaných za účelem zisku. Vše, co bylo tímto způsobem vytvořeno, lze také změnit a vybudovat spravedlivější svět.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.