Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Opoziční lídr Gadi Eisenkot se v úvodu vyjádřil zdrženlivě k širší koalici a v noci hlásil předčasné vítězství pro takzvanou sionistickou většinu. S postupujícím sčítáním hlasů se však původní náskok jeho bloku zmenšoval, protože Netanjahuova koalice mírně posílila. Klíčovou roli v konečném rozložení sil sehraje ještě sčítání zbylých hlasů příslušníků ozbrojených sil. Bývalý generál se tak ocitá pod tlakem kvůli nutnosti vyřešit složitou povolební matematiku.
Sčítání zbývajících hlasů potvrdilo, že oba hlavní židovské bloky zůstanou pod hranicí nutnou pro sestavení většinové vlády. Eisenkot a jeho spojenci tak čelí zásadní volbě mezi uzavřením dohody s arabskými stranami, které míří na zisk šestnácti až devatenácti mandátů, nebo předáním politické iniciativy Netanjahuovi formou nových voleb či vlády národní jednoty. Do probíhajících debat se vložil také bývalý americký prezident Donald Trump, který si připsal zásluhu na lepším výsledku úřadujícího premiéra. Výsledný stav tak nadále zůstává otevřený a vyžaduje složitá jednání.
Mezi opozičními představiteli panují neshody ohledně možného přizvání arabských formací do koaličních vyjednávání. Yair Golan, vůdce centristické strany Demokraté, vyzval Eisenkota k okamžitému zahájení rozhovorů s arabskými stranami Joint List a Ra’am. Varoval před tím, že přehlížení hlasů arabských občanů znamená poddání se Netanjahuově politice a rezignaci na demokratické hodnoty. Podle jeho názoru musí opozice skoncovat s obavami a odmítnout dosavadní rozlišování mezi voliči.
Naopak kritici vyčítají Eisenkotovi, že se nechal zatáhnout do politické pasti tím, že omezil možné koaliční partnery na čistě sionistické subjekty. Zástupci arabských stran v čele s Yousefem Jabareenem naopak zdůraznili, že jejich silný volební zisk nelze v žádném scénáři ignorovat. Arabská menšina, tvořící zhruba pětinu obyvatel, reagovala na dlouhodobou nespokojenost s dosavadní vládní politikou a rostoucí napětí ve společnosti. Zástupci těchto stran vyjádřili připravenost přispět k odvolání současné vlády.
Proces sčítání všech odevzdaných hlasů může trvat ještě několik dní, přičemž na řadu přicházejí hlasy ze zahraničí a od vojáků. Armádní volby sice tradičně tíhnou k pravicovému spektru, avšak situaci letos komplikuje skutečnost, že v aktivní službě se nachází velké množství starších a umírněnějších záložníků. Po sečtení všech lístků bude úkolem prezidenta Isaaca Herzoga pověřit jednoho z politických lídrů sestavením vlády. Vybraný kandidát pak dostane lhůtu šesti týdnů na vytvoření stabilní koalice.
Pokud se koaliční vyjednávání zhroutí, výchozím řešením se stanou další předčasné volby, což by vyneslo do pozice premiéra v demisi samotného Netanjahua. Během patové situace v letech 2019 až 2022 uspořádal Izrael hned pět volebních klání, aniž by se politici dokázali stabilně dohodnout. Prezident Herzog proto vyzval všechny politické strany k zachování otevřené mysli a odvrácení nového volebního kola. Opatření proti opakovaným volbám jsou nyní předmětem intenzivních diskusí napříč spektrem.
Volby se konaly v době, kdy Izrael čelí vážným obviněním z genocidy v Pásmu Gazy a etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Samotný Benjamin Netanjahu navíc čelí obviněním ze strany Mezinárodního trestního tribunálu a probíhá s ním dlouhodobý korupční proces. Volební účast přitom dosáhla sedmdesáti sedmi procent, což představuje nejvyšší číslo od roku 1999. Kampaň provázela vysoká míra napětí a dramatická rétorika obou hlavních táborů.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.