Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
V upraveném návrhu společného prohlášení, které má být podle The Guardian vydáno na konci dvoudenního summitu, se nyní hovoří o stále těsnějším přidružení Kanady k Evropské unii. Text zároveň výslovně dodává, že tato užší vazba nezahrnuje plné členství v sedmadvacítce. Změna odráží obezřetný postoj evropských vlád vůči nečekané iniciativě.
Celá záležitost se roztočila poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v loňském projevu o stavu unie překvapila veřejnost i politickou scénu úvahou o přidruženém členství pro Kanadu. Tato deklarace byla nejprve vnímána jako historický milník v dějinách unie. Nabízela totiž nečlenské zemi nezvykle hluboké vazby k bloku, do něhož od roku 2013 žádný nový stát nevstoupil.
Iniciativa zároveň reagovala na výzvu kanadského premiéra Marka Carneyho, který na lednovém setkání v Davosu nabádal střední mocnosti ke vzájemné spolupráci. Namísto okamžitého schválení konkrétního pracovního programu však nyní obě strany plánují definovat přesnou podobu užšího propojení až do summitu v roce 2027. Cílem této užší spolupráce má být posílení prosperity, ekonomické bezpečnosti a strategické autonomie.
Překvapivé oznámení ze strany Evropské komise ovšem zastihlo evropské metropole nepřipravené a vyvolalo politické i právní pochybnosti. Diplomaté si kladli otázku, jak by takový status fungoval v praxi, například zda by Kanada mohla mít přístup k rozhodovacím procesům bez hlasovacího práva. Status přidruženého člena totiž dosud nemá v platných smlouvách Evropské unie žádný formální právní základ.
Během pondělního jednání vyjádřila řada členských států včetně Německa vážné výhrady k tomuto dramatickému kroku. Německá strana argumentovala, že přidružené členství by mělo sloužit především jako přechodný stupeň pro oficiální kandidátské země typu Ukrajiny nebo Černé Hory. Zástupci vlád si proto vyžádali úpravu terminologie, aby se předešlo diplomatickým rozpakům předsedkyně komise.
Situaci navíc komplikuje vnější geopolitický tlak, zejména ze strany Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa. Ten dřívější unijní návrh označil za směšný a varoval, že by takový krok mohl vnímat jako nepřátelský čin. V takovém případě by podle něj USA mohly omezit vzájemný obchod s Evropou v mnoha oblastech.
Vzhledem k probíhajícím obchodním sporům s tradičním spojencem se kanadský premiér Carney snaží aktivně hledat nové obchodní partnery po celém světě. Zpráva jedné z největších kanadských bank nedávno ukázala, že prohloubení ekonomických vazeb s Evropou by přineslo významné přínosy. Oboustranný obchod by mohl vzrůst o desítky miliard dolarů, pokud by se odstranily bariéry v klíčových sektorech.
Mezi tyto perspektivní oblasti spolupráce patří například obrana, energetika, kritické suroviny nebo digitální trhy. Carney se dříve vyjádřil také k potřebě snížit závislost na satelitní síti Starlink, kterou spravuje společnost Elona Muska. Přestože kanadský premiér usiluje o silnější partnerství, opakovaně zdůraznil, že Kanada nemá v úmyslu se stát řádným členem Evropské unie.
V úterním vyjádření pro novináře kanadský premiér poznamenal, že konkrétní názvy a terminologie nehrají zásadní roli. Klíčové je podle něj to, jaký reálný přínos bude mít tato spolupráce pro každodenní život Kanaďanů. První formální rozhovory v rámci summitu tak mají položit základ pro budoucí dlouhodobý rozvoj vzájemných vztahů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.